Komentáře klasických islámských učenců k veršům meče 9:5 a 9:29, které patří mezi nejnásilnější pasáže Koránu a definují vztah islámu k nevěřícím.

9:5 - A až uplynou posvátné měsíce, pak zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim všemožné nástrahy! Jestliže se však kajícně obrátí, budou dodržovat modlitbu a dávat almužnu, nechte je jít cestou jejich, vždyť Bůh je věru odpouštějící, slitovný.

Tafsir Ibn Abbas

Abdullah ibn Abbas byl blízkým příbuzným proroka Mohameda. O komentářích v tomto tafsiru se říká, že pocházejí přímo od Abbase, který je považován za vysoce autentického.

(A až uplynou posvátné měsíce) pak po dni obětování, když přejde měsíc muharram [první měsíc islámského roku], (zabíjejte modloslužebníky) jejichž smlouva platí po padesát dní (kdekoliv je najdete) ať už na posvátném území nebo jinde, během posvátných měsíců nebo v kterýkoliv jiný čas, (zajímejte je) uvězňujte je, (obléhejte je) v jejich domovech, (a chystejte proti nim všemožné nástrahy) na každé cestě, kterou používají k obchodu. (Jestliže se však kajícně obrátí) od modloslužebnictví a uvěří v Aláha (budou dodržovat modlitbu) a budou dodržovat pět denních modliteb (a dávat almužnu) a příspěvek na chudé, (nechte je jít cestou jejich) pokud si přejí vstoupit do domu Aláhova. (vždyť Bůh je věru odpouštějící) Odpouští těm, kteří se kají, (slitovný) k těm, kteří zemřou ve stavu kajícnosti.

Tafsir al-Jalalayn

Tafsir al-Jalalayn je jedním z nejvýznamnějších tafsirů ke studii Koránu. Byl sestaven dvěma Jalaly - Jalalem al-Din al-Mahallim (1459) a jeho žákem Jalalem al-Din al-Suyutim (1505). Je obecně kvůli svému jednoduchému stylu a jednosvazkovému rozsahu považován za jednu z nejpřístupnějších prací koránských komentářů.

A až uplynou posvátné měsíce - to znamená na konci období odročení - zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je najdete, ať už během zákonem povoleného období, nebo během posvátného, zajímejte je, obléhejte je, v hradech a v pevnostech, dokud nebudou mít jinou možnost než být zabiti, nebo přijmout islám; chystejte proti nim všemožné nástrahy, na každé cestě, kterou používají. Jestliže se však kajícně obrátí od nevíry, budou dodržovat modlitbu a dávat almužnu, nechte je jít cestou jejich, vždyť Bůh je věru odpouštějící, slitovný k těm, kteří se kají.

Ibn Juzayy

Ibn Juzayy al-Kalbi byl učencem, který žil ve čtrnáctém století v Andalůsii.

A až uplynou posvátné měsíce, t.j. čtyři měsíce, které jsou pro to vyhrazeny. Ti, kteří říkají, že jde o Shawwal, Dhu’l-Qa’da, Dhu’l-Hijja and al-Muharram, říkají, že jsou to dobře známé posvátné měsíce - s dodatkem Shawwalu a bez Rajabu.

Zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je najdete. Ruší všechny mírové smlouvy v Koránu. Říká se, že nahrazuje věrš “A potom je buď omilostněte, anebo je propusťte za výkupné” (47:4). Také se říká, že je jím nahrazen a proto propouštění a výkupné jsou povoleny. Chytejte je znamená zajímat je a chycení jsou zajatci.

Jestliže se však kajícně obrátí od nevíry, budou dodržovat modlitbu a dávat almužnu. To naznačuje, že je třeba bojovat proti každému, kdo zavrhne modlitnu a almužnu, jak učinil Abu Bakr. Tento verš zahrnuje význam prorokových slov “Nařídil jsem jim bojovat proti lidem, dokud neřeknou ‘Není boha kromě Aláha’ a nezačnou dodržovat modlitby a platit zakat”. Nechte je jít cestou jejich znamená zajištění bezpečnosti.

as-Suyuti

Komentář druhého ze dvou zmíněných Jalalů.

Toto je verš meče, který nahrazuje promíjení, smlouvu a přehlížení. Chytejte je je používáno jako důkaz pro povolení k braní zajatců. Obléhejte je je povolením k obléhání a nájezdům a nočním útokům. Ibn Abi Hatim vyprávěl, že Abu Imran al-Jawfi řekl, že ve slovech “chystejte proti nim všemožné nástrahy na každé cestě” lze najít boj na stezce Aláhově. Jestliže se však kajícně obrátí, budou dodržovat modlitbu a dávat almužnu, nechte je jít cestou jejich. Pokání za modlosložebnictví nepostačuje k jejich propuštění, dokud nezačnou dodržovat modlitbu a platit zakat. Ash-Shafí to přijal jako důkaz povolení zabití každého, kdo odvrhne modlitbu, a povolení boje proti každému, kdo odmítá platit zakat. Někteří to používají jako důkaz nevíry.

Ibn Kathir

Ibn Kathir byl učencem žijícím ve čtrnáctém století, který se sám považoval za následovníka školy Šáfí, ačkoliv dnes ho někteří považují za předchůdce současných saláfistů. Jeho tafsir je založen na tafsiru známého učence al-Tabariho, který žil v letech 838?923.

Mujahid, `Amr bin Shu`ayb, Muhammad bin Ishaq, Qatadah, As-Suddi a `Abdur-Rahman bin Zayd bin Aslam říkají, že čtyři měsíce zmiňované v tomto verši jsou čtyřmi měsíci období laskavosti, zmiňované v dřívějším verši (Pohybujte se volně po zemi po dobu čtyř měsíců.) Aláh dále říká, (A až uplynou posvátné měsíce), což znamená “Po skončení čtyř měsíců, během kterých jsme vám zakázali bojovat proti modloslužebníkům, a které jsou obdobím laskavosti, které jsme jim dali, pak bojujte a zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je najdete”. Další Aláhovo prohlášení (pak zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je najdete) znamená na zemi obecně, s výjimkou posvátné oblasti, neboť Aláh řekl (však nebojujte s nimi u mešity posvátné leda tehdy, kdyby vás v ní napadli) (2:191) Aláh říká (zajímejte je), popravte některé, a některé držte jako vězně, (obléhejte je a chystejte proti nim všemožné nástrahy), nečekejte, až je najdete. Raději je vyhledávejte a obléhejte je v jejich místech a pevnostech, shromažďujte o nich informace na různých cestách, takže to, co bylo uděláno jako široké jim bude připadat stále uzší. Tímto způsobem nebudou mít jinou možnost, než zemřít, nebo přijmout islám, (Jestliže se však kajícně obrátí od modloslužebnictví, budou dodržovat modlitbu a dávat almužnu, nechte je jít cestou jejich, vždyť Bůh je věru odpouštějící, slitovný). Abu Bakr použil tento a další čestné verše jako důkaz toho, že je třeba bojovat proti těm, kteří přestali platit almužnu. Tyto verše umožňují bojovat proti lidem, dokud nepřijmou islám a nezavedou jeho rozhodnutí a povinnosti. Je jisté, že dvěma nejvyššími prvky islámu po dvou svědectvích jsou modlitba, která je Aláhovým právem, a zakat, který prospívá chudým a potřebným. To jsou nejčestnější akty, které stvoření provádějí, a proto Aláh často zmiňuje modlitbu a zakat společně. Ve dvou sbírkách hadísů je zaznamenáno, že Ibn Omar řekl, že Aláhův prorok řekl (Bylo mi nařízeno bojovat proti lidem, dokud nedosvědčí, že není boha kromě Aláha a že Mohamed je Aláhovým prorokem, a nezačnou dodržovat modlitbu a platit zakat). Tento čestný verš (9:5) je nazýván Veršem meče, o kterém Ad-Dahhak bin Muzahim řekl: “Ruší každou dohodu o míru mezi prorokem a všemi modloslužebníky, každou smlouvu, každý termín”. Al-Awfi řekl, že Ibn Abbas komentoval: “Od zjevení súry Pokání není pro modloslužebníky žádná smlouva nebo slib nebo bezpečí. Dodatečné čtyři měsíce pro mírové smlouvy poté, co byla zjevena súra Pokání, skončily desátým dnem měsíce Rabi al-Akhar”.

9:29 - Bojujte proti těm, kdož nevěří v Boha a v den poslední a nezakazují to, co zakázal Bůh a Jeho posel, a kteří neuctívají náboženství pravdy, z těch, kterým se dostalo Písma dokud nedají poplatek přímo vlastní rukou, jsouce poníženi.

Tafsir Ibn Abbas

(Bojujte proti těm z těch, kterým byla dána Písma) židům a křesťanům (kteří nevěří v Aláha a v den poslední) ani v požehnání Ráje, (a nezakazují) v Tóře (co zakázal Aláh a jeho posel, a nenásledují náboženství pravdy) nepodřizují se Aláhovi vyznáním Aláhovy božské jedinosti, (dokud ochotně nezaplatí daň) stoje: z ruky do ruky, (jsouce poníženi) poníženi.

Tafsir al-Jalalayn

Bojujte proti těm, kdož nevěří v Boha a v den poslední, protože jinak by věřili v proroka, a nezakazují to, co zakázal Bůh a Jeho posel, jako víno, a kteří neuctívají náboženství pravdy, to přísné, to, které nahradilo ostatní náboženství, tedy náboženství islámu - z těch, kterým se dostalo Písma, konkrétně židé a křesťané, dokud nezaplatí daň džizja, každoroční daň na ně uvalenou, ochotně, jsouce poníženi, přivedeni k poddajnosti a souladu s autoritou islámu.

Ibn Juzayy

(Bojujte proti těm, kdož nevěří v Boha a v den poslední) Nařízení bojovat proti lidem knihy a popření jejich víry v Aláha kvůli slovům židů “Uzayr je syn Boží” a kvůli slovům křesťanů “Mesiáš je syn Boží”. Jejich víra v soudný den je popřena, protože jejich víra není správná. Nepřijímají příští svět a zmrtvýchvstání. (a nezakazují to, co zakázal Bůh a Jeho posel) protože považují za správné mršiny, krev, vepřové atd. (a kteří neuctívají náboženství pravdy), t.j. nepřijímají islám. (z těch, kterým se dostalo Písma) Ujasňuje, proti komu je nařízeno bojovat. Když byl tento verš zjeven, Aláhův prorok se vypravoval do Tabuku na boj proti křesťanům. (dokud nezaplatí džizju) Učenci souhlasí s přijáním džizji od židů a křesťanů. Zoroastriáni k nim byli přidáni v souladu se slovy proroka “zacházejte s nimi jako s lidmi knihy”. Panuje nesouhlas ohledně jejího přijímání od modloslužebníků. Není vybírána od žen, dědí a šílenců. Malik říká, že jde o čtyři dináry od člověka, který používá zlato, a 40 dirhamů od člověka, který používá stříbro. Jde o daň z hlavy. (vlastní rukou) To má dva výklady. Jeden je, že dhimmi platí vlastní rukou a neposílá nikoho za sebe, ani platbu neodkládá, jak je řečeno “z ruky do ruky”. Druhý je podřízení a poslušnost, jako když se řekne “podal ruku tomu a tomu [výraz znamenající “podřídil se tomu a tomu”]”. (jsouce poníženi), t.j. pokorně.

as-Suyuti

(Bojujte proti těm, kdož nevěří v Boha a v den poslední) To je základem pro přijímání džizji od lidí knihy, a je vyvrácením těch, kteří ji přijímají od odstatních. “Vlastní rukou” podle Abu Hatima znamená silou, a podle Abu Sufjana podle možností. Doslovným významem je, že není brána od někoho ve stavu těžkostí, jak řekl Ibn al-Majishun. Abn Ujajna řekl, že “vlastní rukou” znamená, že není poslána po někom jiném. To je používáno jako důkaz těmi, kteří říkají, že to nemuslim nemůže nechat na muslimovi, ale dhimmi musí zaplatit osobně. (jsouce poníženi) Ibn Abbas řekl: jsouce pod tlakem. Je zaznamenáno, že al-Mughira řekl Rustamovi “Zvu tě k islámu, jinak musíš poníženě zaplatit džizju”. Ten řekl “vím, co znamená džizja, ale co znamená ponížení?” On odpověděl: “Zaplatíš ve stoje a já budu sedět, a nad tvojí hlavou bude viset bič”. Abu Šejk řekl, že Said ibn al-Musajab řekl: “Doufám, že dhimmi se unaví placením džizji, protože On říká ‘dokud nezaplatí džizju vlastní rukou jsouce ve stavu naprostého ponížení’”. To je používáno jako důkaz těmi, kteří říkají, že se vybírá ponižujícím způsobem, tak, že beroucí sedí a dhimmi stojí se skloněnou hlavou a ohnutými zády. Džizja je dána na váhu a beroucí ho chytí za vousy a uhodí ho do brady. To je odmítáno podle Nawawiho, který řekl: “Tento způsob není platný”. Tento verš je používán jako důkaz těmi, kteří říkají, že dhimmi jsou ponecháváni v zemi islámu proto, že chápou, že se proti nim nebude bojovat, když budou platit.

Ibn Kathir

Aláh řekl (Bojujte proti těm, kdož nevěří v Boha a v den poslední a nezakazují to, co zakázal Bůh a Jeho posel, a kteří neuctívají náboženství pravdy, z těch, kterým se dostalo Písma, dokud nedají poplatek přímo vlastní rukou, jsouce poníženi.) Proto když lidé knihy nevěří v Mohameda, nemají žádnou víru v žádného proroka nebo v to, co proroci přinesli. Raději následují svá náboženství, protože odpovídají jejich myšlení, chtíči a způsobům jejich otců, ne proto, že jsou Aláhovým zákonem a náboženstvím. Pokud by byli ve svých náboženstvích pravými věřícími, tato víra by je vedla k víře v Mohameda, protože všichni proroci přinesli dobrou novinu o Mohamedově příchodu a nařídili jim ho poslouchat a následovat. Přesto když byl seslán, nevěřili mu, ačkoliv byl nějmocnějším ze všech proroků. Proto nenásledují náboženství dřívějších proroků, protože tato náboženství pocházejí od Aláha, ale protože odpovídají jejich touhám a chtíči. Proto jim jejich údajná víra v dřívější proroky neprospívá, protože nevěří v mistra, nejmocnějšího, posledního a nejdokonalejšího ze všech proroků. Proto Aláhův výrok (Bojujte proti těm, kdož nevěří v Boha a v den poslední a nezakazují to, co zakázal Bůh a Jeho posel, a kteří neuctívají náboženství pravdy, z těch, kterým se dostalo Písma). Tento čestný verš byl zjeven s rozkazem bojovat proti lidem knihy, poté, kdy byli poraženi pohané, lidé ve velkém množství přestoupili k islámu, a Arabský poloostrov byl zajištěn pod vládou muslimů. Aláh nařídil svému prorokovi, aby bojoval proti lidem knihy, židům a křesťanům, devátého roku hidžry, a ten připravil svojí armádu, aby bojovala proti Římanům a vyzval lidi k džihádu a oznámil svůj záměr a cíl. Prorok oznámil svůj záměr v různých arabských oblastech okolo Medíny, aby shromáždil síly, a shromáždil armádu o síle třiceti tisíc mužů. Někteří lidé z Medíny a někteří pokrytci, a někteří z jejího okolí, zůstali pozadu, protože to byl rok velkého sucha a horka. Aláhův prorok vyrazil směrem k Ash-Shamu, aby bojoval proti Římanům, a dorazil do města Tabuk, kde se utábořil na asi dvacet dní u jeho zdrojů vody. Pak se modlil k Aláhovi o rozhodnutí a vrátil se zpět do Medíny, protože to byl těžký rok a lidé byli slabí, jak ukážeme, pokud Aláh dá.

Aláh řekl (dokud nezaplatí džizju), pokud si nezvolí přijmout islám, (v ochotném ponížení), poraženě a poddaně, (a nebudou se cítit podřízeni), zneuctění a ponížení. Proto není muslimům dovoleno poskytovat dhimmi čest nebo je vyzvedávat nad muslimy, protože jsou zostuzeni, zneuctěni a poníženi. Muslim zaznamenal od Abu Hurajry, že prorok řekl, (Nezdravte židy a křesťany jako první, a když je potkáte na cestě, přinuťte je jít neužší pěšinou). To je důvod, proč vůdce věřících Omar bin al-Khatab, ať je jím Aláh potěšen, požadoval, aby byly jeho dobře známé podmínky splněny křesťany, tyto podmínky, které zajišťovaly jejich pokračující ponížení, degradaci a zneuctění. Učenci hadísů vyprávěli od Abdur-Rahman bin Ghanm Al-Ash`ariho, že řekl “zaznamenal jsem pro Omara bin al-Khataba, ať je jím Aláh potěšen, podmínky smlouvy o míru, který uzavřel s křesťany z Ash-Shamu: (viz. tzv. Omarova smlouva)”. Když jsem dal tento dokument Omarovi, on k němu dodal “Nebudeme bít žádného muslima. Toto jsou pomínky, které ustavujeme pro sebe a pro následníky našeho náboženství výměnou za bezpečnost a ochranu. Pokud porušíme jakýkoliv z těchto slibů, který jsme dali pro vaše dobro proti nám, pak naše dhimma (slib ochrany) je porušena a vám je povoleno dělat s námi to, co děláte s lidmi, kteří vzdorují a bouří se”.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Tento článek napsal islaminfo dne 26. 7. 2006 v 10:50 hodin a byl zařazen do kategorií doktrína islámu, islám, korán. Komentáře k tomuto článku můžete sledovat pomocí RSS kanálu RSS 2.0. Můžete zanechat komentář, nebo trackback z vašich vlastních stránek.