Místní orgány připravily křesťanského novorozence o jméno
Tříměsíční Ilja Ejvazov, který se 18. června narodil křesťanským rodičům v severním Ázerbájdžánu, stále nemá oficiální jméno.
Když Novruz Ejvazov (otec dítěte) 21. června chtěl svého syna zaregistrovat, zaměstnanci matriky mu odmítli vydat rodný list.
„Není to možné,“ řekli městští úředníci Novruzovi Ejvazovi, když si povšimli, že je jméno zamýšlené pro syna ruským tvarem jména Eliáš.
„Prohlásili, že mu takové jméno nemohou dát, protože je křesťanské,“ uvedl místní člen baptistického společenství.
Otec pěti dětí v rozhovoru pro agenturu Compass poznamenal, že jej komplikace nepřekvapily, protože se se stejným problémem setkal už u předchozích dvou dětí. „Bůh však zná své plány a my mu ve všem důvěřujeme.“
Novruz Ejvazov dodal, že na úřad od té doby chodil každý týden. Po měsíci se mu nakonec podařilo získat rodný list, ve kterém však nebylo jméno jeho syna vyplněno.
Hassan Hassanov, který v srpnu nastoupil do funkce starosty Aliabadu, v telefonickém rozhovoru pro agenturu Compass prohlásil, že o záležitosti nikdy neslyšel.
Pracovnice oblastní matriky v Zakatala konstatovala, že baptisté v Aliabadu mají problémy, protože jejich snahy o používání jiných než ázerbájdžánských jmen jsou součástí plánu připojení Zakatala k sousední Gruzii.
„Mám tady kopii dopisu s podpisy 3 000 obyvatel Aliabadu, odeslaného prezidentovi a Radě Evropy, obsahující stížnost, že [baptisté] chtějí učinit z [obyvatel Aliabadu] Gruzínce,“ dodala Ajbeniz Kalašova v rozhovoru pro agenturu Compass.
„V dopise stojí: ‚[Baptisté] po nás chtějí, abychom si změnili jména, stali se Gruzínci a potom mohli tvrdit, že je tato oblast součástí jižní Gruzie.‘ Proč se stali křesťany a začali sloužit cizí zemi?“
V Ázerbájdžánu, kde muslimové tvoří 96 procent populace, je křesťanství mnoha lidmi vnímáno jako zahraniční náboženství, a konverze od islámu je často považována za zradu vlastního národa.
Většina obyvatel Aliabadu patří k etnické gruzínské skupině ingilo, jejíž příslušníci před několika stoletími konvertovali k islámu.
October 2nd, 2006 v 12:21
Mám dojem, že v tomto incidentu sehrálo náboženství jen zástupnou roli, přičemž jádrem problému je vztah dvou národů- Ázerů a Gruzínců. Jinak zasahování státu do volby jmen u příslušníků menšin není v nedemokratických režimech až tak vyjímečným jevem- vzpomeňme na nucené změny jmen místních Turků v komunistickém Bulharsku a Rumunsku, jakož i v Sovětském svazu (kde zpravidla stačilo nahradit turkickou koncovku “-oglu” ruskou koncovkou “-ov”) nebo třeba helenizace jmen řeckých Makedonců a Albánců v době po občanské válce. Stejně tak i zákaz užívání koránských a biblických jmen v Hoxhově Albánii.