Turecký soud zprostil archeoložku obvinění kvůli islámskému šátku
Istanbulský soud dnes zprostil významnou tureckou archeoložku obvinění z podněcování k rasové a náboženské nenávisti. Případ vyvolal mimořádnou pozornost, protože vědkyni je již 92 let a výroky, kvůli kterým stanula před soudem, se vztahují k období před pěti tisíci lety.
Muazzez Ilmiye Çigová, která se zabývá sumerskou civilizací, byla souzena za poznatek, jenž uvedla loni ve své knize o starověké mezopotámské civilizaci. Napsala, že šátek, který je považován za symbol muslimek, nosily dávno před vznikem islámu sumerské kněžky, jejichž posláním bylo zasvěcovat mladé muže do tajů sexuálního života.
Tím popudila konzervativní islámské kruhy v Turecku. Çigová i její vydavatel byli obžalováni na základě článku 216 trestního zákoníku týkajícího se urážky náboženského přesvědčení, podle něhož je podněcování k rasové a náboženské nenávisti trestné a lze ho trestat až tříletým vězením.
Po přečtení žaloby dnes požádal veřejný žalobce o zproštění viny žalované, neboť “nebyla naplněna věcná podstata trestného činu”. Navíc podle něj názory obžalované neznamenají veřejné ohrožení, píše agentura AFP. Sledovaný proces nakonec netrval ani hodinu.
Çigová obvinění odmítla: “Jsem vědkyně… nikdy jsem nikoho neurazila,” řekla soukromé turecké televizi NTV. Před soudní budovou se shromáždili její pro-sekulární příznivci, kteří jí tleskali, když soud opouštěla.
Kauza vyvolala pozornost i v Bruselu, kde vyjde za týden hodnotící zpráva Evropské komise o tureckém pokroku v přístupových jednáních. Komise nabádá stále hlasitěji Ankaru, aby zajistila v zemi svobodu projevu, uvažuje-li vážně o členství v EU.
Çigová rozšířila řadu obdobně stíhaných osobností - spisovatelů, novinářů, i vědců, které rovněž v uplynulých měsících stanuly před soudem kvůli vážným nedostatkům tureckého zákonodárství v oblasti dodržování lidských práv. Mezi obviněné a posléze zproštěné viny se dostal například čerstvý nositel Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk.
Proti Pamukovi ovšem chtěla obžaloba uplatnit článek 301 trestního zákoníku týkající se urážky “turectví”, republiky a jejích představitelů.
Çigová patří ke známým stoupencům sekularizace Turecka a oddělení náboženství od státu. Pozornost vyvolala i dopisem manželce premiéra Recepa Tayyipa Erdogana, kterou vyzvala, aby šla příkladem tureckým ženám a odložila na veřejnosti svůj islámský šátek.
V Turecku je nošení šátku zakázáno ve státních úřadech a na vysokých školách, protože šátek je považován za výraz podpory islámu v politice.
Turecko je sice převážně muslimská země, ovšem s laickým režimem. Otázka nošení islámského šátku nabyla na aktuálnosti s nástupem Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) k moci, protože tato strana má islámské kořeny. AKP slíbila svým voličům, že nošení islámského šátku prosadí, ale zatím se jí to nepodařilo. Na laický charakter státu dohlíží vlivná turecká armáda, jež například v roce 1997 donutila k odstoupení prvního radikálního muslimského premiéra Neçmettina Erbakana.
November 2nd, 2006 v 12:54
Turecko do EU nechcem. Ale treba priznat ze naozaj je podivuhodne vela Turkov ktori si jednoznacne Nobelovky zasluzi. Medzi tychto nobelovkovych Turkov urcite patri aj dama z tohto clanku. No a pokial Nobelovka za archeologiu nie je tak ju treba vytvorit.
November 2nd, 2006 v 21:09
Podněcování k rasové a náboženské nenávisti dělají ty konzervativní islámské kruhy, ne tato obdivuhodná paní. A to, že náboženství převzalo spoustu rituálů či zvyků svých předchůdců je jasné a ví se to již dlouho, a nejen o islámu.