Život proroka Mohameda: 18 - Banu Kurajza
Sirat Rasoul Allah - Život proroka Mohameda
Toho dne v poledne přijel k prorokovi na mezkovi Gabriel, usazen v brokátovém sedle a s hedvábným turbanem na hlavě. Řekl: „Složil jsi zbraně, Aláhův proroku?“ Ten odpověděl: „Ano“, načež Gabriel řekl: „Ale andělé ještě zbraně nesložili. Přišel jsem vyzvat lidi, aby dle Aláhova rozkazu táhli proti Banu Kurajza. Přicházím osobně, aby se roztřásli strachem.“ A tak Aláhův prorok nařídil vyhlásit rozkaz, aby se nikdo nevěnoval odpoledním modlitbám, dokud nedojdou k židovské pevnosti.
Prorok vyslal nejdříve Aliho se svým praporcem a ostatní lidé spěchali, aby se k němu přidali. Když Ali dorazil k pevnosti, slyšel zde řeči urážející islám a tak se vrátil a varoval proroka, aby se k Banu Kurajza nepřibližoval. „Proč?“, zeptal se prorok. „Slyšel jsi, jak mě urážejí? Kdyby mě ti lidé znali, nemluvili by tak.“ Když přijel na území Banu Kurajza, zastavil se poblíž pramenu Ana a lidé se kolem něho shromáždili. Mnoho z nich přijelo hned po večerních motlitbách, aniž by vykonali odpolední modlitby, a tak si nahradili odpolední motlitby hned po posledních večerních; Aláh je za to však nepotrestal a ani Aláhův prorok je nepokáral.
Po dvaceti pěti dnech, kdy Aláhův prorok Banu Kurajza obléhal, se nepřátelé dostali do úzkých a Aláh naplnil jejich srdce strachem.
Jakmile nepřátelé shledali, že Aláhův prorok nehodlá odejít, dokud je nepokoří, Kab, jejich vůdce, k nim promluvil: „Mám tři návrhny a vy si vyberte ten, který vám vyhovuje. Můžeme tohoto muže poslouchat a věřit mu; prostě proto, že je prorokem. V tom případě bude váš život, majetek i vaše děti v bezpečí.“ Nato odpověděli: „Nikdy se nevzdáme příkazů Tóry, ani je nevyměníme za jiné.“ Kab pokračoval: „Pokud tuto možnost zamítáte, můžeme zabít naše děti a ženy a jít k prorokovi Mohamedovi a jeho druhům s vytasenými meči; pak Bůh rozhodne mezi námi a Mohamedem. Pokud zahyneme, nezanecháme po sobě sirotky, kteří by zle trpěli, avšak když zvítězíme, přísahám, že si vezmeme jejich manželky a děti!“ Nato odpověděli: „Měli bychom zabít tato ubohá stvoření? Jak bychom bez nich mohli žít?“ Řekl: „Pokud toto také zavrhujete, pak zvažte následující. Dnešní noc slavíme Šábes a tak je možné, že si Mohamed myslí, že je v bezpečí. Překvapme tedy jeho i jeho muže a zaútočme na ně.“ Avšak oni odpověděli: „Měli bychom znesvětit Šábes a udělat něco, co ještě nikdo před námi neudělal, kromě těch, kteří byli za svůj skutek změněni v opice?“ Nakonec Ali řekl: „Nikdo z vás od doby, co vás vaše matka zrodila, se nebyl schopen ani na jednu jedinou noc pevně držet svých rozhodnutí.“
Poté požádali Banu Kurajza proroka, aby jim poslal Abu Lubabu – jednoho z kmene Aus, jež byli jejich spojenci - aby se s ním mohli poradit. Když přijel, muži se zvedli a ženy s dětmi se kolem něho shromáždili se slzami v očích, což ho hluboce dojalo. Řekli: „Myslíš si, že bychom měli opustit pevnost, tak jak nám přikazuje Mohamed?“ a ačkoli jim odpověděl „Ano“, přejel si rukou přes hrdlo na znamení, že by byli zabiti.
Abu Lubaba poté řekl: „Při Aláhovi! Sotva jsem od nich odjel, došlo mi, že jsem zradil Aláha a Jeho proroka!“ Abu Lubaba nejel za Aláhovým prorokem, ale přivázal se ke sloupu mešity a řekl: „Nehnu se odsud, dokud mi Aláh neodpustí, co jsem udělal.“ a přísahal při Aláhovi, že již nikdy nevstoupí na půdu Banu Kuarajza, ani ho už nikdo nespatří v zemi, v které zradil Aláha a Jeho proroka. Když se o tom doslechl Aláhův prorok, řekl: „Kdyby za mnou přišel, tak bych se za něho přimluvil; ale protože se zachoval jinak, nepomohu mu, dokud mu Aláh neodpustí.“ Abu Lubaba zůstal přivázaný po šest dní; vždy, když nastala doba modlitby, ho jeho žena odvázala, aby mohl vykonat pobožnost. Potom ho přivázala zpátky.
Ráno sešel kmen Banu Kurajza ze své pevnosti a vzdali se Aláhovu prorokovi a kmen Aus prosil, aby se prorok zachoval ke spojencům jejich kmene stejně shovívavě, jako se zachoval ke spojencům kmene Khazraj. Prorok řekl: „Chtěli byste, aby o jejich osudu rozhodl jeden z vašich lidí?“, a oni souhlasili. Pokračoval: „Ať tedy rozhodne Sad bin Muad.“ Sad byl během obrany příkopu zasažen šípem a protože byl podsaditý a pohledný muž, vysadili ho jeho lidé na kožený polštář na osla. Řekli mu, „Jednej se svými spojenci laskavě, protože Aláhův prorok ti svěřil tento úkol.“ Prosili ho však příliš, a tak řekl: „Sad si dá dobrý pozor, aby nepřivodil zavržení Aláhovo obavami ze zavržení lidského.“ Ještě než Sad dorazil k lidem kmene Banu Kurajza, začalo nad nimi kvůli tomu, co prohlásil, několik jeho lidí naříkat.
Když se Sad objevil, řekl prorok muslimům: „Povstaňte v úctě ke svému vůdci!“ Nato se Sad zeptal: „Podřídíte se mému rozhodnutí, jež je v souladu s Aláhem?“, a oni řekli: „Podřídíme!“ Také Aláhův prorok odpověděl: „Ano.“ A Sad pronesl násludující: „Nařizuji zabít muže, rozdělit majetek a zajmout ženy a děti.“ Aláhův prorok řekl: „Tak jsi rozhodl, v souladu s Aláhovou vůlí, nad sedmi nebeskými klenbami.“
Aláhův prorok uvěznil lidi kmene Kurajza v Medině a nechal vykopat v místě tržiště příkopy. Pak poslal pro muže, kterým měly být sťaty hlavy tak, aby spadly do příkopů. Byli vyvedeni ve skupinách a byl mezi nimi i Kab, vůdce kmenu. Bylo jich šest až sedm set, někteří však uvádějí osm až devět set. Všichni byli popraveni. Jeden muž se otočil ke svým lidem a řekl: „Nezáleží na tom! Tento masakr byl dětem Izraele předurčen z boží vůle!“ Nato se posadil a byl sťat.
Aiša, prorokova žena, řekla: „Byla zabita pouze jedna z jejich žen. Při Aláhovi! Povídala si se mnou a smála se, zatímco prorok zabíjel její krajany na tržišti; a když ji zavolali, zeptala jsem se, ´Proč tě volaji?´, a ona odpověděla, ´Budu zabita!´ Zeptala jsem se proč a ona řekla, ´Kvůli něčemu, co jsem udělala!´ Pak ji odvedli a usekli jí hlavu. Nikdy nepřestanu obdivovat její humor a to, jak se smála i ve chvíli kdy věděla, že zemře.“ Tato žena zabila Věřícího, když svrhla mlýnský kámen z pevnosti Banu Kurajza.
Prorok rozdělil mezi muslimy majetek, ženy a děti Banu Kurajza a ponechal si jednu pětinu. Každý z jezdců dostal tři podíly, jeden pro sebe a dva pro svého koně, a každý pěšák dostal po jednom podílu. Toho dne bylo na místě třicet šest koňů Banu Kurajza. Prorok vyslal posla k Najdovi, aby s ním vyměnil zajaté otroky za koně a velbloudy.
Prorok si vybral jednu z židovských žen, Rajhanu, která zůstala jeho otrokyní až do konce života. Navrhl jí, aby se stala jeho manželkou a začala nosit závoj (který by jí odděloval od ostatních osob, tak jako jeho ostatní manželky), ale ona mu na to řekla: „Radši mi dovol zůstat tvou otrokyní; bude to snadnější pro mne i pro tebe.“ V době, kdy byla zajata, byla nepřítelem islámu a chtěla zůstat židovkou; prorok byl z toho zarmoucen a zůstal vůči ní chladný. Jednoho dne, když seděl prorok se svými přáteli a zaslechl za sebou klapot sandálů, prohlásil: „Ten, kdo přichází, mi řekne, že Rajhana přestoupila k islámu.“ Bylo to vskutku tak a prorok byl velice potěšen.
Potom, co byli lidé kmene Banu Kurajza pozabíjeni a jejich majetek rozdělen, Sadovo zranění se opět otevřelo a on zemřel jako mučedník. Uprostřed noci přišel za prorokem Gabriel, na hlavě měl turban ze zlatého brokátu, a zeptal se, „Kdo je ten mrtvý muž, pro kterého se nebeské brány otvírají a trůn se chvěje radostí?“ Nato prorok spěchal k Sadovi, ale nalezl ho již mrtvého.
Sad byl zavalitý muž, ale když ho lidé nesli na kremaci, zdál se jim lehký. Říkali: „I když je podsaditý, ještě nikdy jsme nenesli lehčí tělo.“ Když se o tom doslechl Aláhův prorok, vysvětlil jim: „Sad má kromě vás i jiné nosiče a přísahám při Něm, v jehož rukou leží můj život, že andělé nesli Sadovi duši a nebeský trůn se pro něho třásl.“
Vítězství v zákopové válce bylo pro proroka zadostiučiněním za porážku u Uhudu. V Medině měl nyní zajištěno nejvyšší postavení, s odporem pouze menšiny Farizejů. Dva ze tří židovských kmenů byly vyhnány a třetí prakticky vyhuben takovým způsobem, jenž spolehlivě odradil jakýkoliv potenciální odpor, který by ohrozil jeho pozici. Všechny spory byly odkazovány k němu a jeho slovo bylo zákonem.







November 19th, 2006 v 22:32
Náboženství plné míru a tolerance, už od počátků. Multikuli, kde berete ty kecy?