Turecko očekává od německého předsednictví EU uznání okupace Kypru a pokrok v přístupu k EU
Ankara očekává, že Berlín, její těsný spojenec, započne s velkými diplomatickými snahami o vyřešení kyperské otázky, která uvíznula na mrtvém bodě, a umožní hladký průběh přístupových rozhovorů. Program Německa se má ale zabývat bezprostředními problémy, jako je ústavní krize, energetické problémy a Lisabonská strategie.
Předchozí prezidentská země EU se během uplynulých měsíců velmi snažila o vyřešení kyperské krize, když pracovala na kompromisu, který by umožňoval pokročit vpřed ukončením izolace okupované části Kypru a také otevřením tureckých přístavů řeckému Kypru. Tato snaha nicméně selhala, když řeckokyperská vláda uznání okupace severní části ostrova odmítla a trvala na tom, aby Turecko splnilo svůj závazek otevřít přístavy bez ohledu na severní Kypr.
Ankara finskou snahu přivítala a podporovala od samého začátku, někteří turečtí pozorovatelé ale řekli, že kvůli komplexnosti problému a jeho neznalosti finskou diplomacií nebylo příliš mnoho prostoru k průlomu. Berlín pohlíží na vstup Turecka jako na strategicky významnou záležitost, ačkoliv se koaliční vláda liší v názoru na konečný cíl procesu.
Křesťanskodemokratická kancléřka dříve silně oponovala plnému členství Turecka a navrhovala “privilegované partnerství”, Merkelová nyní říká, že respektuje dohody a sliby dané v minulosti a proces podporuje. Její sociálně demokratický koaliční partner plné členství podporuje a tvrdí, že transformace Turecka nabízí EU a Turecku rozsáhlé výhody a dialog mezi civilizacemi. …
Kyperská krize bude jednou z nejtěžších záležitostí prezidentury EU, bez ohledu na očekávání Ankary, že během příštích šesti měsíců dojde k pokroku, se ale zdá, že se Německo bude zabývat jinými důležitými problémy. Německá vláda se ve svém prezidentském programu zdržela formálního vyjádření podpory snah o obnovení rozhovorů o uvolnění izolace tureckého Kypru vedených OSN. Německé diplomatické zdroje ale zdůrazňují, že je povinností EU přistoupit k přímému obchodu se severním Kyprem, jak Evropa slíbila v roce 2004, a který byl blokován řeckokyperskou vládou.
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier dříve prohlásil, že zavedení přímého obchodu s tureckým Kyprem bude mezi prioritami německého šestiměsíčního řízení EU. Steinmeier řekl, že Nemecko bude vynakládat úsilí o schválení obchodních regulací navržených EU zaměřených na uvolnění mezinárodní izolace okupovaného tureckého Kypru.
Z dalších zpráv:
Nic neobvyklého, kromě: Vatikán (”Turecko je pro Evropu mostem mezi Východem a Západem”), Polsko (”Víme, že proces bude dlouhý a kulturní rozdíly mohou být překážkou”) a Bulharsko (”Věříme, že je to důležité pro větší stabilitu v regionu”) podpořily vstup Turecka do EU.







December 31st, 2006 v 12:48
Funkci mostu může plnit i bez členství v EU. Stačí, když se naučí měřit všem stejným metrem, a přestane jednostraně zvýhodňovat islám.
January 1st, 2007 v 23:22
Není pravda, že Vatikán podpořil členství v EU…referoval o tom jen turecký premiér a v oficiálmí znění tiskového prohlášení Svatého stolce byla vyjádřena podpora Turecku v přibližování a splňování podmínek (např. plná náboženská svoboda) - což je taková šalamounská odpoveď. Vatikán má zájem, aby Turecko plnilo kritéria, v případě přímou otázku podpory vstupu vatikánské mluvčí prohlásil, že Vatikán k tomu nemá jako nečlen jakýkoliv mandát…
Pravdou je, že papež Benedikt musel diplomaticky nechat za zády prohlášení kardinála Ratzingera z roku 2004, že Turecko v EU by byla historická chyba.