Archív pro May, 2007

Šaría - rozvod

Napsal islaminfo dne 31. 5. 2007 v 0:01 hodin

n: Rozvod

n-1.0 Kdo může rozvod vykonat

n-1.0
(O: právním základem pro možnost rozvodu je korán, sunna a koncensus muslimů. Pokud jde o korán, Alláh Nejvyšší říká,
"Rozvod je možný dvakrát …" (korán 2:229).
Pokud jde o sunnu, je zde přísně autentizovaný (sahih) hadís,
"Žádná povolená věc není Alláhovi ohavnější, než rozvod".
Náš šejk Bajuri říká, že smyslem povoleného v hadísu je nepřístojnost, protože rozvod je povolený, to znamená legální, ačkoliv je Alláhovi ohavný.
Má pět součástí:
a. vyslovená formule;
b. ženu;
c. autoritu, která ho vykoná;
d. úmysl;
e. a osobu, která ho vykoná (A: t.j. manžela).)

n-1.1
Rozvod je platný od:
a. manžela;
b. který je příčetný;
c. dosáhl puberty;
d. a který ho vykoná.
Rozvod není platný od:
1. dítěte;
2. někoho nepříčetného;
3. nebo někoho, kdo k němu byl donucen, jako když mu bylo vyhrožováno smrtí, rozsekáním na kusy, těžkým bitím nebo i jen slovním útokem nebo lehkým bitím, pokud je přinucená osoba někdo, jehož veřejný obraz je důležitý a kdo by proto trpěl. (O: Někdo, kdo je nucen, by měl použít slova, která poskytují zavádějící dojem (def: r-10.2) z jeho předstíraného "rozvodu".)

n-1.2
Vyhlášení rozvodu je právně platné, když ho vysloví osoba, jejíž mentální schopnosti jsou omezeny kvůli něčemu neomluvitelnému, jako kvůli intoxikaci nebo nepotřebném požití mysl ovlivňujícího léku (O: ačkoliv někdo, kdo požije takový lék, pokud nepotřebuje léčit, je považován za nepříčetnou osobu v tom smyslu, že jeho prohlášení rozvodu není právně platné).

n-1.3
Osoba provádějící rozvod ho může provést sama nebo může pověřit někoho jiného (def: k-17.5-6), i když je pověřenou osobou žena. Pověřená osoba může provést rozvod kdykoliv (O: za předpokladu, že ten, kdo jí pověřil, nezruší pověření dříve, než k rozvodu dojde), ačkoliv pokud manžel řekne ženě, "Rozveď se sama" a ona bezprostředně řekne, "Rozvádím se sama", pak je rozvedená, pokud se ale zdrží, není rozvedená, dokud manžel neřekne, "Rozveď se sama, kdy chceš".

n-2.0 Obecné podmínky týkající se rozvodu

n-2.1
Svobodný muž může prohlásit rozvod třikrát (O: protože Alláh nejvyšší řekl,
"Rozvod je možný dvakrát, potom lze podržet manželku podle správné zvyklosti nebo ji propustit v dobré vůli" (korán 2.229),
a když byl prorok dotázán na třetí vyslovení, řekl,
"Alláh řekl, nebo ji propusťte v dobré vůli").

n-2.2
Je nepřístojné vyhlašovat rozvod, když není potřeba (O: včetně případu, kdy má žena nepříjemné morální kvality), aby byla tři vyslovení (N: i když jsou oddělená) urážlivější, a spojit je dohromady v jednom období čistoty mezi menstruacemi je ještě nepřístojnější.

n-2.3
Jsou různé kategorie rozvodů: sunna, nezákonná inovace a takový, který není ani sunna, ani nezákonnou inovací.
Sunna je vyhlásit rozvod v období mezi menstruacemi, během kterého nedošlo k žádnému pohlavnímu styku se ženou.
Nezákonná inovace je buďto vyhlásit rozvod během menstruace ženy, když nejde o rozvod za platbu (O: od ženy výměnou za to, že jí manžel propustí z manželství (def: n-5), ačkoliv pokud jde o rozvod výměnou za úplatu zaplacenou ženou, nejde o nezákonnou inovaci, protože tak přijímá, že čekací období bude prodlouženo), nebo učinit prohlášení během období mezi menstruacemi, během kterého měl muž se ženou pohlavní styk. Pokud někdo takový rozvod vykoná, je doporučeno, aby ženu přijal zpět (O: pokud ho nevysloví třikrát).
Ani sunna ani nezákonná inovace znamená rozvod s prepubescentní ženou, po menopauze, s těhotnou, nebo s takovou, se kterou ještě neměl pohlavní styk.

n-3.0 Slova, kterými se rozvod vykonává

n-3.1
Slova, kterými se rozvod vykonává, mohou být jasná, nebo náznaková. Jasná slova vykonávají rozvod, ať už byla úmyslná nebo ne, zatímco náznaková slova ho nevykonávají, pokud nebyla úmyslná.

n-3.2
Pokužít jasná slova k provedení rozvodu znamená výslovně pronést slovo rozvod (O: nebo slova od něj odvozená). Když manžel řekne, "Rozvádím tě" nebo "Jsi rozvedená", žena je rozvedená, ať už to měl v úmyslu nebo ne.
(A: Zde a níže znamenají výrazy jako "žena je rozvedená" nebo "rozvod byl proveden" pouze jedno ze tří vyslovení (def: n-9.0 (N:)) nutných k dokončení rozvodu, pokud tím manžel nemyslel dvojnásobný nebo trojnásobný rozvod nebo nezopakuje slova třikrát.)

n-3.3
Použití náznakových slov k provedení rozvodu zahrnuje:
1. když manžel řekne, "Nyní jsi sama", "Jsi svobodná", "Jsi oddělená", "Jsi rozdělená", "Nejsi pro mě již podle zákona", "Vrať se ke svým příbuzným", "Jsi bez závazků" a podobně;
2. když řekne, "Jsem od tebe rozveden";
3. nebo když pověří ženu, aby vyslovila rozvod a ona řekne, "Jsi rozveden";
4. když se někdo zeptá "Máš manželku?" a on řekne "Ne";
5. nebo když manžel napíše slova, která provádějí rozvod (O: bez ohledu na to, jestli je v čase jejich napsání schopen mluvit nebo ne nebo jestli ho napíše jasnými nebo náznakovými slovy).
Pokud má někdo v úmyslu se takto rozvést, rozvod je platný, pokud to v úmyslu nemá, pak je neplatný.

n-3.4
Pokud je manžel dotázán "Rozvedl jsi svojí ženu?" a on řekne "Ano", pak je rozvedená (O: i když to neměl v úmyslu).

n-3.5
Pokud manžel řekne "Jsi rozvedená" a má tím na mysli dvojnásobné nebo trojnásobné vyslovení rozvodu, pak je provedeno v takovém počtu, v jakém zamýšlel a toto pravidlo platí pro všechny výroky, které provádějí rozvod, ať už jasné nebo náznakové. (O: Důkaz, že jediné vyslovení může platně provést trojnásobný rozvod, je hadís klasifikovaný jako přísně ověřený (sahih) od Ibn Hibbana, že prorok, když se Rukana rozvedl se svojí ženou a poté řekl, "Zamýšlel jsem to pouze jednou", ho přinutil v tomto smyslu přísahat a pak jí k němu vrátil. Pokud by jedno vyslovení nemohlo provést trojnásobný rozvod, nebyl by žádný důvod k tomu, aby ho prorok nutil složit slib.)

n-3.7
Pokud manžel řekne své ženě, "Jsi rozvedená, inšaláh (pokud je to Alláhovým přáním)" nebo "pokud si to Alláh nepřeje" nebo "pokud to není Alláhovým přáním", pak není rozvod platný.

n-4.0 Podmíněná prohlášení, která vykonávají rozvod

n-4.1
Je povoleno učinit platnost rozvodu podmíněnou. Pokud manžel učiní rozvod podmíněným a tato podmínka je naplněna, pak je žena rozvedena. Pokud řekne, "Až začne tvoje menstruace, jsi rozvedená", pak je rozvedena, když dojde k menstruaci.

n-4.3
Pokud manžel řekne, "Pokud opustíš dům bez mého svolení, jsi rozvedená", a pak jí dá povolení chodit ven a ona jde a pak jde ven podruhé bez povolení, není rozvedená.
Pokud muž řekne, "Pokud kdykoliv odejdeš z domu bez mého povolení", pak je rozvedená jakmile odejde bez povolení.

n-4.5
Pokud učiní manžel rozvod podmíněným nějakým ze svých vlastních činů a pak tak jedná, aniž by si pamatoval, že z jednání učinil podmínku, nebo tak jedná, protože k tomu byl přinucen, žena není rozvedena.

n-4.6
Pokud manžel učiní podmínku z činu jiné osoby, jako když řekne, "Pokud ten-a-ten vstoupí do domu, jsi rozvedená" a osoba vstoupí před tím nebo potom, co byla s podmínkou seznámena, ať už si jí pamatuje nebo ne, pak pokud není osoba někdo, komu by nevadilo, kdyby byli rozvedení (O: to znamená, že by pro něj nebylo problémem, kdyby k tomu došlo a nebyl by kvůli nedostatku přátelství smutný z toho, že to udělal), pak je žena rozvedena.
Pokud ale osoba zná podmínku a vstoupí, aniž by si jí pamatovala, pak pokud jde o někoho, komu by vadilo, kdyby byli rozvedeni, žena není rozvedena.
Pokud manžel řekne ženě, "Pokud vstoupíš to toho domu, budeš rozvedená" a je následně rozvedena a následně je od něj rozvedena dokončeným rozvodem, po kterém si jí znovu vezme, a ona do toho domu vstoupí, není rozvedena.

n-5.0 Propuštění ženy za úplatu (khul)

n-5.0
(O: Propuštění za úplatu znamená oddělení výměnou za odškodnění poskytnuté manželovi (A: které je završeno zrušením manželské smlouvy, což se liší od trojnásobného rozvodu skutečností, že se mohou znovu vzít, aniž by si ona před tím musela vzít jiného manžela).)

n-5.2
Propuštění je nepřístojné, když:
1. muž nebo žena se obávají, že se nebudou schopni držet v rámci Alláhových omezení (O: t.j. těch, ze kterých pro ně Alláh Nejvyšší učinil povinnost během trvání manželství;
2. nebo pokud manžel přísahá, že na něm spočívá povinnost trojnásobného rozvodu, pokud vykoná nějaký čin, pak ale zjistí, že ho musí vykonat (O: protože se nemůže zřeknout přísahy, aniž by jí propustil), takže jí propustí, vezme si jí (O: novou smlouvou a s novým věnem (mahr) a s poctivými svědky) a pak vykoná čin, kterým byl rozvod podmíněný (O: ačkoliv je lepší ho vykonat před uzavřením nového manželství, protože přísaha je zrušena v okamžiku, kdy se rozvedou), protože potom jeho vykonání neprovádí trojnásobný rozvod.

n-5.3
Pokud je manžel ztřeštěný (A: to znamená, že ho soud zbavil svéprávnosti zacházet se svými vlastními penězi kvůli chronické bezstarostnosti, jeho povolení k propuštění je platné, i když odškodnění přijme jeho opatrovník.
Propuštění za kompenzaci není právně platné s ženou, která je ztřeštěná.

n-5.4
Propuštění je platně provedeno jak slovy pro rozvod, tak slovy pro propuštění, jako "Jsi rozvedená za tisíc" nebo "Propouštím tě za tisíc" a pokud žena řekne "Přijímám", pak je od něj oddělena a dluží mu tisíc. Je také propuštěna, pokud manžel řekne, "Pokud mi dáš tisíc, jsi propuštěná" a ona mu ho pak dá, nebo když ona řekne, "Propusť mě za tisíc" a on řekne "Jsi rozvedená", v takovém případě je propuštěna a dluží mu tisíc.

n-5.5
Cokoliv, co může být použito k zaplacení věna (def: m-8.4) může být použito jako odškodnění za propuštění. Pokud manžel propustí svojí ženu za něco, čehož cenu nelze určit (ne k-2.1 (e)) nebo co nemá právní hodnotu (ne k-2.3), jako za víno, pak je prouštěna výměnou za částku, kterou by typicky dostala za věno žena jako ona (def: m-8.8).

n-5.6
Propuštění provedené slovy, která ho provádí jako rozvod jasnými slovy (A: která nevyžadují úmysl, (N: v tom, že má čekací období (def: n-9) a je dokončeno zrušením manželství, ačkoliv jak bylo dříve zmíněno (n-5.0 (A:)), partneři se mohou znovu vzít (N: dokonce i před koncem čekacího období), aniž by si žena napřed musela vzít jiného muže).

n-6.0 Pochybnosti o tom, jestli se člověk rozvedl

n-6.0
(A: Pochybnosti znamenají, že si člověk nepamatuje přesně, co řekl nebo učinil. Pokud jde o případ, kdy člověk nezná pravidla rozvodu nebo důsledky vlastních činů, není to omluvou a musí se zeptat někoho, kdo je zná.)

n-6.1
Pokud někdo neví, jestli rozvedl svojí ženu nebo jí nerozvedl. Je více bohabojné jí vzít v takovém případě zpět.

n-6.2
Pokud člověk neví, jestli rozvedl svojí ženu jednou nebo více než jednou, pak jí rozvedl v tom nejmenším počtu, kterým si je jistý.

n-6.3
Pokud rozvede muž ženu trojnásobným rozvodem během smrtelné nemoci (def: l-3.6 (1-4), ona nedědí (A: svůj podíl na majetku (def: l-6.4)) z podílu na jeho majetku (A: ačkoliv pokud jde o méně než trojnásobný rozvod, potom dědí).

n-7.0 Znovupřijetí rozvedené ženy

n-7.0
(O: Jazykově znamená vzít zpět návrat a podle Svatého zákona to znamená návrat ženy, která je v čekacím období (def: n-9) po nedokončeném netrojnásobném rozvodu, do stavu manželství.)

n-7.1
Když svobodný muž vysloví jednou nebo dvakrát nad svojí ženou rozvod poté, co s ní měl pohlavní styk, pak pokud nejde o rozvod (A: propuštění) za úplatu (def: n-5), může jí kdykoliv před koncem čekacího období (def: n-9) vzít zpět, ať už si to ona přeje nebo ne. Nebo může během čekacího období rozvod dokončit (A: tím, že ho vysloví potřetí).

n-7.2
Pokud muž nebo žena zemře (A: během čekacího období (N: po nedokončeném netrojnásobném rozvodu)), pak jeho nebo její partner zdědí svůj podíl z majetku mrtvého, není ale povoleno, aby měl muž pohlavní styk s manželkou, díval se na ní nebo z ní měl fyzický požitek před tím, než jí vezme zpět.

n-7.3
Pokud dojde k rozvodu před tím, než muž se ženou souložil, nebo poté (A: při propuštění) za náhradu od ní, pak jí nemůže vzít zpět (A: aniž by si jí znovu nevzal).

n-7.4
Návrat ženy do manželství je platný pouze pokud je to výslovně proneseno, jako vyřčením "Vracím ji", "Beru jí zpět" nebo "Ponechám si jí". (N: Hanáfisté považují dotknutí se jí s touhou, jako například políbení, za platný návrat do manželství.)

n-7.5
Není nutné (O: je to ale sunna), aby byl návrat dosvědčen svědky.

n-7.6
Když vezme muž ženu zpět, zůstává jí pouze zbývající množství (A: vyřčení "Rozvádím se s tebou") k dokončení trojnásobného rozvodu. (A: Pokud to například řekl dvakrát, pak jí zbývá pouze jednou.).

n-7.7
Když svobodný muž vysloví trojnásobný rozvod, není zákonné, aby si ženu opět vzal, dokud si ona nevezme jiného manžela v platném manželství a manžel s ní souložil, což znamená, že přinejmenším penis jeho žaludu plně vstoupil do její vagíny.

n-8.0 Zřeknutí se ženy na více než čtyři měsíce

n-8.0
(Zřeknutí se znamená podle Svatého zákona, že manžel přísahá, že nebude mít se svojí ženou pohlavní styk po více než čtyři měsíce.)

n-8.1
Zřeknutí se svojí ženy je nezákonné. Znamená to, že muž přísahal při Alláhovi (def:o-18), že po více než čtyři měsíce (O: po více než čtyři měsíce i při přísaze, která neurčovala žádné období) nebude mít se svojí ženou pohlavní styk, nebo přísahá, že pokud bude, pak se s ní musí rozvést, postit se, modlit se nebo něco jiného.

n-8.3
Přísaha není brána jako platná, pokud se manžel zřekl svojí ženy (A: ve výše uvedeném neprávoplatném smyslu), když se zřekl pohlavního styku s ní po čtyři měsíce nebo méně, nebo když je impotentní.

n-9.0 Pomanželské čekací období ženy

n-9.0
(O: To znamená období, ve kterém žena čeká (N: před tím, než se může znovu vdát), aby se ověřilo, že není těhotná, nebo oplakává zemřelého manžela.)
(N: Pokud období skončí po jednou nebo dvakrát vysloveném rozvodu, žena si může vzít jiného muže nebo si novou manželskou smlouvou vzít původního manžela - v tom případě jí zbývá k dokončení trojnásobného, úplného rozvodu vyslovení pouze zbývajícího počtu (jednoho nebo dvou) rozvodů; pokud je v čekacím období po méně než trojnásobném rozvodu, manžel si jí může vzít zpět (def: n-7) bez nové smlouvy.)
(n: Povinnost manžela jí během čekacího období živit je diskutována v m-11.10 výše.)

n-9.1
Není čekací období pro ženu rozvedenou před tím, než měla se svým manželem pohlavní styk.

n-9.2
Čekací období je povinné u ženy, která byla rozvedena po styku, ať už jsou manžel i manželka předpubescentní, dosáhli puberty, nebo jeden z nich ano a druhý ne.
Styk znamená kopulaci (def: n-7.7). Pokud s ní byl manžel sám ale nekopuloval s ní a poté se s ní rozvedl, není žádné čekací období.

n-9.3
Pokud je čekací období povinné, tak pokud je těhotná, čekací období skončí poté, co porodila, za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:
a. První je, že porodila vše, co nosila. Pokud nosí dvě nebo více dětí, je nutné, aby porodila všechny, ať už živé nebo mrtvé a ať už plně vyvinuté nebo nevyvinuté, u kterých porodní báby (O: dvě nebo více) přísahají, že jsou počátkem člověka. Pokud uplyne mezi dvěma porody méně než šest měsíců, děti jsou považovány za dvojčata. Počet porozených dětí není nijak omezen, protože je možné, aby žena porodila z jednoho těhotenství čtyři nebo více dětí.
b. Druhá je, že dítě je od manžela, od kterého je čekací období. Pokud je žena těhotná po spáchání nevěry (def: n-11.2 (O)) (O: nebo z manželství, které bylo neplatné poté, co jí manžel rozvedl), čekací období nekončí porodem, ale (N: po porodu) dokončí čekací období ženy, která byla rozvedena (def: n-9.6).

n-9.5
Nejkratší doba trvání těhotenství (A: ze kterého se narodí živé dítě) je šest měsíců a nejdelší čtyři roky.

n-9.6
Pokud není žena těhotná a menstruuje, její čekací období skončí poté, co skončí tři období mezi menstruacemi. Část období mezi menstruacemi se počítá jako celé období. Takže pokud jí manžel rozvede a bezprostředně poté začne menstruace, její čekací období skončí po dvou dalších obdobích mezi menstruacemi začátkem třetí menstruace.

n-9.7
Pokud je žena rozvedena během menstručního období, musí čekat do skončení tří období mezi menstruacemi. Její čekací období skončí začátkem čtvrté menstruace.

n-9.8
Na výše uvedená rozhodnutí (n-9.6-7) nemá žádný vliv skutečnost, jestli jsou ženiny menstruce od sebe vzdáleny krátce nebo ne, krátce znamená například žena, jejíž perioda trvá jediný den a noc a která má mezi periodami patnáct dní. Pokud je taková žena rozvedena právě před koncem období mezi menstruacemi (A: o jediný okamžik), pak její čekací období skončí za třicet dva dnů a dva okamžiky (O: z nichž jeden bude součástí čekacího období, t.j. ten, během kterého došlo k rozvodu, a druhý jeho součástí nebude, to znamená ten, během kterého se stalo jasným, že čekací období skončilo začátkem další menstruace). Pokud byla žena rozvedena na konci menstručního období, její čekací období bude trvat čtyřicet sedm dní a jeden okamžik. To jsou nejkratší možná čekací období.
Příkladem ženy, jejíž menstruce jsou od sebe více vzdáleny je taková, jejíž menstruace trvá patnáct dní a u níž období mezi menstruacemi trvá například rok nebo více. Taková žena musí čekat tři období mezi menstruacemi, i když to bude trvat roky (N: ačkoliv může být užit lék, který menstruaci vyvolá nebo jí bude regulovat).

n-9.9
Čekací období pro ženu, která nemenstruuje, ať už proto, že je před pubertou nebo po přechodu, jsou tři měsíce.
Pokud žena normálně menstruuje a její menstruace se z nějaké příčiny, jako je kojení a podobně, nebo bezdůvodně, zastavila, pak musí čekat až do věku přechodu, po němž bude její čekací období tři měsíce. (N: Ve škole Maliki musí taková žena čekat devět měsíců a pokud se během té doby neobjeví těhotenství ani přechod, je brána jako by byla po přechodu a její čekací období jsou tři měsíce, což činí dohromady jeden rok, během kterého nedošlo k mestruaci.)

n-9.10
Všechna výše uvedená pravidla jsou platná pro čekací období po rozvodu (N: nebo propuštění (def: n-5)).

n-9.11 Čekací období po úmrtí manžela
Pokud ženin manžel zemře, i kdyby k tomu došlo během čekacího období po nedokončeném rozvodu, pak pokud je těhotná, její čekací období skončí porodem, jak bylo zmíněno dříve (n-9.3). Pokud není (O: t.j. pokud není těhotná se zemřelým manželem), čekací období jsou čtyři měsíce a deset dní, nez ohledu na to, jestli menstruuje nebo ne (N: a bez ohledu na to, jestli s ní měl manžel pohlavní styk nebo ne).

n-9.13 Ubytování pro ženu v čekacím období
Žena v čekacím období má povinnost zůstávat doma (O: a ani její manžel nebo jeho rodina jí nemůže vyhnat; ani ona sama nemůže odejít. I kdyby její manžel souhlasil s tím, že může opustit dům, i když to není nutné, je to stále zakázáno).
Žena v čekacím období po nedokončeném, méně než trojnásobném rozvodu, je stále pod autoritou svého manžela a nemůže odejít bez jeho povolení. Pokud je žena v čekacím období po dokončeném rozvodu (N: nebo po propuštění (def: n-5)) (O: nebo po zrušení manželství) nebo po smrti manžela, může během dne opustit dům kvůli naplnění svých potřeb (N: včetně práce, pokud nemá jiný způsob obživy) a povinností.

n-9.14
Čekací období se musí odehrávat ve stejném ubytování, ve kterém došlo k rozvodu a žena nemůže být přestěhována na jiné místo, pokud to není skutečně nutné, jako například ze strachu (O: o její osobu nebo majetek) nebo pokud má majitel ubytování námitky (O: jako když byl dům manželovi pronajat a doba pronájmu vypršela), nebo kvůli značnému obtěžování ženy ze strany sousedů nebo manželových příbuzných, nebo jejich obtěžování ze strany ženy - ve všech těchto případech se může přestěhovat do nejbližšího dostupného ubytování.

n-9.15
Je nezákonné, aby byl manžel se ženou v čekacím období sám nebo aby s ní sdílel stejné úbytování (N: t.j. musí se odstěhovat), pokud ona nežije v (O: odděleném) křídle domu (O: s vlastní kuchyní, jídelnou, nádrží na vodu a schody na střechu, v takovém případě je povoleno, aby ubytování, které je jako dva sousedící domy, sdíleli).

n-9.16 Vyhýbání se zdobení po smrti manžela nebo po dokončeném rozvodu
Je povinností ženy, jejíž manžel zemřel (N: zatímco ona byla jeho ženou, nebo zemřel pokud ony byla v čekacím období po nedokončeném rozvodu), aby se vyhýbala během následujícího čekacího období zdobení. Je doporučeno, aby tak činila i během čekacího období po dokončeném rozvodu. Je nezákonné, aby se žena vyhýbala zdobení po více než tři dny v případě smrti kohokoliv jiného než svého manžela. Vyhýbat se zdobení znamená nevylepšování své krásy, nošení šperků nebo kosmetiky a tak dále. Žena, která se vyhýbá zdobení, by neměla nosit plné barvy (N: pokud je v úmyslu přikrášlit se) jako modrou, zelenou, červenou nebo žlutou nebo upravovat své vlasy nebo používat kosmetiku na těle, šatech nebo v jídle (A: jako šafrán v rýži). Může nosit hedvábí, mýt si vlasy (N: a česat si je, nebo si je koupat) kvůli čistotě a stříhat si nehty.

n-9.17
Pokud si manžel vezme ženu během čekacího období zpět, ale znovu se s ní rozvede před tím, než s ní má pohlavní styk, pak začíná nové čekací období od začátku (N: je ale nezákonné tak činit pouze proto, aby její čekací období prodloužil).
Pokud propustí manžel svojí ženu za úplatu (def: n-5), znovu si jí vezme během čekacího období po propuštění a rozvede se s ní před tím, než s ní měl pohlavní styk, pak žena pouze dokončí zbytek čekacího období po propuštění.

n-9.18
Pokud žena tvrdí, že její čekací období skončilo (O: pokud netrvá konkrétní počet měsíců, ale počet období mezi menstruacemi nebo do porodu) během období, ve kterém je možné, že by mohlo skončit, pak je její slovo přijato.

n-9.19
Pokud se zpráva o manželově smrti dostane k ženě po více než čtyřech měsících a deseti dnech, pak její čekací období již skončilo (O: protože její povědomí o manželově smrti není podmínkou pro započetí čekacího období).

n-10.0 Určování otcovství

n-10.2
Manžel ženy, která porodila dítě (O: bez ohledu na to, jestli je její nebo jeho manželství platné nebo neplatné) je považován za otce dítěte kdykoliv je (N: právně) možné, že dítě může být jeho, což znamená:
a. žena porodila nejméně dítě šest měsíců a okamžik po uzavření manželské smlouvy;
b. porodila dítě za méně než čtyři roky poté, co ona a její manžel mohli mít naposledy pohlavní styk, i když od sebe žijí odděleně a manžel neví, jestli s ní měl pohlavní styk. (A: Tato pravidla jsou kvůli ochraně dítěte před tím, aby nebylo zapřeno a týkají se pouze toho, co může rozhodnuto soudem. Proto když muž a žena žijí odděleně ve vzdálenosti, kterou mohli cestovat a setkat se, kvůli ochraně dítěte soud předpokládá, že dítě je manželovo);
c. a manžel je starý nejméně devět a půl roku.

n-10.3
Manžel není právně považován za otce dítěte, pokud není možné, aby dítě bylo jeho, jako když:
1. žena porodila dítě za méně než šest měsíců nebo více než čtyři roky po pohlavním styku;
2. manžel si je naprosto jistý, že s ní neměl pohlavní styk;
3. manželovi je méně, než je uvedeno výše;
4. nebo byly manželovy genitálie odděleny od těla.

n-10.4
Pokud si je manžel naprosto jistý, že dítě, které je právně považováno za jeho (def: n-10.2) není jeho, pokud ví, že s ženou nikdy neměl pohlavní styk (O: nebo měl, ale méně než šest měsíců nebo déle než čtyři roky před porodem), pak má povinnost popřít otcovství veřejným prokletím ženy (def: n-11.3) (O: okamžitě, protože okamžité popření otcovství je jako návrat poškozeného zboží. Učiní to tím, že půjde za islámským soudcem a řekne "Toto dítě není moje". Pokud se zdrží, jeho popření není platné. Pokud jde o veřejné prokletí samotné, může ho provést kdykoliv poté. Pokud tvrdí, že o nutnosti okamžitého popření otcovství nevěděl, nebo nevěděl o tom, že je třeba ho vykonat okamžitě, a jde o někoho, kdo o tom skutečně mohl nevědět, pak je jeho tvrzení (A: o nevědomosti) přijato, pokud v tomto smyslu složí přísahu. Popření otcovství také znamená obvinění ženy z cizoložství a to je také třeba vykonat okamžitě).

n-10.5
Pokud si manžel není naprosto jistý, že dítě je někoho jiného, je nezákonné, aby otcovství popíral (O: pouhé pochybnosti, které se objevily v jeho mysli, nemají žádné důsledky) a je nezákonné, aby svojí ženu obvinil z cizoložství. (O: Je také nezákonné, aby jí v takovém případě veřejně proklel (def: n-11.3), i když ví, že spáchala cizoložství, protože by dítě utrpělo, pokud by byla jeho matka obviněna z cizoložství veřejným prokletím, dítě by tím bylo zneuctěno a šířily by se o něm klevety. Dítě tím nemusí projít jenom proto, aby byla uspokojena touha manžela, který jí může rozvést, po pomstě).

n-10.6
Pokud je dítě právně považováno (def: 10.2) za dítě manžela, který má nárok na popření otcovství, ten se ale bez omluvy popření zdrží a následně ho chce popřít veřejnou kletbou, (O: soudce) mu nepovolí tak učinit (O: protože k popření otcovství musí dojít okamžitě, jak je uvedeno výše (n-10.4) a toto zdržení ho připravuje o možnost popření). Pokud ale manžel popření provede okamžitě, je uznáno.

n-11 Obvinění ženy z cizoložství

n-11.1
Každý, kdo obviní ženu z cizoložství (O: jasnými slovy, jako když řekne "ty cizoložnice", nebo náznakem, jako když řekne "zjistil jsem, že nejsi panna") a kdo tedy může být potrestán za obvinění někoho z cizoložství bez svědků, může zabránit trestu tím, že jí veřejně prokleje, za předpokladu, že:
a. dosáhl puberty;
b. je příčetný;
c. činí tak dobrovolně;
a za předpokladu, že jeho žena:
d. je právně nevinná cizoložstvím (A: to znamená, že se ani nepřiznala, ani nejsou k dispozici čtyři svědkové);
e. je schopná pohlavního styku.

n-11.2
Manžel, který obviní svojí ženu z cizoložství, je potrestán (def: o-17) soudem a není mu povoleno jí proklít, pokud je její cizoložství již právně potvrzeno (O: ať už jejím přiznáním, důkazem, což znamená, že jí viděli čtyři spravedliví (o-24.4) svědkové, když kopulovala, a viděli penis cizoložníka v její vagíně), nebo pokud (N: je cizoložství nemožné, jako v případě) osoby, která je novorozencem.

n-11.3 Veřejné prokletí
Veřejné prokletí znamená, že islámský soudce (O: nebo jeho ekvivalent) řekne muži, aby čtyřikrát zopakoval, "Dosvědčuji při Alláhovi, že jí pravdivě obviňuji z cizoložství" (A: a je nuté jí pojmenovat prvním a rodinným jménem, ačkoliv pokud je přítomná, řekne, "tato moje žena" a ukáže na ní); a pokud je přítomno dítě, "a že toto dítě (O: nebo pokud není přítomné, "dítě, které porodila z cizoložství") není moje". Popáté ho soudce varuje, přikáže mu bát se Alláha (O: připomene mu, že posmrtný trest je horší než tresty v tomto životě) a poté, co dal ruku před manželova ústa manžel řekne, "A ať mě Alláh prokleje, jestli lžu".

n-11.4
Když to manžel udělá, nemůže být nadále potrestán za obvinění někoho z cizoložství bez svědků, popřel tak otcovství dítěte a jeho žena je od něj rozvedena a nemůže si jí provždy vzít, být s ní sám nebo se na ní dívat. Ona bude nyní podrobena trestu za cizoložství.

n-11.5
Žena se v takovém případě může vyhnout trestu za cizoložství veřejným prokletím svého manžela. Po nařízení soudce čtyřikrát řekne, "Dosvědčuji u Alláha, že jeho obvinění proti mě je lživé". Popáté, poté, co byla varována soudcem před závažností důsledků, jak jsou popsány výše, řekne, "A ať mě zasáhne Alláhův hněv, jestli říká pravdu". Poté, co to pronesla, nemůže být nadále trestána za cizoložství.

n-11.6
(O: Veřejné prokletí je právně platné v nearabském jazyce i když ten, kdo ho vysloví, umí arabsky, protože prokletí je druhem přísahy nebo svědectví, z nichž obě mohou být vysloveny v jakémkoliv jazyce.)

n-12 Stání se potomkem, za kterého se není možné provdat, kojením

n-12.1
Novorozenec se stane "dítětem" ženy, která ho kojí (A: v tom ohledu, že si jí nemůže vzít, může se na ní dívat a být s ní sám a že jeho očista (wudu) nebude anulováno, když se jí dotkne), pokud:
a. mléko pochází od ženy, které je nejméně devět let, ať už ho začala mít po pohlavním styku nebo jinak;
b. a kojí dítě, kterému jsou méně než dva roky;
c. nejméně pětkrát v různých případech (O: různé případy znamená, jestli jsou běžně uznávané (def: f-4.5) za různé).

n-12.2
V takovém případě:
1. je nezákonné, aby si kojná vzala dítě nebo jeho potomky (O: pokrevní i na základě kojení) první generace (O: první generace znamená, že pouze potomci dítěte si jí nemohou vzít, nikoliv potomci jeho dětí (N: nebo bratři));
2. se ona stává "matkou" dítěte a je nezákonné, aby si jí dítě vzalo, nebo její předky (O: pokrevní i na základě kojení), její potomky (O: kteří jsou jako bratři a sestry dítěte), nebo její bratry a sestry (O: ačkoliv si dítě může vzít děti jejích bratrů a sester).

n-12.3
Pokud má kojná mléko kvůli těhotenství se svým manželem, pak:
1. dítě, které kojí, se stává "dítětem" jejího manžela a ten si nemůže vzít dítě nebo jeho potomky (O: pokrevní nebo na základě kojení, protože ty jsou nyní jako jeho pravnuci) z první generace;
2. a manžel se stává "otcem" dítěte a je nezákonné, aby si ho dítě vzalo, nebo jeho předky, jeho potomky nebo jeho bratry a sestry.

n-12.4
Poté, co se kojením stane příbuzným, za kterého se není možné provdat, je manželství mezi výše uvedenými osobami zakázáno a je povoleno, aby se na sebe odpovídající osoby opačného pohlaví dívaly, jako by šlo o pokrevní příbuzné, kteří se za sebe nemohou provdat, a aby byly spolu samy (O: ačkoliv další pravidla, která platí pro pokrevní příbuzné, jako dědictví (def: l-4-6) nebo nutnost je živit (m-12) v případě neprovdatelných příbuzných ustanovených kojením neplatí).

Šaría - manželství

Napsal islaminfo dne 30. 5. 2007 v 0:01 hodin

m: Manželství

m-1.0: Kdo by se měl oddat

m-1.0
(O: právním základem pro manželství jsou před koncensem učenců takové verše koránu, jako,
"Berte si za manželky ženy takové, které jsou vám příjemné" (korán 4:3)
a hadísy jako,
"Berte si jeden druhého, ať vaše počty vzrostou",
který byl zaznamenán Šáfím.)

m-1.1
Muži, který se potřebuje oženit (O: kvůli touze po sexuálním styku) a má dost peněz (O: na platbu věna ženě (mahr, def: m-8), na oblečení na část roku, ve které se žení a na výdaje za jeden den), je doporučeno tak učinit (O: aby bylo chráněno jeho náboženství, bez ohledu na to, zda je plný náboženské oddanosti nebo ne). Pokud se muž potřebuje oženit, nemá ale dost peněz na zaplacení těchto výloh, je doporučeno, aby se neženil, ale potlačil své sexuální touhy půstem (O: a pokud nebudou potlačeny půstem, pak by se měl oženit a půjčit si peníze na zaplacení věna nevěstě, pokud ta nepřistoupí na to, že jí ho bude dlužit).

m-1.2
Je nepřístojné, aby se někdo, kdo se nepotřebuje oženit (O: protože nemá touhy nebo kvůli fyzickému nedostatku nebo z jiného důvodu), oženil, když nemá peníze na zaplacení výloh. Manželství není nepřístojné pro muže, který má dost peněz, i když existuje něco, co by mu v tom mohlo zabránit, jako vysoký věk nebo chronická nemoc, i když je pro něj vznešenější, aby se místo toho oddal zbožnosti než aby (O: se zaneprázdňoval požitky a vůbec nemyslil na uctívání), manželství je pro něj ale lepší (O: protože někdo, kdo nemá sexuální tužby, aniž by trpěl fyzickým nedostatkem, může později takové tužby mít, ve srovnání s někým, kdo je nemá kvůli fyzickému defektu a později je mít nebude).

m-1.3
Pokud jde o ženu, pokud se potřebuje vdát, je jí doporučeno, aby tak učinila, ačkoliv pokud tak neučiní, (O: pokud necítí žádné sexuální tužby a účastní se uctívání), pak je nepřístojné, aby tak učinila. (N: Ačkoliv taková žena potřebuje manžela nebo příbuzného, za kterého se nemůže provdat, aby mohla cestovat apod.))

m-1.4 Žádoucí charakteristiky nevěsty
Je doporučeno, aby si muž vzal pannu (O: pokud neexistuje důvod k tomu učinit jinak, jako například sexuální neschopnost nebo potřeba někoho, kdo se postará o jeho děti) (A: je také povoleno vzít si ženu, která není panna, pokud nebyla dříve vdaná, a která je plodná (O: což je u panny odvoditelné od jejích příbuzných), přitažlivá, inteligentní, zbožná, nebo z dobré rodiny, a ne z blízkých příbuzných.))
(O: Ve Sharh al-Minhaj Ibn Hajar poznamenává, že pokud je třeba vybírat mezi výše uvedenými charakteristikami, pořadí by mělo být toto:
1- zbožná, což má přednost před vším;
2- inteligentní;
3- dobrého charakteru a stavu;
4- plodná;
5- z dobré rodiny;
6- panna;
7- krásná;
8- a pak tu, která splňuje další důležité zájmy.)

m-2.0 Zásnuby a vyhledávání partnera opačného pohlaví

m-2.1 Sunny zásnub
(O: je doporučeno, aby opatrovník nabídnul své provdatelné svěřenkyně poctivým mužům. Je sunna:
1- naplnit sňatkem sunnu a chránit své náboženství, protože člověk je za něj odměněn pouze pokud má v úmyslu učinit z něj formu poslušnosti vůči Aláhovi, jako zůstat cudný nebo mít zbožného syna;
2- uzavřít manželskou smlouvu v mešitě;
3- aby se sňatek konal v pátek, prvního dne a v měsíci Shawwal.)

m-2.2 Vyhledávání budoucí manželky
Je sunna, aby muž, který si chce vzít ženu, shlédl její obličej a ruce (O: protože obličej naznačuje její krásu a ruce pevnost jejího těla. Tirmizi zaznamenal od al-Mughira, že když se zasnoubil se ženou, prorok řekl,
"Podívej se na ní, protože je pravděpodobnější, že vydržíte".
což znamená, že láska a něžnost pak pravděpodobněji vydrží) před tím, než se s ní zasnoubí, i když mu k tomu žena nedá svolení (O: protože svolení Zákonodárce je dostačující). Taková osoba má nárok podívat se na ní opakovaně (A: tolikrát, kolikrát si přeje) (O: pokud se potřebuje ujistit o tom, jak žena vypadá, aby nemusel po sňatku litovat. A ona má nárok na to samé), nemůže se ale dívat jinam než do obličeje a na ruce. (O: Pokud není možné, aby se na ní šel podívat, může poslat spolehlivou ženu, aby se na ní podívala za něj, protože taková žena si pravděpodobněji všimne více věcí, než on, a může mu jí popsat, což je výjimka z nezákonnosti popisování žen muži, který není jejím příbuzným, za kterého se nemůže provdat.)

m-2.3 Dívání se na příslušníky opačného pohlaví
Je nezákonné, aby se muž díval na ženu, která není jeho žena nebo jedna z jeho příbuzných, které si nemůže vzít (def: m-6.1) (O: zde není žádný rozdíl mezi obličejem nebo rukama nebo jinou částí těla ženy (N: pokud je nezahalená), ačkoliv to se netýká jejího hlasu, jehož poslouchání není nezákonné za předpokladu, že pokušení je nepravděpodobné. Aláh nejvyšší říká,
"Řekni věřícím, aby cudně klopili zrak a střežili svá pohlaví" (korán 24:30).
Většina učenců (n: s výjimkou některých ze školy Hanáfí, stejně jako v m-2.8 níže) prohlásila, že je nezákonné, aby žena opouštěla dům bez obličeje zakrytého závojem, ať už existuje možnost pokušení nebo ne. Pokud existuje možnost pokušení, učenci jednohlasně souhlasí, že je to nezákonné, a pokušení znamená cokoliv, co vede k pohlavnímu styku nebo k jeho běžným předehrám. Pokud existuje skutečná potřeba, dívání se není nezákonné za předpokladu, že pokušení je nepravděpodobné).
(A: být sám se ženou, která není příbuznou, za kterou se nelze provdat, je naprosto nezákonné, ačkoliv pokud jsou přítomné dvě ženy a muž, muž a žena nejsou nadále považováni za samotné.)

m-2.4
Muž se může dívat na svojí ženu (N: a opačně) včetně její nahoty (def: f-5.3), ačkoliv je považováno za nepřístojné, aby se muž nebo žena dívali na genitálie toho druhého.

m-2.5
Muž se může dívat na své ženské příbuzné, které si nemůže vzít (def: m-6.1) a žena se může dívat na své mužské příbuzné, které si nemůže vzít (m-6.2), včetně na všechny části těla (n: které se ukáží například když pracují) s výjimkou toho, co je mezi pupkem a koleny.

m-2.6
Pokud jde o ženu dívající se na (O: muže) jiného, než je její manžel nebo příbuzný, kterého si nemůže vzít, je to nezákonné, stejně jako v opačném případě.

m-2.7
Pro ženu je nezákonné, aby ukazovala jakoukoliv část těla dospívajícímu chlapci nebo nemuslimské ženě (n: pokud ta není její příbuznou (def: m-6.1 (1-12)), potom je to povolené (Mughni al-muhtaj ila ma`rifa ma`ani alfazal-Minhaj (y73), 3.132)).

m-2.8
(n: následující pravidla ze školy Hanáfí sem byla přidána jako nařízení (Ahmad Quduri:)
1. Není povoleno, aby se muž podíval na ženu, která není jeho žena nebo příbuzná, kterou si nemůže vzít, kromě jejího obličeje a rukou ((Maydani:) kvůli nutnosti pro tu ženu jednat s muži při vyjednávání a podobně). Pokud není muž bezpečný před chtíčem, nemůže se jí dívat do obličeje s výjimkou situací, které si to vyžadují.
2. Muž se může dívat na celé tělo jiného muže s výjimkou toho, co je mezi pupkem a (A: včetně) koleny (A: protože kolena jsou podle hanáfitů považována za nahotu, nikoliv ale školou Šáfí).
3. Žena se může dívat na části těla muže, na které se může dívat jiný muž.
4. Žena se může dívat na části těla jiné ženy, na které se může dívat muž v případě jiného muže.
(al-Lubab fi sharh al-kitab (y88), 4.162-63))

m-2.9
Tam, kde je dívání se nezákonné, je nezákonné i dotýkání (O: pokud jde o tělesné části, t.j. místa, na které je nezákonné se dívat, je nezákonné se i dotknout). (N: a jakékoliv povolené dívání se, které vede k pokušení, je nezákonné) (A: Obyčejní lidé někdy chybně předpokládají, že postoj Hanáfi, že dotknutí se ženy neanuluje očištění (wudu), znamená, že je povoleno, aby si muž třásl rukou se ženami, které nejsou jeho manželky nebo příbuzné, které si nemůže vzít, což je nezákonné, a což škola Hanáfi ani žádná jiná nepovoluje.)

m-2.10 Lékaři ošetřující pacienta opačného pohlaví
(Dívání se i dotýkání) je povoleno při lékařském pouštění krví, přikládání baněk a lékařském ošetřování (N: pokud existuje skutečná potřeba. Muslimská žena, která potřebuje zdravotní péči, musí být ošetřena muslimskou doktorkou nebo pokud žádná není k dispozici nemuslimskou doktorkou. Pokud žádná není k dispozici, pak jí může ošetřit muslimský doktor a pokud není žádný k dispozici, pak nemuslimský doktor. Pokud je lékař opačného pohlaví, musí být přítomen manžel nebo příbuzný, kterého si nemůže žena vzít (def: m-6.2). Je povinné dodržovat toto pořadí výběru lékaře). (A: Stejná pravidla platí pro muslimské muže a lékaře stejného pohlaví a náboženství: stejné pohlaví má přednost před stejným náboženstvím.)
(O: Nutná ošetření jejího obličeje nebo rukou povolují pohled na ně. Pokud jde o jiné části těla, kritériem povolenosti je naléhavost potřeby ošetření, což znamená, že musí problém musí být tak závažný jako ty, které požadují suchou očistu (def: e-12.9) a pokud jde o genitálie, závažnost musí být ještě větší (N: to zahrnuje i gynekologické vyšetření ženy s problémy s plodností, které je povolené).

m-2.11 Povolení dívat se na příslušníka opačného pohlaví, kterého si nelze vzít
Dívat se na ženu je povoleno v případě svědectví před soudem, při obchodním jednání (O: s ženou, kterou si může vzít, nebo při neobchodním jednání, pokud si přeje si jí vzít) a tak dále (O: jako při povinné nebo doporučené výuce (def: a4, a6)), kdy je to povoleno do té míry, do které je to nutné. (O: není povoleno nutnou míru překročit, jako například pokud je pohled do tváře dostatečný, pak není povoleno dívat se na zbytek těla, protože to překračuje nutnou míru.)

m-2.12 Pravidla pro návrh sňatku nebo pro jeho přijetí
Je nezákonné navrhnout manželství, otevřeně nebo náznakem, jiné ženě, pokud je v čekacím období nedokončeného rozvodu (O: protože je stále považována za manželku).

m-2.13
Pokud jde o ženu, která je v kterémkoliv z dále jmenovaných druhů čekacího období (def:n-9), je nezákonné, aby jí nápadník učinil otevřený návrh, ačkoliv ho může naznačit:
1. čekací období dokončeného rozvodu;
2. čekací období po propuštění manžela za úplatu (def: n-5);
3. nebo čekací období po smrti manžela (def: n-9.11).
(O: naznačení návrhu je povolené pouze v těch případech, kdy nad ní nemá manžel vládu. Otevřený návrh znamená naznačit svůj úmysl se oženit, jako "Chci si tě vzít", zatímco naznačovat návrh znamená používat slova, která mohou naznačovat touhu si někoho vzít, nebo něco jiného, jako "Toužím po tobě" nebo "Jsi krásná", protože to neznamená nutně touhu po sňatku.)

m-2.14
(O: Pravidla týkající se zákonnosti nebo nezákonnosti přijetí návrhu ženou jsou stejná jako ta týkající se činění návrhů (def: m-2.12-13).)

m-2.15
Je nezákonné navrhovat manželství ženě, které ho již navrhnul někdo jiný, pokud byl první návrh otevřeně přijat, pokud k tomu nedá první nápadník svolení. (O: a stejně platné jako jeho povolení činit jí návrhy je, pokud první nápadník ukázal nezájem, jako když se návrhu vzdal, nebo pokud uplynulo dost času, aby vnikl dojem, že se již nechce oženit, nebo pokud ho ženin opatrovník (def: m-3.4) začne mít nerad.) Pokud ale nebyl návrh prvního nápadníka otevřeně přijat, pak jí může činit návrh další nápadník. (O: Je také povoleno, aby muž učinil ženě návrh, pokud neví, jestli je nebo není zasnoubená, nebo jestli byl první návrh otevřeně přijat nebo ne.)

m-2.16
Kdokoliv je dotázán na to, jaký člověk možný manžel je, by měl pravdivě zmínit jeho nedostatky (O: to znamená jeho chyby a omyly. To je povinné (N: ale pouze v nutné míře (A: k ochraně osoby, která se ptá)), jak prohlašuje Nawawi v al-Adhkar).

m-2.17
Je doporučeno pronést krátký proslov, když (O: t.j. před tím) muž činí návrh (O: proslov znamená slova začínající chválou Aláha a ukončené prosbou a morálním nabádáním. Pokud chce být stručný, může jednoduše říct, "Chvála Aláhovi a požehnání a mír jeho prorokovi. Přikazuji vám bát se Aláha. Přišel jsem k vám, abych se zasnoubil s vaší nejvznešenější [A: zde zmínit jméno]". Pak její pečovatel pronese podobný proslov.
Je také doporučeno pronést další krátký proslov, když (O: t.j. bezprostředně před) je manželská smlouva uzavírána, a říct (O: t.j. pečovateli je doporučeno, aby před tím, než začne smlouva formálně platit, řekl), "Provdal jsem jí za tebe podle nařízení Aláha Nejvyššího, abych jí laskavě znovunabyl nebo laskavě vydal".

m-3.0 Základy manželské smlouvy

m-3.1
Manželství má základy (A: kterých je pět:
a. vyřčená formule;
b. svědkové;
c. opatrovník nevěsty;
d. ženich;
e. a nevěsta).

m-3.2 Vyřčená formule
Prvním základem je výslovně vyřčená formule (O: skládající se z vyřčené nabídky opatrovníka a jejího přijetí ženichem, jako u jiných nemanželských transakcí. Nutné podmínky jsou stejné jako u platného prodeje (def: k-1.1 (a,b,c,d,e))), formule je platná i v jiných jazycích, než je arabština, i když je mluvčí schopen mluvit arabsky.
Vyřčená formule není platná, pokud obsahuje narážky. Také není platná bez:
a. prohlášení (N: od opatrovníka), které jí vykonává, konktétně, "Vdávám tě";
b. a bezprostředního vysloveného přijetí (A: ženichem), konktétně, "Beru si jí" nebo "Přijímám manželství s ní".
(N: Vyřčená formule, pokud existují ostatní základy, je tím, co znamená termín manželská smlouva, nikoliv samotný psaný dokument, ačkoliv je sunna ho sepsat. Vnější podmínky přidané k manželské smlouvě, jako například že bude manžel dodržovat monogamii a podobně, nejsou závazné, ale bezvýznamné, ačkoliv manželskou smlouvu nezneplatňují.)

m-3.3 Svědkové
Druhým základem je, že sňatek má svědky a nevstoupí v platnost, dokud nejsou přítomní dva svědkové, kteří jsou:
a. muži (O: protože manželství dosvědčené mužem a dvěma ženami nebude platné (A: ačkoliv bude platné podle školy Hanáfí));
b. se zdravým sluchem;
c. se zdravým zrakem;
d. rozumí jazyku stran uzavírajících smlouvu;
e. muslimové;
f. poctiví (def: o-24.4) svědkové, i pokud je jejich poctivost pouze zřejmá (O: protože manželství se uzavírají mezi průměrnými, běžnými lidmi a pokud by museli být zodpovědní za to seznámit se s vnitřní poctivostí svědků, způsobilo by to prodlevy a těžkosti. Zřejmá poctivost znamená, že osoba je navenek známá jako poctivá, i když její vnitřní poctivost není známa).

m-3.4 Opatrovník nevěsty
Třetím základem je (A: opatrovník nevěsty (O: protože žena nemůže provést svůj vlastní sňatek. Ibn Majah zaznamenal, že prorok řekl,
"Ať žádná žena neprovdá ženu nebo se sama za někoho neožení".
Daraqutni spojil tento hadís s řetězcem odkazu, který splňuje standary Buchariho a Muslima). Smlouva není platná bez pečovatele, který:
a. muž;
b. právně zodpovědný (mukallaf, def: c-8.1);
c. muslim;
d. poctivý (def: o-24.4);
e. a soudný.
Následující lidé nemohou být opatrovníkem nevěsty:
1. žena;
2. dítě nebo duševně nemocná osoba;
3. nemuslim;
4. zkažená osoba (def: o-24.3) (O: ačkoliv názorem většiny novějších učenců je, že zkažená osoba může být opatrovníkem);
5. nebo někdo, jehož soudnost je nespolehlivá kvůli stáří nebo slabomyslnosti (O: ať už vrozené nebo získané. Stáří zahrnuje někoho s velkými bolestmi nebo nemocemi, které ho rozptylují od uvědomění si, co je nejvhodnější pro jeho nároky nebo její zájmy, protože taková osoba by nebyla schopná zjistit, jaký nápadník skutečně je a jestli je vhodným manželem (def: m-4) pro nevěstu). Nevadí, pokud je opatrovník slepý.
Nemuslim zodpovědný za nemuslimskou nevěstu může být jejím opatrovníkem (O: za předpokladu, že neporušuje pravidla svého náboženství), muslim ale nemůže.

m-3.6
(n: Pokud má nevěsta nemuslimského opatrovníka a není žádný islámský úředník, který by ho zastoupil, může nevěsta pověřit muslima, který má kvalifikaci islámského soudce (def: o-22.1) - nebo pokud není žádný přítomen, tak muslima, který je poctivý (def: o-24.4) - aby vystupoval jako její opatrovník a provdal jí za manžela (Mughni al-muhtaj ila ma`rifa ma`ani alfaz al-Minhaj (y73), 3.147).)

m-3.7 Pořadí právního opatrovnictví mezi příbuznými nevěsty
Mužští příbuzní svobodné ženy jsou mezi těmi, kdo jí může za někoho provdat, a pořadí (O: toho, kdo má právo být jejím opatrovníkem) je její:
1. otec;
2. otcův otec (O: a tak dále);
3. bratr;
4. bratrův syn;
5. otcův bratr;
6. syn bratra jejího otce (O: a tak dále ve stejném pořadí jako u univerzálních dědiců při dělení majetku (def: i-10.6 (12-14));
7. a poté islámský úředník (A: t.j. soudce (kádí)).
Nikdo z výše uvedených jí nemůže za někoho provdat, pokud existuje někdo, kdo stojí na seznamu výše. Pokud jsou dva muži stejného postavení (A: například dva bratři) a jeden z nich je s ní příbuzný přes dva rodiče, zatímco jeden pouze přes otce, pak je pečovatelem ten, který je s ní příbuzný přes oba rodiče. Pokud jsou si oba rovní ve vážnosti, přednost má nejstarší, nejznalejší svatého práva a nejbohabojnější. Pokud jí ale provdá ten druhý (A: ten, který si méně zaslouží být jejím pečovatelem mezi těmi, kteří k mají stejný poměr), pak je manželství platné. Pokud oba trvají na tom, že jí provdají, tahají los, aby určili, kdo tak učiní, ačkoliv pokud jí provdá ten, který prohrál, je manželství také právně platné.

m-3.8
Pokud opatrovník nemá právo na to být opatrovníkem, protože existuje některá z výše uvedených zábran, opatrovnictví přechází na dalšího rodinného příslušníka ze seznamu právoplatných opatrovníků.

m-3.9 Právo nevěsty vzít si vhodného manžela podle svojí volby
Kdykoliv sbobodná žena požádá o provdání za nápadníka, který je vhodným partnerem (def: m-4) (O: tím, že řekne svému opatrovníkovi "Provdej mě"), opatrovník jí za něj musí provdat (O: nez ohledu na to, jestli je panna nebo ne, nebo jestli je nezletilá nebo ne). Islámský úředník (A: t.j. soudce) jí provdá za takového ženicha, pokud opatrovník:
1. jí odmítne v přítomnosti úředníka provdat za jejího ženicha;
2. je na cestě dále než 81 km/50 mil od domova;
3. nebo je ve stavu poutnické svatosti (ihram) (O: pro hadždž, "umru" nebo obojí).
V takových případech nepřechází opatrovnictví na další oprávněnou osobu ze seznamu oprávněných opatrovníků. Pokud je opatrovník na cestě kratší než 81 km/50 mil od domova, nevěsta nemůže být provdána za někoho bez povolení opatrovníka.

m-3.10 Pověření někoho k uzavření manželské smlouvy
Pečovatel může pověřit někoho (def: k-17.5-6), aby provdal jeho svěřenkyni za někoho, ačkoliv není povoleno pověřit někoho, kdo nesplňuje nutné podmínky k tomu, aby mohl být opatrovníkem (m-3.4 (a,b,c,d,e)),
Ženich také může pověřit někoho, aby za něj přijal manželskou smlouvu, za předpokladu, že pověřená osoba je někdo, kdo by měl sám právo na přijetí takového manželství. (O: například dítě nemůže přijmout manželství samo za sebe, natož pak za někoho jiného, stejně tak nemůže být pověřena žena nebo někdo ve stavu poutnické svatosti (ihram).)

m-3.11
Ani opatrovník nevěsty ani jeho zástupce nemohou pronést nabídku (def: m-3.2) na oženění opatrovníka (A: za ní). Pokud si jí chce vzít její opatrovník, jako například syn bratra jejího otce, pak nechá učinit jejím opatrovníka jiného syna otcova bratra. Pokud nikdo takový není, pak jako opatrovník vystupuje islámský soudce.

m-3.12
Nikdo nemůže pronést návrh i jeho přijetí současně (def: m-3.2 (a,b)) kromě dědečka nevěsty, když vdává dceru svého syna za syna (A: jiného) svého syna.

m-3.13 Opatrovníci, kteří mohou provdat pannu bez jejího souhlasu
Jsou dva druhy opatrovníků, ti, kteří mohou přinutit svojí svěřenkyni vzít si někoho, a ti, kteří nemohou.
1. Jediní opatrovníci, kteří jí mohou přinutit si někoho vzít, jsou otec panenské nevěsty nebo otec jejího otce, přinutit znamená provdat jí za vhodného ženicha (def: m-4) bez jejího souhlasu.
2. Ti, kteří jí nemohou přinutit, jsou ti, kteří jí nemohou provdat za někoho, pokud to nepřijme a nedá svůj souhlas.
Pokud je nevěsta panna, otec nebo otcův otec jí může provdat za někoho bez jejího svolení, ačkoliv je doporučeno o její svolení požádat, pokud již dosáhla puberty. Mlčení panny je považováno za souhlas.
Pokud jde o ženu, která není panna a je soudná, nikdo jí nemůže bez jejího výslovného souhlasu provdat za někoho, pokud již dosáhla puberty, bez ohledu na to, jestli je její opatrovník otec, otcův otec, nebo někdo jiný.

m-3.15
Žádný opatrovník nemůže provdat ženu za někoho, kdo není vhodným manželem (def: m-4) bez jejího svolení a svolení všech, kdo mohou být jejími opatrovníky (def: m-3.7). Pokud je jejím opatrovníkem islámský úředník, nemůže jí za žádných okolností provdat za někoho, kdo pro ní není vhodným manželem.
Pokud si nevěsta vybere nápadníka, který pro ní není vhodným manželem, pak má muž vybraný jejím opatrovníkem přednost, pokud je opatrovník jedním z těch, kdo jí mohou přinutit k provdání (def: m-3:13 (1)), zatímco pokud jí opatrovník nemůže přinutit k provdání (m-3.13 (2)), má přednost její volba.

m-4.0 Vhodný manžel (kafa’a)

m-4.0
(N: definice vhodného manžela by neměla být chybně chápána jako doporučení pro to, koho si vzít. Jde pouze o právní omezení, které má chránit ženiny zájmy, pokud otec nebo děd panny jí provdá za někoho bez jejího souhlasu. Pokud jde o případ, kdy si přeje vdát se za někoho, kdo není vhodným manželem, a její opatrovník nemá žádné námitky, není nic špatného nebo nepřístojného, pokud tak učiní.)

m-4.1
Vhodnost se týká pokrevní linie, zbožnosti, povolání a neexistence tělesných kazů, které umožňují manželskou smlouvu anulovat (def: m-7). (N: Pokud jde o barvu, ta není předmětem vhodnosti.)

m-4.2
Následující nejsou vhodnými partnery:
1. nearabský muž a arabská žena (O: kvůli hadísu, ve kterém prorok řekl, "Alláh vybral Araby před jinými");
2. zkažený muž (def: o-24.3) a ctnostná žena (O: ačkoliv je postačující, aby se budoucí manžel vzdal svých hříchů);
3. muž nižší profese a dcera někoho vyšší profese, jako například krejčí chtějící si vzít dceru obchodníka (A: ačkoliv islámský učenec je vhodným partnerem ve všech případech);
4. nebo někdo s vadou, která umožňuje manželství anulovat (def: m-7) a někdo bez takové vady.
Bohatství nemá s vhodností nic společného (O: protože peníze přicházejí a odcházejí a lidé se sebeúctou a inteligencí na to nejsou pyšní), stejně jako stáří.

m-4.3
Manželská smlouva je neplatná, pokud opatrovník provdá ženu za někoho, kdo pro ní není vhodný partner, pokud je tak učiněno bez jejího souhlasu a souhlasu všech, kteří mají nárok na to být jejími opatrovníky (def: m-3.7) a jsou vůči ní ve vztahu na úrovni opatrovníka (A: jako její bratři). Pokud ale obě tyto strany souhlasí, pak vzdálenější příbuzní nevěsty nemohou mít námitky.

m-4.4
Pokud otec nebo otcův otec vidí, že nejlepší zájem bude zajištěn oženěním chlapce (nebo provdáním dívky) za někoho, může tak učinit, ačkoliv nemají právo provdat dítě za někoho s vadou, která právně manželství anuluje.

m-4.5
Pokud je osoba ztřeštěná (safih, def: k-13.1 (A)) nebo trvale nepříčetná, potřebuje ale provdat, pak jí její otec, děd nebo islámský úředník může za někoho provdat. Pokud dají ztřeštěné osobě povolení se provdat, pak je manželství platné, ačkoliv pokud tak osoba učiní bez jejich povolení, pak je neplatné.

m-5.0 Manželská práva

m-5.1 Manželské povinnosti ženy
Je povinností ženy umožnit okamžitě svému manželovi mít s ní sex, pokud:
a. jí o to požádá;
b. jsou doma (O: doma znamená místo, kde v současné době žije, i kdyby šlo o zapůjčené nebo pronajaté místo);
c. a je schopná ho fyzicky podstoupit.
d. (O: další podmínky, které mohou být přidány, je ta, že její věno (mahr, def: m-8) bylo zaplaceno nebo odloženo na termín, který ještě nenastal
Pokud jde o dobu, kdy sex s ní není možný, protože by jí způsobil zranění, pak není povinná vyhovět.)
Pokud ho požádá, aby počkal, je očekávána nejdéle po tři dny (n: w-45 diskutuje další povinnosti ženy k manželovi).

m-5.2 Právo ženy na pohlavní styk
(Imám Ghazálí:) Muž by se měl milovat se svojí ženou jednou za každé čtyři noci, protože počet žen, které může mít, je čtyři, a muž může čekat takto dlouho, ačkoliv by se s ní měl milovat více nebo méně častěji než takto, podle toho, kolikrát potřebuje, aby zůstala cudná a bez touhy po tom (N: pokud je toho schopen), protože je povinností manžela, aby jí umožnil zůstat cudnou (Ihya’ `ulum al- din (y39), 2.46).

m-5.3 Svatební noc
Když spolu spí poprvé, je doporučeno, aby manžel pevně uchopil pramen vlasů své ženy a pokorně požádal Alláha o zvýšené požehnání (baraka) (O: například výrokem "Ať Alláh požehná každého znás svým partnerem").

m-5.4 Práva manžela
Manžel má plné právo na to užívat si své ženy (A: od vrcholku její hlavy po spodek jejích chodidel, ačkoliv anální styk je naprosto nezákonný) způsobem, který jí fyzicky neublíží. Má právo na to brát jí sebou, když cestuje.

m-5.5 Antikoncepce
Manžel má právo na to praktikovat přerušovanou soulož (n: w-46 diskutuje vztah tohoto k dalším formám antikoncepce) při milování se svojí ženou (O: což znamená milovat se s ní dokud necítí přicházející orgasmus, kdy se stáhne aby ejakuloval mimo vagínu) ačkoliv je lepší, pokud tak nečiní (O: v naší škole je to považováno za nepřístojné, protože to znamená bránit rozmnožování).

m-5.6
Manžel má nárok na to trvat na tom, aby žena podstoupila všechna opatření nutná k tomu, aby s ní mohl mít sex, jako je očistná koupel (ghusl) po období menstruace a ta nutná k tomu, aby se z ní mohl plně těšit, jako je umývání svých intimních částí a odstraňování špíny.

m-6.0 Za sebe neprovdatelní příbuzní (mahram)

m-6.0
(N: Je nezákonné, aby si člověk vzal svého předka, potomka, potomka svého rodiče, nebo někoho z první generace potomků svých prarodičů, což znamená tety z matčiny nebo otcovy strany (nebo strýce, pokud jde o ženu). Neprovdatelní příbuzní (mahram) jsou ti, které si není možné nikdy vzít.)

m-6.1
Je nezákonné (O: to znamená jak hříšné, tak právně neplatné), aby si muž vzal:
1. matku;
2. babičku (O: z otcovy i matčiny strany) a tak dále;
3. dcery;
4. dcery svých dětí, dětí svých dětí a tak dále;
5. sestry;
6. dcery bratrů nebo sester, dcery jejich dětí a tak dále;
7. matčiny sestry, sestry babiček a tak dále;
8. otcovy sestry, dědovy sestry a tak dále;
9. matku své ženy;
10. babičku své ženy;
11. ženy svého otce, děda a tak dále;
12. ženy svých dětí, dětí jejich dětí a tak dále; (z nich všechny (9. až 12.) si nemůže právoplatně vzít pouhým aktem manželství. Pokud jde o dceru své ženy (N: od jiného manžela), není nezákonné si jí vzít, dokud neměl pohlavní styk s její matkou. Pokud by se rozvedl s matkou před pohlavním stykem, je povoleno, aby si vzal dceru)
13. (n: a ty z těch, které jsou považované ze neprovdatelné příbuzné skrze kojení konkrétní kojnou, jako podle n-12.2).

m-6.2
(N: je nezákonné a neplatné, aby si žena vzala:
1. otce, děda a tak dále;
2. syna, jeho syna, syna své dcery a tak dále;
3. bratra;
4. otcova bratra, což znamená bratra kteréhokoliv mužského předka;
5. matčina bratra, což znamená bratra každého ženského předka;
6. bratrova syna, syna své sestry a jakéhokoliv potomka bratrů a sester;
7. manžela své matky, babičky a tak dále;
8. manžela své dcery nebo jiného ženského potomka;
9. otce svého manžela, děda a tak dále a manželova syna a potomky;
10. (n: neprovdatelného příbuzného kvůli skrze kojení konktétní kojnou, jako podle n-12.2).

m-6.3
Je nezákonné, aby si muž vzal současně:
1. ženu a její sestru;
2. ženu a sestru jejího otce;
3. nebo ženu a sestru její matky.
(N: pokud ale již není provdán za jednu z výše uvedených žen a čekací období přešlo (def: n-9), pak si může vzít tu druhou.)

m-6.5
Stejné kategorie příbuzných, které si člověk nemůže zákonně vzít kvůli příbuzenskému vztahu, si také nemůže vzít na základě "pěstounského vztahu", když byl kojen konkrétní kojnou (N: protože někdo, kdo byl kojen ženou, má zakázáno vzít si toho, koho si nemohou vzít její potomci a potomci jejího manžela).

m-6.7
Je nezákonné, aby si muslimský muž vzal:
1. zoroastriánskou ženu;
2. modloslužebnici;
3. odpadlici od islámu (murtadd, def: o-8);
4. nebo ženu, jejíž jeden rodič je Žid nebo křesťan a druhý zoroastriánec.
5. (N: Stejně tak je nezákonné, aby si muslimský muž vzal ženu, která není muslimka, křesťanka nebo Židovka; ani není zákonné nebo platné, aby si muslimská žena vzala kohokoliv jiného než muslima.)

m-6.8
Je nezákonné, aby si muž, který se rozvedl se ženou jejím veřejným prokletím (def: n-11), znovu tuto ženu vzal (N: ačkoliv není vůči němu považována za neprovdatelného přibuzného (mahram) a nemůže se na ní dívat nebo s ní být sám).

m-6.9
Je nezákonné si vzít ženu, která je ve stavu poutní svatosti (ihram, def: j-3) (N: pro hadždž nebo umra), nebo v čekacím období (def: n-9) po svatbě za někoho jiného.

m-6.10
Je nezákonné, aby si svobodný muž vzal více než čtyři ženy. Je vhodnější, aby se omezil pouze na jednu.

m-6.12
Následující druhy manželství jsou právně neplatné:
1. Provdat "výměnou dcery [nebo sestry]" (A: tak že sňatek je vyměněn za ženino věno (mahr));
2. "Dočasné manželství" (mut’a), což znamená vzít si ženu na dohodnuté období (O: ať už předem určené, jako měsíc, nebo neurčené, jako "dokud se nestane to a to");
3. nebo si vzít ženu po trojnásobném rozvodu pouze za účelem soužití s ní a tak jí umožnit vzít si svého dřívějšího manžela (A: což je ohavnost, ačkoliv pokud je manželská smlouva uzavřena z tohoto důvodu ale výslovně ho neuvádí, pak je právně platná).

m-7.0 Vady partnera, které umožňují manželství anulovat

m-7.1
V případě kterékoliv z následujících okolností má manžel i manželka volbu okamžitě zrušit manželskou smlouvu, pokud je tak učiněno za přítomnosti islámského úředníka (O: nebo třetí strany vybrané, aby je rozsoudila, za předpokladu, že jde o mudžtahída (def: o-22.1 (d)) a není přítomen žádný islámský soudce), i když má partner anulující manželstvý stejnou vadu, jejíž existence u partnera ho motivovala ke zrušení manželství (O: jako například pokud jsou oba nepříčetní):
1. pokud jeden z nich zjistí, že partner není příčetný, nebo má elefantiázu nebo lepru;
2. pokud namžel zjistí, že vagína ženy je uzavřená nebo takřka uzavřená kvůli abnormálnímu růstu masa nebo kosti;
3. nebo žena zjistí, že manžel je impotentní, nebo že jeho penis byl oddělen.
Smlouva může být také anulována, pokud vada vznikne po uzavření smlouvy s výjimkou případu, kdy k impotenci manžela dojde až poté, co měl se ženou pohlavní styk. Pokud manžel (N: impotentní od začátku) přizná svojí impotenci, úředník odloží jednání o případu o jeden rok od dne, kdy byl poprvé uveden v jeho známost. Pokud s ní má manžel v průběhu roku pohlavní styk, pak nemá žena nárok na zrušení manželství, pokud ale neměl, pak ho může zrušit. V případě impotence její výše zmíněné právo na "okamžité" zrušení manželství znamená po období jednoho roku.

m-7.2
Pokud je manželství anulováno před pohlavním stykem, žena nedostane své věno (mahr) (N: bez ohledu na to, jestli je vada její nebo jeho (A: v protikladu k rozvodu před sexuálním stykem, jak je uvedeno v m-8.7)).
Pokud je manželství zrušeno po styku, protože k vadě došlo až po něm, musí jí být vyplaceno celé věno, jak bylo stanoveno ve smlouvě.
Pokud je manželství zrušeno (N: po sexuálním styku) kvůli vadě, která se objevila před stykem (O: ať už současně s uzavřením manželské smlouvy nebo po ní, ale před stykem), pak manželka dostane pouze částku, kterou typicky dostávají podobné manželky (def: m-8.8).

m-7.4
Pokud k něčemu z následujícího dojde před pohlavním stykem, pak je manželství anulováno okamžitě:
1. jeden z páru, který je modloslužebnický, se stane muslimem;
2. jeden ze zoroastránského páru se stane muslimem;
3. žena Žida nebo křesťana se stane muslimem;
4. žena i muž opustí islám;
5. nebo tak učiní jeden z nich.
Pokud ale k jedné z těchto věcí dojde po pohlavním styku, pak je třeba dodržet čekací období (def: n-9), než bude manželství zrušeno. Pokud se před ukončením čekacího období manžel i manželka (A: jsou nebo se) stanou muslimy, pak jejich manželství pokračuje. A pokud ne, pak manželství skončilo okamžikem, kdy došlo ke změně náboženství.

m-7.5
Když se (A: nemuslimský) muž, který má více než čtyři ženy, stane muslimem, má povinnost si zvolit čtyři z nich (A: a manželství s ostatními je zrušeno).

m-8.0 Věno vyplácené manželce (mahr)

m-8.0
(O: Věno jsou peníze nebo majetek, který musí manžel zaplatit ženě, aby si jí mohl vzít.)

m-8.1
Je sunna určit velikost manželského poplatku v manželské smlouvě (O: aby se zabránilo neshodám). Pokud není zmíněna, nevadí to (O: platnosti manželství, ačkoliv pokud není určeno ve smlouvě, je považováno za částku, kterou typicky dostávají podobné manželky (def: m-8.8). Mezi učenci vládne naprostá shoda o platnosti smlouvy, která ho nezmiňuje, ačkoliv je to považováno za nepřístojné).

m-8.2
Opatrovník nemůže provdat prepubescentní dceru za méně, než činí částka, kterou typicky obdrží podobné nevěsty, ani nemůže provdat prepubescentního syna za ženu, která by dostala méně, než je typická částka. Pokud tak učiní, dohodnutá částka není platná a namísto toho je vyplacena typická částka (O: v obou těchto případech je nutnou podmínkou platnost manželské smlouvy).

m-8.3
Ani si nemůže ztřeštěný muž (def: k-13.1 (A:)) vzít ženu za více, než je částka typicky placená podobným manželkám.

m-8.4
Cokoliv, co může být právoplatně použito jako platba (def: k-2) může být použito k uhrazení věna. Může být vyplaceno okamžitě nebo odloženo a může jít o jednotlivý předmět, finanční závazek nebo používání něčeho.

m-8.5
Věno vlastní manželka, pokud to bylo výslovně požadováno (O: v manželské smlouvě, ať už to bylo požadováno platně nebo neplatně. Pokud platně, vlastní uvedenou částku, pokud neplatně, vlastní částku, kterou typicky dostávají podobné manželky (def: m-8.8). Může se o něj rozdělit, když ho přijímá, a její vlastnictví je završeno v okamžiku, když s ní má manžel pohlavní styk (O: po něm není nic z věna vratné), nebo pokud jeden z nich zemře před pohlavním stykem.

m-8.5
Pokud je splatné okamžitě, žena může odmítnout mít pohlavní styk, dokud manžel věno nevyplatí, pokud mu ale povolí mít s ním pohlavní styk před vyplacením věna, nemůže styk již nadále odmítat (N: může ale požadovat vyplacení věna).

m-8.7
Pokud je pár oddělen (A: anulováním manželství) před pohlavním stykem kvůli jednání z ženiny strany, jako když se ona stane muslimkou (O: a manžel zůstane nemuslimem), nebo ona opustí islám (O: a manžel zůstane muslimem), pak nemá nárok na nic z věna. Pokud je to ale kvůli jednání ze strany manžela, jako když on se stane muslimem, opustí islám nebo se s ní rozvede, pak ona dostane pouze polovinu věna; nebo může manžel požádat o navrácení poloviny (O: pokud ho ona již přijala), za předpokladu, že předmět daný jako věno stále existuje. Pokud ne, dostane polovinu nejnižší tržní ceny, jakou měl podobný předmět mezi okamžikem uzavření manželství a okamžikem, kdy předmět přestal existovat. Pokud se předmět zmenšil, zatímco byl v majetku manželky, manžel si ho může vzít zpět v jeho neúplném stavu, nebo může přijmout polovinu jeho hodnoty.

m-8.8 Částka typicky placená podobným nevěstám
Částka, kterou typicky dostávají podobné nevěsty (mahr al-mithl), znamená taková částka, která by byla požadována pro ženu jako je tato (O: žena jako nevěsta, za normálních okolností), jako ona znamená žena z jejích příbuzných, které jí připomínají v charakteristickách jako věk, inteligence, krása, bohatství, panenství a žijící ve stejném městě. (O: její příbuzné žijící tam jsou brány jako standard, nikoliv ty, které žijí jinde, protože částka za typické věno se v různých městech liší. Rafi’i tvrdí, že pokud všechny z nich žijí v jiném městě, jsou přesto vhodnější, aby byly vzaty jako standard, než nepříbuzné ženy ze stejného města.) Pokud je nevěsta lepší než ony (O: s ohledem na výše uvedené charakteristiky) nebo horší, pak je to vzato v úvahu (O: což znamená, že si zaslouží věno, které odpovídá tomu, jaká je). Pokud nemá žádné ženské příbuzné z linie jejího otce, pak ty podobné jí znamená příbuzné z linie její matky (O: t.j. příbuzné její matky, jako babička nevěsty nebo sestra její matky). Pokud žádnou takovou příbuznou nemá, pak jsou standardem pro porovnání ty ženy ze stejného městy, které nevěstu připomínají.

m-8.9 Když není manžel schopen věno zaplatit
Pokud se ukáže, že manžel není schopen zaplatit ženě věno (A: a pokud nebyla jeho platba odložena) před tím, než spolu mají poprvé pohlavní styk, pak může žena manželství anulovat, ačkoliv pokud se to prokáže až po pohlavním styku, pak ho anulovat nemůže. Pokud manžel a manželka nesouhlasí (A: u soudu, pokud ani jedna strana nemá důkaz), jestli jí věno zaplatit (O: celé nebo jeho část), pak má slovo ženy přednost před slovem manžela. Pokud ale nesouhlasí v tom, jestli spolu měli pohlavní styk, pak má slovo manžela přednost před slovem ženy.

m-8.10
Muž je povinnen zaplatit ženě částku typicky placenou podobným nevěstám (def: m-8.8), pokud bylo manželství (N: naplněno, ale) neplatné, nebo když muž přinutí ženu, aby s ním cizoložila. Pokud žena dobrovolně cizoloží s mužem, nedostane žádné věno.

m-8.11 Platba na život po rozvodu
Pokud dojde k rozvodu (O: před pohlavním stykem) a věno je sníženo na polovinu, nedostane platbu na život po rozvodu. Má na ní ale nárok, pokud nebylo věno sníženo na polovinu, jako když:
1. nedostane věno, protože umožnila opatrovníkovi, aby jí vybral manžela sám a pak byla rozvedena před pohlavním stykem a před tím, než došlo k platbě;
2. nebo když dostane plné věno, jako když došlo k rozvodu po pohlavním styku.
Platba na život po rozvodu je částka (N: placená manželem) určená islámským soudcem prostřednictvím jeho samostatného odobního úsudku (O: je povinné, aby s ním souhlasili muž i žena a je sunna, aby nebyla menší než třicet dirrhamů (n: 88,94 gramů stříbra) nebo něco v takové ceně, a že je menší než polovina věna), s ohledem na podmínky obou stran (O: jako jak bohatý nebo chudý manžel je a na linii ženy a další dříve uvedené charakteristiky).

m-9.0 Svatební hostina

m-9.1
Svatební hostina je sunna (A: jejíž čas nikdy neprojde, ačkoliv je doporučeno, aby proběhla po pohlavním styku). Je sunna, aby se maso skládalo ze skopového nebo hovězího (shah, def: h-2.5), ačkoliv je povoleno servírovat jakékoliv jídlo, které je k dispozici.

m-9.2 Povinnost se zúčastnit
Je povinností pro každého, kdo byl pozván, aby se dostavil (O: a kdokoliv neodpoví na pozvánku neposlechl Alláha a jeho posla), ať už se postí nebo ne. Pokud přijde, je doporučeno, aby jedl, ačkoliv to není povinné. Pokud člověk provádí dobrovolný půst a přijde a není to pro hostitele tíživé, pak je lepší, pokud pokračuje v půstu, ačkoliv pokud by to byl pro hostitele problém, je lepší, když bude jíst. Je povinné odpovědět na takové pozvání pouze tehdy, pokud jsou splněny následující podmínky:
a. hostitel nepozval bohaté na úkor chudých;
b. pozvánka je na první den svatební hostiny, protože pokud hostitel oslavuje po tři dny, není povinností odpovědět na pozvánku, pokud je na druhý den, a je to nepřístojné, pokud je na třetí den;
c. motivem pro účast není strach z hostitele nebo touha po prestiži za účast;
d. nebude tam někdo, kdo by mohl pozvanému ublížit, nebo jehož společnost je nevhodná (O: například kvůli jeho ničemnosti, jako u lidí bez morálky nebo charakteru);
e. a nebude tam nic špatného, jako flétny, víno, hedvábím potažené podušky nebo obrázky živých tvorů na zdech, svislé polštáře (O: nikoliv ty položené) nebo závěsy; nebo oblečení popsané něčím špatným a tak dále (O: protože osoba, která se zúčastní v přítomnosti takových věcí je jako by se poddávala tomu, co je odsouzeníhodné). Pokud ale budou špatné věci odstraněny kvůli příchodu někoho, nebo pokud výše zmíněné obrázky budou na zemi, na koberci nebo polštářích, o které se lidé opírají (N: nebo v dalších ponižujících pozicích, což je povoleno), nebo pokud jsou postavám na nich stínány hlavy, nebo jde o obrázky (n: rostlin jako) stromů, pak je povinné se zúčastnit.

m-9.3
Rozdávat sladkosti a podobně nebo si je brát není nepřístojné, je ale lepší to nedělat.

m-10.0 Vztahy mezi manželem a jeho ženami

m-10.1
Je povinností, aby spolu muž a žena zacházeli dobře (O: protože Alláh Nejvyšší říká,
"A ony mají pro sebe stejné právo jako oni podle zvyklosti" (korán 2:228)) a aby každý dávali druhému to, co musí (O: což znamená, že oba manželé mají povinnost, manžel jí musí dávat na výdaje, jak má povinnost (def: m-11) a žena mu musí dávat sebe a poslouchat, pokud jde o jeho práva) bez úmyslných prodlev nebo projevů nelibosti.

m-10.2
Je nezákonné, aby muž ubytovával dvě ženy na stejném místě, pokud s tím nesouhlasí.

m-10.3 Povolení ženě opustit dům
(A: muž může povolit ženě opustit dům kvůli vzdělávání se ve svatém zákonu, kvůli vzývání Alláha (dhikr), aby naštívila přítelkyně, nebo aby šla na jakékoliv místo ve městě. Žena nemůže bez manžela opustit město, aniž by jí doprovázel manžel nebo příbuzný, kterého si nemůže vzít (def: m-6.2), pokud není cesta povinná, jako hadždž. Je nezákonné, aby cestovala za jiných okolností a je nezákonné, aby jí to manžel povolil.) (n: Podle školy Hanáfí není nezákonné, aby cestovala mimo hranice města bez manžela nebo doprovodu z příbuzných, kterého si nemůže vzít, pokud vzdálenost od města nepřekročí asi 77 km/48 mil. (al-Lubab fi sharh al-Kitab (y88), 1.105).)

m-10.4
Manžel může ženě zakázat opustit dům (O: o hadísu, který zaznamenal Bajhaki, že prorok řekl,
"Není povoleno, aby žena, která věří v Alláha a Poslední den povolila někomu vstup do domu svého manžela, pokud je on proti tomu, nebo aby šla ven, pokud je on proti tomu").
Pokud ale zemře jeden z jejích příbuzných, je lepší jí povolit návštěvu příbuzných.

m-10.5 Střídání žen
Muž, který má více než jednu ženu, nemá povinnost trávit s nimi střídavě noci, může se jich (A: všech) zdržovat, aniž by tak spáchal hřích. Nemůže ale začít trávit noci s jednou z nich, aniž by tahal los. Kdykoliv stráví noc s jednou ženou, má povinnost strávit noc s ostatními a dát každé stejný čas. Když má manžel v úmyslu začít trávit čas se svými ženami (A: po přestávce nebo jeho nepřítomnosti), žena, jejíž los vytáhl, je první, se kterou stráví noc. Ve střídání jsou zahrnuty všechny, i během menstruce nebo poporodního krvácení, během nemoci nebo ty, které nemohou mít styk kvůli vaginální vadě.
Nejmenší množství času pro jedno kolo je noc a den, ať už den předchází noci nebo následuje po ní; maximum jsou tři dny (A: a noci. Minimální trvání jednoho kola podle škol Maliki a Hanáfí je takové, na kterém se všichni shodnou). Nemůže trvat déle než tři dny (A: pokud mu to nepovolí). Pro někoho, kdo si vydělává přes den, je základní částí kola noc a den je přídavkem, zatímco u někoho, kdo si vydělává v noci, jako hlídač, je základem den.
Když manžel zůstane s ženou přes noc, nemá povinnost mít s ní pohlavní styk, ačkoliv je doporučeno, aby ho měl (a sdílel všechny další manželské radosti) se všemi ženami rovnoměrně.

m-10.6
Pokud si chce manžel vzít jednu ze svých žen na cestu, nemůže tak učinit, aniž by jí určil losem. Pokud táhne los (A: a vezme si vybranou ženu sebou), pak po návratu nemusí nahrazovat ostatním ženám čas, po který byl na cestě. Pokud netáhl lost a pouze si vybral jednu ženu, je to hřích a po návratu musí poskytnout stejný čas ostatním ženám.

m-10.7
Je povoleno, aby se jedna žena vzdala svého pořadí ve prospěch jiné ženy, pokud manžel souhlasí. Pokud mu jedna z nich dá své pořadí, pak ho může dát kterékoliv ženě, kterou si vybere. Pokud se žena později rozhodne vzít si své pořadí zpět, vrací se zpět na své obvyklé místo v pořadí, jaké bylo v den, kdy se ho vzdala.

m-10.8
Není povoleno, aby manžel vstupoval do obytné oblasti ženy, pokud je na řadě jiná žena, aniž by tam měl něco na práci, ačkoliv pokud se zastaví během dne kvůli něčemu, co potřebuje, nebo během noci kvůli něčemu, co je naprosto nutné (A: jako přinést jí večeři), pak může vstoupit. Jinak nemůže.
Pokud takovou návštěvu prodlužuje, pak má povinnost prodloužit čas s ženou, se kterou právě byl.

m-10.9
Pokud si muž vezme novou ženu když už má jinou, přeruší pořadí, aby strávil čas s novou ženou. Pokud je panna, pak s ní zůstane sedm dní a nemusí tento čas nahrazovat ostatním ženám. Pokud není panna, pak s ní může strávit buďto sedm dní a nahradit (O: ostatním ženám dny překračující čas tří dnů), nebo s ní strávit tři dny a pak nemusí tento čas nahrazovat ostatním ženám. V takových případech je doporučeno, aby dal nové ženě možnost vybrat si, které alternativě dá přednost. Pokud s ní manžel zůstane na její požadavek sedm dní, musí nahradit všech sedm dní ostatním ženám, ačkoliv pokud s ní zůstane sedm dní bez jejího požadavku, nahradí ostatním pouze čtyři dny.

m-10.10
Manžel může opouštět během dne dům, aby naplnil své potřeby a povinnosti.

m-10.11 Zacházení se vzpurnou ženou
Pokud si manžel všimne u své ženy známek vzpurnosti (nushuz) (O: pokud slovy, jako když mu odpovídá chladně tam, kde dříve odpovídala zdvořile, nebo jí požádá, aby přišla do postele, a ona v rozporu se svým zvykem odmítne; nebo činy, jako když zjistí, že je k němu nepříjemná, když dříve byla milá a radostná), varuje jí slovy (O: aniž by se jí vyhýbal nebo jí udeřil, protože je možné, že pro to existuje omluva. Varováním může být jí říct, "Boj se Alláha kvůli právům, kterými jsi mi povinná", nebo jí může vysvětlit, že její vzpurnost ruší jeho povinnost se o ní starat a dávat jí svůj čas mezi ostatními ženami, nebo jí může informovat, "Poslouchat mě (def: (3) níže) je tvojí náboženskou povinností"). Pokud je vzpurná, přestane s ní beze slova spát (O: a mít sex) a může jí udeřit, ne ale způsobem, který by jí zranil, což znamená, že jí nemůže (A: způsobit pohmožděniny), zlomit kosti, zranit jí, nebo způsobit krvácení. (O: je nezákonné udeřit jí do obličeje). Může jí udeřit, pokud je vzpurná pouze jednou, nebo více než jednou, ačkoliv méně zastávaný názor říká, že jí nemůže udeřit, pokud nedošlo k opakování vzpurnosti.
(N: K vyjasnění tohoto odstavce zmíníme následující rozhodnutí:
1. Muž i žena mají povinnost chovat se k sobě laskavě;
2. Není zákonné, aby žena opustila bez povolení manžela dům, ačkoliv tak může učinit v případě nutnosti. Stejně tak nemůže žena povolit někomu vstoupit do domu svého muže, pokud s tím on nesouhlasil, ani svému příbuznému, kterého si nemůže vzít. Stejně tak nemůže být sama s mužem, který není členem rodiny, a to za žádných okolností;
3. Je povinností ženy poslouchat svého manžela a stejně tak mu umožnit úplný sexuální požitek ze své osoby. Je povinností manžela umožnit jí zůstat cudnou a svobodou od touhy po sexu, pokud je toho schopen. Není povinností ženy, aby svému muži sloužila; pokud tak činí, je to dobrovolný skutek;
4. Pokud žena nesplní jednu z výše uvedených povinností, je označena za "vzpurnou" (nashiz) a manžel podnikne následující kroky, aby situaci napravil:
a. napomenutí a ponaučení, tím, že jí vysvětlí protizákonnost její vzpurnosti, její škodlivý efekt na manželský život a tím, že si vyslechne její názor;
b. pokud napomenutí nepostačuje, přestane s ní spát, čímž se oba naučí, jak se navzájem potřebují;
c. pokud není zdržování se od ní účinné, má povoleno jí udeřit, pokud věří, že jí to přivede na správnou cestu, ačkoliv pokud tomu nevěří, není to povoleno. Nesmí jí udeřit způsobem, který by jí zranil, a jde o poslední způsob, jak zachránit rodinu;
d. pokud po tom všem neshoda neskončí, oba partneři si zvolí rozhodčího, který vyřeší jejich spor dohodou, nebo rozvodem.)

m-11.0 Finanční podpora ženy

m-11.0
(O: Podpora znamená finanční práva ženy.)

m-11.1
(A: rozhodnutí v této části nejsou doporučení kolik vydávat, ale spíše definují minimální povolené částky, které musí lakomý manžel podle práva dodržet. Vyšší výdaje za ženu jsou činem dobročinnosti.)

m-11.2 Jídlo
Manžel má povinnost poskytovat ženě stravu každý den. Pokud je zámožný, musí jí denně dávat litr obilí, které je hlavní ploginou města, ve kterém žijí. (O: Obilím, které je hlavní plodinou města autor myslí, že ho lidé jedí. Pokud ne, pak cokoliv, co jedí, i kdyby mělo jít o tvrdý sušený bílý sýr. Pokud žena požaduje něco, co není hlavní plodinou města, manžel jí to nemusí poskytnout, a pokud jí poskytne něco, co není hlavní plodinou města, nemusí to ona přijmout. Hlavní plodina města je to, co je povinné.) Pokud není zámožný, pak má povinnost poskytovat jí 0,51 litru obilí denně; pokud je mezi zámožností a nezámožností, pak musí poskytovat 0,77 litru denně.
Je také povinnen uhradit náklady na jeho semletí na mouku a upečení chleba (O: i kdyby to dříve dělala sama, protože pak by nebyla potřeba pro tyto výdaje), a koupit potravu, která normálně doplňuje chléb, aby ho učinila chutným a příjemným, tolik masa, oleje a tak dále (O: jako datlí, octa a sýra. Povinné měřítko se liší podle sezóny, je povinností poskytnout tolik, kolik je pro danou sezónu odpovídající. V jedné sezóně může převládat ovoce a tak se stává povinným. Pokud jde o povinné množství masa, určuje se podle toho, kolik je ho zvykem zkonzumovat ve městě za týden), kolik je ve městě zvykem.
Pokud se manžel a manželka dohodnou, že jí bude místo výše uvedeného (O: obilí a dalších věcí, na které má nárok) poskytovat náhradu (O: náhrada mohou být peníze nebo oblečení), je to povoleno.

m-11.3 Prostředky pro osobní hygienu
Žena má nárok na olej, který potřebuje na své vlasy, šampón a hřeben (O: aby udržovala své vlasy čisté, toho druhu a množství, jak je ve městě zvykem. Pokud je ve městě zvykem používání oleje navoněného růžemi nebo fialkami, musí být poskytnut, to ale neplatí pro věci, které jsou pouze kosmetické a nejsou určeny pro čistotu, jako štěteček na obočí nebo henna, které nemusí být poskytnuty, i když je manžel může poskytnout, pokud si přeje. Je také je povinností poskytnout deodorant nebo něco podobného na zastavení pachu podpaží, pokud nestačí voda a mýdlo) a cenu za vodu pro její očistnou lázeň (ghusl), pokud je důvodem k ní pohlavní styk nebo konec poporodního krvácení, ačkoliv jí nemusí zaplatit, pokud je důvodem konec menstruace nebo něco jiného.

m-11.4 Kosmetika a léky
Manžel není povinen (N: je to spíše doporučeno) platit za kosmetiku pro ženu, poplatky za lékaře, nákup léků pro ní a podobné výdaje (A: ačkoliv musí zaplatit výdaje spojené s porodem).

m-11.5 Oblečení
Žena má nárok na ten druh oblečení, které je ve městě zvykem (O: nepostačí jen cokoliv, co lze označit jako oblečení. Je povinné v takovém množství, které žena potřebuje, které se liší podle toho, jestli je vysoká nebo malá, hubená nebo tlustá a podle teplého nebo studeného klimatu ve městě. V létě je povinností poskytnout jí pokrývku hlavy, spodky, boty a šál, kvůli potřebě vycházet ven; a to samé v čase zimy, k tomu plášť podšívaný bavlnou na ochranu proti chladu. Pokud potřebuje kvůli extrémnímu chladu plášť z režného plátna, je povinností ho poskytnout. Pokud potřebuje palivo kvůli tvrdé zimě, je povinností koupit dostatek dřeva a uhlí) a (O: musí také poskytnout v množství, které je ve městě zvykem) ložního prádla, přikrývek a polštářů, které odpovídají jeho příjmu. (O: Žena si také zaslouží nástroje na vaření a nádobí na jídlo a pití).

m-11.6
Je povinností manžela dát ženě výdaje na její podporu začátkem každého dne a poskytnout jí oblečení začátkem každé sezóny (O: což znamená na začátku léta a zimy).

m-11.7
Pokud jí dá šaty pro oblečení a ty se obnosí před koncem sozóny, nemá povinnost poskytnout jí nové oblečení, ačkoliv pokud jí vydrží déle než sezóna, má i přesto povinnost jí poskytnout začátkem každé nové sezóny nové oblečení. Žena může odložit oblečení, jak si přeje, ať už jeho prodejem nebo jiným (O: způsobem odložení, jako jeho darováním, důvodem k tomu je, že je jejím vlastním majetkem).

m-11.8
Žena má nárok na ubytování stejné kvality, jako podobné ženy. (O: Standard ubytování je závislý na samotné ženě, zatímco standard pro její oblečení a podpory bere v úvahu stav jejího manžela. Tento rozdíl existuje proto, že výdaje na její podporu a oblečení se stávají jejím vlastním majetkem a nikoliv pouze něčím, co používá, zatímco ubytování je pouze k užívání (N: což znamená, že ačkoliv může přijmout náhradu místo jídla nebo oblečení a koupit si něco jiného, nemůže si pronajmout jiný dům). V každém případě má povinnost zůstat v ubytování, které pro ní manžel připraví.)
Pokud měla v otcově domě sluhy, manžel má povinost jí sluhy také zajistit.

m-11.9
Manžel má povinnost vydržovat svojí ženu pouze tehdy, když se mu dává nebo se mu nabízí, což znamená, že mu umožňuje plné potěšení z její osoby a neodpírá mu sex v kterékoliv denní nebo noční době. Žena nemá nárok na podporu od muže, pokud:
1. je vzpurná (nashiz, def: m-10.12) (O: což znamená, pokud ho neposlouchá) i jen na chvilku;
2. cestuje bez jeho povolení nebo s jeho povolením, ale pro své vlastní potřeby;
3. vstupuje do stavu ihram pro pouť umra (def: j-3);
4. nebo pokud provádí dobrovolný půst bez manželova povolení (O: ačkoliv pokud jí povolí se postit a nepožádá jí, aby půst přerušila, musí jí vydržovat)

m-11.10
Pokud jde o ženu v pomanželském čekacím období (def: n-9), má nárok na ubytování bez ohledu na to, jestli její manžel zemřel, rozvedl se s ní způsobem, že jí může přijmout zpět, nebo trojnásobným zakončeným rozvodem. Pokud jde o její vydržování (A: ve smyslu potravy) a oblékání:
1. není povinností jí poskytovat podporu během čekacího období po (N: trojnásobném rozvodu, propuštění ze platbu (def: n-5), nebo) po smrti manžela;
2. musí být poskytnuta během čekacího období (A: dosud ne trojnásobného) rozvodu, během kterého si jí může vzít zpět;
3. a pokud je žena v čekacím období po trojnásobném rozvodu těhotná, dostává podporu každý den (A: dokud se dítě nenarodí, poté má nárok na podporu a platby za péči o dítě), nikoliv ale pokud není těhotná, pak nárok na podporu nemá.

m-11.11
Pokud manžel a žena nesouhlasí (A: u soudu, pokud ani jeden z nich nemá důkaz o tom, jestli od něj dostala podporu, její slova mají přednost před jeho. Pokud nesouhlasí v tom, jestli mu umožnila se plně těšit ze své osoby, pak mají jeho slova přednost před jejími, pokud on nepřizná, že ona se mu neprve dala, ale tvrdí, že poté odmítla a v tom případě mají její slova přednost před jeho.

m-11.12
Pokud manžel po nějakou dobu zanedbává poskytování podpory, částka, kterou jí měl vyplatit, zůstává jeho dluhem vůči ní.

m-11.13
Žena má nárok na anulaci manželství, pokud jí manžel není schopen poskytovat podporu ve výši povinné pro nezámožnou osobu (def: m-11.2) a poskytovat jí oblečení a ubytování.
Pokud si přeje, může si zvolit zůstat s ním (O: žít ze svých vlastních peněz) a (O: částka, kterou manžel nedokázal zaplatit) zůstává jeho dluhem vůči ní (O: pokud si nepřeje trpět jeho finanční nezpůsobilost, nemůže anulovat manželství sama ale musí přednést neschopnost svého manžela jí podporovat před islámského soudce, který manželství zruší nebo jí umožní tak učinit, protože je to on, kdo soudí tyto záležitosti (A: a pokud není dostupný žádný soudce, nechá o tom rozhodnout dvě osoby (def: o-21.4))).

m-11.14
Žena nemá nárok na anulování manželství, pokud jí není manžel schopen poskytovat jiné jídlo než hlavní plodinu města, podporovat jejího sluhu nebo poskytovat podporu, která musí být poskytována zámožnou osobou nebo osobou mezi zámožností a nezámožností (def: m-11.2).

m-12.0 Podpora vlastních rodičů a dětí

m-12.1
Je povinností poskytovat podporu osobám uvedeným níže, ať už mužům nebo ženám, pokud má člověk nadbytek peněz nad své vlastní životní výdaje a (n: pokud je muž) výdaje vlastní ženy (O: to znamená dostatek pro den a noc, vlastní osoba má přednost před druhými, pak vlastní žena, která má přednost před dalšími členy rodiny):
1. vlastní otec, otcův otec a tak dále;
2. vlastní matka, babička (ze strany obou rodičů) a tak dále (O: nezáleží na jejich náboženství (A: protože náboženství rodinných příslušníků nehraje roli pro žádná pravidla v této sekci)).
3. a vlastní děti, obou pohlaví, jejich děti a tak dále.
(O: nadbytečné peníze znamenají, že člověk má povinnost prodat (A: pokud je to třeba, aby splnil povinnost podporovat výše zmíněné osoby) cokoliv musí být prodáno, aby mohly být zaplaceny dluhy, včetně nemovitostí a dalšího majetku.)
Podpora výše zmíněných osob je povinností pouze tehdy, když:
a. v případě chudoby (O: omezení aplikovatelné jak na podporu předků, tak potomků, což znamená, že je nutné, aby bylo povinností podporovat své předky, aby byli chudí, protože pokud mají dost peněz, není potřeba je podporovat);
b. neschopnost (O: vydělávat si na živobytí) kvůli chronické nemoci, dětství, nebo duševní chorobě. (O: tyto podmínky platí pouze pokud jde o podporu vlastních potomků, nikoliv předků. Pokud si byl (A: zchudlý) předek (A: jako například otec) schopen vydělávat na živobytí jemu odpovídající prací, bude stejně povinností ho podporovat a nebude se muset dovolávat živobytí, a to kvůli obrovskému respektu k němu, na rozdíl od vlastních potomků, které není třeba podporovat, pokud si jsou chopní vydělat na vlastní živobytí a kteří jsou namísto vyzváni, aby tak učinili sami.
Výsledkem toho je, že podpora jiného člena rodiny, který má dostatek peněz na vlastní obživu, není povinná bez ohledu na to, jestli je duševně nemocný nebo příčetný, dítě nebo dospělý, chronicky nemocný nebo zdravý; protože si za takových podmínek nezaslouží milodar - zatímco potomek schopný vydělat si na odpovídající živobytí si nezaslouží podporu svých předků.)

m-12.2
Dítě má povinnost podporovat ženu svého otce (A: pokud otec nemůže).

m-12.3
Pokud má osoba předky i děti (A: zasluhující si podporu) a nemá dost pro všechny, pak (O: po sobě a svojí ženě) dává přednost (A: v tomto pořadí):
1. své matce;
2. svému otci;
3. svému mladému synovi (O: nebo dceři)
4. a poté svým dospělým dětem (A: pokud si nejsou schopné vydělávat).

m-12.4
Velikost takové podpory musí být postačující, ačkoliv (N: pokud není poskytnuto tolik) se nestává dluhem dluženým osobou, která jí měla poskytnout. (O: Není nadále povinná, pokud čas nutnosti pominul (A: pokud si ale osoba, která si podporu zaslouží, půjčila peníze, aby měla během tohoto období na živobytí, osoba, která měla podporu poskytnout, má povinnost dluh zaplatit), i když osoba, která měla podporu poskytnout tak spáchala hřích tím, že nechala toto období projít.)

m-12.5
Pokud se otec, který je chudý, potřebuje oženit, pak mu syn, který je finančně zabezpečený, musí poskytnout prostředky na to, aby mohl zůstat cudný tím, že mu najde ženu (O: tím, že zaplatí její věno (mahr, def: m-8). Není povoleno, aby ho provdal za deformovanou nebo starou ženu).

m-12.6 Kdokoliv vlastní zvíře má povinnost platit za jeho výživu
(O: Obnovování a údržba majetku, který nemá duši, jako kanálu nebo domu, není pro jeho vlastníka povinná. Mutawalli to vysvětluje skutečností, že taková údržba je rozšiřováním majetku a jako taková není povinná, v protikladu k dobytku, který musí majitel krmit, protože kdyby to zanedbal, způsobil by mu škodu. Další učenci vysvětlují tento rozdíl v termínech posvátnosti života, o kterém autor díla al-Istiqsa’ (n: `Uthman ibn `Isa Marani) říká, že je důvodem, proč je špatné, aby někdo bránil živému tvoru pít nadbytečnou vodu, zatímco není hříchem nezalévat obilí.)

m-13 Péče o děti a opatrovnictví

m-13.0
(O: Smyslem péče o děti je podle Svatého zákona ochrana někoho, kdo nedisponuje soudností a nemůže se postarat sám o sebe, ať už jde o dítě, nebo o duševně nemocného člověka, tím, že je postaráno o jeho potřeby jako umývání, praní šatů nebo jeho provdání; nebo zajištění novorozence v kolébce, jeho otáčení během spánku a jeho ochrana před smrtí nebo zraněním. Představuje druh autority a dohledu, kterým může disponovat muž nebo žena, ačkoliv ženy k němu mají lepší předpoklady, protože jsou něžnější k dětem, trpělivější při plnění úkolu, bystřejší při výchově dětí a vytrvalejší při zůstávání s nimi. Následující body se nejprve zabývají pořadím toho, kdo si nejvíce zaslouží být opatrovníkem dítěte, a poté charakteristikami opatrovníka a svěřence.)

m-13.1
Osoba s největšími právy na péči o dítě (A: v pořadí) (O: pokud existuje spor o to, kdo by jí měl mít) je:
1. matka;
2. matky matka, matka matčiny matky a tak dále, tak, že vždy tak, že přednost má ta, která je generačně dítěti blíže;
3. otec;
4. otcova matka, matka otcovy matky a tak dále, kde má opět přednost ta, která je dítěti generačně blíže;
5. otcův otec;
6. matka otcova otce, její matka a tak dále, kde má bližší generace přednost;
7. vlastní sestra;
8. vlastní bratr (O: ačkoliv pokud jsou sourozenci všichni muži nebo všechny ženy a existuje neshoda v tom, kdo by měl být opatrovníkem, táhnou los, aby určili, kdo se jím stane. Pokud existují muži i ženy, mají ženy přednost);
9. nevlastní bratr nebo sestra dítěte ze stejného otce;
10. nevlastní bratr nebo sestra ze stejné matky;
11. matčina sestra;
12. dcery vlastních bratrů;
13. synové vlastních bratrů;
14. dcery nevlastních bratrů ze stejného otce;
15. synové nevlastních bratrů ze stejného otce;
16. dcery nevlastních bratrů ze stejné matky;
17. synové nevlastních bratrů ze stejné matky;
18. otcova sestra;
19. otcův bratr;
20. dcery matčiny sestry;
21. dcery otcova bratra;
22 a pak syn otcova bratra.

m-13.2
Nutné podmínky k tomu, aby se osoba stala opatrovníkem dítěte, jsou:
a. poctivost (def: o-24.4) (O: zkažená osoba nemůže být opatrovníkem, protože péče o dítě je vážná věc a zkažení k ní nejsou kvalifikováni. Mawardi a Ruyani jsou toho názoru, že vnější poctivost (def: m-3.3 (f)) je postačující, pokud osoba nečiní otevřeně hříchy. Pokud zkaženost matky dítěte spočívá v tom, že neprovádí modlitby (salat), nemá žádný nárok na péči o dítě, které by mohlo vyrůst tak, že bude jako ona a skončit ve stejných hanebných podmínkách nemodlení se, protože být v něčí společnosti má své následky);
b. příčetnost (O: protože matka, která je bez přerušení nepříčetná, nemá žádné právo na péči, ačkoliv pokud je její nepříčetnost mírná, jako například jeden den v roce, její právo na péči to nenarušuje);
c. a pokud je dítě muslimské, je nutnou podmínkou, aby byl pečovatelem muslim (O: protože jde o pozici moci a nemuslim nemá žádné právo na moc a tudíž žádné právo na výchovu muslima. Pokud by muslim získal dohled nad výchovou dítěte, dítě by mohlo získat charakterové vlastnosti nevíry (kufr)).

m-13.3
(A: je nepřístojné posílat své děti do jeslí provozovaných nemuslimy. Je pro muslimy nezákonné posílat děti do křesťanských škol nebo do takových, které jsou záměrně ateistické, ačkoliv není nezákonné je posílat do veřejných škol, ve kterých není náboženství zmiňováno (N: způsobem, který by ohrožoval žákovu víru v islám)).

m-13.4
Žena nemá právo na péči (A: o své dítě z předchozího manželství), pokud se znovu vdá (O: protože její manželství jí bude zaneprázdňovat uspokojováním práv svého manžela a bránit jí ve výchově dítěte. V takových případech nezáleží na tom, pokud (A: nový) manžel souhlasí nebo ne (N: protože péče o dítě přechází v takovém případě na další nejoprávněnější osobu v seznamu, pokud není osoba, kterou si žena vezme, někým (A: ze seznamu), kdo má tak jako tak na péči o dítě právo (O: v protikladu k někomu, kdo není s dítětem příbuzný, protože taková osoba, i kdyby chtěla, si péči nezaslouží, protože postrádá něžnost k dítěti, kterou by měl příbuzný).

m-13.5
Když dítě dosáhne věku rozlišení (O: k čemuž obecně dochází okolo sedméno nebo osmého roku), dostane volbu, se kterým ze svých rodičů chce zůstat (O: protože prorok dal mladému chlapci volbu mezi jeho otcem a matkou. Dítě dostane takovou volbu pouze pokud existují nutné podmínky pro to, aby opatrovníkem mohli být oba rodiče. Pokud jeden z nich jedinou z podmínek nesplňuje, dítě volbu nedostane).
Pokud si dítě zvolí jednoho z rodičů, je dán pouze do jeho péče, ačkoliv pokud si syn vybere matku, je během dne s otcem, aby ho otec mohl učit a vychovávat. (Dalším možným výsledkem takové volby je, pokud si dítě zvolí oba rodiče, v takovém případě je tažen los, aby se rozhodlo, kdo péči získá; nebo pokud si nezvolí žádného z nich, v takovém případě má přednost matka, protože péče náleží jí a dítě si nezvolilo někoho jiného.) Pokud si dítě následně zvolí druhého rodiče, je dáno do péče jemu (O: ačkoliv si může vybrat zůstat nějakou dobu s jedním a další dobu s druhým, stejně jako někdy potřebuje jídlo a jindy ne. Nebo může být dítětem udržování dobrých vztahů s oběma stranami. Autor omezuje povolenost takových případů převodu péče o dítě z jednoho rodiče na druhého takto:) pokud není zřejmé, že dítě má pouze rádo přecházení tam a zpět nebo je slabomyslné (O: trpí nedostatkem soudnosti. V takových případech není jeho volba uposlechnuta a zůstává s tím, s kým byl před dosaženám věku rozlišení).

Dvojí Brusel

Napsal islaminfo dne 29. 5. 2007 v 0:01 hodin

Od našeho bruselského dopisovatele

Město Brusel

Hlavní město Evropy. Město, které zná většina lidí z televizních novin. Turisticky je Brusel známý Grand Placem (Velkým Náměstím), Manneken-Pis (Čůrajícím panáčkem), hranolkami a pivem. Fanouškům fotbalu určitě něco řeknou kluby jako Anderlecht nebo Heysel. A pokud tu člověk pár dnů zůstane, odkryje se mu město přátelské, tolerantní a s bohatou kulturou. „Velká ves” je zatím nejlepším označením pro Brusel, se kterým jsem se setkal. Pokud sem člověk přijede za prací – nejlépe do evropských institucí – bez problému zde najde prostorný byt - často s terasou nebo se zahradou nacházející se blízko centra. Pokud nemá byt zahradu, nemusí to být problém, protože v Bruselu je mnoho zelených ploch a rozsáhlých parků. Nebude nadsázka když řeknu, že pokud se člověk po těchto parcích prochází poprvé, snadno se ztratí. Co se týče obyvatel Bruselu, žijí zde dvě národnosti: klidní Valóni, představující většinu a lehce nacionalističtí Vlámové. Třetí skupinu obyvatel Bruselu, jejichž hlas je čím dál tím více slyšet, představují lide pocházející z různých národů a kultur.

Shrnuto, Belgičané jsou lidé velmi příjemní, usměvaví - vždy připravení vám pomoci. Poznáte-li místní lidi, všimnete si, ze rádi pracují a klidně a tiše sedí v oblíbené kavárně nad šálkem kávy a dortíkem. Protože kde může být lépe když ne v srdci Evropy - kde cyklisté přirozeně dávají přednost pěším a mládež se dokáže bavit hlasitě, ale kulturně. Bez ohledu na věk nebo původ je možné se zde kvalitně vzdělávat a sociální systém pomůže, když je zapotřebí.

Jestliže k tomu připočteme všchno, čeho celá západní civilizace dosáhla a ze které se tu dá čerpat, dostaneme podstatu, na které staví lidstvo. Svět ještě nikdy nezašel tak daleko ve svém rozvoji, nikdo do dneška neustanovil lepší systém, který by uspokojil naše potřeby. To všechno se zde lze opravdu najít. Brusel je jako jedna buňka, která nám dává informace o celém organismu a podíváme-li se na něj zblízka, odhalí se nám celý potenciál starého kontinentu.

Relaxovaná Evropa

Bohužel v Bruselu existuje také druhý svět. Ten, který z televizních zpráv ani z turistických zájezdů neznáme, svět, ze kterého se chceme co nejrychleji dostat. Svět pozorovaný zpoza oken automobilů, přes který musíme přejíždět, když jedeme do práce. Mluvím o čtvrtích, které byly dříve nazývány čtvrtěmi imigrantů, dnes bych je ale popsal spíše jako čtvrtě muslimů. Samozřejmě tu muslimové netvoří jedinou skupinu přistěhovalců, jsou tu i lidé jiných národností, vyznavači islámu v nich ale tvoří převážnou většinu. Nemluvím o jedné nebo dvou čtvrtích. Pokud bychom vzali město jako celek, tyto čtvrtě budou tvořit minimálně polovinu celého Bruselu a neustále se rozrůstají. Velmi často slyšíte příběhy rodilých Belgičanů, kteří museli prodat dům v okamžiku, kdy se okolí stalo tak nehezkým, že se s nechutí odstěhovali. V tom samém domě se pak objeví obchod otevřený Marokáncem. To samé se později stane s dalším domem vedle. Po deseti nebo dvaceti letech se původní obyvatelé čtvrti stanou menšinou. A tak se dům po domu, čtvrť po čtvrti dostávají do rukou nových vlastníků. Nakonec takové čtvrti jako Midi, Nord a okolí, když je nedělní trh Abatoirs, spíše připomínají Bejrút nebo některé z marockých měst, ale vůbec nevypadají jako čtvrtě ve středu Evropy. Někdy si myslím, že by se do Bruselu mohly organizovat zájezdy ukazující ohromné rozdíly mezi kulturami islámu a západu. Je to zde vidět jako na dlani - bez filozofování a citování velkých slov.

V belgických čtvrtích rostou květiny a panuje v nich klid, v muslimských čtvrtích cítím strach. Mladí Belgičané jdou na sportovní trénink nebo sedí před počítačem, zatímco muslimové postávají ve skupinkách na ulicích. Když se večer vracím přes tyto čtvrtě domů, před špinavými domy – ať už zde funguje jakékoliv množství úklidových služeb – se převaluje v ulicích smetí. Ošklivě také dopadne srovnání světa žen. Na jedné straně svobodné a usmívající se Belgičanky a na druhé dívky v rouškách, často s pěti dětmi, které se nikdy nedívají muži do očí. Často vidíte i ženy zahalené v celých hábitech od hlavy k patě. V bruselských barech a kavárnách se můžete v milé atmosféře napít piva nebo kávy, zatímco v barech v okolí čtvrti Midi sedí pouze samí chlapi, často nervózně pokukující kolem, kteří svým chováním a mluvou vůbec nepřipomínají pokojné Evropany.

Samozřejmě zde nepopisuji ojedinělé případy, protože jsem poznal mnoho milých muslimů, stejně tak jako mnoho nepříjemných Belgičanů, ale popisuji zde celou místní společnost. Beru také v úvahu rozdíly ve finančních situacích, ale nemyslím si, že těžší životní start by byl důvodem pro to být později agresivní a nepříjemný. Na konec dodám, že když jsem se snažil v muslimských čtvrtích udělat nějaké fotografie pro tento článek, neustále na mě někdo nervózně pokukoval. Zakazovali mi pořizovat fotografie a dokonce se mě několikrát pokoušeli vzít za košili a přerušit mé fotografování. V mnoha místech jsem i sám rezignoval na to fotoaparát vytáhnout, protože jsem se prostě bál … bál jsem se těch milých, tolerantních lidí ve středu Evropy. V samém jejím centru.

Politika

Když jsem před sedmi lety přijel do Bruselu, přátelé mi povídali o čtvrtích, kterým je třeba se raději večer vyhnout. Scharbeek, Madou, Molenbeek, Sint-Gilles, Nord, Midi a několik dalších. Samozřejmě to nejsou čtvrti, kde tě hned někdo zavraždí, ale už během mé první večerní návštěvy v nich mi bezdůvodně místní obyvatelé arabského původu kopali do mého kola a mě se naštěstí podařilo z té situace nakonec ujet. Od jisté doby také raději chodím každý večer naproti své dívce, protože na ulici, kde se před pěti lety cítila bezpečně, koupilo několik marockých rodin domy a teď se tam jejich synové shlukují se svými kamarády a postávají večer na ulicích.

A co si o tom myslí obyvatelé Bruselu? Většina lidí pracujících v unijní administrativě je silně zaměřená na sebe, na svůj život a na vysoké výplaty. Domy s pěkným výhledem a ideologie z mládežnických let jim zaclání obraz. Rodilí obyvatelé Bruselu vidí problém jen tehdy, když se jich dotýká osobně, ale velké množství peněz, které vydělávají, funguje jako balzám. Například, když se dítě mé známé stalo obětí napadení v tramvaji skupinou Marokánců, její matka prostě vyřešila problém tím, že jí koupila auto. A když se čtvrť stává nepříjemnou, koupí si dům za městem. „A co tedy uděláte když se opravdu objeví velký problém s islámem?”- zeptal jsem se kdysi jednoho svého přítele. „Prostě je vyhodíme z města” odpověděl mi. Když si představím, že 30% obyvatel Bruselu vyznává islám a nejčastější jména dětí jsou jména z koránu, mohu pogratulovat mému kamarádovi ke špatnému vtipu.

Nejčastějším vysvětlením je ale tvrzení, že to problém není, protože jsme všichni Belgičané – většina cizinců má přeci belgické pasy. Nejzajímavější v tom všem je politika místních vlád. Když se stala tragédie v New Yorku, nebylo bruselským politikům do smíchu. Avšak po nedávných nepokojích v Paříži znovu pyšně zvedli hlavu. Byli všichni pyšní na to, že v Bruselu auta nehořela, a chválili si svoji politiku. Plné otevření se novým národům a kulturám a pokoušení se o jejich integraci mícháním kultur prohlásili za velký úspěch. Oni se v té teorii integrace upevňují, opak je ale realitou. Čeho doopravdy dosáhli? Když v belgické rodině přijde na svět dítě, první co zkouší jejich rodiče udělat, je zapsat je do lepší školy, tak aby se stýkalo s děti ze stejné, západní kultury. Práce tu je pro všechny, kteří chtějí pracovat a mimo to je zde mnoho nezaměstnaných, kteří těží ze sociální pomoci. Jak jsem už zmiňoval dříve, půlka města jsou čtvrti, ve kterých turista určitě neobjeví skvosty belgické kultury. Nejde tu o periferie, ale o strategická místa, jako je okolí starého města, kde ještě v nedávné minulosti pulsovala umělecko-kulturní belgická atmosféra. V takovém případě je vytýkání chyb druhým státům a chválení své vlády za to, že jsme nedali emigranty do ghét, opravdu bláznivé. Co se týká imigrační politiky, tak jako všude i zde se čeká na zázrak, zatímco se diskrétně snaží limitovat počet cizinců.

Celkově vzato se dá celé myšlení a politika zdejší vlády vyjádřit takto: „Proč něco dělat, když z EU plyne tolik peněz a všechno tak nějak funguje, však ono to nějak dopadne.”

Závěr

Jaké je východisko z této situace? Nevím. Různorodost odlišných kultur lze přirovnat k propasti připomínající situaci v bývalé sovětské Rusi, kdy celou inteligenci zkoušeli vyměnit za nevzdělané venkovany – víme, jak to skončilo. Jedno je jisté, obyvatelé Bruselu, ve své podstatě krajní pacifisti, budou muset tento problém nějak vyřešit. Problém, který rozhodně není malý. Když se podíváme na množství lidí, kteří se chodí modlit do mešit (v Belgii je 280 mešit a oficiálně 500 tisíc muslimů, podle údajů z roku 2004), nebo počet dětí, které se rodí v muslimských rodinách, dětí, které se nebudou chtít integrovat do západní kultury, tak se budoucnost nerýsuje příliš pozitivně. V tomto okamžiku mám pocit, že většina Belgičanů, zaneprázdněných prací a každodenními povinnostmi, vidi špinavé čtvrtě jako něco samozřejmého přes co je jen třeba rychleji přejíždět autem a hned na to zapomenout. Důvěřují policii, o které se domnívají, ze se nebojí reagovat i v těžkých podmínkách, a síle své peněženky, protože muslimové nepředstavují zámožnou část obyvatelstva. Myslím, ze především věří v nějakou vnější silu a je zázrak, že do této chvíle se tu ještě nic většího nestalo. Obávám se, že až se něco stane, Belgičané ze svého krajního pacifismu přejdou do krajního nacionalismu, jak už se to nejednou odehrálo v minulosti. Stačí se podívat do sousedního Holandska. Nemnoho lidí myslí na své předky, kteří je přivedli ke svobodné a demokratické společnosti. Důležitější je pro ně jejich práce, chuť kávy a zákusku v oblíbené kavárně, v klidu a pohodě. Možná jde ale jen o klid před bouří.

Mohamed a džihád

Napsal islaminfo dne 28. 5. 2007 v 0:01 hodin

Výběr z Buchariho sbírky hadísů (záznamů o Mohamedových činech a slovech). Sahih Buchari, svazek 4, kapitola 52, "Boj za Alláhovu věc (Džihád)".

41.
Vyprávěl Abduláh bin Masud:

Zeptal jsem se Alláhova proroka, “Alláhovo proroku! Jaký skutek je nejlepší?” Odpověděl, “Nabídnout modlitby v dříve určených pevných časech”. Zeptal jsem se, “Jaký je další dobrý skutek?” Odpověděl, “Být dobrý k rodičům a plnit své povinnosti vůči nim”. Pak jsem se zeptal, “Jaký je další dobrý skutek?” Odpověděl, “Účastnit se džihádu za Alláhovu věc”. Dál jsem se Aláhova proroka neptal a kdybych se zeptal, řekl by mi více.

44.
Vyprávěl Abu Hurajra:

K Alláhovo prorokovi přišel muž a řekl, “Řekni mi o takovém skutku, který se vyrovná džihádu (v odměně). Odpověděl, “Nenacházím takový skutek”. Pak dodal, “Můžeš, zatímco muslimští bojovníci jsou na bojišti, vstoupit do svojí mešity a modlit se bez ustání a postit se a nikdy neporušit svůj půst?” Muž řekl, “Kdo by to dokázal?” Abu Hurajra dodal, “Mudžahíd (t.j. muslimský bojovník) je odměněn dokonce i za kroky svého koně, zatímco chodí okolo (při pastvě) přivázán na dlouhém provazu”.

45.
Vyprávěl Abu Sajíd al-Chudri:

Někdo se zeptal, “Alláhovo proroku! Kdo je nejlepší mezi lidmi?” Alláhův prorok odpověděl, “Věřící, který svým životem a majetkem bojuje ze všech svých sil”. Zeptali se, “Kdo je další?” Odpověděl, “Věřící, který zůstává na jedné z horských cest, uctívá Alláha a chrání lidi před zlem v sobě”.

46.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Slyšel jsem Alláhova proroka říkat, “Příklad mudžahída v Alláhově věci – a Alláh ví lépe, kdo skutečně bojuje za jeho věc – je jako osoba, která se neustále postí a modlí. Alláh zajišťuje, že přijme mudžahída za svojí věc do ráje, pokud bude zabit, jinak ho v bezpečí vrátí do jeho domova s odměnami a s válečnou kořistí”.

49.
Vyprávěl Samura:

Prorok řekl, “Minulou noc ke mě přišli dva muži (ve snu) a nechali mě vystoupit na strom a pak mě přijali do lepšího a vznešenějšího domu, jehož jsem lepší neviděl. Jeden z nich řekl, ‘Toto je dům mučedníků’”.

50.
Vyprávěl Anas bin Malik:

Prorok řekl, “Jediné úsilí (boje) za Alláhovu věc dopoledne nebo odpoledne je lepší než celý svět a všechno v něm”.

53.
Vyprávěl Anas bin Malik:

Prorok řekl, “Nikdo, kdo zemře a dostane od Alláha dobré (v posmrtném životě) si nebude přát, aby se vrátil do tohoto života, ani kdyby měl dostat celý svět a všechno, co je v něm, kromě mučedníka, který vidí nadřazenost mučednictví a bude se chtít vrátit zpět nechat se znovu zabít (za Alláhovu věc)”.

Vyprávěl Anas: Prorok řekl, “Jediná snaha za Alláhovu věc odpoledne nebo dopoledne je lepší než celý svět a všechno, co je v něm. Místo v ráji malé jako luk nebo bič jednoho z vás je lepší, než celý svět a všechno, co je v něm. A kdyby se lidem na zemi zjevila huriska z ráje, naplnila by prostor mezi rájem a zemí světlem a příjemnou vůní a její pokrývka hlavy je lepší, než svět a všechno, co je v něm”.

54.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Prorok řekl, “Při Něm, v Jehož rukou je můj život! Kdyby nebylo některých mužů mezi věřícími, kteří neradi zůstávají za mnou a kterým nemohu poskytnout dopravní prostředek, jistě bych nikdy nezůstal za žádnou sarijou (armádní jednotkou) připravující se v Alláhově věci. Při něm, v jehož rukou je můj život! Rád bych se stal mučedníkem v Alláhově věci a pak byl vzkříšen a znovu se stal mučedníkem a pak byl znovu vzkříšen a znovu se stal mučedníkem.

63.
Vyprávěl al-Bara:

Muž, jehož tvář byla skryta za železnou maskou (t.j. byl odděný v pancíři), přišel k prorokovi a řekl, “Alláhovo proroku! Měl bych bojovat, nebo nejprve přijmout islám?” Prorok řekl, “Nejprve přijmi islám a potom bojuj”. Tak přijal islám a zemřel jako mučedník. Alláhův prorok řekl, “Málo práce, ale velká odměna”. (Učinil velmi málo (po přijetí islámu), bude ale hojně odměněn).

65.
Vyprávěl Abu Musa:

K prorokovi přišel muž a zeptal se, “Muž bojuje kvůli válečné kořisti; další bojuje za slávu a třetí bojuje kvůli domýšlivosti; který z nich bojuje za Alláhovu věc?” Prorok řekl, “Ten, který bojuje za to, aby Alláhovo slovo bylo nadřazené, ten bojuje za Alláhovu věc”.

68.
Vyprávěla Aiša:

Když se Alláhův prorok vrátil v den (bitvy) al-Chandak (t.j. zákopové), složil své zbraně a vykoupal se. Pak k němu přišel Gabriel, jehož hlava byla pokryta prachem, a řekl, ‘Složil jsi své zbraně! Při Alláhovi, já jsem své ještě nesložil’. Alláhův prorok řekl, ‘Kam (jít nyní)?’ Gabriel řekl, ‘Tudy’ a ukázal směrem ke kmeni Banu Kurajza. Aláhův prorok pak na ně vytáhl.

72.
Vyprávěl Anas bin Malik:

Prorok řekl, “Nikdo, kdo vstoupí do ráje, by nechtěl jít zpět, ani kdyby dostal všechno na světě, kromě mudžahída, který si přeje vrátit se na svět, aby se mohl stát mučedníkem desetkrát kvůli důstojnosti, které se mu dostane (od Alláha)”.

Vyprávěl al-Mughira bin Shuba: Náš prorok nám řekl o poselství našeho Pána, že “Kdokoliv z nás bude zabit, půjde do ráje”. Omar se proroka zeptal, “Není pravda, že muži, kteří jsou zabiti, půjdou do ráje a jejich (t.j. pohanů) půjdou do pekelného ohně?” Prorok řekl, “Ano”.

73.
Vyprávěl Abduláh bin Abi Aufa:

Alláhův prorok řekl, “Věz, že ráj spočívá pod stínem mečů”.

79.
Vyprávěl Ibn Abbas:

V den dobytí (Mekky) prorok řekl, “Není žádná emigrace po Dobytí, ale pouze džihád a cíle. Když jste vyzváni (muslimským vůdcem) k boji, vyražte okamžitě”.

80i.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Alláhův prorok řekl, “Alláh vítá dva muže s úsměvem; jeden z nich zabil druhého a oba vstoupí do ráje. Jeden bojuje za Alláhovu věc a je zabit. Později Alláh promine vrahovi, který se také stane mučedníkem (v Alláhově věci)”.

82.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Alláhův prorok řekl, “Pět je považováno za mučedníky: Ti, kteří zemřou kvůli moru, břišním nemocem, utopí se nebo spadnou z budovy atd., a mučedníci v Alláhově věci”.

84.
Vyprávěl al-Bara:

Když bylo zjeveno božské zjevení “Ti z věřících, kteří zůstali sedět doma”, prorok poslal pro Zajda (bin Thabita), který přišel s lopatkovou kostí a napsal ho na ní. Ibn um-Maktum si stěžoval na svojí slepotu a přišlo následující zjevení: “Nejsou si rovni ti věřící, kteří zůstali sedět doma – kromě těch, kdož jsou neschopní, s těmi, kdož usilovně bojují na stezce Alláhově majetkem svým i osobami svými”. (4.95)

153.
Vyprávěl Omar:

Majetek kmene Banu Nadir, který dal Alláh svému prorokovi jako kořist, nezískali muslimové se svými koňmi a velbloudy. Majetek proto patřil Alláhovo prorokovi, který z něj dával své rodině na každoroční výdaje a zbytek utratil za zbraně a koně, aby byly použity v Alláhově věci.

175.
Vyprávěl Chalid bin Madan:
Že mu Umair bin al-Aswad al-Anasi řekl, že šel za Ubajdou bin al-Samitem, když přebýval v jeho domě na pobřeží s (ženou) Um Haram. Umair řekl, "Um Haram nám řekla, že slyšela proroka říkat, ‘Ráj je zaručen první skupině mých následovníků, kteří podniknou námořní výpravu’. Um Haram dodala, ‘Řekla jsem, "Ó Alláhovo proroku! Budu mezi nimi?" On odpověděl, "Jsi mezi nimi". Pak prorok řekl, "První armádě mých následovníků, která napadne císařovo město, budou odpuštěny jejich hříchy". Zeptala jsem se, "Budu jednou z nich, ó Alláhovo proroku?" On odvěděl záporně’".

176.
Vyprávěl Abdulláh bin Omar:
Alláhův prorok řekl, "Vy (t.j. muslimové) budete bojovat proti Židům, dokud se někteří z nich neschovají za kameny. Kameny (je zradí a) řeknou, ‘Ó Abdulláhu (t.j. Alláhův otroku)! Skrývá se za mnou Žid; zabij ho tedy’".

177.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Alláhův prorok řekl, "Hodina (posledního soudu) nenastane, dokud nebudete bojovat proti Židům a kámen, za kterým se Žid schová, neřekne, ‘Ó muslime! Je za mnou Žid, zabij ho tedy’".

179.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Alláhův prorok řekl, "Hodina (posledního soudu) nenastane, dokud nebudete bojovat proti Turkům; lidem s malýma očima, červenými tvářemi a plochými nosy. Jejich obličeje budou vypadat jako štíty potažené kůží. Hodina nenastane, dokud nebudete bojovat proti lidem, jejichž boty jsou vyrobeny z vlasů".

187.
Vyprávěl Abdulláh bin Abbas:

Alláhův prorok napsal dopis císaři, který říkal, "Pokud odmítneš islám, budeš zodpovědný za hříchy venkovanů (t.j. tvých lidí)".

195.
Vyprávěl Anas:

Prorok vyrazil na Chajbar a dorazil k němu v noci. Měl ve zvyku neútočit, když na místo dorazil v noci, dokud nenastal den. Když tedy začalo svítat, Židé vyšli se svými pytli a motykami. Když spatřili proroka, řekli, "Mohamed a jeho armáda!" Prorok řekl, "Alláh je největší! a Chajbar je zničen, protože kdykoliv přijdeme za národem (t.j. nepřítelem, proti kterému jdeme bojovat), pak ty, kdo byli varováni, čeká bídné ráno".

196.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Alláhův prorok řekl, "Bylo mi nařízeno bojovat, dokud lidé neřeknou, ‘Nikdo kromě Alláha nemá právo být uctíván’, a kdokoliv řekne ‘Nikdo kromě Alláha nemá právo být uctíván’, toho život a majetek bude přede mnou zachráněn, kromě nároků islámského práva, a jeho zúčtování bude s Alláhem, (který ho buďto potrestá, nebo mu odpustí)".

208.
Vyprávěl Anas:

Jednoho dne (bitvy) o příkop Ansar (Pomocníci) říkali, "My jsme ti, kdo přísahal Mohamedovi věrnost v džihádu (navždy), dokud budeme naživu". Prorok jim odpověděl, "Ó Alláhu! Není jiný život než život po smrti. Vzdávám tedy čest Ansar a Emigrantům za jejich štědrost".

Vyprávěl Mudžashi: Můj bratr a já jsme přišli k prorokovi a já jsem ho požádal, aby od nás přijal slib věrnosti pro emigraci. On řekl, "Emigrace přešla". Zeptal jsem se, "Za co tedy od nás vezmeš slib věrnosti?" On řekl, "Přijmu slib k islámu a džihádu".

210.
Vyprávěl Salim Abu an-Nadr:

Osvobozený otrok Omara bin Ubajdulláha, který byl Omarovým sekretářem: "Abdulláh bin Abi Aufa mu napsal (tedy Omarovi) dopis, který obsahoval následující: ‘Jednou Alláhův prorok (během svatého boje) čekal, dokud nezapadne slunce, a pak mezi svými lidmi povstal a řekl, "Ó lidé! Nepřejte si stanout proti nepříteli (v bitvě) a žádat Alláha, aby vás zachránil (před pohromami), pokud ale budete proti nepříteli stát, pak buďte trpěliví a ať vejde ve známost, že Ráj spočívá pod stínem mečů". Pak řekl, "Ó Alláhu, Zjeviteli Knihy, Pohybovači mraky, Vítězi nad al-Ahzab (t.j. klany nevěřících), poraž ty nevěřící a zajisti nám nad nimi vítězství".

220.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Alláhův prorok řekl, "Byl jsem seslán s nejkratšími výrazy nesoucími nejširší význam, a byl jsem učiněn vítězem hrůzou (vrženou do srdcí nepřátel), a zatímco jsem spal, byly mi přineseny klíče od pokladnice světa a vloženy do ruky". Abu Hurajra dodal, "Alláhův prorok opustil svět a nyní jste vy nositeli těchto pokladů" (t.j. prorok je nepoužíval).

234.
Vyprávěl Anas:

Prorok dojel k Chajbaru ráno, zatímco lidé vycházeli se svými motykami přes rameno. Když ho spatřili, řekli, "To je Mohamed a jeho armáda! Mohamed a jeho armáda!" Proto se uchýlili do pevnosti. Prorok zvedl obě ruce a řekl, "Alláh je největší, Chajbar je zničen, protože když přistoupíme k národu (t.j. k nepříteli, proti kterému bojujeme), pak na varované čeká bídné ráno". Pak jsme našli nějaké opice, které jsme (zabili a) uvařili. Prorokův ohlašovatel vyhlásil: "Alláh a jeho prorok vám zakazují jíst maso opic". Proto byly všechny misky se svým obsahem obráceny dnem vzhůru.

256.
Vyprávěl as-Sab bin Jaththama:

Prorok kolem mě prošel na místě zvaném al-Abwa nebo Waddan, a byl dotázán, jestli je povoleno zaútočit v noci na pohanské bojovníky, když mohou být jejich ženy a děti vystaveny nebezpečí. Prorok odpověděl, "Oni (t.j. ženy a děti) jsou jejich (t.j. pohanů)".

259.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Alláhův prorok nás (t.j. vojenskou jednotku) poslal na výpravu a řekl, "Pokud najdete toho-a-toho a toho-a-toho, oba je upalte". Když jsme měli v úmyslu odjet, Alláhův prorok řekl, "Nařídil jsem vám upálit toho-a-toho a toho-a-toho, a nikdo kromě Alláha netrestá ohněm, takže pokud je najdete, zabijte je".

263.
Vyprávěl Ibn Omar:

Prorok spálil datlové palmy kmene Banu Nadir.

267.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Prorok řekl, "Chosroes bude zničen a po něm nebude žádný Chosroes, a císař bude jistě zničen a po něm nebude žádný císař, a vy utratíte jejich poklady za Alláhovu věc". Zvolal, "Válka je klam".

268.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Alláhův prorok zvolal, "Válka je klam".

280.
Vyprávěl Abu Sajíd al-Chudri:

Když byl kmen Banu Kurajza připraven přijmout Sadův rozsudek, Alláhův prorok poslal pro Sada, který byl poblíž. Sad přijel na oslu a když se přiblížil, Alláhův prorok řekl (Ansar, Pomocníkům), "Postavte se za svého vůdce". Pak přišel Sad a posadil se vedle Alláhova proroka, který mu řekl, "Tito lidé jsou připraveni přijmout tvůj rozsudek". Sad řekl, "Odsuzuji je k tomu, že jejich bojovníci budou zabiti a jejich děti a ženy budou vzaty jako zajatci". Prorok poté poznamenal, "Ó Sade! Rozsoudil jsi je soudem krále Alláha".

288.
Vyprávěl Sajíd bin Džubajr:

Ibn Abbas řekl, "Čtvrtek! Jaká (velká věc) se odehrála ve čtvrtek!" Pak začal plakat, dokud jeho slzy nezvlhčily štěrk na zemi. Pak řekl, "Ve čtvrtek se zhoršila nemoc Alláhova proroka o on řekl, ‘Přineste mi psací potřeby, abych vám mohl napsat něco, po čem již nikdy nezbloudíte’. Lidé (přítomní) se nemohli shodnout a lidé by neměli být před prorokem v nesouladu. Řekli, ‘Alláhův prorok je vážně nemocný’. Prorok řekl, ‘Nechte mě samotného, protože stav, ve kterém se nacházím, je lepší, než to, čím mě nazýváte’. Prorok dal na své smrtelné posteli tři příkazy, řekl, ‘Vyžeňte pohany z Arabského poloostrova, respektujte cizí vyslance a dávejte jim dary, jako jste to viděli při mém jednání s nimi’. Zapomněl jsem třetí (příkaz)".

311.
Vyprávěl Abn Abbas:

Prorok řekl v den dobytí Mekky, "Není žádná emigrace (po Dobytí), ale pouze džihád a dobré úmysly, a když jste vyzváni k džihádu, měli byste výzvu okamžitě poslechnout".

Z obskurnějších zákoutí islámského práva: o kojení dospělých

Napsal islaminfo dne 27. 5. 2007 v 0:01 hodin

Robert Spencer

Zde je neobvyklá ukázka šaríe z nejrespektovanější instituce sunnitského islámu, káhirské univerzity al-Azhar. Podle článku v arabštině z Al-Arabiyye diskutuje egyptský parlament o fatwě vydané duchovním z al-Azharu, která má obejít zákaz, podle kterého spolu nemohou pracovat muž a žena, kteří nejsou manželé. Všechno, co je třeba udělat, je, aby ho žena kojila. Pak se stane jejím pěstounským dítětem a mohou být spolu bez gardedámy.

Tento bizarní výnos je pochopitelně založen na Mohamedových slovech.

"Aiša zaznamenala, že Salim, osvobozený otrok Abu Hadhaify, žil s ním a s jeho rodinou v jejich domě. Ona (t.j. dcera Suhaila) přišla za Alláhovým prorokem a řekla: Salim dosáhl puberty jako muž a chápe, co oni chápou, a vstupuje volně do domu, já nicméně cítím, že něco trápí srdce Abu Hudhaify, načež jí Alláhův prorok řekl: Koj ho a tak se se to stane legálním a trápení, které Abu Hudhaifa cítí ve svém srdci, zmizí. Vrátila se a řekla: Kojila jsem ho tedy a to, co bylo v srdci Abu Hudhaify, zmizelo. (Sahih Muslim, 3425)

Mohamed řekl dceři Suhaila, aby Salima kojila. To z ní učinilo ženu, která pro něj nebude podle zákona přístupná, což znamená, že si jí nemůže vzít, protože se tak stane jeho pěstounkou. Tudíž s ní může být podle zákona v domě a Abu Hudhaifa nebude nadále rozhněvaný.

Zde jsou související hadísy.

Zde je překlad části článku z Al-Arrabiyye, která se zabývá kontroverzí nad touto událostí.

[Dr Atiyya, hlava katedry hadísů fakulty Usool El-Din al-Azharu] dodal, že: [Lidé, kteří před třemi týdny vedli kampaň proti fakultě kvůli této fatwě] napadli knihu, která byla napsána Dr. Abdulem Muhdi Abdulem Qader Abdulem Hadim, učitelem hadísů z fakulty Usool al-Din. Kniha se jmenuje "Odstraňování dohadů ze sunny proroka". Říkali, že z ní učí studenty třetího ročníku a že kniha obsahuje důkaz, že téma kojení dospělých je sahih [spolehlivý] hadís, že se ale nevyjadřuje k této otázce vhodně - zabývá se krátce tématem tím, že přednese dohad a odpoví na něj … Přišel jsem s ukázkou hadísů, proti kterým mají námitky, včetně tohoto hadísů, a to detailně, aby to lidé mohli pochopit. Pak jsme řekli, že odbornými studiemi by se neměl zabývat tisk, protože tisk se zabývá pouze závěry. To znemožňuje veřejnosti tento koncept pochopit. Koncept kojení dospělých proto musí být vysvětlen veřejnosti prostřednictvím velké přednášky.

Dr. Izzat Atiyya pokračoval: Poté, co jsme jejich námitky vyvrátili solidními důkazem hadísu o kojení dospělých, přišli s dohadem týkajícím se kojení nemluvňat. Řekli, že zakazuje sňatek, nicméně nepovoluje, že s ní může být o samotě. To navzdory existenci textu na toto téma: Někdo přišel k Aiše, ona mu v tom ale zabránila. Prorok proto řekl: "Je to tvůj strýc, tak ho nech vstoupit". A když jsme to řekli, obvinili univerzitu al-Azhar ze lhaní.

[Zde se zjevně odkazují na tento hadís.]

Řekl, že kniha Dr Abdula Mahdi Abdula Qadera, na kterou útočí, je studií, kterou provedl na počátku své odborné kariéry. Když on sám osobně nyní učí o některých z těchto dohadů a odpovídá na ně, není to tak, že by jen slepě citoval z knihy. Připraví se, předloží záležitost svým žákům odborným a zjednodušeným způsobem, aby mohli zcela pochopit její význam. Požádá je, aby opravili některé otázky, o kterých si myslí, že potřebují opravu nebo vysvětlení.

Dále rozvedl: Kniha nám sloužila dobře, stejně jako její autor. Ukázali jsme, že to, co oni popírají, má svůj základ v sunně. Nicméně dodnes není v odborných osnovách katedry hadísů žádný předmět zvaný "Vyvracení dohadů", což je název knihy. Nicméně jsme se rozhodli, že toto téma bude učeno během dalšího akademického roku. A prozatím vybíráme hadísy, kolem kterých existují dohady, a vysvětlujeme je a odpovídáme na ně, a kojení dospělých mezi tyto hadísy nepatří.

Dovolená na Islám Info

Napsal islaminfo dne 26. 5. 2007 v 0:01 hodin

Vážení čtenáři, blog Islám Info bude mít příštích asi 14 dní dovolenou … tak trochu. Z pochopitelných důvodů nebudou po tuto dobu vycházet zprávy, nicméně je pro vás připraven jeden zajímavý článek na každý den. Podívejme se na to, co vás čeká.

V třiadvaceti dílech jsme sledovali Mohameda od počátku jeho kariéry bezvýznamného kazatele v Mekce až do okamžiku, kdy si získal významné postavení nelítostného vojenského vůdce v Medíně. Ve zbývajících třech dílech ho budeme sledovat, jak využije své vojenské moci k dobytí zbytku dosud ještě pohanských arabských kmenů na Arabském poloostrově a k jejich obrácení na islám, varuje okolní říše před svým budoucím osudem a … zemře.

Šaría - islámské právo - každý o ní mluví a nikdo vlastně neví, co říká, kromě několika odborníků, z nichž většina o ní naopak raději nemluví (jinak než obecně). Tento stav věcí zvrátíme publikováním některých zásadních částí islámského práva, konkrétně právních textů týkajících se manželství, rozvodů a trestního práva.

Tento text si zaslouží na úvod komentář. Použili jsme sbírku právních textů Umdat al-salik, konkrétně její anglický překlad Reliance of the Traveller (Opora poutníkova), a to z několika důvodů; jednak se jedná o významný text, který je stále aktivně používán; jde o sbírku právních textů školy šáfí, ke které se hlásí asi 30 procent sunnitských muslimů, převážně v Egyptě, Somálsku, na palestinských územích, v Malajsii (kde je státem uznávanou školou islámské jurisprudence) a v Indonézii; anglický překlad byl certifikován káhirskou univerzitou al-Azhar, nejuznávanější sunnitskou institucí, jako "v souladu s vírou a praxí ortodoxní muslimské společnosti". Jinými slovy, kde o klasické dílo islámského práva, které nijak nevybočuje z průměru a reprezentuje klasická učení islámu, jak jsou dnes praktikována ortodoxními muslimy.

Několik technických poznámek k textu: anglický překlad se místy od arabského textu odlišuje, zřejmě proto, že překladatelé nechtěli některé pasáže zpřístupnit nemuslimskému anglicky čtoucímu publiku (příkladem je pasáž o ženské obřízce - která není v textech, které v tomto kole vyjdou, obsažena - kde arabský text hovoří o vyříznutí klitorisu, zatímco anglický text pouze o odstranění jeho předkožky); jiné pasáže, jako například právní texty týkající se otrokářství, byly k velké škodě vypuštěny zcela kvůli jejich údajné neaplikovatenosti v dnešní době. I tento mírně (a místy více než jen mírně) "upravený" text přesto přináší velmi přesnou a dobře srozumitelnou představu (vezmeme-li v úvahu, že jde o právní text) o povaze islámského práva. Překlad původního arabského textu je doplněn modernějšími komentáři, které jsou uváděny v závorkách a označeny písmenem, které označují autora komentáře, jako A:, O:, n:, N: atd. Zájemci o hlubší studium naleznou stručné biografie jejich autorů, spolu s biografiemi cca 300 učenců, kteří se na textu podíleli vedle hlavního autora imáma Nawawiho, v původním anglicko-arabském vydání, které lze zakoupit například na amazon.com nebo v islámských knihkupectvích ve velkých městech západní Evropy.

Jako malé odlehčení od hlavního tématu těchto stránek se podíváme na zoubek demokratičnosti Evropské unie, a to pohledem Richarda Northe, autora blogu EUReferendum. North je také spoluautorem knihy Skryté dějiny evropské integrace, a zřejmě jedním z největších znalců Evropské unie. Jednak se dozvíte, proč je Evropská unie tak úspěšná a proč je boj proti ní prakticky nemožný - ovšem s pozitivním závěrem, že jako každé podobné impérium se musí nakonec nevyhnutelně pod vlastní vahou zhroutit - a mimochodem se tak seznámíte s tím, co je to "duální mezinárodní kvazi-legislativní/komitologický mechanismus". V dalších dvou analýzách rozebere North funkci Rady ministrů a Evropského parlamentu a zodpoví otázku, zda tyto instutuce dodávají Evropské unii na demokratičnosti.

Palestinci - odkud přišli a kdo jsou? Provedli jsme důkladnou statistickou analýzu tisku od roku 1948 do roku 2006 a podívali jsme se na to, jakým způsobem a jak často byl používán v tisku termín Palestinci. Jeden ze zásadních zlomových bodů, které jsme nalezli na výsledné křivce, jsme spojili s historickými událostmi té toby a výsledek vás možná velmi překvapí - a možná také vůbec ne.

Robert Spencer, autor předního antidžihádistického blogu Jihad Watch a expert na islám zabrousí do obskurnějších končin islámského práva a vysvětlí, jak je to s kojením dospělých, v reflexi zuřivých sporů o fatwu vydanou v předchozích týdnech univerzitou al-Azhar v Egyptě.

Stejný autor v dalším článku vnese světlo do tureckého sekularismu a vysvětlí, v čem a jak zásadně se liší od tzv. "umírněného" islámu.

Paul Weston položí na misky vah výhody a nevýhody multikulturalismu. Nevýhod - a to zcela zásadních - uvede celých třicet. S kolika výhodami dokáže přijít?

Známý norský blogger Fjordman tentokrát přednese svá doporučení pro Západ, jak se ubránit islámu. Boj ještě není zdaleka prohraný a porážka islámu v Evropě je možná. Otázkou je, zda bude některý z evropských politiků uvést tato opatření do života.

Náš polský dopisovatel, který již několik let žije v Bruselu, nám zaslal svůj pohled na dvojí tvář tohoto města a vyjádřil skepsi nad jeho osudem.

Mohamed a džihád - téma stejně bohaté jako jsou sbírky hadísů, záznamů o jeho výrocích a činech. Z Buchariho sbírky hadísů - tedy té nejuznávanější - jsme pro vás vybrali několik desítek hadísů z kapitoly věnované džihádu. Odkaz na celý text v angličtině je připojen - sami si tak můžete ověřit, nakolik jsou ty námi vybrané typickými reprezentanty Mohamedova jednání a smýšlení, a nakolik jsme vytrhávali z kontextu.

A Klára Stříbrná se zamyslí nad tím, co čeká v ráji mučeníky. Stojí uctívání kultu smrti za to, nebo ne?

Přeji příjemnou zábavu.

Židovský pár vyhnán z Amsterdamu Marokánci

Napsal islaminfo dne 25. 5. 2007 v 0:04 hodin

Židovský pár utíká po letech útoků ze strany marockých sousedů z Amsterdamu.

Jsou vyděšení k smrti. Po takřka devět let byly životy Loes a Nico Vet proměňovány v peklo. Hákové kříže a slogany v arabštině na dveřích, pošpiněné auto, prořezávané pneumatiky, pokusy o vloupání, rozbíjení oken železnými tyčemi a házení kamenů.

Šedesátiletá Nico říká, že to již déle nedokáží snášet a musí se vzdát. "Již to déle neuneseme. Nebo máme čekat na zápalné bomby? Chceme pryč. Pryč z Amsterdamu! Pokud možno tak rychle, jak to bude možné, protože jsme blízko zhroucení".

OSN se chce překonat: Ban slíbil posílit spolupráci s Organizací islámské konference

Napsal islaminfo dne 25. 5. 2007 v 0:03 hodin

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon oznámil posílení vztahů OSN s Organizací islámské konference poté, co vychvaloval vztahy obou organizací založené na spolupráci. V poselství k setkání ministerské konference OIC v Islámabádu Ban řekl, že k události dochází v kritickém bodu. "Nestabilita v islámských státech - od Afghánistánu a Íráku k Súdánu a Somálsku - přináší hluboké důsledky pro světový mír a bezpečí", řekl.

"OIC je jako přední multilaterální instituce v pozici, aby měla vůdčí roli ve vyrovnání se se všemi těmito výzvami", řekl Ban. "Obzvláště rád bych pochválil vyjímečnou spolupráci mezi OSN a OIC".

Mezitím v OIC:

Ministři zahraničí OIC včera vyjádřili hluboké znepokojení ze zvedající se vlny diskriminace a netolerance vůči muslimům, obzvláště v Evropě a v Severní Americe. "Je to něco, co dosáhlo xenofóbních rozměrů", řekli jednohlasně.

Na zvláštním setkání při příležitosti 34. Islámské konceference ministrů zahraničí označili ministři islámofóbii za nejhorší formu terorismu a vyzvali k tomu, aby proti ní byly podniknuty konkrétní kroky. …

"Stále negativnější politická a mediální diskuse zaměřující se na muslimy a islám ve Spojených státech a v Evropě učinila věci ještě složitějšími", řekli ministři zahraničí. "Islámofóbie se stala zdrojem obav, obzvláště po útocích z 11. září 2001, tento fenomén ale již v té či oné formě v západních zemích existoval i dříve", poukázali. "Získal další sílu po útocích v Madridu a v Londýně. Zabití holandského režiséra Thea van Gogha v roce 2004 bylo jistými kruhy nestydatě použito k podnícení zuřivosti proti muslimům", řekli ministři.

Ministři zahraničí odsoudili dezinterpretaci islámu a muslimů v západních médiích v kontextu terorismu. "Spojování terorismu a extrémismu s islámem obecným způsobem je nepřijatelné", řekli. "To ještě více podněcuje negativní nálady a nenávist západu proti muslimům", řekli. Ministři také poukázali na to, že kdykoliv je islámofóbie diskutována na mezinárodních fórech, západní blok, obzvláště někteří členové Evropské unie, se snaží odvrátit pozornost od svých zemí k postavení nemuslimů a lidským právům v členských zemích OIC.

Spojené státy tlačí na Sarkozyho, aby změnil postoj k Turecku

Napsal islaminfo dne 25. 5. 2007 v 0:02 hodin

Vedle své podpory "demokracie v Turecku", tedy jeho islamizace prostřednictvím převzetí všech důležitých pozic islámskou AKP:

Spojené státy se budou snažit přesvědčit francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který je neochvějným oponentem vstupu Turecka do Evropské unie, aby zmírnil svůj postoj, oznámilo americké ministerstvo zahraničí. …

Když byl dotázán, co mohou Spojené státy udělat, aby zvrátily negativní postoj Sarkozyho a Merkelové ke vstupu Turecka do EU, mluvčí ministerstva zahraničí Tom Casey řekl reportérům, že to bude na členských státech, aby rozhodly, kdo se k unii připojí.

"Jak víte, naše silná podpora turecké kandidatury na členství v EU pokračuje", řekl.

"To je postoj, který jsme sdělili kancléřce Merkelové", pokračoval Casey. "Jsem si jistý, že to je postoj, který budeme mít možnost sdělit prezidentovi Sarkozymu".

Spojené státy obhajují členství Ankary v EU ze strategických důvodů. Sarkozy ale říká, že Turecko není evropské a nesdílí evropské hodnoty. Analytici považují Turecko za pravděpodobně největší spor mezi Washingtonem a prezidentem Francie.

A nyní něco úplně jiného … jak zabít Židy a dostat se do nebe

Napsal islaminfo dne 25. 5. 2007 v 0:01 hodin

Cox and Forkum komentují nedávný výskyt genocidní krysy v televizi Hamasu:

"Nějaké otázky?"

Vláda poskytla vrahovi Thea van Gogha radikální literaturu

Napsal islaminfo dne 24. 5. 2007 v 0:04 hodin

Vláda umožňovala teroristickému vrahovi Thea van Gogha, aby si ve své cele četl knihy, které zastávají jeho ultranásilnou interpretaci islámu. Vrah to sám v pátek řekl před odvolacím soudem v Haagu.

V pátek se Mohamed Bouyeri objevil před soudem, aby svědčil u soudu se sedmi údajnými členy jeho teroristické skupiny Hofstad. Soudce se ho zeptal, jak by měl muslim odpovědět někomu, kdo urazí islámskou víru. Bouyeri odpověděl: "Dolů s jeho hlavou. Zabijte ho".

Jak to vidí 29letý v Amterdamu narozený Marokánec, ministerstvo spravedlnosti ho v jeho ideologii povzbuzuje. Podle Bouyeriho je povinností setnout každého, kdo urazí Mohameda, "a v tomto přesvědčení mě utvrzují knihy, které dostávám" ve vězení.

Bouyeri zavraždil van Gogha na Amsterdamské ulici, když ho prostřílel, podřízl mu krk a vbodnul mu do srdce velký nůž. "Alláh 2. listopadu seslal vojáka, aby mu podříznul krk", prohlásil.

Istanbul zakázal reklamy na plavky

Napsal islaminfo dne 24. 5. 2007 v 0:03 hodin

Když se istanbulští výrobci plavek Kom, Nelson, Ay-Yildiz a Zeki Triko pokusili pronajmout si billboardy a další reklamní plochy na propagaci modelů na rok 2007, bylo jim řečeno, že istanbulský magistrát jim nevydá povolení pro jejich plakáty, protože je považuje za "nemorální".

Firmy si následně podaly žádost na městském oddělení plánování, aby získaly povolení k umístění svých reklam na fasádách domů, to jim ale bylo odepřeno na základě toho, že plakáty jsou "nemorálně provokativní" - dokonce i ty, které ukazují zdrženlivé plavky.

Magistrát také zakázal domům módy zobrazovat plakáty dokonce i v jejich výrobnách.

Zeki Baseskioglu, majitel firmy Zeki Triko, řekl, že jde o rozšíření zákazů, které byly zavedeny v době, kdy byl starostou Erdogan. "Podáme žádost o umístění našich reklam na billboardech, magistrát ale čeká s odpovědí až do konce letní sezóny. Proto nemůžeme vystavovat své reklamy kdekoliv venku v Istanbulu. Tento rok budeme muset použít jako modely lilek a okurky a obléknout je do letošních modelů plavek v nových barvách".

V době, kdy byl starostou Istanbulu současný premiér Recep Tayyip Erdogan, hrozil firmě Zeki Triko podobný zákaz a firma protestovala tím, že po celém městě vylepila plakáty plavajícího Atatürka v plavkách s nápisem "Chybí nám slunce" (jako odkaz na Atatürkovo osvícenství versus temnota islámského fundamentalismu).

Před černohorským soudem stanulo 18 Albánců

Napsal islaminfo dne 24. 5. 2007 v 0:02 hodin

V pondělí začal v Podgorici soud s 18 Albánci obviněných z přípravy teroristického útoku. Zvláštní žalobce pro organizovaný zločin Stojanka Radovič obvinil skupinu ze sdružování s cílem přípravy násilných činů proti ústavě a bezpečnosti státu.

Žalobce řekl, že obvinění založili v Malesiji, převážně albánské oblasti poblíž Podgorice, zločineckou skupinu s cílem vyvolání ozbrojené rebelie s cílem vytvoření samostatného regionu.

Rebelie byla údajně organizována s pomocí kosovských skupin a byla iniciována a financována členy albánské diaspory z Detroitu v USA, řekl žalobce.

Spojené státy vylepší pákistánské letouny F-16

Napsal islaminfo dne 24. 5. 2007 v 0:01 hodin

Spojené státy schválily požadavek Pákistánu na vylepšení jejich letky starých bitevníků F-16 pokročilým zaměřovacím vybavením, které zlepší jejich schopnost přesného útoku.

Americká vláda vydala firmě Lockeed Martin, výrobci F-16, formální povolení k instalaci 18 pokročilých zaměřovacích zařízení do letadel.

Modernizace bude trvat dva roky a Pákistánské vzdušné síly (PAF) dostanou podle kontraktu také náhradní díly a výcvik.

“Muslimský hněv” zastavil křesťanskou konferenci o islámu na Novém Zélandu

Napsal islaminfo dne 23. 5. 2007 v 0:05 hodin

Kontroverzní křesťanská konference o "hrozbě" islámu přišla o své místo konání poté, co sponzoři vyjádřili neklid nad tónem seminářů.

Tento krok vedl k opovržení ze strany některých křesťanů, kteří ho vidí jako sklonění se před politickou korektností a "muslimským hněvem".

Konference Mešity a zázraky se měla konat v babtistickém kostele ve Spreydonu, negativní publicita, která událost obklopila, vedla ale správce kostela k přehodnocení.

Muslimští vůdci odsoudili březnu konferenci jako "konferenci náboženských fanatiků" poté, co organizátor Murray Dillner řekl, že islám vede ke "zhroucení" společnosti a uvažuje o "dobytí světa".

Babtistický farář ze Spreydonu Murray Robertson řekl, že k rozhodnutí došlo po nátlaku sponzorů. "Množství lidí, kteří podporují práci naší komunity řeklo, že se jim tento postoj příliš nelíbí. Jejich zpráva říká, že nechtějí podporovat skupiny, které jsou netolerantní. Nemáme žádnou kontrolu nad programem konference a cítíme, že doplácíme na něco, s čím nemáme nic společného".

"Spreydonská babtistická církev si přeje vyjasnit, že nejsme ve svých postojích antimuslimští".

Místa konání konference v Aucklandu a Wellingtonu potvrdila, že v jejich kostelech konference proběhne.

Prezident Islámské asociace Javed Khan krok Spreydonu přivítal. "Tón konference mi nepřipadal správný".

Khan řekl, že organizátoři konference ho ujistili, že jejich motivem je propagovat náboženskou toleranci. "Řekl jsem jim, ‘Pokud chcete udělat něco pozitivního, proč jste nepozvali žádné muslimy?’".

Farář z Christchurch, který nechtěl být jmenován, řekl, že církevní vůdci podle něj "vyměkli".

"Odkdy se křesťané setkávající se v Christchurch k diskusi o světových otázkách náboženství a společnosti podřizují hněvu muslimů? Myslím, že je to velmi smutné a trochu zlověstné".