Výběr z Buchariho sbírky hadísů (záznamů o Mohamedových činech a slovech). Sahih Buchari, svazek 4, kapitola 52, "Boj za Alláhovu věc (Džihád)".

41.
Vyprávěl Abduláh bin Masud:

Zeptal jsem se Alláhova proroka, “Alláhovo proroku! Jaký skutek je nejlepší?” Odpověděl, “Nabídnout modlitby v dříve určených pevných časech”. Zeptal jsem se, “Jaký je další dobrý skutek?” Odpověděl, “Být dobrý k rodičům a plnit své povinnosti vůči nim”. Pak jsem se zeptal, “Jaký je další dobrý skutek?” Odpověděl, “Účastnit se džihádu za Alláhovu věc”. Dál jsem se Aláhova proroka neptal a kdybych se zeptal, řekl by mi více.

44.
Vyprávěl Abu Hurajra:

K Alláhovo prorokovi přišel muž a řekl, “Řekni mi o takovém skutku, který se vyrovná džihádu (v odměně). Odpověděl, “Nenacházím takový skutek”. Pak dodal, “Můžeš, zatímco muslimští bojovníci jsou na bojišti, vstoupit do svojí mešity a modlit se bez ustání a postit se a nikdy neporušit svůj půst?” Muž řekl, “Kdo by to dokázal?” Abu Hurajra dodal, “Mudžahíd (t.j. muslimský bojovník) je odměněn dokonce i za kroky svého koně, zatímco chodí okolo (při pastvě) přivázán na dlouhém provazu”.

45.
Vyprávěl Abu Sajíd al-Chudri:

Někdo se zeptal, “Alláhovo proroku! Kdo je nejlepší mezi lidmi?” Alláhův prorok odpověděl, “Věřící, který svým životem a majetkem bojuje ze všech svých sil”. Zeptali se, “Kdo je další?” Odpověděl, “Věřící, který zůstává na jedné z horských cest, uctívá Alláha a chrání lidi před zlem v sobě”.

46.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Slyšel jsem Alláhova proroka říkat, “Příklad mudžahída v Alláhově věci – a Alláh ví lépe, kdo skutečně bojuje za jeho věc – je jako osoba, která se neustále postí a modlí. Alláh zajišťuje, že přijme mudžahída za svojí věc do ráje, pokud bude zabit, jinak ho v bezpečí vrátí do jeho domova s odměnami a s válečnou kořistí”.

49.
Vyprávěl Samura:

Prorok řekl, “Minulou noc ke mě přišli dva muži (ve snu) a nechali mě vystoupit na strom a pak mě přijali do lepšího a vznešenějšího domu, jehož jsem lepší neviděl. Jeden z nich řekl, ‘Toto je dům mučedníků’”.

50.
Vyprávěl Anas bin Malik:

Prorok řekl, “Jediné úsilí (boje) za Alláhovu věc dopoledne nebo odpoledne je lepší než celý svět a všechno v něm”.

53.
Vyprávěl Anas bin Malik:

Prorok řekl, “Nikdo, kdo zemře a dostane od Alláha dobré (v posmrtném životě) si nebude přát, aby se vrátil do tohoto života, ani kdyby měl dostat celý svět a všechno, co je v něm, kromě mučedníka, který vidí nadřazenost mučednictví a bude se chtít vrátit zpět nechat se znovu zabít (za Alláhovu věc)”.

Vyprávěl Anas: Prorok řekl, “Jediná snaha za Alláhovu věc odpoledne nebo dopoledne je lepší než celý svět a všechno, co je v něm. Místo v ráji malé jako luk nebo bič jednoho z vás je lepší, než celý svět a všechno, co je v něm. A kdyby se lidem na zemi zjevila huriska z ráje, naplnila by prostor mezi rájem a zemí světlem a příjemnou vůní a její pokrývka hlavy je lepší, než svět a všechno, co je v něm”.

54.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Prorok řekl, “Při Něm, v Jehož rukou je můj život! Kdyby nebylo některých mužů mezi věřícími, kteří neradi zůstávají za mnou a kterým nemohu poskytnout dopravní prostředek, jistě bych nikdy nezůstal za žádnou sarijou (armádní jednotkou) připravující se v Alláhově věci. Při něm, v jehož rukou je můj život! Rád bych se stal mučedníkem v Alláhově věci a pak byl vzkříšen a znovu se stal mučedníkem a pak byl znovu vzkříšen a znovu se stal mučedníkem.

63.
Vyprávěl al-Bara:

Muž, jehož tvář byla skryta za železnou maskou (t.j. byl odděný v pancíři), přišel k prorokovi a řekl, “Alláhovo proroku! Měl bych bojovat, nebo nejprve přijmout islám?” Prorok řekl, “Nejprve přijmi islám a potom bojuj”. Tak přijal islám a zemřel jako mučedník. Alláhův prorok řekl, “Málo práce, ale velká odměna”. (Učinil velmi málo (po přijetí islámu), bude ale hojně odměněn).

65.
Vyprávěl Abu Musa:

K prorokovi přišel muž a zeptal se, “Muž bojuje kvůli válečné kořisti; další bojuje za slávu a třetí bojuje kvůli domýšlivosti; který z nich bojuje za Alláhovu věc?” Prorok řekl, “Ten, který bojuje za to, aby Alláhovo slovo bylo nadřazené, ten bojuje za Alláhovu věc”.

68.
Vyprávěla Aiša:

Když se Alláhův prorok vrátil v den (bitvy) al-Chandak (t.j. zákopové), složil své zbraně a vykoupal se. Pak k němu přišel Gabriel, jehož hlava byla pokryta prachem, a řekl, ‘Složil jsi své zbraně! Při Alláhovi, já jsem své ještě nesložil’. Alláhův prorok řekl, ‘Kam (jít nyní)?’ Gabriel řekl, ‘Tudy’ a ukázal směrem ke kmeni Banu Kurajza. Aláhův prorok pak na ně vytáhl.

72.
Vyprávěl Anas bin Malik:

Prorok řekl, “Nikdo, kdo vstoupí do ráje, by nechtěl jít zpět, ani kdyby dostal všechno na světě, kromě mudžahída, který si přeje vrátit se na svět, aby se mohl stát mučedníkem desetkrát kvůli důstojnosti, které se mu dostane (od Alláha)”.

Vyprávěl al-Mughira bin Shuba: Náš prorok nám řekl o poselství našeho Pána, že “Kdokoliv z nás bude zabit, půjde do ráje”. Omar se proroka zeptal, “Není pravda, že muži, kteří jsou zabiti, půjdou do ráje a jejich (t.j. pohanů) půjdou do pekelného ohně?” Prorok řekl, “Ano”.

73.
Vyprávěl Abduláh bin Abi Aufa:

Alláhův prorok řekl, “Věz, že ráj spočívá pod stínem mečů”.

79.
Vyprávěl Ibn Abbas:

V den dobytí (Mekky) prorok řekl, “Není žádná emigrace po Dobytí, ale pouze džihád a cíle. Když jste vyzváni (muslimským vůdcem) k boji, vyražte okamžitě”.

80i.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Alláhův prorok řekl, “Alláh vítá dva muže s úsměvem; jeden z nich zabil druhého a oba vstoupí do ráje. Jeden bojuje za Alláhovu věc a je zabit. Později Alláh promine vrahovi, který se také stane mučedníkem (v Alláhově věci)”.

82.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Alláhův prorok řekl, “Pět je považováno za mučedníky: Ti, kteří zemřou kvůli moru, břišním nemocem, utopí se nebo spadnou z budovy atd., a mučedníci v Alláhově věci”.

84.
Vyprávěl al-Bara:

Když bylo zjeveno božské zjevení “Ti z věřících, kteří zůstali sedět doma”, prorok poslal pro Zajda (bin Thabita), který přišel s lopatkovou kostí a napsal ho na ní. Ibn um-Maktum si stěžoval na svojí slepotu a přišlo následující zjevení: “Nejsou si rovni ti věřící, kteří zůstali sedět doma – kromě těch, kdož jsou neschopní, s těmi, kdož usilovně bojují na stezce Alláhově majetkem svým i osobami svými”. (4.95)

153.
Vyprávěl Omar:

Majetek kmene Banu Nadir, který dal Alláh svému prorokovi jako kořist, nezískali muslimové se svými koňmi a velbloudy. Majetek proto patřil Alláhovo prorokovi, který z něj dával své rodině na každoroční výdaje a zbytek utratil za zbraně a koně, aby byly použity v Alláhově věci.

175.
Vyprávěl Chalid bin Madan:
Že mu Umair bin al-Aswad al-Anasi řekl, že šel za Ubajdou bin al-Samitem, když přebýval v jeho domě na pobřeží s (ženou) Um Haram. Umair řekl, "Um Haram nám řekla, že slyšela proroka říkat, ‘Ráj je zaručen první skupině mých následovníků, kteří podniknou námořní výpravu’. Um Haram dodala, ‘Řekla jsem, "Ó Alláhovo proroku! Budu mezi nimi?" On odpověděl, "Jsi mezi nimi". Pak prorok řekl, "První armádě mých následovníků, která napadne císařovo město, budou odpuštěny jejich hříchy". Zeptala jsem se, "Budu jednou z nich, ó Alláhovo proroku?" On odvěděl záporně’".

176.
Vyprávěl Abdulláh bin Omar:
Alláhův prorok řekl, "Vy (t.j. muslimové) budete bojovat proti Židům, dokud se někteří z nich neschovají za kameny. Kameny (je zradí a) řeknou, ‘Ó Abdulláhu (t.j. Alláhův otroku)! Skrývá se za mnou Žid; zabij ho tedy’".

177.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Alláhův prorok řekl, "Hodina (posledního soudu) nenastane, dokud nebudete bojovat proti Židům a kámen, za kterým se Žid schová, neřekne, ‘Ó muslime! Je za mnou Žid, zabij ho tedy’".

179.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Alláhův prorok řekl, "Hodina (posledního soudu) nenastane, dokud nebudete bojovat proti Turkům; lidem s malýma očima, červenými tvářemi a plochými nosy. Jejich obličeje budou vypadat jako štíty potažené kůží. Hodina nenastane, dokud nebudete bojovat proti lidem, jejichž boty jsou vyrobeny z vlasů".

187.
Vyprávěl Abdulláh bin Abbas:

Alláhův prorok napsal dopis císaři, který říkal, "Pokud odmítneš islám, budeš zodpovědný za hříchy venkovanů (t.j. tvých lidí)".

195.
Vyprávěl Anas:

Prorok vyrazil na Chajbar a dorazil k němu v noci. Měl ve zvyku neútočit, když na místo dorazil v noci, dokud nenastal den. Když tedy začalo svítat, Židé vyšli se svými pytli a motykami. Když spatřili proroka, řekli, "Mohamed a jeho armáda!" Prorok řekl, "Alláh je největší! a Chajbar je zničen, protože kdykoliv přijdeme za národem (t.j. nepřítelem, proti kterému jdeme bojovat), pak ty, kdo byli varováni, čeká bídné ráno".

196.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Alláhův prorok řekl, "Bylo mi nařízeno bojovat, dokud lidé neřeknou, ‘Nikdo kromě Alláha nemá právo být uctíván’, a kdokoliv řekne ‘Nikdo kromě Alláha nemá právo být uctíván’, toho život a majetek bude přede mnou zachráněn, kromě nároků islámského práva, a jeho zúčtování bude s Alláhem, (který ho buďto potrestá, nebo mu odpustí)".

208.
Vyprávěl Anas:

Jednoho dne (bitvy) o příkop Ansar (Pomocníci) říkali, "My jsme ti, kdo přísahal Mohamedovi věrnost v džihádu (navždy), dokud budeme naživu". Prorok jim odpověděl, "Ó Alláhu! Není jiný život než život po smrti. Vzdávám tedy čest Ansar a Emigrantům za jejich štědrost".

Vyprávěl Mudžashi: Můj bratr a já jsme přišli k prorokovi a já jsem ho požádal, aby od nás přijal slib věrnosti pro emigraci. On řekl, "Emigrace přešla". Zeptal jsem se, "Za co tedy od nás vezmeš slib věrnosti?" On řekl, "Přijmu slib k islámu a džihádu".

210.
Vyprávěl Salim Abu an-Nadr:

Osvobozený otrok Omara bin Ubajdulláha, který byl Omarovým sekretářem: "Abdulláh bin Abi Aufa mu napsal (tedy Omarovi) dopis, který obsahoval následující: ‘Jednou Alláhův prorok (během svatého boje) čekal, dokud nezapadne slunce, a pak mezi svými lidmi povstal a řekl, "Ó lidé! Nepřejte si stanout proti nepříteli (v bitvě) a žádat Alláha, aby vás zachránil (před pohromami), pokud ale budete proti nepříteli stát, pak buďte trpěliví a ať vejde ve známost, že Ráj spočívá pod stínem mečů". Pak řekl, "Ó Alláhu, Zjeviteli Knihy, Pohybovači mraky, Vítězi nad al-Ahzab (t.j. klany nevěřících), poraž ty nevěřící a zajisti nám nad nimi vítězství".

220.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Alláhův prorok řekl, "Byl jsem seslán s nejkratšími výrazy nesoucími nejširší význam, a byl jsem učiněn vítězem hrůzou (vrženou do srdcí nepřátel), a zatímco jsem spal, byly mi přineseny klíče od pokladnice světa a vloženy do ruky". Abu Hurajra dodal, "Alláhův prorok opustil svět a nyní jste vy nositeli těchto pokladů" (t.j. prorok je nepoužíval).

234.
Vyprávěl Anas:

Prorok dojel k Chajbaru ráno, zatímco lidé vycházeli se svými motykami přes rameno. Když ho spatřili, řekli, "To je Mohamed a jeho armáda! Mohamed a jeho armáda!" Proto se uchýlili do pevnosti. Prorok zvedl obě ruce a řekl, "Alláh je největší, Chajbar je zničen, protože když přistoupíme k národu (t.j. k nepříteli, proti kterému bojujeme), pak na varované čeká bídné ráno". Pak jsme našli nějaké opice, které jsme (zabili a) uvařili. Prorokův ohlašovatel vyhlásil: "Alláh a jeho prorok vám zakazují jíst maso opic". Proto byly všechny misky se svým obsahem obráceny dnem vzhůru.

256.
Vyprávěl as-Sab bin Jaththama:

Prorok kolem mě prošel na místě zvaném al-Abwa nebo Waddan, a byl dotázán, jestli je povoleno zaútočit v noci na pohanské bojovníky, když mohou být jejich ženy a děti vystaveny nebezpečí. Prorok odpověděl, "Oni (t.j. ženy a děti) jsou jejich (t.j. pohanů)".

259.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Alláhův prorok nás (t.j. vojenskou jednotku) poslal na výpravu a řekl, "Pokud najdete toho-a-toho a toho-a-toho, oba je upalte". Když jsme měli v úmyslu odjet, Alláhův prorok řekl, "Nařídil jsem vám upálit toho-a-toho a toho-a-toho, a nikdo kromě Alláha netrestá ohněm, takže pokud je najdete, zabijte je".

263.
Vyprávěl Ibn Omar:

Prorok spálil datlové palmy kmene Banu Nadir.

267.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Prorok řekl, "Chosroes bude zničen a po něm nebude žádný Chosroes, a císař bude jistě zničen a po něm nebude žádný císař, a vy utratíte jejich poklady za Alláhovu věc". Zvolal, "Válka je klam".

268.
Vyprávěl Abu Hurajra:

Alláhův prorok zvolal, "Válka je klam".

280.
Vyprávěl Abu Sajíd al-Chudri:

Když byl kmen Banu Kurajza připraven přijmout Sadův rozsudek, Alláhův prorok poslal pro Sada, který byl poblíž. Sad přijel na oslu a když se přiblížil, Alláhův prorok řekl (Ansar, Pomocníkům), "Postavte se za svého vůdce". Pak přišel Sad a posadil se vedle Alláhova proroka, který mu řekl, "Tito lidé jsou připraveni přijmout tvůj rozsudek". Sad řekl, "Odsuzuji je k tomu, že jejich bojovníci budou zabiti a jejich děti a ženy budou vzaty jako zajatci". Prorok poté poznamenal, "Ó Sade! Rozsoudil jsi je soudem krále Alláha".

288.
Vyprávěl Sajíd bin Džubajr:

Ibn Abbas řekl, "Čtvrtek! Jaká (velká věc) se odehrála ve čtvrtek!" Pak začal plakat, dokud jeho slzy nezvlhčily štěrk na zemi. Pak řekl, "Ve čtvrtek se zhoršila nemoc Alláhova proroka o on řekl, ‘Přineste mi psací potřeby, abych vám mohl napsat něco, po čem již nikdy nezbloudíte’. Lidé (přítomní) se nemohli shodnout a lidé by neměli být před prorokem v nesouladu. Řekli, ‘Alláhův prorok je vážně nemocný’. Prorok řekl, ‘Nechte mě samotného, protože stav, ve kterém se nacházím, je lepší, než to, čím mě nazýváte’. Prorok dal na své smrtelné posteli tři příkazy, řekl, ‘Vyžeňte pohany z Arabského poloostrova, respektujte cizí vyslance a dávejte jim dary, jako jste to viděli při mém jednání s nimi’. Zapomněl jsem třetí (příkaz)".

311.
Vyprávěl Abn Abbas:

Prorok řekl v den dobytí Mekky, "Není žádná emigrace (po Dobytí), ale pouze džihád a dobré úmysly, a když jste vyzváni k džihádu, měli byste výzvu okamžitě poslechnout".

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Tento článek napsal islaminfo dne 28. 5. 2007 v 0:01 hodin a byl zařazen do kategorií doktrína islámu, islám, mohamed. Komentáře k tomuto článku můžete sledovat pomocí RSS kanálu RSS 2.0. Můžete zanechat komentář, nebo trackback z vašich vlastních stránek.