Pět asijských mužů, kteří byli roky drženi v Guantanámo Bay jako nebezpeční teroristé, bylo odesláno do Albánie, chudého balkánského národa, který se snaží zalíbit Washingtonu.

Jejich příchodu do Albánie předcházely diplomatické aktivity ve Washingtonu, Ottawě, albánském hlavním městě Tiraně, Pekingu a jinde. Jejich přesun má důsledky pro americký odvolací soud, NATO a vztahy několika evropských zemí s Čínou a také poukazuje na těžkosti Bushovy administrativy při redukci množství obyvatel vězeňského tábora v Guantanámu, zatímco narůstá mezinárodní tlak na jeho uzavření.

Pět mužů jsou Uighurové, kteří byli zadrženi v Afghánistánu po útocích z 11. září 2001. Odjeli tam ze své domovské země v provincii Xinjiang v Číně, kde Uighurové, z nichž většina jsou muslimové, vedou léta nízkoprofilový odboj proti vládě Pekingu.

Jejich přesun do Albánie znamená výměnu vojenského vězeňského tábora za bezútěšnou a beznadějnou budoucnost v jedné z nejchudších zemí Evropy, kde nikdo nemluví jejich jazykem.

Jeden z mužů, Abu Bakker Kásim, řekl v rozhovoru: “Raději bych byl ve společnosti, kde bych mohl být se svými krajany, je to ale lepší než Guantanámo”. …

Vysoce postavený činitel z ministerstva zahraničí řekl, že se kvůli přijetí Uighurů obrátili na více než 100 zemí, pouze Albánie však souhlasila.

Ačkoliv byli nevinní, řekl činitel, pět Uighurů nemohlo být repatriováno do Číny, protože Peking je považuje za teroristy a americké zákony zakazují posílání vězňů na místa, kde by mohli být potrestáni.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

V České republice je opozice vůči vstupu těchto dvou zemí ještě vyšší, než je průměr EU. Vyplývá to ze zprávy Eurobarometru.

Evropská unie příští rok přijme Rumunsko a Bulharsko. Přístupová jednání otevřela s Chorvatskem a Tureckem, kandidátem na jednání je Makedonie. “Evropskou perspektivu” mají přislíbenu i další balkánské státy, s nimiž EU vesměs vede asociační rozhovory.

Proti vstupu Turecka je 48 procent občanů EU a pro 39 procent. Češi jsou proti v ještě větším počtu: 61 procent je proti členství Ankary a 32 procent pro. Slováci jsou proti v poměru 55 ku 33 procentům.

Z balkánských zemí podporuje nadpoloviční většina občanů EU pouze vstup Chorvatska. Pokud splní všechny přístupové podmínky, je pro jeho členství 56 procent občanů unie, zatímco 30 procent je proti.

Občané EU spíše podporují i budoucí vstup Bosny a Hercegoviny (48 procent pro a 37 procent proti) a Makedonie (49 ku 36 procentům). Vstup ještě nerozděleného Srbska a Černé Hory podpořilo 47 procent respondentů, proti bylo 39 procent.

V případě Albánie ale převažují odpůrci jejího budoucího členství v poměru 44 procent ku 41 procentům.

V ČR je oproti průměru EU patrný větší odpor, když proti členství Albánie je 62 procent respondentů a pro jen 29 procent. Naopak v případě Chorvatska je pro 80 procent Čechů a proti jen 15 procent.

Předcházející průzkum Eurobarometru ze začátku července ukázal, že podpora dalšího rozšiřování unie obecně v členských státech klesá. Zatímco loni na podzim poměr mezi stoupenci a odpůrci rozšíření činil 49 ku 39 procentům, nyní se rozdíl ztenčil na 45 ku 42 procentům.

Dnes zveřejněná anketa také ukázala, že většina 68 procent lidí v EU se cítí být o rozšiřování špatně informována. V ČR má tento pocit 62 procent dotázaných.

Podělte se o odkaz na tento článek ...