Čtyři muži byli ve středu usvědčeni z plánování útoku na neznámý evropský cíl a byli odsouzeni k dlouhým trestům ve vězení, řekli zástupci soudu.

Žaloba prohlásila, že čtyři muži, dva Bosňáci, Švéd a Turek, připravovali provedení teroristického útoku v evropské zemi, aby přinutili země ke stažení vojáků z Íráku a Afghánistánu. Přesný cíl útoku zůstává nejasný.

Policie při zátahu v bytě v Sarajevu v roce 2005 našla “sebevražedný pás” vybavený silným podomácku vyrobeným výbušným zařízením, pistole, munici a videonahrávku vysvětlující, jak vyrobit bombu.

Mirsad Bektasevic, 19, švédský občan, byl odsouzen k patnáci letům ve vězení, a Abdulkadir Cesur, 18, Turek, který žil v Dánsku, byl odouzen k 13 letům za plánování teroristického činu.

Bajro Ikanovic, 30, byl odsouzen na osm let za to, že jim dodal výbušniny. Čtvrtý obžalovaný, Senad Hasanovic, byl odouzen na dva a půl toku za nelegální držení zbraní a výbušnin. Oba jsou bosenští občané.

Pátý podezřelý, Bosňák Amir Bajric, byl prohlášen vinným v květnu a byl v červenci odsouzen ke dvěma letům ve vězení za pomáhání skupině s nákupem výbušnin.

Všech pět bylo zatčeno koncem roku 2005 po zátahu na byt pronajatý Bektasevicem a Cesurem.

Podezřelí cestovali do Bosny “s cílem spáchat teroristický čin na území Bosny-Hercegoviny nebo jiné evropské země”, aby přinutili země stáhnout své vojáky z Íráku a Afghánistánu, řekl žalobce Ahmet Halebic během květnového slyšení před bosenským státním soudem.

Hlas na videonahrávce říkal: “Bratři se zde připravují k útoku. Ukazují vám věci, které při útoku použijí. … Tito bratři zaútočí … proti těm, kteří zabíjejí naše bratry a muslimy v Íráku a Afghánistánu”.

Hlas říká, že útoky byly zaměřeny proti Evropě.

Vyšetřovatelům se zatím nepodařilo zjistit, proti které zemi muži útok plánovali (nápověda: Dánsko nebo Británie - Islám Info) a mohli pouze určit, že šlo o zemi, která má v Íráku a v Afghánistánu vojáky.

Na vyšetřování spolupracovaly autority z Dánska, Švédska, Bosny a Británie, řekli zástupci soudu.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Srbská televize dnes zveřejnila druhou videonahrávku údajných válečných zločinů páchaných na srbských civilistech před 11 lety.

Záznam ukazuje bosenského velitele Atifa Dudakoviče, jak dává rozkaz k vypálení srbské vesnice.

Srbská vláda požaduje, aby byl generál Dudkovič žalován, on ale jakákoliv obvinění odmítá.

Již minulý týden přinesla srbská média jinou nahrávku, na níž je možné vidět vraždu vzdávajícího se srbského civilisty. Chorvatské pomocné vojenské jednotky a bosenští vojáci týrají a mučí srbské uprchlíky, útočí na ně se zbraněmi i bez, přímo na záznamu je jeden z emigrantů zastřelen, přestože drží ruce nad hlavou ve smířlivém gestu.

Obě videonahrávky byly odvysílány srbskou televizní stanicí B92.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Rozsudek haagského Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii nad Naserem Oričem se nelíbí žalobcům. Podali odvolání.

Ve vězení si měl bývalý ochránce Slobodana Miloševiče a velitel bosenské armády Naser Orič odpykat dvouletý trest odnětí svobody. Jako první muslim byl totiž uznán vinným z válečných zločinů proti Srbům.

Podle soudu se Orič nesnažil zabránit vraždám a mučení srbských zajatců během bosenské války. Navzdory tomu však soud nařídil jeho okamžité propuštění, neboť Orič již ve vazbě strávil přes tři roky.

Za masakr mu hrozilo 18 let vězení

Vrchní žalobkyně OSN Carla del Ponteová vzkázala v pondělí přes svého mluvčího, že považuje rozsudek za příliš mírný. “Žalobkyně v pátek podala odvolání k odvolací komoře soudu … s rozsudkem nesouhlasíme,” řekl BBC její mluvčí Anton Nikiforov.

Žaloba pro Oriče během procesu požadovala 18 let odnětí svobody, obhajoba naopak neustoupila od svého prohlášení, že Orič je nevinen, a měl by proto být ihned propuštěn.

Devětatřicetiletý Naser Orič je odpovědný za masakr Srbů ve vsi Bratunac nedaleko Srebrenice, kde bylo před 12 lety zabito na tři tisíce Srbů včetně žen a dětí.

Mezinárodní tribunál mu dále připisuje zničení řady vesnic ve východní Bosně a Hercegovině během let 1992 až 1993, kruté zacházení s vězni a vraždy řady srbských občanů.

“Věřím tomuto tribunálu a očekávám spravedlivý rozsudek,” nechal se slyšet Orič před vynesením rozsudku, který ho odsoudil ke dvěma letům za mřížemi.

Celý článek na Akturálně.cz …

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Během dnešní noci byl server Islám Info napaden džihádisty, kteří tak dali opět najevo, že kritika a diskuse jsou jim zcela cizí, a jeho obsah byl vymazán.

Detaily zveřejním později (pokud se nějaké objeví). Změnila se také kontaktní adresa (islam.info@seznam.cz), neboť původní adresa se také stala obětí útoku. Chod domény pravdaoislamu.cz bude obnoven, jakmile to bude možné.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Soudci haagského Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii vynesli rozsudek nad Naserem Oričem, který byl jako první muslim obviněn z válečných zločinů proti Srbům.

Ve vězení si měl bývalý ochránce Slobodana Miloševiče a velitel bosenské armády Naser Orič odpykat dvouletý trest odnětí svobody.

Uznal jej vinným z toho, že se nesnažil zabránit vraždám a mučení srbských zajatců během bosenské války. Soud ale podle agentury Reuters nařídil jeho okamžité propuštění, neboť Orić již ve vazbě strávil přes tři roky.

Za masakr mu hrozilo 18 let vězení

Devětatřicetiletý Naser Orič je odpovědný za masakr Srbů ve vsi Bratunac nedaleko Srebrenice, kde bylo před 12 lety zabito na tři tisíce Srbů včetně žen a dětí.

Mezinárodní tribunál mu dále připisuje zničení řady vesnic ve východní Bosně a Hercegovině během let 1992 až 1993, kruté zacházení s vězni a vraždy řady srbských občanů.

Žaloba pro něj požadovala 18 let odnětí svobody, obhajoba naopak neustoupila od svého prohlášení, že Orić je nevinen a měl by proto být ihned propuštěn.

“Věřím tomuto tribunálu a očekávám spravedlivý rozsudek,” nechal se slyšet Orič před dnešním vynesením rozsudku, který ho odsoudil ke dvěma letům za mřížemi.

Celý článek …

Podělte se o odkaz na tento článek ...

via JihadWatch

Hugh Fitzgerald

Džihád v Srbsku je zamlžován obzvláště znepokojujícím způsobem. Je tudíž třeba zdůraznit, že upozorňování lidí na útoky na srby a na ničení starých kostelů a klášterů, a na infiltraci oblasti araby, kteří přinášejí odnož islámu, která je velmi odlišná od uvolněnější a lokalizované verze (v praxi ne zcela plnokrevný islám, protože jeho místní praxe byla ovlivněna staletími života v blízkosti nemuslimů a vlivem komunismu), není zastávání se masakrů provedených některými srby. Lze se distancovat - jako to upřímně dělá většina srbů - od Miloševiče a zvěrstev, která byla spáchána některými srbskými silami.

Je třeba mít na paměti jak to, že některé ze zvěrstev připisovaných srbům byly přeháněny, zatímto zvěrstva spáchaná na nich byla umenšována nebo zcela ignorována. Roli, kterou hráli arabové, kteří přišli ze zahraničí, se nikdy nedostalo takové pozornosti západu, jakou by si zasloužila. Co je ale nejvíce znepokojující je skutečnost, že nic není uváděno ve svém kontextu: nic o staletích muslimské vlády, krutosti turecké vlády, role obávaného systému devširme (který nebyl, jak by to někteří rádi viděli, druhem blahovolného “náboru” křesťanských, a v některý případech židovských, dětí do sultánových armád, ale nuceným odvodem těchto dětí, které byly vytrženy ze svých rodin, aby vstoupily do sultánových armád.

Kdyby byla tato historie diskutována už dříve, západní vlády mohly pochopit a pokusit se uklidnit hluboký strach vyvolaný vůdcem bosenských muslimů Izetbegovičem, když napsal, že zamýšlí v Bosně vytvořit muslimský stát a zavést šaríu nejen tam, ale všude, kde na Balkáně dříve muslimové vládli. Kdyby západ ukázal alespoň trochu sympatie a pochopení pro představivost mnoha srbů (a dalších mezi křesťany na Balkáně a v Řecku), nikdy nemuselo dojít k tak násilné reakci srbů, a někdo jako Miloševič nemusel získat moc.

Izetbegovič otevřeně požadoval, aby se islám stal v Bosně vládnoucí silou. Jeho poznámky k potřebě znovuzavedení šaríe a ustanovení plné islámské vlády vyvolaly v páteřích srbů mrazení. Ve stejné době bylo na Německo, které tak rychle uznalo Slovinsko a poté Chorvatsko, srby vzpomínáno v souvislosti s Operací Kozara a mnoha dalšími masakry, a stejně byli připomínáni chorvatští nacističtí kolaboranti, ustaše, kteří v Jasenovači zabíjeli srby, židy a cikány. A srbové nezapomněli na Kurta Waldheima v jeho “zpravodajské jednotce”. Německé rychlé uznání těchto států bylo chápáno ve světle toho všeho, a bylo mnoha srby považováno za to, co předčasně způsobilo rozpad Jugoslávie.

A tyto dvě historické periody jsou v představivosti srbů živé, nedávná německých a ustaše masakrů, a mnohem starší, mnohem delší útisku a masakrů ze strany osmanských turků. To stačilo k tomu, aby byli srbové zhrozeni dost na to, aby podpořili jistého vůdce, kterého by za stavu menšího ohrožení nenásledovali.

Po celé Evropě se pouze několik francouzských novinářů a rakouský spisovatel Peter Handke pokoušeli vysvětlit srbské obavy a srbskou historii. Ve Spojených Státech nedošlo ani k nejmenšímu pokusu. Miloševič = srbové, Miloševič = špatný, srbové = špatní. A Izetbegovič? Když zemřel, Paddy Ashdown (tehdejší vůdce britských Liberálních demokratů, nyní zástupce pro Bosnu a Hercegovinu u OSN a EU - pozn. Islám Info) sám pronesl několik velebných slov lítosti nad odchodem velkého muže (který byl monstrem), a neposkytl ani nápovědu, čím Izetbegovič ve skutečnosti byl.

Za posledních patnáct let se do Bosny a do Kosova dostaly stovky miliónů dolarů od Saudů a mnoho arabských bojovníků - kteří půjdou tam, kam je jejich džihádistická povinnost povolá.

Před několika měsíci albánci zničili v Kosovu několik stovek ortodoxních kostelů. V OSN se nic nestalo. Stejně jako se nic nestalo, když byl zničen muslimskou vládou hinduistický chrám v centru Kuala Lumpur. Nic se nestalo, když byla Josefova hrobka v roce 2000 proměněna “palestinci” v suť. Nic se nestalo, když byli nakonec po 1500 letech zničeni Bamjanští buddhové. Tady i tam se k těmto kostelům a jiným případům zakvákalo o nesouhlasu, ale nestalo se nic.

A pokud bude Turecku v záchvatu šílenství povoleno vstoupit do EU? Čím se potom stane Balkán, když ne místem k usazení, nebo ještě hůře místem tranzitu, muslimů, z nichž zdaleka ne všichni budou občany Turecka? Kdo rozpozná tureckého kurda od íráckého kurda, nebo od íránského kurda? Kdo bude v západní Evropě schopen rozpoznat arabské “imigranty” přicházející přes Turecko, které bude mít v EU zaručeno svobodu pohybu? Chaos.

Neměli by se evropané o Balkánu něco málo naučit? Nikdo nemůže diskutovat o Balkáně, pokud tato osoba nedokáže adakvátně popsat:

1) systém devširme

2) životní podmínky křesťanů pod osmanskou vládou, včetně takových událostí jako byly bulharské války v letech 1875-1876

3) význam bitvy o Kosovo

4) Kdo byl Karađorđe

Buďte schopni odpovědět na tyto otázky, a začínáte mít právo na to mít názor na srby, Bosnu a Kosovo.

Kolik lidí ve vládě dokáže dnes na tyto otázky odpovědět? A proč ne? Proč západ nestudoval, co řekl Izetbegovič? Když Clinton nařídil bombardování srbů, slyšel někdy před tím o systému devširme? Věděl, že Izetbegovič psal o zavedení šaríe? Ne, samozřejmě že ne. Ale kdyby to on a ostatní věděli, mohl dlouho před tím srby uklidnit a pomoci, aby nezpanikařili, aby nebyli tak svolní dát moc někomu, jako byl Miloševič. Západ Srbsko naprosto nezvládl.

A právě teď, bez ohledu na objevující se útržky informací o přehánění, na kterých byla založena kritika a bombardování srbů, bez ohledu na nové důkazy, nebo na důkazy dlouho skrývané, o minulých muslimských zvěrstvech, se zdá být Západ stále ochotným přehlížet to, co se děje nyní. A k čemu nyní dochází jsou útoky na srbské vesničany a ničení srbských kostelů v Kosovu. Očekává se, že vina bude neustále házena na srby, a nikdo se za ně nepostaví kvůli tomu, co udělal Miloševič? Očekává se, že bude přehlížena role Bosny jako místa výcviku těch, kteří můžou zítra provádět džihád kdekoliv na světě?

Není žádný důvod nepostavit se právě dnes za Srbsko. Jsou všechny důvody - je to otázka zájmu nevěřících - se za ně postavit.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Bosenský ministr obrany ve čtvrtek popřel tajnou dodávku zbraní do Íráku s tím, že dodávka byla legální a že zbraně jsou nyní ve vlastnictví nové írácké vlády, uvádí zpráva ze Sarajeva, hlavního města Bosny-Hercegoviny.

Popření bylo odpovědí na tvrzení Amnesty International že Bosna prodala do Íráku asi 200 000 malých zbraní tajným a neprůhledným způsobem, a že část dodávky neskončila u bezpečnostních sil, jak bylo zamýšleno.

V oficiálním prohlášení ministr obrany Bosny-Hercegoviny Nikola Radovanovič prohlásil tvrzení za nepodložené a trval na tom, že 200 000 zbraní skončilo u nové írácké vlády a jejích bezpečnostních sil.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Bat Ye’or

Dámy a pánové,
téma dnešního večera je “Mýty a politika: Původ mýtu tolerantní pluralistické islámské společnosti”.

Před deseti lety, když jsem kvůli uvedení své knihy Dhimmi: židé a křesťané pod islámem přijela do Ameriky, byla jsem zasažena nápisem na budově archívu ve Washingtonu: “Minulost je předmluva”. Myslela jsem si - alespoň na začátku mého výzkumu - že mé téma se zabývá vzdálenou minulostí, ale uvědomila jsem si, že současné události tuto minulost rychle modernizují. Muslimské země, kde bylo islámské právo - šaría - nahrazeno moderní jurisdikcí zavedenou evropskými koloniálními mocnostmi, odvrhovaly sekularizující trendy a v množství oblastí života je nahrazovaly islamizací. Tento dojem z návratu minulosti se stal ještě naléhavějším, když jsem pracovala na další knize publikované v roce 1991, jejíž anglická verze vyjde v roce 1996 pod názvem: Úpadek východního křesťanství pod islámem - 7. až 20. století: od džihádu k dhimmi.

V této studii jsem se pokusila zanalyzovat početné procesy, které proměnily bohaté mocné křesťanské civilizace v islámské země, a jejich dlouhodobý efekt, který zredukoval rodilé křesťanské menšiny do roztroušených náboženských menšin směřujících k úplnému zániku. Tento komplexní islamizační proces, který zasáhl země a civilizace na obou stranách Středozemního moře - a v Íráku a Arménii - jsem nazvala procesem “dhimmizace”; a civilizaci těchto lidí, kteří prošli takovou proměnou, jsem pojmenovala “civilizací dhimmi”. Domorodí lidé byli židé a křesťané (ortodoxní, katolíci, nebo z dalších východních křesťanských církví). Muslimští právníci se na ně na všechny odkazují jako na “Lidi knihy” - knihou je míněna Bible - a pod islámským zákonem byli podřízeni stejným podmínkám. Jsou označováni arabským slovem dhimmi: “chránění lidé”, protože islámské právo chrání jejich životy a majetek za podmínky, že se podřídí islámské vládě. Ale je to právě toto islámské právo, které zavádí proces dhimmizace a sebedestrukce.

Nebudu zde zacházet do detailů, protože jde o velmi obsáhlé a komplexní téma, ale abychom pochopili srbskou situaci, je třeba vědět, že se srby bylo po polovinu tisíciletí zacházeno stejně jako s dalšími židovskými a křesťanskými dhimmi. Podíleli se na civilizaci dhimmi. Je důležité pochopit, že civilizace dhimmi vyrůstá ze dvou hlavních a navzájem propojených náboženských institucí: z džihádu a šaríe, které zavádějí určitý ideologický systém, který si vynucuje jako povinnost - během operací džihádu - používání teroru, masového zabíjení, deportace a otroctví. A srbové - protože o nich dnes mluvím - neunikli tomuto osudu, který byl stejný pro všechny tyto lidi kolem Středozemního moře, porážce džihádem. Po staletí srbové bojovali, aby osvobodili své země od zákonů džihádu a dhimmi, které uzákonily jejich útlak v jejich vlastních zemích.

Takže zatímco jsem analyzovala a psala o těchto procesech dhimmizace a civilizace dhimmi - zatímco jsem poslouchala rádio, sledovala televizi, četla noviny - měla jsem nepříjemný pocit, že hodiny se otáčejí pozpátku. Moderní politikové, sofistikovaní pisatelé - používající telefony, letadla, počítače a všechny ostatní moderní technologie - se zdáli vracet se o několik století zpět, s parukami a tvrdými límci, a s použitím stejných zkažených argumentů, stejných pokroucených krátkodobých politik, které i dříve přispěly k postupné islamizaci velkého množství nemuslimských lidí. Musela jsem sebou zalomcovat, abych dokázala odlišit minulost od přítomnosti.

Je tedy minulost vždy předmluvou? Jsme zatraceni k tomu, abychom donekonečna zůstali vězni stejných chyb? Pokud neznáme minulost, pak zcela jistě. A tato minulost - dlouhý a agonizující proces anihilace křesťanů zákony džihádu a dhimmizace - je tabuizovanou historií, nejen v islámských zemích, ale především na Západě. Byla pohřbena pod mýty vymyšlenými západními politiky, náboženskými vůdci a učenci, aby tak mohli prosazovat své vlastní národní, strategické, ekonomické a osobní zájmy.

pokračování článku »

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Jeho kódové jméno bylo Maximus, a měl tajnou schůzku v ošumnělé místnosti Banana City Hotel na okraji Sarajeva.

Bosenská policie ho umístila pod dohled a při prohledání jeho příbytku v ulici Poligonska autority minulý podzim zabavily výbušniny, sebevražedný pás a video nahrávku maskovaného muže prosícího Aláha za odpuštění za to, co se chystá udělat.

Vyšetřovatelé věří, že to, co plánovali, bylo vyhodit do vzduchu Evropskou ambasádu. Co zvyšovalo jejich zájem, říkají, bylo postavení jejich vůdce: Maximus byl Mirsad Bektaševič, devatenáctiletý švédský občan srbského původu ve spojením s významnými osobami al-Qaedy.

Teroristé pracovali na náboru nearabských sympatizantů - takzvaných “bílých muslimů” se západním vzhledem, kteří by teoreticky mohli snadnějí v evropských městech zapadnout a provést útoky - podle utajených dokumentů rozvědek, které Associated Press získala.

252 stránková důvěrná zpráva o potenciálně nebezpečných islámských skupinách v Bosně sestavená chorvatskými a americkými rozvědkami říká, že nábor mohl začít už před čtyřmi roky, když se arabští teroristé začali setkávat s tvrdými bezpečnostními opatřeními zaváděnými po 11. 9. 2001. …

Mezi islámskými vůdci, které bosenské autority přísně monitorují, je Nezim Halilovič, hlavní muftí Kulturního centra krále Fahda. Mešita, jedna z desítek, které jsou ze saudských peněz kolem Sarajeva stavěny, může pojmout až 5000 lidí a je součástí komplexu za 9 miliónů dolarů, který zahrnuje knihovnu, sportovní halu a učebny pro studium arabštiny a Koránu.

Imám byl opakovaně obviňován z toho, že během kázání podněcuje k násilí v Afghánistánu, Čečně, Izraeli, Íráku a v Kašmíru. Nic takového ale nebylo slyšet při jednom z jeho nedávných poledních kázání; k davu fousatých mužů a od hlavy k patě zahalených žen hrdě mluvil o “přivedení bosenských muslimů zpět k islámu”.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Zajímavá reportáž Sky News o džihádu v Bosně. Mimo jiné obsahuje i autentické záběry na jednotky arabských mudžahedínů, setkání Izetbegoviče s nimi atd. Ale jak reportáž říká, “není jenom o historii, ale o dnešku”.

Podle uvedených materiálů z několika tisícovek arabských mudžahedínů jich několik stovek v Bosně zůstalo. Jeden dokument ukazuje jména 1700 džihádistů, kteří v Bosně zemřeli v boji, mezi nimi kromě saudů, jemenců a egypťanů i pět britských občanů. Další ukazuje jména několika stovek těch, kteří po válce dostali bosenské pasy a nová jména.

Někteří z nich byli v různých evropských zemích zatčeni za terorismus.

Reportáž dále ukazuje, jak saudská wahábistická verze islámu zapouští v Sarajevu kořeny.

Následují záběry bosenských muslimů znesvěcujících ortodoxní kostel, a poprava srbského zajatce.

A nakonec vysvětlení srbské policie o tom, že džihádisté se snaží oblast infiltrovat a vytvořit si zde logistickou základnu pro své operace v evropských zemích.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Novým kosovským premiérem se stal vůdce guerillové již rozpuštěné Kosovské osvobozenské armády (UÇK) a současný velitel Ochranného sboru Kosova (TKM) Akim Çeku. Dostal 65 hlasů ve 120 členném, kosovském parlamentu.

Akima Çeku navrhla vládnoucí koalice, kterou tvoří Liga za demokratické Kosovo (LDK) a Aliance pro budoucnost Kosova (AAK). Koalice má v parlamentu 66 křesel.

Çeku nahradí ve funkci Bajrama Kosumiho, který minulý týden podal demisi. Mezinárodní společenství doufá, že volba nového premiéra ukončí politické spory mezi kosovskými Albánci. Opozice je však s jeho s volbou nespokojena, tvrdí, že jde jen o kosmetickou změnu.

Bělehrad už dopředu vyjadřoval nespokojenost s Çekuem kvůli tomu, že tento bývalý voják velel nelegální UÇK a žádal mezinárodní společenství, aby zakročilo. V Bělehradu na něj byl před čtyřmi roky vydán zatykač kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných na Srbech v Kosovu během ozbrojeného konfliktu v letech 1998-99. Šéf Mise OSN v Kosovu (UNMIK) Sören Jessen-Petersen prohlásil, že přes žádost Srbska nebude zvolení Çekua premiérem bránit.

Podle srbské vlády může jmenování Çekua ohrozit nynější jednání o budoucnosti Kosova. Další kolo jednání mezi Srby a kosovskými Albánci o jeho budoucím osudu začne 17. března. Albánci chtějí samostatnost Kosova, které je součástí Srbska, Bělehrad ji odmítá.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Eurábie zveřejnila text Genocida, o které svět neví a vědět nechce, který se zabývá událostmi v bývalé Jugoslávii v roce 1999. My se pro změnu podívejme na začátek konfliktu a jeho příčiny.

Má poukázat na to, že se věci v této válce zřejmě udály přesně naopak, než jak jsme o nich byli informováni.

pokračování článku »

Podělte se o odkaz na tento článek ...