Soutěž odstartovala 4. června 2007 a lidé měli 2 týdny na to, aby navrhli nové státní symboly pro Kosovo. Soutěž vyhlásila vláda Kosovaru.

V 8:00 hodin, každé ráno, velící důstojník vydá rozkazy, vojáci salutují, a Albánská vlajka, s černým dvouhlavým orlem na červeném pozadí, stoupá nad Prištinou. Albánská národní hymna se nese z ampliónů… To je scéna z hlavního stanu jednotek Kosovo Protection Corps, které ustanovilo OSN v září 1999.

Ceremonie zabere jenom 3 a půl minuty, ale je bohatá na symboly. Vlajka i hymna je albánská. V provincii nyní žije 95 procent albánské populace.

Ale jak Kosovo směřuje k “nezávislosti”, kosovští mezinárodní pečovatelé dělají všechno co mohou, aby se minority, jako například Srbové, cítily do procesu nezávislosti zapojeny.

Podle článku 1 vyjednavače OSN Martti Ahtisaariho: “Kosovo bude mít svoje vlastní, národní symboly; včetně vlajky, znaku a hymny, odrážející multi-národnostní charakter”.

KPC bude rozpuštěna a nahrazena “Kosovo Security Force” s menší historickou zátěží. Velký počet členů KPC totiž sloužilo v UČK (Ushtria Člirimtare e Kosoves), čili “Kosovské osvobozenecké armádě” (pozn.: guerillové armádě, jejíž oblíbeným bojovým stylem bylo dopadnout lokální Srby a uvláčet je za traktorem).

…..

Nezdá se ale, že by místní byli ze soutěže nadšeni. Tým dělníků pracující na střeše se netají svým těsným spojením s albánskými symboly. “Mnoho lidí z mojí generace obětovalo svoje životy pro tuto vlajku”, říká jeden z nich. A další dodává: “Vyrostli jsme s ní. Nechtěli bychom žádnou jinou. Nemohl bych nikdy milovat jinou vlajku”.

Jeden starý muž, ořezávající trám motorovou pilou, souhlasí, ale předpovídá, že kosovští budou donuceni ustoupit mezinárodní komunitě.

http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/europe/6718105.stm

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Michael Djordjevich
Červen 29, 2007

Na přicházejícím sumitu budou prezidenti Bush a Putin kromě jiného čelit i problému týkajícího se nezávislosti pro srbskou provincii Kosovo.

Kosovo je nedokončenou prací, zbytkem z násilného rozpadu Jugoslávie, k němuž došlo v minulé dekádě, odkazem špatné politiky vyhlášené Clintonovou administrativou a poté zvěčněnou jeho následovníkem. Z pohledu dlouhodobé americké geostrategie a pokračujícího boje s radikálním islámem je vskutku nevysvětlitelné, jakým způsobem si naše ministerstvo zahraničí odůvodnilo strategii pro Balkánský poloostrov.

Již nyní naznačuje mnoho nestranného důkazního materiálu, že Spojené státy trvale praktikují vůči islamistům zcela nevysvětlitelně politiku ústupků. V několika klíčových okamžicích na cestě k míru a stabilitě Balkánu dala Amerika právo veta extrémnímu islamistickému vedení a jeho světovým porpůrcům.

Cílem Spojených států v Bosně bylo vytvoření unitaristického státu pod vedením muslimů, ve výsledku rušící mezinárodní smlouvu z Daytonu. Společně s Evropskou Unií USA projevovaly pevný a neúprosný tlak vedoucí k likvidaci, nebo alespoň omezení srbské entity.

V Kosovu momentálně Amerika agresivně prosazuje zřízení druhého muslimského státu v Evropě. Jde o jednání v rozporu s mezinárodním právem, navzdory vážným obavám v Evropě a silnému odporu Ruska.

Nezávislé Kosovo by bylo neúspěšným státem, etnicky a nábožensky vyčištěným od Srbů a dalších menšin. Během posledních osmi let pod správou OSN a NATO zakusila nealbánská populace etnické čistky, ničení velkého množství domovů, více než sta kostelů a dalších středověkých památek svědčících o ohromující křesťanské přítomnosti. K tomu si ještě přidejme kvetoucí mezinárodní trh s narkotiky a obchod s bílým masem. Kosovo je dost daleko od demokratického a multikulturního modelu prosazovaného zahraniční politikou USA. Toto zcela jasně nejsou doporučení pro nezávislý stát.

Stejně vážný je nepopiratený růst puritanistického pojetí wahábistické větve Islámu a reálný předpoklad pro zvýšenou spolupráci mezi drogovými dealery a teroristy v Kosovu, Jižním Srbsku, Bosně a Severní Makedonii.

Kde je protihodnota za takovou významnou pomoc islámské agendě na Balkáně? Odhlédneme-li od sloganů a vykalkulovaných podvodů, konečný účet americké geostrategie ukazuje určité přínosy, jako je například uchování NATO způsobené aktivací ve válce v Bosně a proti Srbsku, otestování mezinárodního práva, smluv a institucí po skončení Studené války, vystoupení ve prospěch rozšíření demokracie a multikulturalismu, potrestání Srbska a zjištění ruské odpovědi, zastavení válek a etnických čistek na Balkáně a vnucení své vůle na Evropu a zájem Evropské Unie o zřízení předmostí v Albánii.

Pravděpodobně nevýznamnější výhoda byla nedávno zmíněna republikánem Tomem Lantosem. Obhajoba nezávislého Kosova měla jak řekl: “připomenout převážně muslimy vedeným vládám, že je zde další příklad toho, jak USA chtějí vytvořit muslimskou zemi v samém srdci Evropy.“ Nestranné prozkoumání každého z těchto strategických přínosů je nemůže ohodnotit příliš vysoko. Ve skutečnosti mohou vytvořit dlouhodobé strategické závazky a podkopou Evropu.

Bosna jako stát selhala; Albánie není schopná demokracie a multikulturalismu; Kosovo je zahraničně-politickou katastrofou v očekávání. Budování strategické pozice,ve spolupráci se Srby a Řeky, našimi důvěryhodnými spojenci z obou světových válek, jsme vyměnili za bosenské, albánské a kosovské muslimy.

Naše důvěryhodnost jako šampióna mezinárodního práva a pořádku byla vážně podkopáno. Naše ideály demokracie, spravedlnosti a svobody možná utrpěly nenapravitelné poškození,

S Albánií, Bosnou a Kosovem bude mít Evropa na Balkáně, historickém „měkkém podbřišku“ tři muslimské státy. Osmanské armády z tohoto území po pět staletí šířily do Evropy Islám. V současnosti se v regionu rodí zákeřnější nebezpečí. Odhaduje se, že 90 procent heroinu se do Evropy dostává právě přes Balkán. Vlny nelegálních imigrantů cestují regionem s lehkostí až do srdce Evropy. Mezi teroristy přímo zúčastněnými v útocích z 11. září a útoků ve Španělsku a Británii byli džihádisté přišlí z Balkánu. Existence vazeb na Al Kajdu a spících buňek jsou zde neoddiskutovatelné

Doufejme, že USA rozhodnou pragmaticky a přehodnotí vliv kosovské nezávislosti na své dlouhodobé geostrategické zájmy.

Michael Djordjevich je prezidentem Studenicovy Nadace

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Spojené státy a evropské země předložily v pátek v Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce podporující nezávislost srbské provincie Kosovo. Učinily to navzdory námitkám Ruska, které vystupuje jako spojenec Srbska a které má v radě jako stálý člen právo veta.

V textu se uvádí, že rada přijímá doporučení zmocněnce OSN Marttiho Ahtisaariho, aby byla vyhlášena nezávislost Kosova, nad kterým by mezinárodní společenství mělo dočasně civilní a vojenskou kontrolu. OSN se v dokumentu zavazuje k "podpoře demokratického a multietnického Kosova, což by mělo posílit regionální stabilitu".

V návrhu se schvaluje výzva ke jmenování civilního zástupce mezinárodního společenství a zároveň Evropské unie, který by dohlížel na uplatňování statutu Kosova. V přechodném období 120 od přijetí rezoluce mají být na kosovském území nadále jednotky NATO. …

Návrh rezoluce se opírá o třináctibodový pracovní návrh, vypracovaný americkými a evropskými diplomaty minulý týden. Ruský protinávrh však vytýká, že se dosud neuplatňují přísliby dané srbské menšině v Kosovu, a vybízí k dalším přímým jednáním mezi Srby a kosovskými Albánci.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Diplomaté Evropské unie a Spojených států vyzývají Bělehrad a Moskvu, aby přijaly plán OSN, který počítá s vytvořením nezávislého Kosova. Jednání o budoucím statusu Kosova spějí totiž do závěrečné fáze a USA a EU usilují o dosažení dohody.

Americký diplomat Nicholas Burns vyvolal 17. dubna v Bělehradě velký hněv, když navrhl, aby Spojené státy uznaly odtržení Kosova od Srbska navzdory ruské hrozbě vetovat plán OSN garantující nezávislost jižní provincii Srbska, jež je od roku 1999 pod mezinárodní civilní a vojenskou správou.

Srbská vláda reagovala na tento návrh „důrazným varováním“, že „členské země OSN nemohou jednostranně“ uznat státní suverenitu Kosova. Doslova prohlásila: „Bělehrad bude jakékoli uznání nezávislosti Kosova považovat za neplatné, protože by to znamenalo přímé zasahování těchto států do vnitřních záležitostí Srbska.“

Spojené státy doufají, že urychlí mezinárodní přijetí plánu týkající se nezávislosti Kosova, ale jsou si vědomy toho, že Srbsko naprosto odmítá vzdát se této provincie. Srbsko podporuje Moskva, která se obává, že plán by mohl být použit jako vzor pro další území, které se chtějí odtrhnout (např. Jižní Osetie v Gruzii).

Rusko je jedním z pěti členů Rady bezpečnosti OSN, které mají právo veta. Moskva chce svého práva využít, aby zabránila přijetí Ahtisaariho plánu. Ten byl v konečné podobě zveřejněn minulý měsíc a navrhuje, aby Kosovo získalo nezávislost, ovšem pod mezinárodním dohledem.

Ačkoli EU oficiálně plán OSN podpořila, některé členské země jako Slovensko nebo Španělsko mají k návrhu řešení situace v Kosovu výhrady. Jedná se především o strach, že Kosovo se stane precedentem pro další evropské regiony se secesionistickými snahami.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Severoatlantická aliance podpoří návrhy emisara OSN pro Kosovo Marttiho Ahtisaariho, které se vyslovují pro nezávislost jihosrbské provincie Kosovo. Vyplývá to z dnešního prohlášení generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoop Scheffera, který současně ujistil Srbsko o podpoře aliance.

Ahtisaari v pondělí předložil Radě bezpečnosti OSN zprávu, která v úvodu tvrdí, že jediným možným řešením pro srbskou odštěpeneckou provincii Kosovo je její nezávislost. Bělehrad ale také řešení striktně odmítá.

Premiér Vojislav Koštunica dnes zopakoval, že spoléhá na ruské veto nezávislosti Kosova v Radě bezpečnosti OSN, která o ní bude hlasovat. Koštunica je přesvědčen, že Ahtisaariho návrh v Radě bezpečnosti ztroskotá, což otevře dveře novému vyjednávání pod vedením nového zprostředkovatele.

De Hoop Scheffer uznal, že řešení statutu Kosova je pro Srby “mimořádně obtížné” a ujistil Bělehrad, že srbské odmítnutí Ahtisaariho návrhů neohrozí spolupráci aliance se Srbskem. Místo Srbska je v euroatlantickém společenství, dodal. Aliance loni na podzim přijala Srbsko do programu Partnerství pro mír, který je předstupněm k členství.

Budoucí status Kosova má zásadní význam pro evropskou bezpečnost, řekl šéf NATO. Jsme na kritické křižovatce, shodli se dnes podle něj velvyslanci členských zemí v rámci pravidelného zasedání Severoatlantické rady, kterého se zúčastnili i vysocí úředníci ministerstev zahraničních věcí.

Status Kosova by se měl v Radě bezpečnosti OSN vyřešit bez zbytečného otálení, ale ne ve spěchu, dodal de Hoop Scheffer. Vzkázal oběma stranám, že jakékoli násilí by bylo kontraproduktivní a nic by neurychlilo. Ujistil, že jednotky NATO v Kosovu jsou připraveny na všechny eventuality.

Podle něj vládne v alianci v podpoře Ahtisaariho návrhů konsensus. Nechuť s kosovskou nezávislostí dosud dávaly v různé míře najevo Řecko, Španělsko, Rumunsko a Slovensko.

Slovenská vládní koalice chce prosadit v parlamentu prohlášení, které nezávislost Kosova částečně odmítne. V rezoluci, s níž nesouhlasí opozice, tvrdí, že úplná samostatnost provincie nepřinese Balkánu stabilitu.

Rada bezpečnosti OSN je v kosovské otázce rozdělena. Spojené státy a EU Ahtisariho návrh podporují, Čína se k němu zatím nevyjádřila a Rusko svou pozici váže na souhlas Bělehradu. Srbsko ale nezávislost Kosova, jenž považuje za své neoddělitelné historické území, dlouhodobě odmítá.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Francouzský list Le Monde přinesl informaci, že zmocněnec generálního tajemníka OSN pro Kosovo Martti Ahtisaari ve své závěrečné zprávě o budoucím statutu této jihosrbské provincie vidí jako jedinou možnou alternativu “nezávislost Kosova pod mezinárodním dohledem”. List, který zveřejnil úryvky ze zprávy, uvádí, že se mu do dosud tajného dokumentu podařilo nahlédnout. Dokument mají posoudit 26. března členové Rady bezpečnosti OSN.

Le Monde připomíná, že slovu “nezávislost” se během 14 měsíců citlivých vyjednávání o Kosovu Ahtisaari pečlivě vyhýbal.

Ve zprávě se údajně dále uvádí, že mezinárodní správa provincie je dále neudržitelná a že znovuzačlenění Kosova do Srbska není životaschopnou možností.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Albánský muslimský extrémista z Kosova byl nedávno zatčen poté, co chtěl údajně vyhodit do vzduchu budovu parlamentu v Černé hoře.

55 letý Dodu L. byl zatčen rakouskými autoritami, když se pokusil nastoupit do letadla v Vídně. Na plánu se údajně podílelo dalších dvanáct etnických Albánců.

Zvětšují se obavy, že Kosovo, sporný region jižní srbské provincie, se stává baštou radikálního islámu.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Kromě podpory separatismu - přinejmenším pokud jde o albánské muslimy - si můžete všimnou jistého pokrytectví EU: asociační rozhovory se Srbskem byly zastaveny, protože Srbsko nedopadlo Mladiče. Turecko neuznává jeden z členských států EU, potlačuje náboženské a etnické menšiny a EU to nevadí ani v nejmenším. Přesněji, nevadí to Evropské komisi, která o vstupu Turecka do EU nakonec rozhodne - v kontrastu s voleným Evropským parlamentem, který vydal k Turecku dlouhou a vysoce kritickou zprávu - která, ačkoliv byla EK schválena, byla následně do posledního písmene ignorována.

Ministři zahraničí Evropské unie dnes podle očekávání podpořili návrhy statusu pro Kosovo, které před nedávnem představil emisar OSN pro tuto jihosrbskou provincii Martti Ahtisaari. Jednání se však zdaleka neobešla bez problémů.

Hlasitě vystupovalo především Slovensko, jehož šéf diplomacie Ján Kubiš navrhl, aby ze závěrů jednání byla vypuštěna zmínku, že unie Ahtisaariho plán “vítá”. Ostatní ministři nakonec jeho doporučení přijali a slovíčko “vítá” v závěrech opravdu chybí.

Kubiš dnes novinářům řekl, že Slováci berou návrhy emisara OSN jako základ pro další jednání, zatímco například Češi k nim nemají výhrady a plně souhlasí s postupem, který Ahtisaari navrhl. Emisar ve svých návrzích předpokládá, že v přechodném období směřujícím k nezávislosti bude většina pravomocí v Kosovu předána světovou organizací právě Evropské unii.

Názor na případnou nezávislost Kosova však rozhodně není v unii jednotný. Země jako Británie či Nizozemsko jsou pro rychlou realizaci Ahtisaariho návrhů. Naopak státy jako Itálie, Španělsko, Kypr či Maďarsko naléhají na to, že by se měl brát v úvahu také postoj Srbska. Podle diplomatů mají některé tyto státy obavy z dopadů na situaci svých menšin.

Různý postoj k Srbsku se projevil i při dnešním jednání a opět v něm výraznou roli sehráli Slováci, kteří chtěli do závěrů rokování prosadit větu: “Srbsko je v Evropské unii nadále vítáno.” I tento návrh se dočkal podpory a hlasovala pro něj i Česká republika.

Zatím však stále není jisté, že EU obnoví se Srbskem asociační rozhovory, které přerušila loni poté, co Srbové nedopadli ve stanoveném termínu bývalého bosenskosrbského generála Ratka Mladiče. Nyní je podle diplomatů důležité, aby v Srbsku vznikla demokratická koalice a aby Bělehrad prokázal snahu Mladiče dopadnout. Názory na to, co znamená “snaha”, se však liší. Některé země ji vnímají jako předání údajného válečného zločince trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu (ICTY), některým stačí konkrétní kroky směřující k Mladičovu dopadení.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Dva lidé v noci podlehli zraněním, která utrpěli při sobotních střetech mezi kosovskými Albánci a příslušníky policie OSN v Prištině. Oznámila to agentura Reuters.

Čtyři lidé byli vážně zraněni, když v sobotu policie OSN použila slzný plyn a gumové projektily proti několika tisícům etnických Albánců, kteří se v Prištině pokusili prorazit policejní barikádu při demonstraci proti nejnovějšímu návrhu budoucího statusu Kosova.

“Je nesmírně politováníhodné, že byly ztraceny dva životy v důsledku svévolného porušení bezpečnosti u vládních budov,” uvedl dnes v prohlášení šéf policejních sil OSN v Kosovu Stephen Curtis. “Demonstranti u vládních budov přinutili policii, aby přijala obranná opatření s cílem obnovit pořádek,” dodal.

Tisíce aktivistů se v Prištině shromáždily na demonstraci proti návrhu kosovského statusu, který minulý týden zveřejnil zmocněnec OSN Martti Ahtisaari. Podle některých průzkumů většina Albánců Ahtisaariho návrh vítá, nicméně část z nich ho považuje za nedostatečný. Demonstranti v Prištině požadovali právo na referendum o nezávislosti a odmítli vyjednávání se Srbskem.

Kosovo je formálně součástí Srbska, ale od roku 1999, kdy vzdušné útoky NATO ukončily tažení tehdejšího srbského vůdce Slobodana Miloševiče proti tamním albánským povstalcům, je pod správou OSN.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Kosovský Srb Vladimir Radosavljevic a jeho žena Bosiljka byli vystaveni v Klině, pevnosti kosovských muslimských Albánců, střelbě poté, co Radosavljevic úředně požádal kosovský úřad pro právu bytů a majeteku, aby jim vrátil nelegálně zkonfiskovaný dům.

Radosavljevicovi spali, když neidintifikovaný střelec vystřelil z automatické zbraně na jejich dočasný příbytek v kosovském města Klina, kde čekali, než autority vyženou z jejich majetku nelegálního muslimského albánského okupanta.

Policie našla na ulici mezi rozbitým sklem a prázdnými zásobníky 23 střel. Důkazy podle policie naznačují, že útočníci použili při střelbě Kalašnikov AK-47. Radosavljevicovi byli následně z prostor evakuováni a policie je umístila do bytu jejich příbuzných v centru Kliny. Policie vydala prohlášení, podle kterého probíhá vyšetřování.

Radosavljevicova rodina utekla z Kliny v roce 1999 ze strachu z násilí kosovských muslimů. Jejich dům byl poté nelegálně okupován členem Kosovské osvobozenecké armády (KLA), muslimské albánské partyzánské síly, která dům pronajala dalším dvěma muslimským Albáncům.

V současné době si nárok na vlastnictví činí jistý Morina, který říká, že dům legálně koupil v Černé hoře.

Radosavljevicovi říkají, že dům nikdy nepronajali ani neprodali.

Morina mezitím předělal přízemí na restauraci, ve které se pravidelně scházejí členové Demokratické strany Kosova a veteráni KLA. Kromě toho slouží dům také jako kancelář kosovské albánské radikální organizace Sebeurčení vedené Albinem Kurtim, které chce dostat z provincie síly OSN a která obhajuje používání násilí, pokud jim mocnosti spravující Kosovo nezajistí nezávislost.

V roce 2006 se do Kliny vrátilo asi 60 rodin a všechny z nich zjistily, že jejich majetek je okupován muslimskými Albánci, kteří tvrdí, že mají na majetek vlastnické dokumenty.

Na podzim roku 2006 byla také zastrašována srbská rodina Pavlovičů, když jim do bytu neidentifikovaní útočníci hodili granát několik dní poté, co se vrátili do svého domovského města.

Kosovskými muslimskými albánskými extrémisty, kteří se snaží dosáhnout nezávislosti provincie, bylo vyhnáno více než 200 000 kosovských Srbů, kteří jsou křesťané.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Kosovská policie se údajně zmocnila velkého skladu nelegálních zbraní a zatkla tři podezřelé, včetně členů vládnoucí Alíance za budoucnost Kosova.

Mezi nalezenými zbraněmi byly rakety a munice.

Policejní prohlášení říká, že společný zátak policie a mírotvůrců NATO byl podniknut 20. prosince v domě v centrálním kosovském regionu Drenica.

K zátahu došlo zatímco probíhají OSN zprostředkovaná vyjednávání, která mají vyřešit budoucí postavení převážně Albánci obydlené srbské provincie. Kosovo je od roku 1999 spravováno OSN.

Zprávy citující místní policisty říkají, že jeden ze dvou ze zatčených členů Aliance pro budoucnost Kosova je vládní poradce.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Oblíbená srbská kavárna v Kosovské Mitrovici se stala terčem bombového útoku. Zraněno bylo nejméně osm lidí, mezi nimi jsou podle srbských nemocničních zdrojů také britský příslušník mezinárodního policejního sboru a nizozemská občanka. Dva Srbové jsou ve vážném stavu.

Policie zatkla šestnáctiletého chlapce albánského původu, který je podezřelý ze spáchání útoku. Po incidentu se asi 300 rozlícených Srbů vydalo k hlavnímu mostu vedoucímu k albánským čtvrtím. Bezpečnostní síly přístup k albánské části města přehradily.

Kosovská Mitrovica je známá hlubokými rozpory mezi Albánci a Srby živenými etnickou nenávistí. Provincie je nyní pod správou OSN a NATO.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Během posledního týdne listopadu byly v Kosovu napadeny a poškozeny dva ortodoxní křesťanské kostely - v Gornji Brnjici a v Susici. Ani jeden nebyl chráněn KFOR, vojenskou silou pod velením NATO, která v regionu udržuje pořádek.

Od konce války v 1999, která skončila porážkou Srbů, bylo v Kosovu napadeno a zničeno více než 100 ortodoxních svatých míst, z nichž mnoho pocházelo z 13. a 14. století. Dříve, když oblast kontrolovala srbská armáda Slobodana Miloševiče, bylo poškozeno nebo zničeno 212 z 560 muslimských mešit v oblasti.

V dnešním Kosovu jsou ortodoxní Srbové obleženou a ohroženou menšinou. Z takřka 250 000, kteří utekli po vojenském zásahu NATO, se vrátilo pouze několik tisíc. Společně s 130 000, kteří zůstali, se drží v omezených zónách a žijí pod trvalou hrozbou. Moc zůstává v rukou muslimských kosovských Albánců. Budoucí status oblasti je nejistý. Formálně Kosovo zůstává autonomní provincií Srbské republiky, rezoluce 1244 OSN, která její status definuje, se také odkazuje na dohodu z Rambouillet z 1999, která vyzývá k principu sebeurčení lidí při návrhu konečného uspořádání oblasti. A převážná většina Albánců se k tomuto bodu přihlásila.

Ničení křesťanských kostelů je součástí tohoto plánu - nebo přinejmenším to je to, čeho se místní ortodoxní komunita obává. “Buďto ničení, nebo přeměna na muzea”, upřesňuje Sava Janjič, zástupce probošta kláštera v Decani.

Tento klášter je jedním z mistrovských děl středověkého umění v Kosovu, historická kolébka srbské ortodoxie. Je obýván 35 mnichy, z nichž mnoho vstoupilo během posledních dvanácti let při kompletním znovuzrození klášterního života. Během války hýřili podporou kosovským Albáncům ohroženým etnickými čistkami srbské armády. Dnes ale mnichové žijí pod trvalou hrozbou. Obranu kláštera zajišťují italští vojáci KFOR. Mnichové se nemohou vydávat bezpečnostní plot, aby navštěvovali věřící, pokud nejsou doprovázeni ozbrojeným doprovodem. Podmínky v dalších 25 klášterech a kostelech pod ochranou KFOR jsou podobné. Mezi nejvzácnějšími svatými místy - a jedněmi z nejohroženějších - je patriarchát v Pecu, klášter v Gracanici a katedrála Matky boží v Prizrenu.

Artemjie, biskup z Rasky a Prizrenu, nejvyšší ortodoxní autorita v Kosovu, naříká nad “nevysvětlitelným mlčením křesťanské a demokratické Evropy tváří v tvář takovým závažným zločinům páchaným vůči křesťanům a evropanům, kterými Srbové jsou”. A obviňuje Vatikán z toho, že se “více než dostatečně účastnil událostí”, které vedly k současné situaci.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Vůbec poprvé od ukončení konfliktu v roce 1999 se spolu sešli nejvyšší představitelé Srbska a Kosova. Měli by se shodnout na budoucnosti jihosrbské provincie.

Jednodenní schůzka ve Vídni těžko přinese řešení dlouhého sporu, má však velký symbolický význam. Požadavek albánské většiny na samostatnost Kosova se díky ní stává oficiálně předmětem jednání pořádaných OSN.

Západní diplomaté dávají najevo, že jednání mohou mít jen stěží jiný výsledek než nezávislost Kosova. Přiznávají však, že po mnoho let na ni bude muset dohlížet Evropská unie.

Jednání o Kosovu probíhají pod vedením zvláštního vyjednavače Marttiho Ahtisaariho již od února. Zatím bez úspěchu. O tom, jak těžká bude dohoda, svědčí i to, že do jednacího sálu vstupovali dnes politici odděleně a ani před fotoreportéry si nepodali ruce.

Kompromis ohledně Kosova v nedohlednu

Názory obou stran na budoucnost Kosova se diametrálně rozcházejí. Zatímco Albánci usilují o samostatný a nezávislý stát, Srbové chtějí, aby oblast zůstala autonomní součástí Srbska, a považují ji vzhledem k historickým vazbám za svůj “Jeruzalém”.

“Kosovo je již nyní de facto demokratickým státem. Nyní žádáme uznání de iure. Nikoliv však od Srbska, ale od mezinárodního společenství,” prohlásil kosovský premiér Agim Çeku.

Dvoumilionová provincie, nacházející se již osmým rokem pod správou OSN, je nejbolavějším místem Evropy. Kontaktní skupina pro Kosovo již začátkem tohoto roku prohlásila, že rozhodnutí by mělo být dosaženo do konce roku. Její představitelé Bělehrad žádají, aby si uvědomil, že výsledek musí být pro kosovské Albánce akceptovatelný.

Srbsko však považuje Kosovo za kolébku svojí kultury a dějin a výměnou za nezávislost nabízí pouze širší autonomii vzpurné provincie.

“Čím dříve bude myšlenka vytvoření nového státu na území Srbska zapomenuta, tím lépe pro nás pro všechny,” prohlásil před dnešním jednáním srbský premiér Vojislav Koštunica.

Celá zpráva …

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Prominentní srbský ortodoxní biskup ve čtvrtek řekl, že USA umožnily islámským extrémistům vést válku v křesťanském Kosovu, protože se rozhodly nepostavit se nezávislosti Kosova.

Kosovo je autonomní srbskou provincií s populací asi 2 milióny, z nichž většina jsou albánci a muslimové. V současné době je spravované Dočasnou administrativní misí OSN v Kosovu. Jednání, která začala tento rok, ale můžou nakonec vést k nezávislosti provincie.

Dr. Artemije Radosavljevic nicméně ve čtvrtek vydal varování o možnosti nezávislého Kosova.

“V době, kdy Amerika vede svobodný svět v globální válce proti džihádistickému teroru, nesmí být Kosovo-Metohije nadále výjimkou, protože z důvodů, kterým nerozumíme, si američtí zástupci zvolili postavit se na stranu zločinců a džihádistů”, řekl Artemije na tiskové konferenci ve Washingtonu D.C.

Artemije, biskup Raska-Prizen a Kosova-Metohije, cestoval při několika příležitostech do Spojených států, aby se setkal s vládními zástupci a vyzval je k opozici vůči nezávislosti Kosova.

Řekl reportérům, že region se stal “černou dírou korupce a zločinu” poté, co se stal v roce 1999 po bombardování NATO, které mělo přinutit tehdejšího prezidenta srbského Slobodana Miloševiče stáhnout z Kosova své síly, protektorátem OSN.

Od roku 1999 podle Artemijeho kosovští albánci napadají srbské ortodoxní křesťany, údajně spálili více než 150 kostelů, vyhnali z oblasti více než 220 000 křesťanů a tisíce dalších zabili.

Zajištění nezávislosti od Srbska by učinilo srbské křesťany zranitelnějšími násilím muslimské většiny.

“Odtržení Kosova od demokratického Srbska”, řekl Artemije, “by pro moje lidi v provincii znamenalo prakticky rozsudek vyhlazení a vytvoření zločinného státu, ve kterém by vládli teroristé”.

Dodal, že v zemi byly muslimskými extrémisty chyceny a zabity tisíce křesťanů, včetně početných uřezávání hlav nahrávaných na video. “Proč džihádistická uřezávání hlav způsobují pobouření ve zbytku světa, ale ne když se dějí v Kosovu křesťanským srbům?” zeptal se Artemije.

Podělte se o odkaz na tento článek ...