Francouzský premiér Francois Fillon připoměl na pracovní návštěvě Kypru, že jeho země je proti vstupu Turecka do EU především kvůli okupaci severní části Kypru tureckou armádou. Francouzský premiér řekl na tiskové konferenci pořádané s kyperským prezidentem Demetrisem Christofiasem, že “není možné, aby se země chtěla připojit k Evropské unii, když její armáda okupuje území jiné země EU”. “Vstup Turecka do EU není dobré řešení”, řekl Fillon, a dodal, že “dnes pro takový vstup stále existuje mnoho překážek. Privilegované partnerství mezi EU a tímto velkým Tureckem je nutnou fází”

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Pod titulky Turci se zalekli odmítnutí v EU, Kypru nabídli ústupky, Turecko otevře přístav pro kyperské lodě, Turecko navrhlo řešení kyperské otázky v EU a dalšími se v tisku objevily zprávy, které obsahují několik dezinformací a poloinformací o posledním tahu ve hře Turecko vstupuje do Evropy. Podívejme se na některé z nich.

Především není pravda, že Turecko přístav (jeden) otevře, jak říkají některé z titulků. Jde jen o návrh:

Diplomaté EU nezveřejnili zatím žádné podrobnosti, což neučinila ani Ankara, protože se o návrhu zatím stále jedná. Podle mluvčího finského předsednictví zatím není ani jasné, zda turecký návrh odpovídá požadavkům Evropské unie.

Podle turecké agentury Anatolia je nabídka svázána s tím, že by Evropská unie ukončila izolaci mezinárodně neuznávané Severokyperské turecké republiky. Turecko by otevřelo přístav a letiště na území, které uznává jen ono samo.(Novinky)

Zadruhé není pravda, že Turecku hrozí zmrazení přístupových rozhovorů:

Zmrazení přístupových jednání hrozí Turecku právě kvůli neústupnému postoji vůči Kypru. Tím, že mu nechce otevřít přístavy a letiště, porušuje Turecko celní unii vůči EU, kterou se zavázalo dodržovat. (ČTK)

Jak již bylo řečeno, pozastavené kapitoly se týkají obchodu a nelze je projednávat bez vytvoření celní unie, a tu nelze vytvořit, protože Turecko neuznává jednu z členských zemí EU - pozastavení je ve skutečnosti odklizení vážné překážky z cesty, aby přístupové rozhovory mohly mezitím pokračovat dalšími kapitolami. Tvrdší sankce za porušení závazků, které Turecko dalo a nedodrželo, se nebudou konat, protože Merkelová a Chirac se na nátlak dalších hráčů této hry stáhli zpět.

Následuje kompilace informací k této události ze všech výše zmíněných zdrojů:

Sami Turci se zatím tváří poněkud tajemně. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí Murat Ozcelik prohlásil, že diskuse o problému pokračuje, ale odmítl sdělit jakékoliv detaily. “V tuto chvíli není nic, co bychom měli sdílet s novináři,” řekl.

Jiný zdroj z jeho úřadu později prozradil agentuře Reuters, že jde o dvoustranný obchod. “Budeme žádat, aby byl otevřen stejný počet letišť a přístavů na obou stranách,” řekl zdroj pod podmínkou anonymity.

Myslel tím otevření přístavu a letiště i v turecké části Kypru, čímž by se tato separatistická oblast vymanila z mezinárodní izolace. …

“Pokud Turecko svůj plán potvrdí, bude to znamenat důležitý krok ke splnění slibů, které Ankara dala Evropské unii,” řekl šéf Evropské komise José Barroso. Bruselská exekutiva nicméně stále žádá, aby Turci své záměry objasnili. …

Kypr prohlásil, že na otevření letiště na odtrženém severu ostrova pro jiné lety než do Turecka nikdy nepřistoupí. Dosud musejí být všechny lety do Severokyperské turecké republiky směrovány přes Turecko.

Řecko zase reagovalo prohlášením, že Ankara musí Kypru zpřístupnit všechny přístavy a letiště. “Text ankarského protokolu hovoří o celém území kandidátského státu,” tedy Turecka, řekl mluvčí řeckého ministerstva zahraničí Jorgos Kumutsakis. …

Evropská komise dnes označila tureckou iniciativu za pozitivní krok, potvrdí-li se. “Mohl by mít pozitivní vliv na diskusi týkající se pokračování přístupových jednání s Tureckem,” uvedla mluvčí komise. …

Finské předsednictví EU se nyní snaží vyjasnit tureckou nabídku. Zvláště chce vědět, zda má Ankara předběžné podmínky. Finský zdroj nicméně agentuře AFP sdělil, že turecká nabídka je “velmi konstruktivní”. Dodal však, že Ankara očekává na oplátku gesto ze strany EU, které se bude týkat ukončení izolace severního Kypru.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Německý konzervativní vůdce v sobotu prohlásil, že Turecko nepatří do Evropské unie, i když zdůraznil potřebu “těsné spolupráce” s převážně muslimskou zemí.

Německá levicově-pravicová koaliční vláda probíhající přístupové rozhovory mezi Tureckem a EU podporuje, její konzervativní polovina ale zůstává k připojení Turecka hluboce skeptická.

“Evropa je komunitou hodnot a já říkám ano těsné spolupráci, přátelství s Tureckem - pokud ale chceme učinit Evropskou unii intelektuálním centrem … pak říkám, že Turecko zde nemá žádné místo”, řekl bavorský guvernér Edmund Stoiber, vůdce konzervativní Křesťansko sociální unie.

“Říkáme to velice jasně, stojíme si za tím a můžete se v tom na nás spolehnout”, řekl Stoiber, jehož CSU je jedinou sesterskou stranou křesťanských demokratů kancléřky Merkelové v Bavorsku, na stranické konferenci.

Další zprávy z Turecka:

Kyperská vláda odmítla klíčové požadavky tureckých Kypřanů a potvrdila svojí hrozbu veta přístupových rozhovorů s Tureckem. Podle kyperského ministra zahraničí je možnost uznání okupace severního Kypru ze strany EU a ukončení jeho blokády kvůli záchraně přístupových rozhovorů nepřijatelná. “Kypr nebude nadále dávat přístupovým rozhovorům zelenou, pokud Turecko nesplní své povinnosti”. Kyperská výhrůžka je odpovědí na snahy Finska o záchranu rozhovorů uznáním severokyperské okupace, o kterých jsme psali dříve.

Prezident Chirac se telefonicky spojil se svým tureckým protějškem Ricipem Erdoganem. Ujistil ho o pokračujícím přátelství tureckého a francouzského lidu. Zároveň zdůraznil, že udělá vše pro to, aby návrh zákona v senátu neprošel. Chirac označil návrh zákona za nesmyslný a zbytečný ještě před samotným hlasováním. Dále řekl, že je v zájmu Francie mít s Tureckem dobré vztahy. Francouzská strana se zatím k demonstracím v Istanbulu zatím oficiálně nevyjádřila.

K obavám o přístup Turecka k EU dochází i na nejvyšších eurábijských postech. Prezident Evropské komise seňor Barroso řekl, že přístupový proces by mohl zabrat až dvacet roků. “Děláme si o Turecko obavy, protože rychlost reforem je z našeho úhlu pohledu spíše nízká. Bylo by skvělé mít Turecko, pokud by respektovalo všechna ekonomická a politická kritéria. … Nemůžeme očekávat, že se Turecko stane členem dříve než za 15 až 20 let”.

V Turecku pokračuje bojkot Francie. Některé obchodní řetězce přestaly prodávat francouzské zboží, zrušily kontrakty na dodávky z Francie, firma na oblečení považovaná za francouzskou vydala v novinách celostránkové reklamy vysvětlující, že jde ve skutečnosti i firmu Tureckou, parkoviště Carrefouru zejí prázdnotou a jeden hypermaket oznámil, že zákazníci začali vracet výrobky Danone, protože zjistili, že pocházejí z Francie.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Finsko předsedající EU se snaží odvrátit “srážku vlaků” v přístupových vyjednáváních s Tureckem, což vedlo k intenzivní diplomatické hádce o kyperském problému, ve které kyperská i řeckokyperská vláda kladou citlivé požadavky.

Helsinki v současné době prosazují plán na odvrácení částečného nebo úplného zastavení přístupových rozhovorů s Ankarou, při kterých EU požaduje od Turecka otevření přístavů a letišť dopravě z členského státu EU Kypru před koncem roku.

Finské výměnné řešení předpokládá, že výměnou za to, že Turecko splní požadavky EU na kyperská letadla a lodě, podnikne EU kroky k ukončení ekonomické izolace turecké komunity na severu Kypru.

Finský plán - který je primárně zaměřen na záchranu přístupových rozhovorů s Tureckem, nikoliv na vyřešení kyperského problému - ale otevřel pandořinu schránku širší otázky budoucího postavení ostrova, který byl rozdělen v roce 1974, kdy sever okupovaly turecké síly.

Ačkoliv Helsinki se pečlivě vyhnuly tomu, aby se o tom zmínily na papíře, diplomaté říkají, že to zahrnuje roli OSN dohlížející na severokyperský přístav Famagusta, který by přímo zprostředkovával obchod mezi severním Kyprem a EU.

Tureckokyperský vůdce Mehmet Ali ale v úterý řekl bruselským reportérům, že jakékoliv mise OSN ve Famagustě nebude rozšířena na pohraniční město Varosha - které bylo opuštěno od doby, kdy ho opustili řečtí Kypřané.

Předání Varoshy OSN by podle něj mohlo být pouze součástí výměny v rámci pozdější úplné mírové smlouvy na ostrově.

“Chceme bezpodmínečné zrušení izolace tureckého Kypru”, řekl s odkazem na slib, který učinila EU poté, co byl řeckým Kyprem v roce 2004 odmítnut mírový plán OSN. …

Mezitím Evropská komise stále více finský výměnný nápad podporuje a komisař Rehn řekl, že dohoda se severním Kyprem by “velmi vylepšila klima a pomohla nám vyhnout se střetu vlaků později v tomto roce”.

Dodal, že “důsledky by pro EU a Turecko byly vážné”, pokud by selhaly diplomatické snahy. “Měli bychom se snažit ze všech sil, abychom se tomu vyhnuli”, řekl.

A zatímco EU se chystá uznat okupaci Kypru Tureckem pouze proto, aby ho mohla přijmout za člena, mezi Tureckem a Francií mezitím kvůli arménské genocidě vypukla studená válka:

Všechno začalo tím, že Francie Turecku pohrozila, že musí uznat arménskou genocidu, aby mohlo do EU vstoupit, načež obratem schválila zákon, který činí z popírání arménské genocidy trestný čin. Ke schválení tohoto zákona došlo shodou okolností v den, kdy turecký spisovatel Orhan Pamuk, kterému v Turecku hrozily tři roky ve vězení za urážku tureckosti v souvislosti s tím, že se ve svém románu o arménské genocidě zmínil, získal nobelovu cenu za literaturu.

“Velmi rozhořčený” turecký vyslanec v Ázerbajdžánu zareagoval tím, že Francii pohrozil tím, že Turecko “zareaguje adekvátně”. “Je to nespravedlnost vůči tureckému lidu. Svět považuje Francii za zemi, kde vládne svoboda projevu. Možná, že někteří lidé to udělali kvůli tomu, aby zabránili Turecku vstoupit do EU”.

Turecko vrací úder tím, že předložilo návrh zákona, který uznává francouzské zabíjení Alžířanů za genocidu. Pokud zákon, který Alžírsko oceňuje, bude schválen, 8. května bude prohlášeno za vzpomínkový den za alžírskou genocidu a její popírání bude oceňováno až pěti lety ve vězení a 100 000 tureckými lirami.

Svojí podporu Turecku vyjádřila finská strana evropských socialistů. Předseda finského parlamentu Paavo Lipponen řekl, že “takzvaná arménská genocida nikdy nebude kritériem pro vstup Turecka do EU”. Lipponen řekl, že celou záležitost probere s Françoisem Hollandem, generálním tajemníkem francouzské socialistické strany. Tureckou vládnoucí islámistickou stranu AKP prohlásil za “skutečnou reformistickou stranu”.

Italský ministr zahraničí D’Alema vyjádřil svojí podporu snaze Turecka o vstup do EU a prohlásil, že “italská vláda zcela podporuje turecké cíle”. “Vidíme členství Turecka v EU jako nutnost a myslím si, že EU pouze prospěje”.

Kypr a Řecko mezitím zablokovaly otevření další kapitoly přístupových rozhovorů. Šlo o kapitolu “Průmysl” a obě strany prohlásily, že důvodem k tomu je skutečnost, že není doporučeníhodné, aby došlo k otevírání nových kapitol do doby, kdy bude zveřejněna zpráva o pokroku Turecka v reformách.

Podělte se o odkaz na tento článek ...