Firma General Dynamics United Kingdom Limited potvrdila, že podepsala kontrakt v hodnotě 85 miliónů liber na dodávku taktických komunikačních a datových systémů libyjské armádě, a to v rámci britské iniciativy o zlepšení ekonomických, vzdělávacích a armádních vazeb s Kadáfího diktaturou. Firma poskytne komunikační datové schopnosti elitní jednotce libyjských ozbrojených sil, společně s technickou podporou a školením.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Libyjský nejvyšší soud dnes zahájil odvolací proces s šesti zahraničními zdravotníky, kteří byli odsouzeni k smrti za to, že údajně úmyslně nakazili více než 400 dětí v libyjské nemocnici virem HIV.

Pět bulharských sester a palestinský doktor byli odsouzeni za to, že údajně dali 438 dětem v nemocnici ve městě Benghází transfuze krve obsahující virus HIV. Všech šest zdravotníků toto odmítá.

Libyjské soudní zdroje uvedly, že by původní tresty měly být potvrzeny, avšak Evropská unie s rodinami dětí intenzivně vyjednává o případných kompenzacích. Existuje totiž možnost, že by tresty mohly být změněny výměnou za kompenzace pro rodiny dětí.

Do dnešního dne zemřelo na AIDS padesát šest dětí z celkových 438, kterým byla v roce 1998 dána nakažená transfuze. Před soudní budovou se dnes shromáždili příbuzní nakažených dětí, mnoho rodičů neslo fotografie jejich synů a dcer.

Zdravotníci se u soudu hájí tím, že za nákazu mohou špatné hygienické podmínky v nemocnici v Benghází. Doktor Luc Montagnier, který byl mezi prvními, komu se podařilo izolovat virus HIV, před soudem potvrdil, že epidemie v nemocnici propukla už předtím, než v ní začali obvinění pracovat.

Šest zdravotníků soud v Libyi odsoudil k trestu smrti už dvakrát. Poprvé to bylo v roce 2004, po odvolacím procesu minulý rok byly tresty potvrzeny.

Podle předpokladu dnes nebude konečný verdikt u soudu vyřčen, odvolací řízení se podle odborníků může protáhnout až na tři stání.

Případ bulharských sester a palestinského doktora odsouzených k testu smrti se stal velice sledovaným jak v Libyi, tak v Bulharsku. Výzvu k propuštění zdravotníků vyslovil i americký prezident George Bush během své návštěvy Libye minulý týden.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Česká europoslankyně napsala otevřený dopis s tím, že slovenského premiéra Roberta Fica “si koupila libyjská vláda”. Její slovenští kolegové v EP jsou touto iniciativou zaskočeni.

Slovenští europoslanci jsou zaskočeni iniciativou jejich české kolegyně Jany Hybáškové (viz FOTO), která v otevřeném dopisu uvedla, že slovenského premiéra Roberta Fica si koupila libyjská vláda.

“Je ubohé, že bojují proti politikovi jiného státu, ale zřejmě se potřebují zviditelnit, nebo v Evropském parlamentu nemají prostor na realizaci,” uvedla pro zahraniční agenturu poslankyně za HZDS Irena Belohorská.

O iniciativě několika zahraničních europoslanců neví ani Miloslav Mikolášik z KDH a záležitost proto odmítl komentovat. Pro zahraniční agenturu ale připomněl, že v plénu Evropského parlamentu vystoupil na obranu bulharských sestřiček, které libyjský soud odsoudil k trestu smrti. “Je mi velmi líto, že se jich premiér Fico nezastal a označil je za pachatelky,” řekl Mikolášik.

Monika Flašková-Beňová ze Směru o aktivitě rovněž nevěděla. “Nevím však, za co si tak mohla libyjská vláda premiéra koupit,” řekla. Otevřený dopis považuje za formu frustrace některých europoslanců, kteří “zřejmě trpí nedostatkem činnosti”. “Ani já jsem nepsala dopisy, když se s libyjským prezidentem Kaddáfím setkal britský premiér Tony Blair,” řekla europoslankyně jako odpověď na jednání konzervativních poslanců Brita Charlese Tannocka, Švéda Gunnara Hökmarka, Němce Michaela Gahlera a české europoslankyně Jany Hybáškové.

Podstatně podrobnější a méně jednostranné informace najdete ve slovenštině zde, zde a zde.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Spojené státy prý pomohou Libyi vyvinout jaderný program k civilním účelům. Dohodu má podle libyjské zpravodajské agentury Jana stvrdit smlouva, kterou by obě země měly v brzké době podepsat.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Libye se rozhodla zpeněžit pět Bulharek, které už osm let vězní. Soudy je odsoudily k smrti a libyjský vůdce Kaddáfí za jejich propuštění žádá z evropských zemí 4,4 miliardy eur, tedy 124 miliard korun.

Plukovník Kaddáfí již navrhl Německu a Francii, že Bulharky propustí, když Evropská unie odškodní libyjské rodiny s dětmi nakaženými virem HIV.

„Jde nám o odškodnění,“ uvedl včera v bulharském deníku 24 časa Sajf Islám, syn libyjského vůdce. Libyjci viní pět Bulharek, že úmyslně nakazily 426 dětí v nemocnici v Benghází. Evropští lékaři však zjistili, že děti se nakazily před příchodem bulharských zdravotnic do nemocnice.

Krom peněz včera Sajf Islám žádal propuštění Libyjce Midžrahího, kterého v Británii odsoudili na doživotí za atentát na letoun společnosti PanAm. V troskách tehdy zahynulo 270 lidí.

Libye za to zaplatila odškodné 2,7 miliardy dolarů. Možná se jim vrátí za Bulharky. I s úroky.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Mohlo by to zhoršit euro-středomořské vztahy . Vítáme Bulharsko v EU:

Před prvním parlamentním sezením jako “skuteční” europoslanci přišli bulharští zástupci s rezolucí vyzývající k ustanovení zvláštního parlamentního zpravodaje v případu šesti mediček odsouzených v Líbyi k smrti, a také revizi politiky EU k Tripoli, pokud by došlo k dalšímu negativnímu vývoji. …

Bulharská liberální europoslankyně Filiz Hyusmenova - jedna z autorek rezoluce - argumentuje, že parlament by měl případ těsně sledovat a dokonce v záležitosti nominovat zvláštního zpravodaje, a zdůrazňuje, “Konec konců, nyní jsou v sázce životy šesti občanů EU”. “Byli bychom rádi, kdyby Evropská komise a Rada ministrů zvážily v případě dalšího negativního vývoje revizi politiky EU k Líbyi”, dodala. …

Komisař EU pro spravedlnost Franco Frattini v prosinci ale řekl, že by měl pokračovat dialog s Tripoli. “Snažit se na záležitost tlačit by mělo jediný efekt, zničení, spíše než zlepšení, euro-středomořských vztahů”.

Což vede k otázce, na čem jsou euro-středomořské vztahy vlastně založeny, když by je zničila snaha o prosazení spravedlnosti v zemi ovládané egomaniakálním diktátorem?

Mezitím v Líbyi:

Muamar Kadáfí oficiálně oznámil své podmínky propuštění pěti bulharských sester a palestinského doktora, kteří byli v Líbyi odsouzeni k smrti, tvrdí internetové stránky líbyjské opozice.

Stránky, které byly citovány bulharským rádiem, tvrdí, že Kadáfí poslal členským zemím EU a USA oficiální nótu, kterou požaduje odškodnění pro rodiny dětí infikovaných HIV a propuštění teroristy z Lockerbie.

Kadáfí v nótě příznává, že zdravotnický systém jeho země má problémy. Slíbil, že když Bulharsko promine Líbyi její dluh, Líbye nabídne balkánské zemi možnost podílet se na programu opravy líbyjského zdravotnického systému. …

Británie by měla pomoci propuštěním teroristy z Lockerbie, říká nóta. Mohl by být propuštěn, protože si již odseděl svůj trest, nebo by mohl dostat amnestii, nebo by mohl být vyhoštěn do Lýbie, navrhuje Kadáfí.

Vyhoví EU šíleným požadavkům neméně šíleného tyrana a masového vraha, aby “nezničila” euro-středomořské vztahy s dalšími tyrany a diktátory?

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Libyjský soud dnes uznal šestici zahraničních zdravotníků vinnou z úmyslné nákazy více než čtyř stovek libyjských dětí virem HIV a odsoudil je k trestu smrti. Odsouzení se mohou podle agentury AP proti rozsudku odvolat k nejvyššímu soudu.

Pět bulharských zdravotních sester a palestinský lékař byli obviněni z toho, že na konci 90. let nakazili 426 dětí smrtelným virem v nemocnici ve městě Benghází. Asi 50 dětí, u nichž se rozvinula choroba AIDS, později zemřelo.

Šestice byla k nejvyššímu trestu odsouzena už v roce 2004. V následujícím roce však libyjský nejvyšší soud verdikt zrušil a nařídil nový proces. Ten začal letos 11. května a obžaloba znovu požadovala pro zdravotníky trest smrti.

Podle obhajoby se virus v nemocnici rozšířil ještě před příchodem odsouzených, což podpořily i vědecké testy. Soud však tento argument neuznal a potvrdil absolutní trest.

AP dodává:

Idriss Lagha, prezident skupiny zastupující oběti, studii z Nature odmítl a na pondělní tiskové konferenci v Londýně řekl, že sestry infikovaly děti “geneticky upraveným” virem. Obvinil je, že provádí výzkum pro cizí rozvědné agentury.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Starší syn lýbijského diktátora Muammara Kadáfího vyzval papeže Benedikta XVI, aby okamžitě konvertoval k islámu, když odmítl papežovu “omluvu” za urážku muslimů.

“Pokud by tato osoba byla skutečně rozumná, nezůstal by na svém postu ani minutu a okamžitě by konvertoval k islámu”, řekl Mohamed Kadáfí na pondělní ceremonii po mezinárodní soutěži v učení se Koránu zpaměti.

“Říkáme papeži - ať už se omluvíte nebo ne, na tom nezáleží, protože omluva pro nás neznamená žádnou změnu”.

Kadáfí junior také udeřil na “ty muslimy, kteří hledají útěchu ve slovech nemuslimů”.

Řekl, že muslimové “by neměli od nevěřících očekávat charitu … ale měli by bojovat proti nepřátelům islámu, kteří útočí na víru a proroka Mohameda”.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Zvraty ve zpolitizovaném procesu s bulharskými sestřičkami: po zrušení rozsudku jim opět hrozí smrt.

Proces se zdravotníky, které libyjský soud obvinil z nakažení více než 400 dětí virem HIV, opět uvízl na mrtvém bodě. Libyjský žalobce totiž včera u odvolacího soudu znovu požadoval pro obviněné trest smrti. Přitom bulharští představitelé doufali v to, že na konci nového procesu, který začal letos v květnu, budou zdravotníci zproštěni viny.

„Důkazy byly zveřejněny a po přiznání obviněných a prohlášeních svědků požaduji nejvyšší trest, kterým je trest smrti,“ uvedl žalobce Umar Abdulchálik. „Byl to krutý, trestuhodný a nelidský čin,“ dodal s tím, že 53 dětí ze 426 nakažených již zemřelo. Soud byl poté odročen na 5. září. Sestry a lékař jsou obviněni, že naočkovali virus HIV způsobující syndrom získaného selhání imunity (AIDS) libyjským dětem v nemocnice v Benghází na severovýchodě země. Šestice zdravotníků byla zatčena v roce 1999 a o pět let později byla odsouzena k trestu smrti zastřelením.

V prosinci 2005 ale libyjský nejvyšší soud nařídil nový proces a nepravomocné rozsudky zrušil. Podmínkou však bylo, že Sofie poskytne finanční náhradu rodinám obětí, a to ve výši 4,4 miliardy eur. To Sofie sice odmítla, krátce nato ale Bulharsko spolu s Libyí, Spojenými státy a Evropskou unií oznámilo vytvoření mezinárodního fondu, z něhož budou vypláceny finanční kompenzace postiženým libyjským rodinám. Kolem celého procesu panuje řada nejasností. Všichni obvinění měli být například ke svým doznáním donuceni mučením. Jak psala bulharská média, zdravotní sestry byly nuceny se před vyšetřovateli svlékat. Byly drženy téměř bez vody a beze spánku. Policisté jim údajně také hrozili, že je nakazí virem HIV. Přitom i Světová zdravotnická organizace či přizvaní odborníci na AIDS odmítají, že by za nákazou stály zdravotní sestry. Podle nich se virus HIV v nemocnici rychle šířil již před jejich příchodem a na vině byly zejména špatné hygienické podmínky.

Celý proces má i důležitý politický rozměr. Libye se již několik let snaží vymanit z mezinárodní izolace, ve které se vyskytla kvůli vývoji zbraní hromadného ničení. Tripolis se ale poslední roky snaží zapůsobit v mnohem lepším světle a proto například uznal svou odpovědnost za atentát proti letadlu nad jezerem Lockerbie. Za další vstřícný krok by mezinárodní společenství určitě považovalo i zproštění obvinění v případu zdravotníků. I proto se do procesu vložil libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, který uvedl, že pokud byla přiznání výsledkem mučení, tak by měla být obvinění zrušena. Přesto to ale podle něj neznamená, že tím by byl celý případ u konce.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Udělají USA z Lýbie dalšího spolehlivého spojence, bojujícího s nimi bok po boku proti chiméře zvané terorismus? Z Lýbie se tak stává další diktátorský režim, na který bude pohlíženo se shovívavostí.

Úhlavním nepřítelem Spojených států přestal být Muammar Kaddáfí přibližně před třemi lety. Předloni dosáhla Libye odvolání hospodářských sankcí a zrušení zákazu amerických investic. Včera oznámila ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová, že Washington obnoví s Tripolisem plné diplomatické styky, na úrovni velvyslanectví, a škrtne Libyi ze seznamu zemí podporujících terorismus.

Kaddáfího režimu se tak dostalo odměny za to, že v roce 2003 uznal libyjskou odpovědnost za atentát proti letounu společnosti PanAm z roku 1988 na skotském Lockerbie. Kaddáfí zrušil i jaderný program, na němž řadu let pracoval.

Vláda ajatolláhů v Teheránu a Severní Korea tak včera obdržely jednoznačný signál, jak mají postupovat, pokud chtějí být s velmocí číslo jedna zadobře.

“Podnikáme tyto kroky, neboť oceňujeme odhodlání Libye zříci se terorismu i její snahu spolupracovat se Spojenými státy a mezinárodním společenstvím při překonávání globálních hrozeb, jimž civilizovaný svět čelí po 11. září 2001,” citovala Riceovou krátce před polednem washingtonského času televizní stanice CNN.

Šéfka americké diplomacie ale z pochopitelných důvodů neřekla, co také stojí za včerejším oznámením z Washingtonu.

Celá zpráva …

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Dvacet let po úderu letectva USA se Libye vymanila z izolace. O tom, zda se zřekla terorismu, panují pochybnosti.

Pro svět zůstává severoafrická země vedená kontroverzním vůdcem Muammarem Kaddáfím nadále velkou neznámou a ne všichni jsou přesvědčeni, že krok, kterým se v roce 2003 vzdala svého jaderného programu stejně jako chemických a biologických zbraní, byl myšlen vážně.

Ekonomicky jím však Kaddáfího Libye bezesporu získala. Strmě rostoucí ekonomiku, které vévodí bohaté zásoby ropy, povzbudila před pár lety liberalizace trhu a reformy lákající zahraniční investory.

Evropané začali investovat v zemi okamžitě po skončení desetiletých sankcí v roce 2003, Spojené státy o rok později. Celý článek …

Libyjská cesta k jadernému programu

Před dvaceti lety zaútočila americká letadla na libyjské hlavní město Tripolis a oblast kolem Benghází.

Více než šedesát amerických stíhacích letadel odstartovalo z britských základen a letadlových lodí ve Středozemním moři, aby zasadila smrtící ránu libyjskému režimu Muammara Kaddáfího, který se netajil svojí podporou terorismu.

Tehdejší mluvčí Bílého domu Larry Speaker připustil, že kromě vojenských cílů bylo zasaženo také předměstí hlavního města. Slova prezidenta Reagana však byla nekompromisní.

“Když jsou naši občané cílem útoků, je naším úkolem zasáhnout. Tak dlouho, dokud jsem v úřadu já.”

Davy v libyjských ulicích měly svůj názor a ten nehodlaly měnit: “Pryč se Spojenými státy.”

O tři roky později se libyjští agenti zapojili do bombového útoku na letadlo Pan Am, které spadlo na skotské městečko Lockerbie. Libyjský vůdce Kaddáfí je vydal soudu v roce 1999. O tři roky později také oficiálně připustil, že stál za útokem na berlínskou diskotéku.

S koncem studené války však skončila také doba slávy libyjského vůdce.

Pouhý jeden den před americko-britskou invazí do Iráku v roce 2003 upustila Libye také od svého jaderného programu. Celý svět se divil. Jaký jaderný program? Celý článek …

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Zpráva sice tvrdí, že “V roce 2003 ovšem oznámil, že jeho země nadále nebude usilovat o zisk či vývoj jaderných, chemických a biologických zbraní.”, ale už jaksi zapomíná dodat, proč to Lýbie oznámila. Bylo jí totiž sděleno, že pokud bude v jejich vývoji pokračovat, se špatnou se potáže. A nebyla to samozřejmě Francie, od koho tuto zprávu obdržela. Takže popoděkujme Francii za to, že ve svém neúnavném boji proti USA zatlouká další hřebík do evropské rakve.

Libye bude spolupracovat s Francií při mírovém využití jaderné energie. Vyplývá to ze smlouvy, kterou ve čtvrtek obě země podepsaly. Severoafrická Libye byla ještě do poloviny 90. let považována za čelného sponzora terorismu.

Nyní se situace změnila a země je uznána za zcela důvěryhodného partnera přinejmenším Paříží. Faktem zůstává, že Libye již přestala financovat světové radikály a navíc pohostinně otevřela ekonomiku zahraničním investorům.

Excentrický plukovník Muammar Kaddáfí, který v Tripolisu vládne od roku 1969, léta toužil po vlastní jaderné zbrani. V roce 2003 ovšem oznámil, že jeho země nadále nebude usilovat o zisk či vývoj jaderných, chemických a biologických zbraní.

Tuto skutečnost ve čtvrtek připomněl libyjský ministr veřejných prací Matúk Matúk. “Říkáme světu: nyní budeme využívat jadernou energii jen k mírovým účelům,” konstatoval vysoký státní úředník.

Také Írán tvrdí, že chce využívat jádro jen civilním způsobem. Na rozdíl od Libye však odmítá při výzkumu spolupracovat se zahraničními partnery, byť se jedná o jemu nakloněné Rusko.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Benghází - Nekončící demonstrace a hon na křesťany, tak vypadá Benghází po pátečních nepokojích. Většina Evropanů proto raději prchá ze země.

Byl tu křesťanský kostel a početná komunita Evropanů. Poté, co dav demonstrantů nejdříve napadl italský konzulát, zaútočil na řadu domů a v neděli vyplenil místní kostel, většina Evropanů, Italů především, zemi opouští.

Terčem útoků se momentálně stává jakýkoliv symbol či občan Západu, nehledě na národnost či vyznání.

Nepokoje v zemi pokračují

Přestože libyjský vůdce Muammar Kaddáfí ještě v pátek propustil ministra vnitra i šéfa místní policie v Benghází kvůli neadekvátnímu užití síly a zároveň odsoudil násilí demonstrantů, nepokoje v zemi pokračují.

V pondělí zaútočila skupina demonstrantů na policejní stanici a liduprázdné ulice města děsí. Přestože vláda výjimečný stav nevyhlásila, situace se tomu v mnohém podobá.

Podle italského biskupa Martinelliho začal v Libyi “hon na křesťany”, kterému útoky proti Italům slouží pouze jako zástěrka. Hlavním důvodem protestních akcí je nespokojenost obyvatel s životní úrovní. Téměř milion Libyjců žije v naprosté bídě.

Případ Calderoli vyvolal emoce

Prohlášení italského ministra pro reformy Roberta Calderoliho a jeho rozhodnutí “hrdě nosit” tričko s karikaturou, posloužilo jako rozbuška.

Evropané nejsou v zemi nijak oblíbeni. Přispěl k tomu také případ bulharských zdravotních sester, jejichž přičiněním se několik dětí z Bengálí nakazilo virem HIV.

Libyjský nejvyšší soud sice nařídil nový proces, tribunál nižší instance je však odsoudil k trestu smrti. Bulharky nyní čekají v libyjském vězení na další vývoj a země po bulharské straně žádá 10 milionů dolarů odškodného.

Podělte se o odkaz na tento článek ...