Významné vítězství pro svobodu slova ve Francii. O pozadí kauzy jsem psal v září minulého roku zde a záběry ze stejné pásky (mínus al-Dura) můžete shlédnout zde.

Soud rozhodl, že Phillipe Karsenty se neprovinil žádnou pomluvou, když obvinil televizní stanici France2 z odvysílání padělaných záběrů se “smrtí Mohameda al-Dury” (a tím vyvolání druhé intifády). Na rozdíl od Karsentyho nedokázala televize přijít s přesvědčivými důkazy o opaku, v průběhu celého soudního se zmohla pouze na vytáčky, mlžení a zatajování natočeného materiálu. Co by také člověk mohl čekat, lež nelze obhajovat pravdou, ale pouze dalšími lžemi.

Naše díky patří organizaci The Second Draft, které se podařilo získat nesestříhané záběry a umístit je na internet, a Auigiášovu chlévu profesora historie Richarda Landese, který sehrál v odhalování tohoto mediálního podvodu století (pro který se vžil název Pallywood) zásadní roli. Poslední slovo tedy patří jemu:

“Tento případ ukazuje, jak znepokojivě snadně lze manipulovat záběry, a jak má taková manipulace celosvětový a trvalý dopad, a v tomto případě přímo rozdmýchává antiizraelskou nenávist v muslimském světě a v Evropě”.

Ámen.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Policie z West Midlands a Korunní prokuratura se omluvila za obviňování autorů dokumentu V utajení v mešitě (Undercover Mosque) z překrucování. Omluva a slib kompenzace ve výši 100 000 liber zazněly před soudem ve čtvrtek.

Policejní prohlášení říká, že policie se při vyslovení obvinění mýlila. Pořad V utajení v mešitě se zabýval islámským extrémismem ve West Midlands.

Policie a prokuratura prohlásily v tiskovém prohlášení ze srpna 2007, že pořad vysílaný v lednu toho roku dezinterpretuje zavádějícím střihem názory muslimských kazatelů a duchovních.

Jeden z kazatelů je ukazován, jak říká, že homosexuálové by měli být shazováni z útesů, jiný že ženy se rodí jako méněcenné.

Policie také oznámila pořad Ofcomu (britská obdoba Rady pro rozhlasové a televizní vysílání), který tvrzení policie a prokuratury odmítl, a stanice Chanel 4, která pořad odvysílala, prohlásila, že bude policii a prokuraturu žalovat za pomluvu.

“Sporný” pořad (britská obdoba českého pořadu Já, muslim) můžete shlédnout zde:

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Awad al-Qiq byl ve dne váženým učitelem a ředitelem školy OSN v pásmu Gazy. Po nocích vyráběl rakety pro Islámský džihád.

Jeho dvojí život zničil Izrael bombovým úderem, který také ztrapnil OSN, která po dlouhou dobu tvrdila, že obvinění Izraele, že Qiq pomáhá palestinským džihádistickým skupinám v boji proti Izraeli, jsou nepravdivá.

Qiqovu práci popírají všichni: žáci, kolegové, OSN, rodina - navzdory materiálům Islámského džihádu nacházejících se v jeho domě. Pouze vůdcové místních džihádistických skupin, které jsou spojenci Hamasu, oslavují Qiqa jako “mučedníka”, který vedl “inženýrskou jednotku” - výrobce bomb - skupiny Islámský džihád. Jako odpověď na jeho zabití vystřelili na Izrael několik raket.

Agentuře OSN UNRWA pro palestinské “uprchlíky” žijící na palestinských územích se podařilo přesvědčit Qiqovu rodinu, aby vylepšila Qiqův obraz na světové propagandistické scéně odstraněním plakátů Islámského džihádu, které byly ještě v průběhu pohřbu vystaveny. Došlo k tomu poté, co dorazili reportéři. Qiqovo tělo bylo také během pohřbu zahaleno ve vlajce Islámského džihádu, a zpráva umístěná v jeho škole říkala, že byl “vůdcem inženýrské jednotky”. Místním bylo zástupci UNRWA řečeno, aby o Qiqových aktivitách nemluvili.

Izrael již dlouho tvrdí, že džihádisté používají vozidla a prostory UNRWA ke své činnosti. OSN taková obvinění odmítá i přesto, že někteří zaměstnanci UNRWA hrají prominentní roli v palestinských teroristických skupinách jako je Hamas.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Vzpomínáte si, jak západní tisk, český nevyjímaje, udělal před nějakou dobou ze syna Usámy bin Ládina posla míru? Člověk se musí ptát, proč se novináři při ukazování lidské tváře islámu vždy tak seknou. Reality check:

Synovi Usámy bin Ládina byl zakázán vstup do Británie, kde se chtěl usadit se svojí novou ženou. Panují obavy, že jeho přítomnost by způsobila “vážné znepokojení veřejnosti”.

Činitelé řekli Omarovi Usámovi bin Ládinovi, že existují důkazy, že je stále věrný svému otci. Bin Ládin se proti zamítnutí víza odvolal a tvrdí, že média informují o jeho víře nepřesně.

Žádost o vízum zamítl uředník z britské ambasády v Egyptě. Vízum bylo zamítnuto na základě toho, že “nevpuštění do Spojeného království je nápomocné pro veřejné dobro … ve světle povahy, chování a svazků osoby, která žádá o vstup, je nevhodné, aby byla vpuštěna”.

Úředník dodal: “Zaznamenal jsem, že vaše prohlášení během nedávných rohovorů s médii poukazují na trvající věrnost vašemu otci, a vaše přítomnost v Británii by proto mohla způsobit vážné znepokojení veřejnosti”.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Studená sprcha o vydatnosti Niagarských vodopádů od palestinského ministra zahraničí Rijáda al-Malkiho. Západní tisk je samozřejmě jiného názoru a o skutečném stavu věcí informovat nehodlá:

“Jediná věc, které dosáhl, bylo povolení od Chalida Mišála z Hamasu doručit dopis od drženého izraelského vojáka jeho rodině. Nic jiného. Hamas prezidentovi Carterovi nic nenabídnul. Pouze znovu zopakovali své postoje. Ze strany Hamasu nedošlo k žádné změně.”

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Bývalý americký prezident Dhimmi Carter prohlásil po setkání s vůdce teroristické skupiny Hamas Chalidem Mišálem, že teroristé jsou připraveni uznat Izrael. Následuje povinný aplaus tisku, včetně českého.

Bizarní na tom je, že ačkoliv tisk v rámci zachování zdání objektivity výslovně uvádí, že Mišál prohlásil, že žádné uznání Izraele není na programu, “uznání práva na existenci” se i přesto dostává najdeme do titulků, pravděpodobně pro čtenáře, kteří se důkladnějším čtením textu neobtěžují.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Nehledejte na blistech (kde se k BBC modlí pětkrát denně): generální ředitel BBC prohlásil, že zprávy o islámu jsou příliš opatrné ze strachu, že by se mohly muslimů dotknout.

Pokud to říká šéf této dhimmi organizace, tak musí být situace opravdu vážná. BBC například loni utratila 200 000 liber z kapes daňových poplatníků, aby soudně zabránila zveřejnění interní zprávy, která ukazovala, jak moc je BBC zaujatá.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Co se musí stát, aby agentura Reuters ani nemrkla nad brutální porážkou ohroženého zvířete zabíjeného z pověrčivosti?

Je to jednoduché: řezníci musí být “Palestinci”, kteří věří, že krev gigantické želvy je afrodisiakum.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Podobnost s realitou je čistě náhodná.

Motorkář jede kolem zoo a vidí malou holčičku hned vedle lví klece. Lev jí náhle chytne a snaží se jí před očima jejích křičících rodičů vtáhnout do klece, aby jí mohl zabít.

Motorkář seskočí ze svého Harleye, doběhne ke kleci a dá lvovi pořádnou ránu pěstí do čenichu. Lev bolestí uskočí zpět a pustí holčičku. Motorkář jí potom předá vyděšeným rodičům, kteří mu hluboce děkují.

Svědkem scény je reportér, který se motorkáře zeptá, “Pane, to byla ta nejnádhernější a nejstatečnější věc, kterou jsem viděl za celý svůj život”.

“Proč, to nic nebylo”, říká motorkář. “Lev byl v kleci. Jenom jsem zahlédl dítě v nebezpečí a udělal jsem to, co jsem považoval za správné”.

“Všiml jsem si nášivky na vašem plášti”, řekl novinář.

“Jo, jezdím s izraelským motorkářským klubem”, odpověděl motorkář.

“Dobře, můžu vás ujistit, že to nezůstane nepovšimnuto. Jsem novinář a pracuju pro ČTK, a v zítřejších novinách budete v titulcích na prvních stránkách”.

Motorkář si jde druhý den ráno koupit noviny a vidí, že o jeho činu opravdu informují. Na první straně stojí:

ČLEN IZRAELSKÉHO GANGU NAPADL AFRICKÉHO IMIGRANTA A UKRADL MU OBĚD

(Zdroj: Gates of Vienna)

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Další kapitola v sáze Pallywood.

Poněkud neobvyklý Arab jménem Hussein Siyam, který je kmenovým vůdcem dvou největších klanů z údolí východně od Jeruzalémského Starého města, nás informuje, že německá tisková agentura platí zdejším Arabům, aby vyvolávali nepokoje kvůli probíhajícím archeologickým výzkumům. Kromě toho říká, že k žádným novým výzkumům a výkopům nedochází, pouze k čištění starého výkopu.

Kromě německé továrny na “zprávy” obviňuje také Komisi pro ochranu majetku v Silwanu (inkriminovaná čtvrť), kterou financují arabské státy a Palestinská samospráva, a která nepokoje vyvolává.

Jeden německý novinář prohlásil na setkání v Siyamově domě, že mu takové tvrzení připadá příliš “blízkovýchodní”, nicméně přiznal, že místní Arabové byli najímáni mezinárodními agenturami, které tak mohly být první, kdo bude informovat o událostech, na jejichž vzniku se podílely.

Siyam také vyvrací tvrzení, že je místním Arabům znemožňováno stavět - on sám získal pro místní povolení k zástavbě 80 čtverečních metrů pro každý dům v Silwanu.

V Silwanu jsou podle Siyama aktivní Hamas, Islámský džihád, Hizb ut-Tahrir a Fatah, a všechny tyto skupiny ho obviňují ze spolupráce s Izraelem a pracují proti němu. Jak říká, jeho autorita klesá k nule, obzvláště v případě mládeže.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Hugh Fitzgerald ze známého blogu JihadWatch často tvrdí, že před Šestidenní válkou z roku 1967 nebyli Arabové žijící v Palestině nazýváni "Palestinci", ale jednoduše Araby. Označení Palestinci bylo používáno převážně pro místní Židy, zatímco arabští obyvatelé palestinských území byli prostě Araby. Existují důkazy, kterými by bylo možné toto tvrzení podepřít? Následující text je přináší, nicméně než se do nich pustíme, může být ilustrativní připomenout si dvě další manipulace s názvy, ke kterým v této blízkovýchodní oblasti došlo.

Izrael, dříve Palestina, se před dobytím Římany nazýval Izraelem, a takto je také nazýván v Bibli. Ve Starém zákoně je termín Palestina použit několikrát, vztahuje se ale k jihozápadní pobřežní oblasti Izraele, která byla okupována Filištínci. O těch později. V Novém zákoně se používá pouze jméno Izrael.

V roce 70 dobyl Titus Jeruzalém a zničil ho, nicméně ani v této době se název Palestina ještě nepoužíval. K jeho zavedení došlo až po rozdrcení druhého židovského povstání Hadriánem v roce 135. Hadrián si byl jako vůdce dobře vědom síly slov a symbolů a rozhodl se zničit židovské kořeny země prostředkem často používaným po úspěšných změnách vládců: přejmenováním země. Nový název Palestina zřejmě získal od řeckého historika Hérodota, který tak zemi nazýval kvůli kmeni Filištýnců, kteří žili na území, které zhruba odpovídá pruhu dnešního pásma Gazy mírně prodlouženého na sever.

Filištýnci byli nesemitský kmen, který zmiňované území dobyl poté, co přišel přes Egypt, Krétu a Egejské ostrovy z Malé Asie. Filištýnci je jméno, které kmeni dali Izraelité a znamená nájezdníci. Filištýnci byli nepřáteli Izraelitů, kteří s nimi bojovali, a nakonec byla jejich města zničena v roce 604 před naším letopočtem babylonským králem Nabuchadnezarem II. Filištýnci odešli do Babylonu a od pátého století před naším letopočtem zmínky o nich ustávají, takže se můžeme domnívat, že tou dobou již byli zcela asimilováni.

Hadrián tak pojmenoval Izrael po nepřátelích Izraelitů. Okolo roku 300 se tento název stal všeobecně používaným a lidé žijící v Palestině byli zváni Palestinci, ať už šlo o Židy, Araby nebo v moderní historii o Evropany.

Stejný osud potkal v polovině dvacátého století oblasti Judeje a Samaří. V roce 1948 napadly arabské armády nově vzniklý stát Izrael a po skončení války zůstalo Jordánu v rukou území Judeje a Samaří, které mělo podle plánu OSN připadnout Arabům žijícím v Palestině a měl na něm vzniknout samostatný arabský stát. Jordán se nicméně nově dobytého území nehodlal vzdát a anektoval ho. Po Hadriánově vzoru se rozhodl zbavit ho jeho židovských kořenů a přejmenoval ho na Západní břeh Jordánu. Egypt naložil podobně se svým malým, nicméně strategicky důležitým, ukořistěným kouskem, který přejmenoval na pásmo Gazy. Tyto názvy, zbavené židovských kořenů, mohly být později úspěšně mnohem snadněji používány médii proti Izraeli. "Okupovaný Západní břeh" zní dobře, "Izraelem okupovaná Judea", to by znělo opravdu podivně.

Po historické vložce můžeme přejít k té slibované nudě: statistikám. Možná se ale ukáže, že zas tak nudné nebudou.

Jak bylo v moderní historii používáno slovo Palestinci a jak došlo k jeho redefinici vhodné k protiizraelské propagandě? Kdy k tomu došlo a kdo se na tom podílel? Najdeme nějaké zajímavé zlomové okamžiky?

Zpravodajský vyhledávač Google News poskytuje jako doplňkovou službu hledání v archívech anglojazyčného tisku, a to již od od devatenáctého století. Jak ukáží výsledky našich statistických analýz, množství tiskovin v databázi je impresivní a dostatečně velké na to, abychom mohli vyloučit statistické chyby, ke kterým by došlo, kdybychom zkoumali jen malý vzorek tiskovin z danných období. Google News nám snadno umožňují získat počet použití určitého slova za specifikované období, které lze zúžit až na jeden rok.

Slovo, které nás zajímalo, jsou pochopitelně "palestinci", nebo přesněji anglické slovo "Palestinians".

Pokud prozkoumáme jeho výskyt mezi roky 1948-2006, dostaneme tento graf.

Graf č. 1:

Tento graf je zcela zavádějící, protože jsme nevzali v úvahu několik důležitých faktorů, i tak je ale fascinující. Vidíme, že až do roku 1967, tedy do Šestidenní války, nebylo slovo Palestinci prakticky vůbec používáno, po válce zaznamenáváme viditelný, nicméně stále ještě zanedbatelný vzestup, skutečný impuls ale dostává až v roce 1973, tedy po Yom Kippurské válce. To jsou dva zlomové okamžiky, které můžeme z grafu bezprostředně vyčíst, a později si ukážeme, že nešlo o jediné ani o prvotní činitele. Další strmý vzestup registrujeme v roce 1987 a v roce 1999.

Problémem této primitivní analýzy je, že nevíme, co vlastně analyzujeme. Skutečný počet použití slova Palestinci v tisku, nebo množství dokumentů prohledávaných Googlem? A pokud obojí nebo pouze to druhé, jak tuto chybu vyloučit? Ve skutečnosti to není nijak těžké.

Stačí provést stejnou analýzu s několika dostatečně obecnými slovy, abychom si byli jisti, že jejich používání nebylo v historii závislé na konkrétních historických událostech nebo na vývoji jazyka a jeho používání. V tomto případě budeme zcela jistě analyzovat pouze množství dokumentů, které Google zná. K tomuto průzkumu jsem použil čtyři neutrální slova, "world" (svět), "popular" (populární), "about" (spojka "o") a "people" (lidé). Výsledek je zde.

Graf č. 2:
Vidíme, že skutečně analyzujeme archív Googlu a nikoliv jazykové nebo jiné trendy. Křivky kopírují jedna druhou a liší se především v množství nalezených výsledků. Vidíme, že Google má výrazný deficit ve zpracování tiskovin mezi roky 1978 a 1985 a že kolem roku 1999 dochází k prudkému nárůstu počtu mediálních dokumentů, které jsou Googlu známy. Skutečnost, že je naše analýza správná, vynikne ještě více, když do grafu neumístíme křivky ukazující absolutní počet výskytů slov, ale jejich relativní počet vůči průměru, který získáme z rovnoměrného začátku křivek. Tak dostaneme tento graf, který je klíčem k opravě grafu č. 1, který se zabývá naším hlavním tématem.

Graf č. 3:

Jednotlivé křivky se k sobě přiblížily natolik, že pro období, které nás zajímá především, je rozdíl mezi nimi prakticky bezvýznamný. Červená křivka je průměrem, který použijeme k opravě prvního grafu. A tak se dostáváme k samotnému tématu Palestinců v našich svobodných a nezávislých médiích.

Graf č. 4:

Jak vidíme, zmizel nám falešný nárůst vyvolaný množstvím zpráv zpracovaných po roce 1999 a v grafu se nám objevilo několik dalších zajímavých bodů, které ale nejsou předmětem této anylýzy. Nyní se můžeme podívat na to, stojí za náhlým růstem výskytu slova Palestinci a kdo hrál v tragikomedii "Redefinujeme Palestince" hlavní roli.

Aby se nám pracovalo snáze, dáme si do stejného grafu křivku výskytu slova Izrael, abychom viděli, jaký mezi jednotlivými slovy vztah.

Graf č. 5:

Co se tedy stalo?

Vidíme, že ačkoliv v období mezi roky 1948 a 1966 neklesl počet zmínek o Izraeli v médiích (v těch, které Google zná) pod 6000 ročně, počet zmínek o Palestincích se pohyboval v jednotkách až desítkách a ani jednou nepřekročil stovku (pouze v roce 1957, rok po suezské krizi, dosáhl počet zmínek o Palestincích čísla 97, které je stále zanedbatelné ve srovnání s 14200 zmínkami o Izraeli během stejného roku. Je také třeba podotknout, že slovo Palestinci bylo během tohoto období používáno ve svém klasickém významu, tedy jako označení pro všechny lidi žijící na území historické Palestiny), v roce 1967, kdy proběhla Šestidenní válka a Izrael převzal jordánský Západní břeh a egyptskou Gazu pod svojí vojenskou správu, dochází k prvnímu nárůstu - 91 zmínek v roce 1967 (13158 Izrael), 69 v roce 1968 (8788 Izrael) a 176 v roce 1969 (11644 Izrael). Rozhodujícím byl ovšem až rok 1973, kdy se počet zmínek o Palestincích náhle vyhoupl na 786 a v roce 1976 již překročil dva tisíce.

Bylo by možné očekávat, že zlomovým rokem bude rok 1967, tedy rok, kdy Izrael odvrátil útok Egypta a Jordánu a následně převzal pod svojí správu "palestinská" území, tedy když došlo k tomu, co je označováno za okupaci. Není tomu ale tak a protože Yom Kippurská válka, tedy válka, která začala náhlým útokem Sýrie a Egypta na Izrael, není sama o sobě schopna náhlou redefinici významu slova Palestinec vysvětlit, musíme se ptát, co jiného se ještě v roce 1973 odehrálo?

Rok 1967 byl pro Jásira Arafata zásadní pouze v tom, že musel vynaložit obrovské diplomatické úsilí, aby zablokoval možnost, že Arabové přistoupí na mír mezi Jordánem a Izraelem a na vrácení Západního břehu Jordánu. Mnohem více než "Palestinci" a "Palestina" ho zajímala jeho teroristická válka proti Izraeli, jak jí ještě v té době on sám správně pojmenovával, a také pokus o svržení jordánského krále a převzetí moci v Jordánu. Tento pokus skončil v 6. září 1970 útokem jordánské armády na Arafatovu teroristickou armádu pobývající v Jordánu a jejím masakrem (a také masakrem několika tisíců rodinných příslušníků teroristů, kteří v napadených táborech žili). Palestinští Arabové byli v té době stále ještě pouzí Arabové.

V roce 1973, obzvláště po prohrané Yom Kippurské válce, si Arafat nakonec uvědomil jednu důležitou věc: že když nedokáží nepřipravený Izrael porazit pravidelné armády náhle útočících arabských sousedů, nedokáže to ani on se svojí teroristickou taktikou a omezenými zdroji. Bylo třeba tuto taktiku radikálně změnit.

Arafat začal upevňovat vztahy s komunistickými diktátory a učit se jejich strategii mediální války. Nezáleží na tom, jestli se chystáte svrhnout legitimní vládu, používáte k dosažení svých cílů terorismus nebo zmasakrujete milióny bezbranných lidí, pokud si získáte přízeň akademického světa a západních médií, máte skoro vyhráno. Ho Či Min vyhrál svojí válku tím, že jí v Americe prostřednictvím univerzit a médií učinil nepopulární, dosáhl v roce 1973 stažení amerických vojáků, a ačkoliv byl jižní Vietnam schopen pokračovat ve válce proti komunistům i bez americké vojenské podpory, po stažení finanční podpory o rok později (které mělo být reciproční, t.j. komunističtí sponzoři severu - Čína a Sovětský svaz - měli také svojí podporu stáhnout, pochopitelně k tomu ale nedošlo) ekonomicky vyčerpaný jih podlehl. Ho Či Min vyhrál válku jednoduše: změnil její vnímání na Západě z komunistického dobývání jihu země na boj za národní osvobození.

Jeden z významných Arafatových teroristů, Salah Khalaf alias Abu Iyad, navázal během začátku sedmdesátých let kontakty s komunistickými diktátory a s šéfy jejich rozvědek. Jak napsal ve své autobiografii, byl to právě Ho Či Min, od kterého dostal toto poučení: Přestaňte mluvit o zničení Izraele a místo toho proměňte vaší teroristickou válku v boj za lidská práva. Pak vám budou Američané zobat z dlaně.

Rada, kterou dal Ho Či Min Abu Iyadovi o proměně teroristické války v klasickou levicovou kauzu, byla zavedena do praxe a uspěla lépe, než kdokoliv očekával. Prvním milníkem byl Arafatův výstup před shromážděním OSN 13. listopadu 1974. Před celým světem pronesl Arafat devadesátiminutovou řeč, ve které uvedl základní témata, která představovala náčrt jeho budoucích prohlášení až do jeho smrti. 1) Sionismus a Izrael jsou ďábelští, imperialističtí, kolonialističtí a rasističtí, zkrátka příliš špatní, než aby se jim dovolilo existovat. 2) Palestinci jsou klasickou obětí třetího světa, obětí kolonialistického utlačování, rasistické okupace, západního imperialismu a apartheidní diskriminace, ačkoliv až do toho roku neexistoval žádný palestinský stát a žádné palestinské národní hnutí. A ačkoliv byly Západní břeh a Gaza pod arabskou vládou až do roku 1967 a byl to právě Arafat, kdo zásadním způsobem přispěl k tomu, aby "okupovaná území" zůstala pod správou Izraele.. 3) Organizace pro osvobození Palestiny je předvojem palestinských bojovníků za svobodu, nikoliv teroristů.

Tato velká lež se stala velkým úspěchem. Média přestala psát o Arabech vedoucích teroristickou válku proti Izraeli a destabilizujících sousední země a během velmi krátkého období se nového tématu chytila. "Palestinský národ vede osvobozenecký boj proti agresivnímu okupantovi". Stejným způsobem se přeorientovaly univerzity, organizace bojující za lidská práva a různá militantní mírová hnutí, humanistické organizace a levicoví politici.

A to je v podstatě celý příběh. Odkud Palestinci přišli? Z komunistické propagandy adaptované na podmínky džihádu proti Izraeli a ochotně a aktivně přijaté západními médii a levicově orientovanou veřejnou sférou. Skandinávský bloger Fjordman píše ve svém eseji Vzestup glosokracie o tom, čeho všeho lze dosáhnout manipulací významem slov. Bohužel, redefinice terorismu na osvobozenecký boj není tou nejhorší ukázkou takové manipulace, představuje ale velmi důležitou část skládačky celého obrazu role, kterou hrají liberální média a politická levice v tomto druhu vymývání mozků - přinejmenším v zemích západní Evropy vymývání velmi úspěšného.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

V palestinské restauraci v západním Londýně se konala událost na vyjádření solidarity.

Cílem je "poslat jasnou zprávu únoscům, že palestinská komunita … je tímto činem zhrozena", řekli organizátoři.

Majitel restaurace Mohamed Zomlot, který je z Gazy, řekl, že palestinská komunita v Británii chce Johnstona podpořit.

"Cítím, že jsme lidé, kteří by se měli opravdu starat o Gazu, a kteří by se měli starat o Alana", řekl.

"Protože Alan je nakonec jedním z lidí, který se stará o nás a pracuje pro nás, a to je důvod, proč je naší zodpovědností ho chránit, a musíme proto požádat o jeho okamžité propuštění".

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Muslimové z YouTube se organizují k systematické propagandě a cenzuře nepohodlných názorů (a YouTube jim v takových případech ochotně vyhoví):

Všem muslimským bratrům a sestrám, prosím čtěte

Našim islámským videím se nedostane plné pozornosti, dokud se nedostanou mezi nejvýše hodnocená videa na youtube. Za tímto účelem musíme my muslimové hodnotit videa pěti hvězdičkami a přidávat je do svých oblíbených. Toho nedosáhneme, pokud my muslimští youtubisté budeme roztroušení, t.j. jeden muslim hodnotí jedno video a další muslim hodnotí jiné. Musíme být vysoce organizovaní. Provedeme masivní kampaň zaměřující se kolektivně na jedno video, aby se ukázalo mezi nejlépe hodnocenými videi přinejmenším v seznamu "Dnešní nejlepší videa".

Dělat toto otevřeně nebo ve veřejné skupině by nebyl dobrý nápad. Proto by to mělo být uděláno prostřednictvím soukromé skupiny. Založil jsem soukromou skupinu se jménem Spalte lodě (Burn the Boats). Adresa této skupiny je:

http://www.youtube.com/group/actnow

Jak začít okamžitě jednat?

1-Pokud chce člen skupiny hodnotit video pěti hvězdičkami a přidat si ho mezi oblíbené a okomentovat ho, pak pošle odkaz na video jako:

Dobré video: [odkaz na video …]

2-Pokud chce člen hodnotit video jednou hvězdičkou a označit ho jako nevhodné video, pošle odkaz jako:

Špatné video: [odkaz na video …]

(Ten, kdo posílá odkaz, musí říct, jestli má být označeno jako projev nenávisti nebo ukazující násilí atd.)

#### Prosím šiřte tuto zprávu mezi youtubisty, kteří jsou určitě muslimové. ###

Neposílejte tuto zprávu nikomu, o kom pochybujete, jestli je muslim nebo ne. Každý bratr/sestra, který chce pozvání do skupiny, mi může poslat krátkou osobní zprávu.

JazakAllah.

Hledání toho, co znamená "Spalte lodě", ukázalo:

Tarík bin Zijad vedl muslimy při dobytí Španělska a přinesl islám do Evropy. Zády ke Středozemnímu moři a čelem ke zjevně nepřekonatelné síle dal Tarík svým mužům nemyslitelný příkaz "spálit své lodě", jediný prostředek útěku jeho armády.

Taríkova strategie spálení lodí vedla ke třem věcem. Byl nyní odhodlán zvítězit nebo zemřít. Zadruhé to přinutilo jeho muže zaměřit se zcela na svojí práci. Zatřetí to vyděsilo Španěly. Jaký šilenec by spálil své lodě tváří v tvář nepřekonatelné síle?

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Džihád TV nás informuje o nejnovější arabské konspirační teorii:

Článek otisknutý dříve ve státním syrském deníku al-Thawra vyvolává podezření, že Izrael mohl vyrobit virus ptačí chřipky jako novou zbraň, kterou se chce pomstít Arabům a poškodit geny svých arabských sousedů.

Článek, který také říká, že Izrael na okupovaném Západním břehu zakopal 85 000 infikovaných ptáků, kteří nakonec nakazili ptačí chřipkou Palestince z Jeruzaléma, viní Izrael za šíření smrtícího viru na Dálném východě, aby svedl svět ze stopy.

Syrský list citoval zprávu zveřejněnou v roce 1998 britským listem Sunday Times, který viní Izrael z vývoje biologické "etnické bomby", která zabije Araby, nikoliv ale Židy.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Výše uvedené v podání ČTK:

S cílem ukončit novou vlnu násilností mezi svými ozbrojenými frakcemi, která stála jen v neděli život pěti lidí, uzavřely palestinské vládní strany Hamas a Fatah v noci příměří. Oznámily to světové agentury s upřesněním, že klid zbraní, dohodnutý za pomoci egyptských zprostředkovatelů, vstoupil v platnost okamžitě, půl hodiny po půlnoci místního času (23:30 SELČ)."Dohodli jsme se na zastavení bojů, stažení ozbrojenců z ulic, odstranění zátarasů a propuštění rukojmích," citovala agentura AFP mluvčího Hamasu Ajmána Tahá. Jeho oznámení potvrdil také Abdal Hakím Avád z Fatahu.

Podle agentury Reuters už obě strany skutečně začaly odvolávat své bojovníky z ulic a vyměňovat 14 rukojmích z řad Hamasu zadržovaných Fatahem za nejméně šest bojovníků Fatahu zajatých Hamasem. Potvrzují to údajně zdroje obou stran.

V částech města Gazy však podle svědků, na které se odvolává agentura Reuters, pokračuje sporadická střelba. Raketový granát, vypálený pravděpodobně jednou ze znepřátelených frakcí, také zasáhl elektrárnu a připravil tak o elektřinu část města.

Atd atd.

Zpráva o "příměří" se objevila poté, co v západním tisku vzácně vyšla zpráva o bojích mezi palestinskými Araby (narozdíl řekněmě od íráckých, můžeme předpokládat, že zprávy o těch ustanou až v okamžiku, kdy dojde ke stažení Američanů z Iráku), mám nicméně pocit, že při součané frekvenci "příměří" stále hrozí akutní nebezpečí devalvace jejich důvěryhodnosti před západním publikem.

Při násilnostech mezi ozbrojenými frakcemi palestinských vládních stran Hamas a Fatah zahynulo dnes v pásmu Gazy pět lidí a 14 bylo zraněno. Večer byl unesen islámský učenec hlásící se k Hamasu. Agentury situaci v pásmu popisují jako další vlnu nepřátelství mezi Hamasem a Fatahem. Ministr informací Mustafá Barghútí vyzval obě strany, aby své ozbrojené složky zklidnily.

Dva muže, z nichž jeden patřil k vedení ozbrojené složky Fatahu, zabilo dopoledne na severu pásma Gazy komando. Fatah útok připsal Hamasu a označil jej za chladnokrevnou vraždu. Hamas odpovědnost za tento útok popřel. Při pohřbu mrtvého velitele se sešlo 3000 lidí. I tam se strhla přestřelka, při níž byly zraněny tři osoby.

Později střelci Fatahu zabili tři stoupence Hamasu před mešitou v Gaze. Zranili také 11 osob, z nichž tři jsou ve vážném stavu.

Večer byl v Gaze unesen známý profesor z islámské univerzity Alí Šaríf. Únosci na něj čekali u jeho domu, když se vracel z večerních modliteb. Šaríf se hlásí k Hamasu. Jeho dcera řekla, že když se ho pokoušeli sousedé chránit, začali únosci střílet. Následovala vlna únosů na obou stranách, takže teď je pohřešováno asi deset lidí.

Napětí mezi Hamasem a Fatahem se znovu vystupňovalo v minulých dnech, když předseda Fatahu, palestinský prezident Mahmúd Abbás rozhodl vyslat do města Gazy 3000 policistů. Chtěl tak zamezit vzmáhajícímu se chaosu, který tam panuje, ale toto rozhodnutí prý nekonzultoval s Hamasem.

V pátek kvůli tomu bylo při střetech mezi ozbrojenými muži obou hnutí zraněno deset Palestinců. V sobotu se strany dohodly, že policisté budou v zájmu uklidnění situace z Gazy staženi.

A dále:

Nejméně deset lidí, z toho osm při jednom incidentu, bylo zabito při nových bojích mezi ozbrojenými frakcemi premiérova radikálního hnutí Hamas a prezidentovy strany Fatah v pásmu Gazy. Z Egypta byli dnes do pásma přemístěny stovky bojovníků loajálních Fatahu jako možné posily proti ozbrojencům Hamasu. Zastavení mezifrakčních palestinských střetů dnes v Bruselu požadoval vysoký představitel Evropské unie pro společnou zahraniční politiku Javier Solana.

"Bezpečnost musí být posílena a zaručena," citovala agentura Reuters Solanovo vyjádření pro novináře po jeho schůzce s palestinským ministrem zahraničí Zijádem abú Amrem, který je nezávislým členem palestinské vlády národní jednoty. Pokračující násilnosti mohou zablokovat snahy o oživení blízkovýchodního mírového procesu, upozornil Solana, který údajně plánuje brzkou návštěvu palestinských území.

Hamas dnes přepadl výcvikový tábor prezidentovy gardy poblíž nákladního přechodu Karni mezi pásmem Gazy a Izraelem. Při útoku těžkými zbraněmi bylo zabito osm příslušníků prezidentových bezpečnostních sil.

Neznámí střelci také zahájili palbu na mikrobus s několika členy ozbrojené složky Hamasu, Brigád mučedníka Izzuddína Kásama. Jeden z ozbrojenců byl zabit. Izraelští vojáci zastřelili u Karni ozbrojeného Palestince.

Přes přechod Rafáh na jihu pásma Gazy, který byl nakrátko otevřen v jednom směru, dnes přešla z Egypta do pásma skupina 450 bojovníků Fatahu. Potvrdily to zdroje Fatahu, podle nichž však nemá být tento kontingent nasazen ve střetech s Hamasem.

Atd atd.

Podělte se o odkaz na tento článek ...