Fjordman
Thorbjørn Jagland je bývalý ministr zahraničí a norský premiér ze Strany práce. Nyní je prezidentem Stortingu, norského parlamentu, a technicky vzato je tak nejvýše postavenou osobou v zemi hned po králi. Nedávno napsal do listu Aftenposten esej nazvaný Islamofobi vårt nye spøkelse? (Je islámofóbie naším novým strašidlem?), ve kterém varoval před nebezpečím islámofóbie. Podle Jaglanda, který zjevně parafrázuje Komunistický manifest, obchází Evropou strašidlo - strašidlo islámfóbie. Zdá se, že mezi řádky Jagland naznačuje, že situace v Evropě se nyní podobá situaci třicátých let: jsme velmi blízko světové válce a pádu evropské demokracie, což je závěr, s nímž z celého srdce souhlasím. A zde také shoda mezi námi končí. Podle Jaglanda “až příliš málo lidí během meziválečného období chápalo, v jak nenávistné době žili. Zatímco ti, kteří chtěli mír, diskutovali, fašismus sílil. V průsečíku mezi islámisty a islámofóbií může povstat nový druh fašismu”.
Jagland vychvaluje způsob, jakým norská vláda vedená Stranou práce zvládla krizi poté, co mrňavý křestanský list Magazinet přetiskl nyní proslulé karikatury Mohameda z dánského listu Jyllands-Posten. Podle Bruce Bawera, “Velbjørn Selbekk, redaktor Magazinetu, pevně odolával nátlaku muslimských extrémistů (kteří mu vyhrožovali vraždou) a norského státu. Pak ale norský ministr práce a sociálního začlenění rychle svolal tiskovou konferenci v důležité vládní budově v Oslu. Selbekk sám přišel se zavrženíhodnou omluvu za přetištění karikatur. Za druhou stranu přijal tento kajícný čin Mohamed Hamdan, předseda Norské islámské rady, který zastupoval 46 muslimských organizací, a vyzval k tomu, aby byly všechny hrozby staženy zpět. V publiku byli členové norské vlády a největší shromáždění imámů v historii Norska”. Ačkoliv si Jagland myslí, že jsme karikaturovou kontroverzi zakončili dobrým způsobem, obává se, že mezi veřejností stále existuje velké množství tiché islámofóbie, protože “extrémisté prosazují zvrácenou verzi islámu”. Pravicová strana Pokrok, která je již druhou největší norskou stranou, během karikaturové záležitosti posílila a nyní se zdá, že nahrazuje Jaglandovu Stranu práce jako největší strana v zemi, poprvé po osmdesáti letech.
Thorbjørn Jagland doporučuje proti boji s “rostoucím rasismem” časem prověřené eurábijské metody. Již dříve velebil rozhodnutí EU začít s přístupovým vyjednáváním s Tureckem jako “stejně důležité pro Evropu jako pád berlínské zdi”, aniž by pochopitelně řekl jediné slovo o skutečnosti, že je to silně proti přání většiny lidí v takřka všech zemích EU. Jagland obzvláště chce, aby si Norové vzali příklad ze svých sousedů ve Švédsku, které není tak “xenofóbní”, jako náš další skandinávský soused, Dánsko. Myslí to Jagland vážně? Švédsko je v přístupu k těmto věcem pravděpodobně nejhorší zemí na světě.
Švédsko má pětadvaceti procentní míru skutečné nezaměstnanosti. Co se stane, pokud nebo až se švédský sociální stát zhroutí? Nění pravděpodobné, že to povede k záplavě “sociálních turistů” do sousedních zemí, jako například do Norska? Tato otázka nebyla položena, tím méně diskutována, jediným politickým vůdcem v zemi.
Počet obvinění ze znásilnění ve Švédsku se během jedné generace zečtyřnásobil, společně s muslimskou imigrací. Skupině podezřelých znásilňovačů dominují cizinci z Alžírska, Líbye, Maroka a Tuniska. Právnička Ann Christine Hjelm zjistila, že 85 procent znásilňovačů usvědčených u jednoho ze soudů se narodilo na cizí půdě nebo cizím rodičům. Nový sociologický průzkum vlny loupeží ve městě Malmö za poslední rok ukázal, že jsou součástí “války proti Švédům”. To je vysvětlení, které poskytli mladí lupiči imigrantského původu. “Když jsme ve městě a loupíme, vedeme válku, válku proti Švédům”. Toto tvrzení bylo opakováno několikrát. “Moc pro mě znamená, že ke mě budou Švédové vzhlížet, ležet na zemi a líbat mi nohy”. Chlapci se smíchem vysvětlují, že “když loupíte, prožíváte vzrušující pocity, cítíte se uspokojený a šťastný, cítíte se, jako když jste uspěli, cítíte se prostě dobře”. “Je tak snadné olupovat Švédy, tak snadné”. “Loupíme každý den, kolik chceme a kdy chceme”.
Vysokoškolský učitel v Malmö odhalil asi deset arabských studentů, jak se smějí a křičí “Aláhu akbar!”, zatímco sledují DVD, na kterém je zajatci v Íráku uřezávána hlava. Ředitel si nemyslel, že incident představuje nějaký větší problém. V roce 2002 zažilo 139 švédských škol žhářský útok. Björn Vinberg z požádního sboru v Kroksbäcku v Malmö říká, že je ponižující a degradující znovu a znovu hasit ohně ve stejných imigrantských oblastech, zatímco se jim školáci smějí a okamžitě zapalují nové. Jeho kolegové byli na stejných místech ne méně než dvacetkrát, pokaždé naprosto zbytečně. Jedna ze škol v Malmö nedávno kvůli nekontrolovatelnému násilí uzavřela celou jednu svojí část, což je něco, co bylo ve Švédsku před jednou generací zcela nepředstavitelné.
Švédsko je polototalitní zemí. Je to pozlátko. Na povrchu je Švédsko tolerantní zemí a mírumilovnou demokracií. Ve skutečnosti zde existuje masivní mediální cenzura, prováděná uzavřenou elitou, která je vyděšená možností diskuse o imigraci. Došlo dokonce k fyzickým útokům na kritiky imigrace ze strany levicových extrémistů, což bylo převážně ignorováno a tudíž státem tiše schváleno, dokud nyní nezačalo docházet dokonce i k útokům na parlamentní strany. Žádný dissent není tolerován.
Průzkum veřejného mínění odhalil, že dva ze tří Švédů pochybují o tom, že islám může být sloučen se švédskou demokracií, a velmi výrazná část populace chtěla po léta omezit imigraci. Přesto ani jedna ze stran zastoupených ve švédském parlamentu není upřímně kritická k multikulturní společnosti nebo k současné imigrační politice. Švédská elita si sama gratuluje k tomu, že se jí podařilo zabránit, aby “xenofóbní” strany získaly vliv, zatímco země se jim hroutí pod nohama. Ne, pane Jaglande, není nic, co bysme se mohli naučit od Švédů, kromě pokrytectví dovedeného k dokonalosti. Měli bychom je studovat pouze proto, abychom se vyhnuli tomu, že nás stáhnou sebou, až padnou, k čemuž dojde.
Kupodivu ve stejný okamžik, kdy Jagland varoval proti rostoucí “islámfóbii”, varoval článek v Aftenposten, že “mladíci” ničí norské hlavní město Oslo. Po bližším zkoumání se zdá, že tito “mladíci” pozoruhodně připomínají stejné “mladíky” muslimského imigrantského původu, kteří ničí tolik dalších měst západní Evropy:
Mladíci ničí Oslo
Zločinná mládež ničí sociální prostředí Osla, říká městský soud v Oslu. Mladé dívky jsou znásilňovány a olupovány. Školákům je vyhrožováno smrtí, loupeží a napadením. Policie nyní odkrývá další násilný gang v Grorudvalley na okraji Osla. 5. února v neděli v noci byli oloupeni čtyři chlapci. Osm mladíků ve věku mezi 15 a 18 roky bylo zatčeno a jsou nyní obviněni z loupeží. Všichni podezřelí jsou cizího původu. Jeden z podezřelých, Somálec, kterému bylo minulý týden 17 let, stanul před soudem a byl kvůli ochraně společnosti poslán do vězení. Pouhé čtyři dny poté, co byl zatčen, měl stanout před soudem kvůli dalšímu případu loupeže. Byl poslán přímo do vězení v Oslu, kde bude sedět za několik loupeží, znásilnění a pomoc při dalším znásilnění.
Sedmnáctiletý Somálec měl na svědomí několik zločinů, nejhorším z nich je ale zřejmě znásilnění mladé dívky na předměstí Hoybraaten před rokem. Soud v Oslu prohlásil, že znásilnění bylo nezvykle brutální a trvalo několik hodin. Dívka byla ohrožována nožem a byla bita. Somálec bil dívku tak brutálně a tak dlouho, že doktor, který jí poté ošetřoval, řekl, že mohla zemřít. Její hlas se změnil. Dívka nyní trpí těžkými psychologickými problémy. Mladík byl odsouzen na čtyři a půl roku ve vězení, z toho tři roky podmíněně, což znamená, že si odsedí pouze jeden a půl roku. Rozsudek také zahrnoval trest za další znásilnění, během kterého jeho norsko-marocký přítel znásilnil třináctiletou dívku, zatímco jí Somálec ohrožoval a hlídal. Bylo s ní také zacházeno brutálně a po tomto prožitku prožívá vážné problémy. Soud prohlásil, že dívka byla obtěžována rodinou norského Maročana a jeho přáteli. Zašlo to až tak daleko, že dívka se rozněvala na vlastní matku za to, že dala jméno znásilňovače policii. Dívka chtěla pachatelům zaplatit, aby jí nechali na pokoji. Její psychologický stav je tak špatný, že musela být násilím poslána do mentální instituce. Její školní výuka je v troskách.
Aftenposten by měl být pochválen za pouhé otištění politicky nekorektního článku, jaký je bohužel v norských médiích vzácný. Původní článek v norštině si rychle získal více než stovku komentářů čtenářů. Bylo po ním tolik rozzuřených komentářů, že se list rozhodl je smazat. Můj obecný dojem je, že rychle rostoucí část populace muslimům nevěří. Tuto skutečnost zakrývá pouze masivní mediální cenzura a mám podezření, že to samé platí pro většinu Evropy. Nicméně se zdá, že Aftenposten zapoměl na zprávu, kterou otiskl před několika lety. V roce 2001 byli dva ze tří obviněných ze znásilnění v norském hlavním městě imigranti nezápadního původu, ukázala policejní studie. V osmdesáti procentech případů byly oběťmi norské ženy. Přední člen Liberání strany Odd Einar Dørum požadoval, aby byla na stůl vyložena všechna čísla: “Spodina je spodina, bez ohledu na barvu kůže”. Mezi roky 2001 a 2005 byl Dørum norským ministrem spravedlnosti a od roku 2001 tyto statistiky nikdo nespatřil. Množství obvinění ze znásilnění v Oslu stále vzrůstá. Existují bohaté důkazy o brutálních skupinových znásilněních páchaných imigranty na rodilých dívkách.
Nejen že autority neudělaly nic, aby zastavily tento trend rasistických útoků proti rodilým Norům, naopak podnikly kroky, aby posílily zátah proti “rasismu” Norů. V roce 2005 prosadil Storting, norský parlament, nový antidiskriminační zákon, který byl připraven tehdejší ministryní imigrace Ernou Solberg, která dříve vyzvala stát, aby v norsku zavedl soudy šaríe. Zákon říká jasnými slovy, že v případech podezření z přímé nebo nepřímé diskriminace na základě náboženství nebo etnicity jsou Norové vinni, pokud nedokáží opak. Imigrační mluvčí pravicové strany Pokrok Per Sandberg se obává, že zákon ohrozí práva běžných, zákony dodržujících, norských občanů. Obrácení povinnosti důkazu je spojené s povinností zaplatit odškodné, což znamená, že nevinná osoba riskuje, že bude muset zaplatit obrovskou sumu za něco, co neudělala. FOMI, norské protiislámské internetové stránky, byly nedávno obviněny z “rasismu a šíření islámofóbie”, protože přeložily několik článků z Frontpage Magazine, které komentovaly muslimskou vlnu znásilňování na Západě.
Bruce Bawer, autor nedávno vydané knihy While Europe Slept: How Radical Islam is Destroying the West from Within (Zatímco Evropa spala: Jak ničí radikální islám Západ zevnitř), věnuje ve svých pracích velké množství prostoru evropským médiím, což je záhodné. Norský premiér a vůdce Strany práce Jens Stoltenberg prohlásil, že “novinářská rozmanitost je příliš důležitá, než aby jí bylo možné ponechat trhu”. Vláda stále provozuje dva ze čtyř celostátních televizních kanálů a tři z celostátních rozhlasových stanic. NRK, norský ekvivalent BBC, obsahuje stejné protiamerické, protiizraelské a proislámské zaujetí, a byla do roku 1992, tři roky po pádu berlínské zdi, jediným norským celostátním kanálem. Vůdce pravicové strany Pokrok Carl I. Hagen označil NRK za ARK, neboli “Vysílací firmu Strany práce”, protože až do devadesátých let byla většina jejích vůdčích členů bývalými vůdci Strany práce. Kromě toho norští daňoví poplatníci financují komerční norské listy. To má údajně zajistit rozmanitost názorů. V tomto systému norští daňoví poplatníci, ať už chtějí, nebo ne, sponzorují existenci norského komunistického listu Klassekampen (Třídní boj), jehož členové od sedmdesátých let usilovně popírají, že by Pol Pot a jeho soudruzi spáchali jakékoliv masové vraždy, a odsuzují taková obvinění jako “kapitalistické lži”, které mají pošpinit úspěšný socialistický národ. Jediný norský profesor žurnalismu na univerzitní úrovni, Sigurd Allern, je bývalým vůdcem Komunistické strany. Dnes učí budoucí novináře na univerzitě v Oslu kritickému myšlení.
Ve stejnou dobu dokáže Norsko jen těžko přijít s jediným rozumným konzervativním listem, k němuž má nejblíže hospodářský deník Dagens Næringsliv. Nejpravicovější listy, jako Aftenposten nebo VG, mohou být v nejlepším případě označeny za centristické nebo dokonce měkce levicové, s několika individuálními středopravicovými novináři. Rozmanitost v médiích tak v Norsku znamená celý rozsah od tvrdé levice k měkké levici, přičemž norský ekvivalent New York Times je tak pravicový, jak je v Norsku možné. Jak Bawer poznamenává, když poprvépřišel do Norska, udělalo na něj dojem množství listů, které Norové denně čtou. Až později se začal zabývat tím, jaké informace z těchto listů doopravdy dostávají.
Norové jsou na sebe pyšní kvůli svému sofistikovanému a informovanému pohledu na svět a vidí Američany jako povrchní a s mozky vymytými propagandou FOX News. Samotné slovo nebo koncept Eurábie bylo sotva kdy v norských médiích zmíněno. Jeden prominentní novinář, podle norských standardů nikoliv levicový, mi řekl, že Eurábie je pouhou další konspirační teorií, která je srovnatelná s Protokoly sionistických mudrců. Kari Vogt, historik náboženství z univerzity v Oslu a široce citovaný odborník na islám v zemi, prohlásil, že kniha Ibn Warraqa Proč nejsem muslim je pro studium islámu relevantní stejně jako Protokoly pro studium judaismu. Norská nevládní organizace Fond pro svobodu vyjadřování podpořila překlady a vydání proslovů Usámy bin Ládina. Také udělila redaktorovi komunistického listu Klassekampen Cenu za svobodu projevu za jeho statečnost při obhajově svobody projevu. Prokazoval ve svých sloupcích sympatie k islámským teroristům.
Z nějakých podivných důvodů byla kniha Bruce Bawera prozatím norskými médii ignorována, bez ohledu na skutečnost, že Bawer žije v Norsku a že jeho práce čtou se zájmem odborníci i laici na obou stranách Atlantiku. Může být, že se dotknul nějakých citlivých otázek, o kterých sofistikovaný norský tisk nechce mluvit? Knihy Michale Moora kritizující USA byly přeloženy do norštiny a prodávají se velmi dobře. Je nějaká šance, že se to stane s Bawerovou knihou kritizující Evropu?
Jagland se obává možnosti nového mocného fašistického hnutí v Evropě, a já také. Není ale žádný důvod, aby k tomu došlo, pokud budou lidé cítit, že jejich zvolení zástupci prosazují jejich zájmy způsobem, jaký se od nich očekává. Když vláda ale nedokáže nadále zajistit bezpečnost svých občanů, dny takové vlády jsou sečteny a mohou být sečteny i dny takového systému vlády. Vybudovat naší civilizovanou západní společnost zabralo staletí tvrdé a upřímné práce, soudě podle současných událostí ale může trvat pouze několik krátkých desetiletí, než tato civilizovaná společnost spáchá kolektivní sebevraždu. Je ohromující vidět tak rychlý rozpad staletí starých evropských zemí kvůli imigraci bez asimilace. Četl jsem norské historiky a “odborníky”, kteří tvrdí, že masové imigrace se není třeba obávat, protože k imigraci docházelo vždy a tato situace není nová.
To je chytrá forma lži. Na začátku 21. století je celkové množství lidí mnohem vyšší, než tomu bylo kdykoliv jindy v historii lidské rasy. Ve spojení s moderními komunikačními prostředky dostaneme největší a nejrychlejší přesuny populací, které byly kdy zaznamenány, dostatečně velké na to, aby zničily státy, nebo v případě Evropy možná celé kontinenty. Toto je “velké vymírání národů” a malé skandinávské národy s několika milióny obyvatel, kapkou v moři lidstva, budou těmito procesy zcela rozdrceny, pokud nepodniknou proti imigraci silné kroky. To je jednoduchá pravda. Přesto vše, co naši vůdcové dělají, je, že varují před “xenofóbií”. Dr. Ole Jørgen Anfindsen, redaktor stránek of HonestThinking.org, věří, že norské autority podváděly s prognózami počtu imigrantů. Podle jeho údajů se stanou etničtí Norové menšinou ve své vlastní zemi před rokem 2050, pokud budou současné trendy pokračovat, a v Oslu k tomu dojde již dlouho před tím. Počet muslimů v Norsku se během posledních 15 let zečtyřnásobil, což znamená roční růst přesahující devět procent.
Pokud se současné trendy nezmění, rodilí Norové se stanou během několika desetiletí menšinou ve svém hlavním městě, což je situace, ke které od založení Osla před tisíci lety ještě nikdy nedošlo. Nově příchozí se stěhují do těchto oblasti a týrají rodilé obyvatele, kteří se stali příliš měkkými, než aby se dokázali ubránit. Na tomto scénáři není nic nového; uskutečňoval se po tisíciletí, od začátku existence lidstva. Je tvrdým zákonem přírody. Co je v tomto případě jedinečné je to, že původní obyvatelé země jsou nuceni financovat vlastní kolonizaci a nakonec i vymření, a to svými vlastními vůdci, kteří tento čin vydávají za čin “tolerance”.
Podělte se o odkaz na tento článek ...
Dánové už to udělali zase:
Islám Info opět přerušuje činnost:
Lékař uvězněn kvůli obvinění z "rouhání":
Holandští konzervativci zakládají muzeum zakázaného umění:
Robert Spencer - Islám bez závoje: