Muslimský prorok Mohamed řekl: "Pokud někdo změní své náboženství, zabijte ho" (Sahih Buchari, svazek 9, kniha 84 (Zacházení s odpadlíky), hadís č. 57):
Návrh zákona, který byl přijat pákistánským parlamentem v prvním čtení, se nyní dostal před stálou komisi. Zákon o odpadlictví z roku 2006, který byl předložen šestistrannou politicko-náboženskou aliancí, Muttahida Madžlis-i-Amal, neboli MMA, a který vláda předložila komisi, by zavedl trest smrti pro muslimské muže a doživotní vězení pro muslimské ženy v případě, že opustí islám. Také by propadl jejich majetek a přišli by o právní nárok na péči o své děti.
Během zasedání zákonodárci zamítli další návrh předložený menšinovou poslancem Bhandarou z menšinové strany MNA, který se snažil o zlepšení existujícího zákona o rouhání. …
Pokud se návrh stane zákonem, kdokoliv, kdo konvertuje od islámu k jinému náblženství bude odsouzen k smrti (pokud je muž) nebo k doživotnímu vězení "dokud nedojde k pokání" (pokud je žena).
Sekce 4 zákona říká, že dostatečným základem k odsouzení za odpadlictví je svědectví nejméně dvou dospělých nebo přiznání před soudem. Svědectví nemuslimů není nicméně u některých pákistánských soudů přijatelné.
Sekce 5 stanovuje, že "pachatel" musí dostat 3 až 30 dní na to, aby se konverze zřekl a vrátil se k islámu. Nicméně i v případě, kdy se osoba vrátí k islámu mu může soudce uložit dvouletý trest za jeho "zločin". Obviněný může konvertovat tam a zpět až třikrát, než se trest smrti stane automatickým.
Podle Sekce 8 propadá veškerý majetek odpadlíka a získají ho jeho muslimští příbuzní. Sekce 9 říká, že také přijde o péči o všechny nezletilé děti, které má ve své péči, včetně svých biologických dětí.
Nemuslimské, jak by mohli někteří tvrdit? Srovnejme pákistánský zákon s výnosy klasické šaríe, jak jsou zaznamenány ve sbírce právních textů Umdat al-salik, neboli Opora poutníkova, jejíž anglický překlad byl v roce 1991 certifikován káhirskou univerzitou al-Azhar, nejvyšší institucí sunnitské vzdělanosti, jako "v souladu s vírou a praxí ortodoxní muslimské komunity":
O-8.0 Odpadlictví od islámu (ridda)
(O: Opuštění islámu je nejodpornější formou nevíry (kufr) a také nejhorší. Může k němu dojít prostřednictvím sarkasmu, jako když je někomu řečeno, "ostříhej si nehty, to je sunna", a on odpoví "neudělal bych to, i kdyby to tak bylo", v kontrastu se situací, kdy existují okolnosti, které ho ospravedlňují, jako když se jeho jazyk zaběhne, nebo když někoho cituje, nebo to říká ze strachu.)
O-8.1
Když osoba, která dosáhla puberty a je příčetná, dobrovolně odpadne od islámu, zaslouží si být zabita.
O-8.2
V takovém případě je povinností chalífy (A: nebo jeho zástupce) ho požádat, aby se kál a vrátil se k islámu. Pokud tak učiní, je to od něj přijato, pokud ale odmítne, je okamžitě zabit.
O-8.3
Pokud je svobodný, nemůže ho zabít nikdo kromě chalífy nebo jeho zástupce. Pokud ho zabije někdo jiný, je vykonavatel potrestán (def: O-17) (O: za osobování si chalífova privilegia a zasahování do jeho práv, protože jde o jednu z jeho povinností).
O-8.4
Není žádné odškodnění za zabití odpadlíka (O: ani žádné pokání, protože jde o zabití někoho, kdo si zaslouží zemřít).
O-8.5
Pokud odpadne od islámu a vrátí se několikrát, je to (O: t.j. jeho návrat k islámu, ke kterému dojde, když vysloví dvě vyznání víry (def: O-8.7(12)) od něj přijato, je ale potrestán (O-17).
O-8.6
(A: Pokud odpadne od islámu manželka ze završeného manželství, pár je po čekací období, které trvá tři intervaly mezi menstruacemi, rozdělen. Pokud se manželka vrátí k islámu před koncem čekacího období, manželství není zrušeno, ale má se za to, že trvalo po celou dobu.)
O-8.7: Činy představující opuštění islámu
(O: mezi činy, které představují odpadnutí od islámu (ať nás před nimi Aláh chrání) jsou:
1- poklonit se modle, ať už sarkasticky, z pouhé paličatosti, nebo ze skutečného přesvědčení, jako toho, když někdo věří, že Stvořitelem může být něco, co má počátek v čase. Slunce a měsíc jsou v tomto ohledu jako modly, a o poklonění se někomu jinému než Aláhovi jde tehdy, když je to zamýšleno jako uctívání toho stejně jako uctívání Aláha;
2- úmysl spáchat nevíru, i když jen v budoucnosti. A jako tento záměr je i rozhodování se, zda tak učinit nebo ne: člověk tak tedy tímto způsobem okamžitě páchá nevíru;
3- říkat věci, které ukazují nevíru, jako "Aláh je třetím ze tří", nebo "jsem Aláh" - pokud se člověku nezaběhl jazyk, nebo nejde o citaci, nebo jde o jednoho z přátel Aláha Nejvyššího (wali, def: w-33) v duchovně intoxikovaném stavu naprostého zapomnění (A: přítel Aláhův nebo ne, někdo zcela nedbalý je jako kdyby byl šílený, a není právně zodpovědný), a proto nejde o nevíru;
4- zlořečit Aláhovi nebo jeho prorokovi;
5- popírat existenci Aláha, jeho věčnost bez počátku, jeho věčnost bez konce, nebo popírat některý z jeho atributů, které mu připisuje koncensus muslimů;
6- být sarkastický o Aláhovu jménu, Jeho příkazech, Jeho zákazech, Jeho slibech, nebo Jeho hrozbách;
7- popírat verš Koránu nebo něco, na čem se shoduje koncensus (def: b-7) učenců, nebu přidat verš, který tam nepatří;
8- uštěpačně říkat "Nevím, co je to víra";
9- odpovědět někomu, kdo řekne "Není žádná moc nebo síla kromě skrze Aláha" výrokem "’Není žádná moc nebo síla atd. tě nezachrání před hladem";
10- pokud tyran řekne "Jednám bez Aláhova rozhodnutí" utiskované osobě, když řekla "Toto je rozhodnutí Aláhovo";
11- říct, že muslim je nevěřící (kafir) slovy, která se nedají vyložit jako pouhý nevděk Aláhovi za božské požehnání;
12- když někdo chce naučit prohlášení víry (arabsky šahada, slovy "La ilaha ill Allahu Muhammadun rasulu Llah" (Není boha kromě Aláha a Mohamed je jeho prorokem)), a muslim ho to odmítne naučit;
13- označit muslima nebo někoho, kdo se chce stát muslimem, označením nevíry (kufr);
14- popírat povinný charakter něčeho, co je podle koncensu muslimů (ijma, def: b-7) součástí islámu, když je to dobře známo, jako modlitba (salat), nebo i jen jednu modlitbu z povinných pěti, pokud neexistuje nějaká omluva (def: u-2.4);
15- tvrdit, že některý z Aláhových proroků je lhář, nebo popírat, že byli sesláni;
(n: Ala al-din Abidin dodává toto?
16- zlořečit islámu;
17- věřit, že věci samy o sobě nebo z vlastní přirozenosti mají nějaký příčinný vliv nezávislý na vůli Aláhově;
18- popírat existenci andělů nebo džinů (def: w-22), nebo nebí;
19- vyjadřovat se sarkasticky k jakémukoliv rozhodnutí Svatého práva;
20- nebo popírat, že Aláh zamýšlel, že prorokovo poselství má být náboženstvím, které má následovat celý svět (al-Hadíja al-Alaija (y-4), 423-24)
Jsou další, protože toto téma je takřka nevyčerpatelné.))
Podělte se o odkaz na tento článek ...
Dánové už to udělali zase:
Islám Info opět přerušuje činnost:
Lékař uvězněn kvůli obvinění z "rouhání":
Holandští konzervativci zakládají muzeum zakázaného umění:
Robert Spencer - Islám bez závoje: