Greek Helsinki Monitor při příležitosti Mezidárodního dne žen opět zdůraznil rozsáhlé porušování práv muslimských rómských žen v Thrácii na základě práva šaría, včetně prodeje 13-14letých nevěst za 3000 euro. …

Bylo připomenuto, že mluvčí řeckého ministerstva zahraničí George Koumoutsakos 16. února 2007 řekl, že přijímání šaríe je “znamením citlivosti řeckého státu k jistým sociálním reáliím řeckých muslimských občanů”.

Nicméně když se Komise OSN pro eliminaci diskriminace žen 24. ledna 2007 dotazovala na provdávání nezletilých, oficiální řecká delegace ve své odpovědi lhala, že: “Praxe prodávání nezletilých není povolena ani praktikována”.(Zjevně s výjimkou případů, kdy je - islámské právo šaría ve skutečnosti spodní věk pro provdání dítěte ženského pohlaví neurčuje - Islám Info)

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Řecko označilo za nepřijatelné, že Turecko dosáhlo zrušení cvičení NATO v oblasti řeckého ostrůvku Aghios Efstratios v Egejském moři na základě námitky, že jde o demilitarizovanou oblast. Podle řeckého tisku se Severoatlantická aliance rozhodla manévry zrušit na žádost tureckého velitelství aliance v tureckém Eskisehiru.

“Turecký krok je nepřijatelný a z hlediska mezinárodního práva a lausannské smlouvy (1923), která stanoví hranice Turecka, nepodložený,” řekl mluvčí řeckého ministerstva zahraničí Jorgos Kumutsakos.

“Turecká akce nejen zpochybňuje svrchovaná práva spojenecké země, ale podkopává také soudržnost aliance,” zdůraznil. Zástupce Řecka se brzy sejde s generálním tajemníkem NATO a bude ho o záležitosti informovat, dodal.

Náčelník generálního štábu řeckých ozbrojených sil Panajotis Hinofotis zaslal NATO protestní dopis. “Aliance není kompetentní v otázkách, které upravují mezinárodní konvence definující otázky svrchovanosti,” řekl šéf armády řeckému deníku Katimerini.

Přes určité sblížení mezi Aténami a Ankarou, s nímž obě země započaly v roce 1999 v ekonomice a turistice, vedou mezi sebou oba členové NATO stále spory v otázkách svrchovanosti v Egejském moři. Dalším sporným bodem je Kypr, rozdělený od roku 1974 na řeckou a tureckou část.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Na tři tisíce lidí v centru Atén demonstrovalo za větší práva přistěhovalců žijících v Řecku. Akce byla uspořádána odborovými organizacemi a nesla heslo “Červenou kartu byrokracii - zelenou kartu lidskosti”.

Účastníci demonstrovali pro odstranění byrokratických překážek ohledně udělování bytových povolení a požadovali, aby děti, které se migrantům narodí na území Řecka dostaly automaticky řecké státní občanství.

Na území Řecka žije podle oficiálních údajů legálně kolem 700.000 přistěhovalců, ilegálně podle odhadů asi 300.000 dalších.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Poprvé od nadvlády Turků za Otomanské říše má být v Athénách postavena mešita - s požehnáním řeckého parlamentu.

Do metropole přišly v posledních letech statisíce muslimů. Řecká ústava sice zaručuje svobodu vyznání, ale v zemi, jejíž obyvatelstvo se z 96 procent hlásí k pravoslavné církvi, jsou návrhy na stavbu mešity značně kontroverzní.

Ve staré části Atén známé jako Plaka najdeme mešity z otomanské éry. “Vítězná mešita” tu stojí už od roku 1458. Dnes jsou ale pouze cílem turistických výprav - a v jedné z nich dokonce zřídili muzeum řeckého lidového umění.

“Nechceme nové Kosovo”

Athény jsou tak jediným hlavním městem v Evropské unii, které nemá svatostánek pro svou muslimskou populaci. Zhruba dvě stě tisíc zdejších vyznavačů islámu se musí scházet v suterénech domů a na jiných místech, kde je to jen trochu možné. Nemají formální svolení úřadů, ale radnice to tolerovala, zatímco hledala jiné řešení.

Před athénskou olympiádou - ve snaze představit Řecko jako nábožensky vstřícnou zemi - tehdejší socialistická vláda našla východně od metropole pozemek pro mešitu a muslimské centrum. Zaplatila by je Saúdská Arábie a měly být vidět už z athénského mezinárodního letiště.

To však vyvolalo demonstrace v nedalekém hluboce konzervativním městečku. Tam, kde měla stát mešita, vyrostla pravoslavná kaple, aby připomínala protesty, jež vládní plány zmařily. Při zvláštních příležitostech odtud zní zvon a z kopce se vzdorně směrem k letišti tyčí kříž.

“Tady žijí křesťané a myslím, že když přijedete do Řecka, první, co uvidíte, má být symbol naší víry, a ne mešita,” říká Angelo Kouias, jeden z organizátorů někdejších demonstrací.

“Nepřejeme si, aby tak blízko u Athén vzniklo další Kosovo,” zdůrazňuje Athanasius Papagiorgiou, chirurg a vedoucí skupiny, která se postavila proti vládnímu záměru. “Kosovo bývalo centrem pravoslaví. Dnes není ničím.”

“Když daně, tak i mešita”

Profesor George Moustakis reprezentuje jinou tvář ortodoxní víry - věří v porozumění mezi stoupenci různých vyznání. Už před sedmnácti lety se připojil k petici za výstavbu mešity.

“Vždy jsem byl proti vztahu mezi církví a státem, na jehož základě řečtí pravoslavní hodnostáři rozhodovali i o postavení jiných náboženských směrů,” uvádí profesor Moustakis a oceňuje, že parlament teď církvi takové privilegium odebral. A ta zase stáhla své veto - stavbu podporuje, stejně jako dnešní vláda pravého středu.

“My, athénští muslimové, tu platíme daně, takže máme právo modlit se v důstojné budově,” upozorňuje Naim Ghandour, který koordinuje stavební plány na severu metropole. “Nežádáme vládu o finanční pomoc. Nehledáme ani zahraniční sponzory, bude to řecká mešita pro řecké muslimy.”

Její sága není v Evropě výjimečná. Ve Španělsku byla nedávno otevřena první nová mešita od šestnáctého století, kdy se křesťané znovu chopili vlády nad Iberským poloostrovem, do té doby ovládaným muslimy. Úřady se stavbě mešity v Granadě bránily celých dvacet let.

Podobný plán například již sedm let rozděluje také obyvatele jednoho malebného kouta italského Toskánska.

Tento scénář se asi bude opakovat i jinde v Evropské unii, která potřebuje nové pracovní síly - a kam proto míří i zástupy vyznavačů jiné než křesťanské víry.

Podělte se o odkaz na tento článek ...