Zvraty ve zpolitizovaném procesu s bulharskými sestřičkami: po zrušení rozsudku jim opět hrozí smrt.

Proces se zdravotníky, které libyjský soud obvinil z nakažení více než 400 dětí virem HIV, opět uvízl na mrtvém bodě. Libyjský žalobce totiž včera u odvolacího soudu znovu požadoval pro obviněné trest smrti. Přitom bulharští představitelé doufali v to, že na konci nového procesu, který začal letos v květnu, budou zdravotníci zproštěni viny.

„Důkazy byly zveřejněny a po přiznání obviněných a prohlášeních svědků požaduji nejvyšší trest, kterým je trest smrti,“ uvedl žalobce Umar Abdulchálik. „Byl to krutý, trestuhodný a nelidský čin,“ dodal s tím, že 53 dětí ze 426 nakažených již zemřelo. Soud byl poté odročen na 5. září. Sestry a lékař jsou obviněni, že naočkovali virus HIV způsobující syndrom získaného selhání imunity (AIDS) libyjským dětem v nemocnice v Benghází na severovýchodě země. Šestice zdravotníků byla zatčena v roce 1999 a o pět let později byla odsouzena k trestu smrti zastřelením.

V prosinci 2005 ale libyjský nejvyšší soud nařídil nový proces a nepravomocné rozsudky zrušil. Podmínkou však bylo, že Sofie poskytne finanční náhradu rodinám obětí, a to ve výši 4,4 miliardy eur. To Sofie sice odmítla, krátce nato ale Bulharsko spolu s Libyí, Spojenými státy a Evropskou unií oznámilo vytvoření mezinárodního fondu, z něhož budou vypláceny finanční kompenzace postiženým libyjským rodinám. Kolem celého procesu panuje řada nejasností. Všichni obvinění měli být například ke svým doznáním donuceni mučením. Jak psala bulharská média, zdravotní sestry byly nuceny se před vyšetřovateli svlékat. Byly drženy téměř bez vody a beze spánku. Policisté jim údajně také hrozili, že je nakazí virem HIV. Přitom i Světová zdravotnická organizace či přizvaní odborníci na AIDS odmítají, že by za nákazou stály zdravotní sestry. Podle nich se virus HIV v nemocnici rychle šířil již před jejich příchodem a na vině byly zejména špatné hygienické podmínky.

Celý proces má i důležitý politický rozměr. Libye se již několik let snaží vymanit z mezinárodní izolace, ve které se vyskytla kvůli vývoji zbraní hromadného ničení. Tripolis se ale poslední roky snaží zapůsobit v mnohem lepším světle a proto například uznal svou odpovědnost za atentát proti letadlu nad jezerem Lockerbie. Za další vstřícný krok by mezinárodní společenství určitě považovalo i zproštění obvinění v případu zdravotníků. I proto se do procesu vložil libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, který uvedl, že pokud byla přiznání výsledkem mučení, tak by měla být obvinění zrušena. Přesto to ale podle něj neznamená, že tím by byl celý případ u konce.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Íránští vojáci se v úterý zmocnili rumunské ropné plošiny Orizon na ostrově Kiš nedaleko íránského pobřeží v Perském zálivu. Na plošinu údajně nejprve vystřelila íránská válečná loď a posléze ji obsadili íránští vojáci.

Dvacet šest těžařů rumunské společnosti Grup Servicii Petroliere, které plošina patří, je nyní bez spojení s vnějším světem. Podle jejího mluvčího Radu Petresca nebyl nikdo ze zaměstnanců zabit ani zraněn.

Íránská loď se podle agentur v úterý nejprve přiblížila k ropné plošině a vystřelila do vzduchu. Poté vystřelila přímo na ropnou plošinu Orizon. O půl hodiny se vojáci vylodili a těžební zařízení obsadili. Informace potvrdil rumunský velvyslanec v Teheránu Eugen Chira.

Spory s Íránem

Ropná plošina na ostrově Kiš patří spolu s dalšími pěti soukromé rumunské společnosti Grup Servicii Petroliere. Ta měla podle informací v médiích na jaře stání u íránského soudu ohledně provozování jiné plošiny poblíž íránského pobřeží. Plošina Orizon byla postavena v roce 1987 a váží 13 tisíc tun.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Rumunská policie zadržela muže podezřelého z plánování automobilového bombového útoku na protest proti spolupráci Rumunska s americkými silami v Íráku.

Florin Lesch, muslimský konvertita, byl zastaven v pondělí, zatímco jel směrem k městu Timisoara s bombou vyrobenou z plynových bomb, oznámila policie.

Rozvědné služby prohlásily, že ho sledovaly po dobu takřka dvou let kvůli podezření ze spojení s teroristickými skupinami.

Jeho zadržení proběhlo ve stejné době jako parlamentní debata o financování zpravodajské služby.

“Měli jsme dvoje podezření, jednak že Lesch patřil k několika teroristickým organizacím, a jednak že plánoval provedení teroristického útoku”, řekl mluvčí zpravodajské služby rumunskému rádiu.

Rumunsko má v Íráku více než 800 vojáků.

Podělte se o odkaz na tento článek ...