Vedle své podpory "demokracie v Turecku", tedy jeho islamizace prostřednictvím převzetí všech důležitých pozic islámskou AKP:

Spojené státy se budou snažit přesvědčit francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který je neochvějným oponentem vstupu Turecka do Evropské unie, aby zmírnil svůj postoj, oznámilo americké ministerstvo zahraničí. …

Když byl dotázán, co mohou Spojené státy udělat, aby zvrátily negativní postoj Sarkozyho a Merkelové ke vstupu Turecka do EU, mluvčí ministerstva zahraničí Tom Casey řekl reportérům, že to bude na členských státech, aby rozhodly, kdo se k unii připojí.

"Jak víte, naše silná podpora turecké kandidatury na členství v EU pokračuje", řekl.

"To je postoj, který jsme sdělili kancléřce Merkelové", pokračoval Casey. "Jsem si jistý, že to je postoj, který budeme mít možnost sdělit prezidentovi Sarkozymu".

Spojené státy obhajují členství Ankary v EU ze strategických důvodů. Sarkozy ale říká, že Turecko není evropské a nesdílí evropské hodnoty. Analytici považují Turecko za pravděpodobně největší spor mezi Washingtonem a prezidentem Francie.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Když se istanbulští výrobci plavek Kom, Nelson, Ay-Yildiz a Zeki Triko pokusili pronajmout si billboardy a další reklamní plochy na propagaci modelů na rok 2007, bylo jim řečeno, že istanbulský magistrát jim nevydá povolení pro jejich plakáty, protože je považuje za "nemorální".

Firmy si následně podaly žádost na městském oddělení plánování, aby získaly povolení k umístění svých reklam na fasádách domů, to jim ale bylo odepřeno na základě toho, že plakáty jsou "nemorálně provokativní" - dokonce i ty, které ukazují zdrženlivé plavky.

Magistrát také zakázal domům módy zobrazovat plakáty dokonce i v jejich výrobnách.

Zeki Baseskioglu, majitel firmy Zeki Triko, řekl, že jde o rozšíření zákazů, které byly zavedeny v době, kdy byl starostou Erdogan. "Podáme žádost o umístění našich reklam na billboardech, magistrát ale čeká s odpovědí až do konce letní sezóny. Proto nemůžeme vystavovat své reklamy kdekoliv venku v Istanbulu. Tento rok budeme muset použít jako modely lilek a okurky a obléknout je do letošních modelů plavek v nových barvách".

V době, kdy byl starostou Istanbulu současný premiér Recep Tayyip Erdogan, hrozil firmě Zeki Triko podobný zákaz a firma protestovala tím, že po celém městě vylepila plakáty plavajícího Atatürka v plavkách s nápisem "Chybí nám slunce" (jako odkaz na Atatürkovo osvícenství versus temnota islámského fundamentalismu).

Podělte se o odkaz na tento článek ...

V odpovědi na vyšetřování tureckého poslance Mustafy Gazalciho z opoziční strany CHP turecký ministr školství Huseyin Celik odhalil, že od nástupu AKP k moci v roce 2002 bylo přeloženo z ministerstva pro náboženské záležitosti na práci učitelů ve státních školách 836 vyškolených imámů.

Odhalení potvrdilo tvrzení opozice a tureckých sekulárních kruhů, že AKP obsadila většinu veřejných pozic "svými lidmi", absolventy škol imam hatip, které ve stylu madras vzdělávají imámy.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Turci dávají najevo svůj strach z posilování role islámu ve státě. Nejvíce jim vadí bývalý islamista a prezidentský kandidát Abdullah Gül.

Nejméně milion zastánců sekulárního Turecka dnes podle agentury Reuters zaplnilo ulice třetího největšího tureckého města Izmiru při další demonstraci proti vládě. Tu zastánci laického charakteru státu viní z přílišného sepětí s islámem. Kvůli politické krizi v zemi se budou 22. července konat předčasné parlamentní volby.

Město hlídají tisíce policistů poté, co při výbuchu bomby na místním tržišti přišel v sobotu o život jeden člověk a dalších 14 bylo zraněno. K útoku se však zatím nikdo nepřihlásil a vyšetřovatelé prý neobjevili ani žádnou spojitost s protivládními protesty.

Už měsíc se na řadě míst Turecka konají masové demonstrace, které mají dát vládě premiéra Recepa Tayyipa Erdogana najevo obavy z posílení role islámu v Turecku.

"Tyto demonstrace se osvědčily a donutily udělat vládu krok zpátky," řekl AP jeden z účastníků protestní akce, podle něhož budou shromáždění pokračovat do doby, než "bude nebezpečí zažehnáno".

Největší odpor vzbudila Erdoganova snaha prosadit do prezidentského úřadu ministra zahraničí Abdullaha Güla, jemuž zastánci světského Turecka vyčítají islamistickou minulost. Gül, jenž kandidoval za vládnoucí Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP), svou kandidaturu stáhl 9. května poté, co ho parlament nezvolil, protože hlasování bojkotovala opozice a sněm nebyl usnášeníschopný.

AKP posléze podala návrh na přímou volbu prezidenta, již parlament ve čtvrtek schválil. Ústavní reforma stanoví, že prezident bude volen přímo ve dvou kolech na pět let a jedna osoba může tento úřad zastávat nejvýše dvakrát. Dosud byl šéf státu volen na sedmileté funkční období parlamentem, přičemž jedna osoba mohla tento úřad vykonávat pouze jednou.

Politická krize si v Turecku vynutila vyhlášení předčasných parlamentních voleb na 22. července. Opoziční politici se podle agentur budou ve volbách snažit zabránit především tomu, aby AKP znovu mohla vládnout sama.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

V českých médiích se vyskytl neobvyklý úkaz, článek, který chápe situaci v Turecku:

Současná politika EU vůči Turecku je velmi nezodpovědná a kontraproduktivní. EU nutí Turecko provádět reformy s cílem oslabení armády, která však představuje hráz nástupu islamistů k moci. Tyto reformy mají za cíl posílit demokracii, Turecko však není standardní evropskou demokratickou zemí. Zdá se, že si evropští politici rizika tohoto přístupu vůbec neuvědomují. EU přitom nejspíše o přijetí Turecka vůbec neuvažuje. Něco jiného jsou prohlášení představitelů unie, něco jiného názory politiků členských zemí a hlavně občanů unie, kteří většinou členství Turecka odmítají. S Tureckem je hrána hra, jejímž výsledkem bude islamistické Turecko mimo EU.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Policisté v Istanbulu tento týden uvěznili čtyři křesťanské pouliční evangelisty kvůli „misionářským aktivitám“, ačkoli představitelé turecké vlády veřejně přiznávají příslušníkům všech náboženských skupin právo na šíření jejich víry.

Dnes večer policisté propustili na svobodu občana Spojených států Davida Bylea; od jeho zatčení (společně s jedním Korejcem a dvěma tureckými křesťany) uplynulo více než 48 hodin. O incidentu nás informovala Byleova manželka.

Místní křesťané tvrdí, že turečtí představitelé mají v plánu deportovat korejského věřícího ze země, podrobnější informace nicméně nejsou k dispozici.

Všichni čtyři muži byli zadrženi ve středu 25. dubna odpoledne, když hovořili o své víře s kolemjdoucími v parku v istanbulské čtvrti Taksim.

V rozhovoru pro agenturu Compass z cely předběžného zadržení pro cizince na policejní stanici v Kumkapi Byle konstatoval, že v oficiální policejní zprávě jsou evangelisté obviněni z misionářských aktivit, narušování pořádku a urážek islámu.

Zástupce amerického velvyslanectví v Istanbulu tato obvinění agentuře Compass potvrdil, poté co včera sám navštívil policejní stanici, kde byl Byle zadržován.

„Třetím bodem obžaloby jsou misionářské aktivity, které však nejsou v rozporu se zákonem, a tak mi není jasné, co s tím chtějí dělat,“ uvedl zástupce velvyslanectví.

Byle korespondentovi agentury Compass řekl, že obvinění z urážek islámu vychází z kniny, kterou evangelisté rozdávali. Publikace podle něj zdvořilým způsobem vysvětluje, že křesťané nemohou přijmout Korán, neboť je v rozporu s některými body učení Nového zákona.

„Podobné argumenty nebudou mít u soudu žádnou váhu,“ poznamenal osmatřicetiletý Byle. „Jediné obvinění, které by mohlo něco znamenat, je ‚narušování pořádku‘ a i to je pouhé označení použité žalobci.“

Byle předpokládá, že celý případ nesmyslně zveličují pravicově orientovaní policisté, kteří dobře vědí, že se křesťané ve skutečnosti nedopustili ničeho protizákonného.

„Ale myslejí si ‚no tak dobře, alespoň mu na pár dní zkazíme život a protáhneme ho celým systémem,‘“ podotkl Byle.

Dva ze čtyř křesťanů byli propuštěni několik hodin po svém zatčení. Byle agentuře Compass řekl, že jej osobně ani korejského pouličního evangelistu nenavštívil státní zástupce, který podle zákona musí nejpozději do 24 hodin od okamžiku zatčení případ buď zrušit nebo zadržené oficiálně obvinit.

Byle je otcem pěti malých dětí a v Turecku žije od roku 1999. Šestadvacetiletý korejský pouliční evangelista přicestoval do Istanbulu před třemi měsíci.

Policisté čtveřici mužů zatkli v reakci na stížnost jedné mladé ženy, rozhořčené tím, že její partner s evangelisty diskutoval o křesťanství. Proto si stěžovala na policii, že jejich skupina „narušuje pořádek“, uvedl Byle pro agenturu Compass.

Další informace na Compass Direct CZ …

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Evropský komisař pro rozšíření Oli Rehn dnes vyzval tureckou armádu, aby se nevměšovala do politiky, a řekl, že turecká armáda nyní prochází zkouškou, jak respektuje demokracii v zemi. Reagoval tak na páteční výrok tureckého armádního velení, že “s obavami sleduje situaci”, kdy se při volbě prezidenta v parlamentu ukázalo rozdělení mezi islamisticky orientovanou vládou a obhájci sekularizace. Turecká vláda dnes výroky armádních špiček ostře kritizovala, napsala agentura Reuters.

V parlamentu v pátek v prvním kole volby prezidenta neprošel kandidát proislámské umírněné vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) Abdullah Gül. V současnosti zastává funkci ministra zahraničí Turecka, které je kandidátskou zemí Evropské unie.

“Je to jasná zkouška toho, zda turecké ozbrojené síly respektují demokratickou sekularizaci a demokratické hodnoty,” zablábolil Rehn.

Rovněž USA vyzvaly všechny síly v Turecku, aby dodržovaly demokratickou ústavu země. Zástupce amerického ministerstva zahraničí se nicméně k pátečnímu prohlášení armádních špiček odmítl vyjádřit.

Páteční volbu v parlamentu poznamenalo napětí mezi islamisticky orientovanou vládou a obhájci odluky státu a církve, k jejímž nejhlasitějším stoupencům se počítá armáda. Tento tábor se obává, že pokud AKP získá i post prezidenta, bude sekulární zřízení země narušeno.

Rehn upozornil Turecko, že respektování demokracie je klíčovou podmínkou vyjednávání s EU, které v případě této země začalo v roce 2005. Eurokomisař řekl, že je důležité, aby armáda brala na vědomí pravidla hry v demokracii a svou vlastní roli v této hře.

Sílu armády v Turecku dokládá podle agentury Reuters to, že během posledního půlstoletí se pětkrát podílela na pádu vlády.

“Náčelník generálního štábu je odpovědný premiérovi,” řekl dnes mluvčí vlády poté, co premiér telefonoval s armádním šéfem Yasarem Buykanitem. Mluvčí dodal, že cílem prohlášení armády bylo ovlivnit ústavní soud, který posuzuje postup vlády ve věci prezidentské volby. Taková slova “nejsou v demokratickém zřízení přijatelná,” podotkl.

Sám premiér Recep Tayyip Erdogan armádu skrytě kritizoval během dnešního projevu v Organizaci červeného půlměsíce. “Národ a dějiny neodpustí nikomu, kdo se snaží zničit našeho ducha solidarity,” prohlásil.

Podle analytiků by premiér nyní mohl vyhlásit předčasné parlamentní volby a ucházet se o podporu veřejnosti v rostoucím sporu se sekularisty.

Před ankarskou univerzitou se dnes shromáždila asi tisícovka odpůrců vlády a jejího postupu při prezidentských volbách. Stejně smýšlející lidé se mají v neděli sejít na velkém shromáždění v Istanbulu.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Turecký deník Milliyet napsal o reakcích turecké parlamentní justiční komise na vraždu křesťanských misionářů v Malatye 18. dubna.

List citoval generálního ředitele ministerstva spravedlnosti Niyazi Guneyho, jak řekl, že misionáři jsou nebezpečnější než teroristické organizace a že misionářská aktivita se nekontrolovatelně šíří, stejně jako za posledních dnů Osmanské říše.

V kontrastu s tím poslanec za AKP Husrev Kutlu řekl, “Skutečný muslim nemůže konvertovat ke křesťanství, takže není důvod se misionářských aktivit obávat”.

Guney pokračoval tvrzením, že vražda Necipa Hablemitoglu byla spojena s misionáři a že v Ankaře bylo nelegálně otevřeno více než 20 kostelů.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Turecká opozice zahájila kroky, kterými může znemožnit v parlamentu plánovanou volbu prezidenta. O hlavě státu by pak rozhodoval nový zákonodárný sbor, který by vznikl z předčasných parlamentních voleb. Uvedly to tiskové agentury krátce před očekávaným prvním hlasováním poslanců o nové hlavě státu.

Turecká vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) si vybrala za svého kandidáta na prezidentský úřad ministra zahraničí Abdullaha Güla (foto). To prohloubilo spory mezi touto “islámsko-konzervativní” a laickou opozicí. Ta se rozhodla prezidentské volby bojkotovat a pohrozila, že nechá jejich výsledek zrušit Ústavním soudem, pokud nebudou v době hlasování přítomny nejméně dvě třetiny poslanců.

Podle AKP, která má v parlamentu 352 z 550 křesel, tato podmínka ohledně účasti nevyplývá ze zákona. Ten prý jen jasně stanovuje, že v prvních dvou kolech by pro zvolení musel kandidát získat 367, tedy dvě třetiny hlasů, a v třetím a dalším mu stačí prostá většina, tedy nejméně 276 hlasů bez ohledu na to, kolik je celkem zákonodárců v sále. Ústavní soud ovládaný laiky by podle agentur mohl dát za pravdu opozici.

Turecký premiér a předseda AKP Recep Tayyip Erdogan dnes vyzval opozici, aby od bojkotu a právní bitky ustoupila a zúčastnila se hlasování, k jehož prvnímu kolu se parlament schází ve 14:00 SELČ. “Naléhavě žádám všechny zvolené poslance, aby přišli a zhostili se své demokratické politické povinnosti. Čelíme jednomu z nejdůležitějších dnů našeho demokratického života,” prohlásil premiér na mimořádné tiskové konferenci.

Bez jasného závazku připustil možnost svolání předčasných parlamentních voleb, jak požaduje část opozice, i v případě, že prezident bude nyní zvolen a země se neocitne v politické krizi.

Opozice se však zdá, alespoň zatím, neoblomná. I vedení malé opoziční Strany pravé cesty (DYP) podpořilo po Erdoganově vystoupení hlavní opoziční Lidovou demokratickou stranu (CHP) a oznámilo, že se do parlamentu její poslanci nedostaví.

Na neděli svolaly opoziční skupiny demonstraci do Istanbulu s cílem podle organizátorů “říci ne integrismu, rasistickému fašismu a islamismu”. Podobná demonstrace nedávno přilákala do ulic Ankary podle různých odhadů 500.000 až 1,5 milionu lidí a přispěla k tomu, že AKP ustoupila od kandidatury Erdogana, který je laiky považován za ještě “nebezpečnějšího” islamistu než Gül.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Samozřejmě pouze těm, kteří se o takové věci aktivně zajímají. Ačkoliv případ samotný proběhl světovým tiskem, zveřejněné informace byly zcela banální (jak je ovšem zvykem nejen v takovýchto případech) a bez jakýchkoliv souvislostí. Zde je ta nebanální část, o kterou jste přišli, a souvislosti - ze země, která je na cestě do Evropské unie:

Příběh o tichém a hluboce zbožném německém misionáři skončil zvukem hlíny dopadající na jeho rakev ve východním Turecku a jeho násilná smrt se stala znamením nepříjemné situace, ve které se nacházejí křesťané žijící v této muslimské zemi.

Tilmann Geske žil deset ze svých šestačtyřiceti let v Turecku jako příslušník malé křesťanské menšiny. On a dva turečtí křesťané byli minulý týden zavražděni, jejich ruce a nohy byly svázány a jejich hrdla podříznuta, v křesťanském vydavatelství, které tiskne Bible. Pět mladých mužů bylo zatčeno a obviněno z vraždy; údajně řekli, že vraždili kvůli ochraně islámu.

Jeho žena Susanne popsala svého manžela na pátečním pohřbu jako plachého a tvrdě pracujícího člověka, který zval lidi do svého domu ke studiu Bible, učil angličtinu a němčinu a pomáhal tureckým dětem dostat se do škol v zahraničí. Pár žil se svými třemi dětmi ve městě Malatya jako příslušníci křesťanské komunity, která měla méně než dvacet členů.

Křesťané a další nemuslimové tvoří v Turecku méně než jedno procento populace a často je na ně pohlíženo s podezřením. Susan Geske řekla, že její manžel byl ke svým muslimským sousedům citlivý a svojí víru nikomu nevnucoval.

“Nedělali jsme to, že bysme rozhazovali Bible”, řekla. “Tilmann nikdy takový nebyl. Byl velmi plachý, nikdy by nic takového neudělal”.

“Toto byl jeho sen - být nejen křesťanským pracovníkem, ale být také součástí světa”, řekla Susanne Geske. “Chtěl pracovat jako Turkové, ne být pouze cizincem, který dostává peníze ze zahraničí. Chtěl ukázat, že může být jak křesťanem tak i normálním pracovníkem”.

Susanne a Tilmann Geske se setkali v kostele v Lindau v Německu, on ráno pracoval jako protestantský farář a odpoledne jako operátor vysokozdvižného vozíku a ona si hledala práci. Do Turecka přijeli poprvé v roce 1992 na svatební cestu.

Příští rok se vrátili a strávili tři týdny na chudém tureckém východě, místě bojů mezi tureckými partyzány a tureckými vládními silami. Geskovi se nenechali odradit a o několik let později se rozhodli usadit se natrvalo v Adaně poblíž středomořského pobřeží. Naučili se turecky a vychovali zde své dvě dcery a syna: Michal Janina, 13, Lukas, 10 a Miriam, 8.

Susanne Geske řekla, že chtějí zůstat v Turecku s dětmi i přes vraždu svého manžela: “Cítím, že je to mé místo”.

Hluboce zakořeněná podezíravost vůči křesťanským vlivům se projevila i v pátek v márnici, kde se odehrálo jiné rodinné drama.

V chladném mrholení se opíral o hůl muž s muslimským růžencem mezi prsty. Hatem Aydin, 56, byl starším bratrem jednoho ze dvou zavražděných tureckých křesťanů a jel sem 22 hodin autobusem, aby vyzvedl tělo svého bratra.

Aydin chtěl získat tělo svého bratra dříve, než žena mrtvého, a rychle ho pohřbít islámským způsobem, márnice mu to ale nedovolila. Hatem Aydin řekl, že rodina již roky s Necatim nemluvila kvůli jeho konverzi ke křesťanství po svatbě s tureckou křesťankou.

“Nejprve nám řekl, ‘Čtu Bibli’ a to nám nevadilo”, řekl Hatem Aydin. “Ale potom, co se oženil, si začal nosit křesťanské knihy, pak CDčka a pak jsme s ním přestali mluvit”.

Hatem Aydin, krejčí, řekl, že nepůjde na křesťanský pohřeb svého bratra a vyrazil zpět na dlouhou cestu domů.

Na pohřbu Tilmanna Geskeho na velkém arménském hřbitově řekl turecký kněz, že rodina zavražděného vrahům odpustila.

Během celé ceremonie se rozplakala pouze nejmladší dívka, Miriam. Jak byla ale rakev spouštěna na provazech do hrobu, rodina se semkla do úzkého kruhu a jejich vzlykání přehlušilo zvuk hlíny házené do hrobu.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Evropský soud pro lidská práva říká, že Turecko nese vinu v případě vyhoštění poslankyně z parlamentu za nošení muslimského šátku.

6. dubna Evropský soud pro lidská práva (ECHR) rozhodl, že Turecko porušilo mezinárodní lidskoprávní standardy, když vyhostilo poslankyni z parlamentu pouze proto, že nosila muslimský šátek.

V roce 1999 zabránili militantní sekularisté Merve Kavakci zaujmout své křeslo v tureckém parlamentu, hodiny na ní křičeli a poté jí vyhostili ze sněmovny parlamentu - pouze proto, že nosila hidžáb, neboli muslimský šátek. O několik týdnů později zbavila turecká vláda Kavakci poslaneckého postu i občanství, opět kvůli nošení šátku v tureckém parlamentu.

“Lidské právo náboženského sebevyjádření není omezeno pouze na domov nebo vnitřní život”, řekla Angela Wu, mezinárodní ředitelka Becketova fondu pro náboženskou svobodu, která Kavakci zastupovala u ECKH. “Náboženské sebevyjadřování na veřejnosti a ve veřejných institucích je přirozenou součástí náboženské víry a jeho mírumilovné uplatňování je ECHR výslovně chráněno”.

Soud prohlásil, že chování Turecka porušilo právo na “svobodné vyjadřování zákonodárců”, které je chráněno Evropskou konvencí o ochraně lidských práv. Soud přisoudil Kavakci jako náhradu 4 000 euro.

“Jsme vděční, že ECHR po tolika letech Merve Kavakci ospravedlnil”, řekla Wu. “Prošla dlouhým soužením a nepředstavitelně trpěla jenom kvůli tomu, že vyjádřila svojí víru”.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Policie zadržela ve čtvrtek pět lidí v souvislosti s útokem na křesťanské vydavatelství, při kterém byli zavražděni tři zaměstnanci, dalších pět lidí.

Jedna skupina podezřelých řekla ve středu vyšetřovatelům, že vraždy provedli kvůli ochraně islámu, napsal turecký list.

Útok posílil v Evopě obavy z toho, jestli převážně muslimská země - která se snaží o členství v EU - dokáže chránit své náboženské menšiny. Také zvýraznil obavy ze sílícího tureckého nacionalismu a nepřátelství k nemuslimům.

“Neudělali jsme to pro sebe, ale pro naše náboženství”, citoval list Hurriyet podezřelého. “Naše náboženství je ničeno. Ať se to stane lekcí pro nepřátele našeho náboženství”.

List neuvedl jména podezřelých. Místní média říkají, že podezřelí jsou studenti a že místo, na kterém bydleli, patří islámské nadaci. …

Skupina 150 lidí během protestu proti útoku a ze solidarity ke křesťanské komunitě zapálila v centru Istanbulu svíčky a rozvinula transparent, který říkal “Jsme všichni křesťané”.

Veřejnost ale protestuje mnohem méně než v případě Dinkovy vraždy, po které následovaly velké protesty a odsouzení. Během Dinkova pohřbu demonstrovalo více než 100 000 lidí. Malatya je známa jako semeniště nacionalistů a je také domovem Mehmeta Ali Agcy, který v roce 1981 postřelil papeže Jana Pavla II.

Dále se také ukazuje, že oběti byly před vraždou mučeny:

List Hurriyet cituje lékaře, který operoval jedinou osobu, jež vražedný útok přežila o pouhých pár hodin: mučení trvalo velmi dlouho a útočníci se snažili ze svých obětí dostat informace o jejich misionářské činnosti. … “Mužova stehna, varlata, záda i sedací partie byly poznamenány desítkami řezných ran. Jeho prsty byly ořezány téměř na kosti. Je zřejmé, že taková zranění mohla vzniknout jen jako následek mučení,” řekl deníku chirurg Murat Ugraş. Navzdory náročné operaci se jeho týmu nepodařilo zraněného muže zachránit.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Pěti tureckým punkovým rockerům a jejich agentovi hrozí až 18 měsíců ve vězení poté, co byl vládní úředník uražen textem jejich písně, která kritizuje nepopulární univerzitní přijímací zkoušky.

Unal Yarimagan, předseda OSYM, turecké centrální rady pro zkoušky, se údajně usmíval, když viděl videoklip “OSYM, polibte mi prdel” od skupiny Deli ze západního města Bursa poprvé.

“Jsem tolerantní člověk, to mi ale nezabránilo v tom, abych nesplnil svojí povinnost a neověřil, jestli neporušují nějaký zákon”, řekl. Prokuratura v Ankaře v březnu prohlásila, že text může představovat urážku státního zaměstnance ve službě. Soud má začít 2. května.

“Je to směšné”, říká vůdce skupiny a textař Cengiz Sari, 24. “Když jsem tu píseň napsal, bylo mi 17 let. Byl jsem typický rebelantský teenager. Neměl by to být problém”. V případu bude vystupovat společně se zbytkem kapely, včetně bubeníka Resata Sarala, který se ke skupině přidal minulý rok a urážlivou píseň nikdy veřejně nehrál, jako obžalovaný.

Současní turečtí vůdci vykazují značnou citlivost na kritiku. Má se za to, že od března 2005, kdy zažaloval karikaturistu, který ho nakreslil jako kočku zapletenou ve vlně, si premiér Erdogan vydělal na žalobách za urážku nejméně 300 000 lir (215 000 dolarů).

Podivné chápání svobody projevu v Turecku vyplulo na povrch opět minulý měsíc, kdy soudce nařídil zablokování stránek YouTube poté, co na nich řecký nacionalista zveřejnil video, které obsahovalo hanlivá obvinění proti zakladateli Turecké republiky Kemalovi Atatürkovi.

A na závěr obligátně “urážlivý” song v podání fanouška skupiny, který si říká Hako:

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Tři lidé zůstali ležet v krvi po řádění vrahů v nakladatelství na jihovýchodě Turecka. Televize CNN uvedla, že útočníci obětem podřezali hrdla. Nakladatelství tiskne Bibli a křesťanskou literaturu, příčinou běsnění jsou tak nejspíš náboženské vášně. Někteří Turci mají křesťany za záludné vetřelce.

Krveprolití se odehrálo v budově nakladatelství ve městě Malatya, ležícím na jihovýchodě Turecka. Policie zatkla šest lidí, uvedla bez dalších podrobností turecká CNN. Ukázala též záběry, na nichž zdravotníci vynášejí z budovy těla tří obětí.

Tragédie přišla tři měsíce po vraždě novináře Hranta Dinka. Turecký publicista arménského původu, známý kritik arménské genocidy z první světové války, byl zastřelen 19. ledna před redakcí svého týdeníku Agos.Vrahem byl sedmnáctiletý nacionalista Ogun Samas, jehož policie dopadla s pomocí jeho vlastního otce. Nezaměstnaný Samas se přiznal, že měl pro chladnokrevnou vraždu nacionalistický motiv. Rozlítil ho údajný Hrantův výrok o nečisté turecké krvi.

Dnešní krveprolití má s velkou pravděpodobností rovněž národnostní, či spíše náboženský podtext. Turecko je převážně muslimská země, zdejší křesťanská komunita je nepatrná. Někteří Turci považují křesťany za nepřátele a vetřelce, kterým jde jen o podrývání autority tureckých politických i náboženských institucí.

Kritika na adresu křesťanských misionářů se v minulosti ozývala i z řad oficiálních představitelů, naopak Evropská unie, do níž chce Turecko vstoupit, volá po větších právech pro menšiny.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, který se má o víkendu setkat s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, nadnese obavy jeho vlády z nového zákona, který zpřísní požadavky na turecké imigranty, kteří se chtějí usadit v Německu.

Zákon, který vláda minulý měsíc schválila, bude požadovat, aby manželky Turků prošly před tím, než jim bude povolen pobyt v Německu, jazykovým testem. Povoluje výjimky pro několik zemí včetně Austrálie, Jižní Koreje a Hondurasu.

Claudia Roth, poslankyně za Stranu zelených, která dříve tento měsíc navštívila Turecko, kritizovala Merkelovou za prosazování tohoto zákona a řekla, že povede k rozvoji rasismu a povzbuzování k nacionalistickému izolacionismu v zahraničí. Roth dodala, že zákon, který se také snaží bránit vynuceným manželstvím tím, že zvyšuje věk manželek, kterým je povoleno vstoupit do Německa a požaduje po některých nově příchozích digitální fotografie a sejmutí otisků prstů, je diskriminující, protože povoluje některým zemím výjimky.

Podělte se o odkaz na tento článek ...