Ministři zahraničí členských zemí EU včera jednali o nové podobě strategie vůči Střední Asii, která by měla být přijata na summitu Evropské rady v červnu. Za priority ministři považují posílení vazeb z pěti státy Střední Asie v oblasti právního státu, vzdělání, školení a energetiky.

Včera proběhlo neformální setkání Rady EU pro vnější vztahy, na kterém se zástupci členských států Unie rozhodli zintenzívnit spolupráci se státy Střední Asie v několika oblastech. Jedná se především o lidská práva, obchod, vzdělání, životní prostředí a energetika.

Vůbec první strategie EU vůči Střední Asii je zaměřena především na Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán. Návrh strategie v sobě kombinuje regionální a bilaterální přístup k těmto zemím.

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier řekl: „Země jako Rusko, Čína, Japonsko, Turecko a Spojené státy jsou už zde [ve Střední Asii] zastoupeny. My v Evropě je musíme dohonit.“ Na druhé straně zdůraznil, že vedle obchodních vztahů chce EU „provádět prozíravou bezpečnostní politiku a také podporovat pluralismus, demokracii a lidská práva v těchto zemích“.

Podle Steinmeiera právní řád, vzdělávání a školení stojí „v popředí“ zájmů EU. Dále dodal, že v novém partnerství bude možná pozornost zaměřena také na podporu dialogu o energetice.

Bohaté zásoby plynu a ropy, které se ve Střední Asii nacházejí, činí z tohoto regionu atraktivního partnera. EU usiluje o bezpečnost energetických dodávek, zejména z pohledu její závislosti na Rusku, které do zemí Evropské unie dodává 30% ropy a 40% plynu z celkového objemu určeného na vývoz.

Ministři zahraničí EU schválili také iniciativu, na jejímž základě by měl být zahájen pravidelný dialog mezi Unií a Uzbekistánem o lidských právech. Evropská unie totiž uvalila na Uzbekistán sankce poté, co uzbecká vláda v roce 2005 tvrdě potlačila povstání ve městě Andijan, v důsledku čehož zemřelo několik stovek lidí.Organizace zabývající se lidskými právy prosazují, aby sankce vůči Uzbekistánu trvaly i nadále. Ministři zahraničí by měli totiž v polovině května oprávněnost sankcí přezkoumat.

Ke schválení nové strategie vůči zemím Střední Asie by mělo dojít na zasedání Evropské rady v červnu.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Expert pokládá nezávislé náboženské aktivity za “téměř nemožné”

Policisté v hlavním městě Turkmenistánu přepadli ve středu 3. května křesťanskou domácí skupinku, zabavili přítomným věřícím osobní věci a všechny podrobili rozsáhlému výslechu.

Skupina nejméně patnácti policistů vtrhla na neregistrované shromáždění třinácti členů společenství Sojdži (Láska) v Ašhabadu. K incidentu došlo jen několik hodin poté, co američtí představitelé doporučili označení Turkmenistánu za jednoho z nejzávažnějších narušovatelů svobody náboženského vyznání na světě.

V osm hodin večer příslušníci tajné policie, členové hjakimliku (orgán místní správy), úřadu pro registraci cizinců, úřadu pro náboženské záležitosti a řadoví policisté vtrhli do objektu (bez povolení) a celý dům prohledali. Policisté při razii zabavili Bible, výukové materiály pro vedení křesťanských učedníků, videokazety, osobní fotografie a přenosný počítač.

Členové společenství byli následně přinuceni ve shromáždění pokračovat a policisté si natáčeli jeho průběh na video.

Křesťané uvedli, že se nenechali vyprovokovat, i když je policisté dvě a půl hodiny vyslýchali. ?Všichni chválíme Pána a dobrořečíme mu za všechno, co se odehrálo,? prohlásil jeden ze členů společenství.

Vedoucí skupinky dokonce policisty během výslechu požádala, aby pomohli společenství Sojdži získat oficiální registraci. Informoval o tom jeden z členů Sojdži, který si nepřál být jmenován. ?Bylo to od ní velmi odvážné.?

Křesťané z turkmenského společenství očekávají pokračující policejní stíhání a proto prosí křesťany po celém světě, aby se za ně modlili. ?Stali jsme se předmětem vyšetřování. Zoufale potřebujeme modlitby.?

Podělte se o odkaz na tento článek ...