Ministři zahraničí členských zemí EU včera jednali o nové podobě strategie vůči Střední Asii, která by měla být přijata na summitu Evropské rady v červnu. Za priority ministři považují posílení vazeb z pěti státy Střední Asie v oblasti právního státu, vzdělání, školení a energetiky.

Včera proběhlo neformální setkání Rady EU pro vnější vztahy, na kterém se zástupci členských států Unie rozhodli zintenzívnit spolupráci se státy Střední Asie v několika oblastech. Jedná se především o lidská práva, obchod, vzdělání, životní prostředí a energetika.

Vůbec první strategie EU vůči Střední Asii je zaměřena především na Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán. Návrh strategie v sobě kombinuje regionální a bilaterální přístup k těmto zemím.

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier řekl: „Země jako Rusko, Čína, Japonsko, Turecko a Spojené státy jsou už zde [ve Střední Asii] zastoupeny. My v Evropě je musíme dohonit.“ Na druhé straně zdůraznil, že vedle obchodních vztahů chce EU „provádět prozíravou bezpečnostní politiku a také podporovat pluralismus, demokracii a lidská práva v těchto zemích“.

Podle Steinmeiera právní řád, vzdělávání a školení stojí „v popředí“ zájmů EU. Dále dodal, že v novém partnerství bude možná pozornost zaměřena také na podporu dialogu o energetice.

Bohaté zásoby plynu a ropy, které se ve Střední Asii nacházejí, činí z tohoto regionu atraktivního partnera. EU usiluje o bezpečnost energetických dodávek, zejména z pohledu její závislosti na Rusku, které do zemí Evropské unie dodává 30% ropy a 40% plynu z celkového objemu určeného na vývoz.

Ministři zahraničí EU schválili také iniciativu, na jejímž základě by měl být zahájen pravidelný dialog mezi Unií a Uzbekistánem o lidských právech. Evropská unie totiž uvalila na Uzbekistán sankce poté, co uzbecká vláda v roce 2005 tvrdě potlačila povstání ve městě Andijan, v důsledku čehož zemřelo několik stovek lidí.Organizace zabývající se lidskými právy prosazují, aby sankce vůči Uzbekistánu trvaly i nadále. Ministři zahraničí by měli totiž v polovině května oprávněnost sankcí přezkoumat.

Ke schválení nové strategie vůči zemím Střední Asie by mělo dojít na zasedání Evropské rady v červnu.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Dvěma pastorům v uzbecké autonomní republice Karakalpakstánu hrozí trest odnětí svobody za neúčast na prvním soudním přelíčení, které proběhlo tento týden.

Dvaatřicetiletý Salavat Serikbajev a šestadvacetiletý Makset Džabbarbergenov se v pondělí 26. února nedostavili k soudu v Nukusu (správní středisko oblasti), aby zde čelili obviněním z vedení neregistrovaného náboženského shromáždění. Pastoři odmítli důvod své nepřítomnosti veřejně komentovat.

„Policisté tento týden již dvakrát přišli ke mě domů, aby mě odvedli násilím,“ prohlásil Serikbajev, který byl při obou policejních návštěvách zrovna pryč. Ve středu 28. února přišli policisté zatknout také Džabbarbergenova, ale ani on nebyl doma, jak agenturu Compass informovali místní protestantští křesťané.

Pokud se pastoři dostaví na další přelíčení (5. února), zcela jistě budou zadrženi a následně uvězněni po celou dobu soudního procesu, poznamenal Serikbajev a dodal, že uzbecké zákony poskytují policistům právo zadržovat osoby podezřelé z trestné činnosti, pokud se nedostaví k soudnímu přelíčení.

Serikbajev, sloužící jako pastor společenství Bétel v osadě Mujnak, patří společně s Džabbarbergenovem ke skupině osmnácti pastorů zadržených během lednové razie v osadě Kaskol-2 poblíž Nukusu.

Uniformovaní policisté vedení dvěma zástupci úřadu místního prokurátora 15. ledna v půl osmé večer přepadli neformální shromáždění církevních vedoucích z různých protestantských denominací v nukuské oblasti. Abbat Utemuratov a Umirbaj Kudajbergenov, asistenti prokurátora z Nukusu, si skupinu natáčeli na video a poté křesťany převezli na policejní stanici.

Pastoři byli v policejní vazbě vystaveni rasovým a dalším slovním urážkám a bylo jim nařízeno, aby sepsali a podepsali prohlášení, že jejich setkání bylo ve skutečnosti křesťanským shromážděním.

Uzbecké zákony přitom veškerá neregistrovaná shromáždění náboženského charakteru zakazují. Protestantským denominacím (stejně jako všem nemuslimským a nepravoslavným náboženským skupinám) je v Karakalpakstánu odpírána registrace a tak je v podstatě samotná jejich existence postavena mimo zákon.

Serikbajev poznamenal, že pastoři, kteří prohlášení podepsali, byli záhy propuštěni. Pokud někteří podepsat odmítli (Serikbajev, Džabbarbergenov a několik dalších), byli zadržováni ještě po půlnoci.

Další informace na Compass Direct CZ …

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Tahir Juldašev, vůdce zakázané teroristické organizace Islámské hnutí Uzbekistánu, napojené na síť Al-Káida, v prohlášení zveřejněném na webové stránce Muslimský Uzbekistán, ve středu pohrozil vůdcům tří postsovětských středoasijských republik, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, že budou potrestáni za údajné pronásledování muslimů.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Uzbekistán zakázal činnost další západem financované humanitární organizace. Místní orgány nařídily kompletní likvidaci středisek Central Asian Free Exchange (CAFE, Středoasijská svobodná výměna) a zahraniční zaměstnanci byli vykázáni ze země.

Konečný rozsudek odvolacího soudu v neprospěch CAFE byl vynesen v Taškentu 11. července, necelé čtyři měsíce po zahájení soudních sporů proti jednotlivým pobočkám CAFE u místních soudů v šesti uzbeckých městech.

Podobně jako dalších dvacet humanitárních skupin, jejichž činnost v tomto autoritářském středoasijském státě byla v uplynulých dvou letech zakázána na základě důkazů v podobě nepodložených zvěstí, také představitelé CAFE byli obviněni z údajného porušení řady zákonů regulujících činnost organizací.

Nejzávažnějším obviněním vzneseným proti CAFE však bylo tvrzení, že tato nezisková skupina tajně organizuje misijní práci mezi převážně muslimskými obyvateli Uzbekistánu.

S přihlédnutím k „místním podmínkám v Uzbekistánu“, uvedla soudkyně v dlouhém rozsudku, „mají misionářské aktivity fatální následky“.

‚Naprosto nesmyslná [obvinění]‘

Podle CEO organizace Jamese Halla však představovala obvinění z náboženského proselytismu „pouhou záminku“ uzbeckých orgánů, jak dostat ze země cizince, které nemají pod kontrolou.

„Veškerá obvinění související s náboženstvím v našem soudním sporu byla naprosto nesmyslná,“ prohlásil Hall v rozhovoru pro Compass. „Místní obyvatelé nepotřebují, aby vláda rozdmýchávala náboženské spory mezi muslimy a křesťany, případně předvolávala cizince k soudu na základě smyšlených obvinění. Osobně se domnívám, že podobné počínání celkovou situaci jen destabilizuje. Proč místo toho nepomoci křesťanům a muslimům, aby se naučili žít společně?“

Po nepokojích v Andijanu v květnu 2005 uzbecký prezident Islam Karimov obvinil zahraniční nevládní organizace ze snah vyvolat v Uzbekistánu revoluci.

Hall potvrdil, že všichni zahraniční zaměstnanci CAFE byli křesťané. Organizace však podle něj ctila určité zásady a dodržovala pravidla stanovená Červeným křížem a Červeným půlměsícem: pomoc poskytovali bez ohledu na náboženské vyznání nebo politické přesvědčení.

Podle Halla nebyly soudu předloženy žádné hmatatelné důkazy, které by obvinění z proselytismu dokumentovaly. „Veškeré důkazy bych označil jako ‚neověřené zprávy z doslechu‘, které nebyly podložené ničím konkrétním,“ dodal Hall.

Celá zpráva na Compass Direct CZ

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Policisté z kriminálního vyšetřovacího oddělení vtrhli minulý týden do domu protestantského pastora v severozápadním Uzbekistánu a při zásahu vyrušili skupinu dvanácti lidí, kteří u něj tou dobou společně obědvali. Pastor byl ještě s jedním věřícím obviněn z ?porušení ustanovení o náboženském vyučování?.

Terčem razie uskutečněné 24. dubna v Urgenči (město v oblasti Chorezm poblíž hranice s Turkmenistánem) se stal dům pastora Sergeje Lunkina ze Sdružení nezávislých společenství (SNS).

Policisté pastorovi zabavili počítač a veškerou křesťanskou literaturu, včetně 32 výtisků Nového zákona, legálně vytištěných a nakoupených od Biblické společnosti v Uzbekistánu. Zadržen byl také přítomný Vasilij Čursin, rovněž člen SNS. Čursinovi policisté sebrali digitální fotoaparát a přenosný počítač.

Oba muži byli oficiálně obviněni podle paragrafu 241 uzbeckého správního řádu za ?porušení zákona o náboženském vyučování?. Soudní rozhodnutí je očekáváno v nejbližší době. Po jeho oznámení budou mít křesťané k dispozici deset dní na odvolání.

Podle informací místního právníka bedlivě sledujícího celý případ, policisté při násilném proniknutí do domu pastora Sergeje porušili šestnáct ustanovení uzbeckých zákonů. Advokát všechny body uvedl v písemných stížnostech adresovaných zodpovědným orgánům.

Společného oběda se účastnili také tři občané Turkmenistánu, kteří byli deportováni zpátky do své země a údajně dostali do pasů razítka, která jim znemožňují se do Uzbekistánu vrátit. Podle platných vízových omezení mohou sice turkmenští občané na několik dní překročit hranice Uzbekistánu, nesmějí však cestovat dále než do Urgenče, necelých 50 kilometrů od hranice.

Další informace Compass Direct CZ

Podělte se o odkaz na tento článek ...

?Dokument? odvysílaný v regionální uzbecké televizi loni v létě zanechal v obyvatelích několika celých měst dojem, že je místní protestantské společenství ve skutečnosti ?extrémistická? skupina, horší než fundamentalističtí muslimové. Dvaadvacetiminutové ?exposé? nazvané ?Zalolat? (Pohroma) učinilo senzaci z policejní razie, která proběhla loni v červnu ve společenství Církve plného evangelia v Urgenči, správním středisku provincie Chorezm v severozápadním Uzbekistánu. Záběry z razie byly prokládány rozhovory s místními policisty, zástupci soudnictví a významnými muslimskými představiteli. Pastor Ruzmet Voisov a členové jeho společenství byli v pořadu představeni jako skupina ?křesťanských extrémistů?, kteří se provinili porušováním uzbeckých zákonů a snahami o narušení stability země. ?Poté, co lidé shlédli tento pořad,? uvedl jeden místní uzbecký křesťan v rozhovoru pro agenturu Compass, ?nám někteří z nich řekli ?vahhábovci jsou mnohem lepší než vy?.? …

V nejdelším rozhovoru z celého pořadu místní soudkyně Gulčenera Kjulimova obvinila urgenčské společenství z působení rozdělení mezi islámem a křesťanstvím (rozhovor byl natáčen v soudní síni). ?Náš pan prezident [Islam Karimov] před tímto druhem aktivit na uzbeckém území varoval,? prohlásila soudkyně.

V další části imám představený jako Davron Abdulkudirov prohlásil, že veškeré křesťanské misijní aktivity mezi muslimy přesahují mandát daný křesťanům Novým zákonem.

Muslimský duchovní citoval verš Mt 15,24 a prohlásil, že Ježíš řekl svým následovníkům, aby evangelizovali pouze Židy, ?ztracené ovce z Izraele?, a pokud se nějací křesťané snaží obracet muslimy, neposlouchají Ježíšův příkaz.

?Když imám hovoří jako expert na výklad biblického verše, je to něco podobného, jako kdybyste chtěli po židovském rabínovi vykládat Korán!? poznamenal jeden uzbecký křesťan.

Imám pokračoval prohlášením o nadřazenosti islámu nad křesťanstvím, popisované v takzvaném Barnabášově evangeliu. (Barnabášovo evangelium je středověký podvrh, který muslimští apologeti využívají již od 15. století k podkopávání křesťanské teologie.)

Na závěr autoři pořadu varovali diváky, aby si dávali pozor na tyto ?extrémistické? křesťany, kteří se ve svých evangelizačních aktivitách údajně zaměřují na mládež a děti. Potenciálním konvertitům ke křesťanství jsou podle nich nabízeny úplatky až do výše tisíce dolarů.

?Vládní představitelé sami porušovali zákon po celou dobu pořadu,? prohlásil v rozhovoru pro agenturu Compass uzbecký právník, který se obsahem relace zabýval. V atmosféře panující v této nábožensky represivní zemi však místní církevní vedoucí nechtějí žalovat televizní stanici ani oficiální představitele vystupující v pořadu. Celá zpráva …

Podělte se o odkaz na tento článek ...