Chávez mimochodem pohrozil, že by se mohl nechat v referendu zvolit prezidentem na 25 let. Bezpochyby by uspěl.

Venezuelský prezident Hugo Chávez při soukromé návštěvě Londýna vyjádřil přesvědčení, že se Írán svým jaderným programem nesnaží tajně získat atomovou bombu, jak tvrdí západní státy v čele s USA.

“Nevěřím, že Spojené státy nebo kdokoli jiný má právo zakazovat nějaké zemi mít jadernou energii. Jsem si jistý, že Íránci nevyvíjejí jadernou zbraň,” řekl nejvyšší venezuelský představitel na tiskové konferenci na londýnské radnici.

Poukázal na to, že jadernou energii má mnoho zemí. Varoval, že jakýkoli vojenský zásah proti Íránu zvýší cenu za barel ropy ze současných asi 70 nad 100 dolarů. Zdůraznil, že mezinárodní společenství se musí snažit zabránit podobnému konfliktu, přičemž významná role v tom podle něj přísluší Evropě.

Radikální levicový politik Chávez, který přijel podle agentury AP do Evropy podpořit zdejší sociální hnutí, dále oznámil, že hodlá poskytnout zdarma nebo levně topný olej chudým obyvatelům Londýna. Jeho vláda prý o tom bude brzy jednat s britskými rafineriemi. Tento záměr, a to i pro chudé jiných evropských měst, již vyjádřil v sobotu na shromáždění nevládních a sociálních hnutí ve Vídni.

Chávez si proti sobě poštval západní vlády, když ve Venezuele posílil státní kontrolu nad ropným průmyslem a sblížil svou zemi s komunistickou Kubou. Britský premiér Tony Blair jeho pobyt v Británii podle AP ignoruje, rozhodně se s ním prý nesetká, ani žádný ministr. Venezuelský prezident před časem označil Blaira kvůli jeho spojenectví s americkým prezidentem Georgem Bushem za “figurku imperialismu”.

Levicově zaměřený londýnský starosta Ken Livingstone však dnes prý uvítal Cháveze prohlášením, že jeho nástup k moci koncem 90. let byl “nejlepší zprávou z Latinské Ameriky v posledních letech”. Starosta si za přijetí Cháveze na radnici vysloužil ostrou kritiku ze strany radních z řad konzervativní opozice, dodala AP.

Kromě toho také Chávez pravdědobně dodá Íránu 21 stíhaček F-16, a pokud mu USA nedodají na tato letadla náhradní díly, dodá je i Kubě. Ne že by šlo o něco závažného, Írán by jinak mohl bez problémů nakoupit v Rusku, ale byla by v tom jistá ironie, kdyby íránci mohli válčit proti američanům pomocí jejich techniky.

Podělte se o odkaz na tento článek ...

Jak si svět začíná všímat íránských nukleárních aspirací, stojí za to zaměřit pozornost na rostoucí vztahy mezi íránským prezidentem Mahmoudem Ahmadínežádem a venezuelským prezidentem Hugem Chavezem. Reaganova administrativa odrazila sovětské snahy o vytvoření jejich tábora ve střední Americe. Íránské návrhy Venezuele by si možná zasloužily podobnou pozornost USA.

Vřelá vzájemná podpora mezi Ahmadínežádem a Chavezem je velmi veřejná. Oba tyrani jsou více než jen dopisujícími si přáteli. Venezuela jasně podpořila íránské nukleární ambice a přijala za svůj nenávistný antisemitismus muláhů. Co je více spekulativnější je to, jak hluboce zapouští Írán ve Venezuele své kořeny.

V září, když Mezinárodní agentura pro atomovou energii přišla s rezolucí odsuzující Írán kvůli “mnoha selháním a porušením svých závazků”, Venezuela byla jedinou zemí, která hlasovala “ne”. Ahmadínežád pogratuloval venezuelské vládě a nazval ji “statečnou a spravedlivou”.

O tři měsíce později, ve vánočním vysílání, Chavez prohlásil, že “menšiny, které jsou potomky těch, kteří zabili Krista, zabrali bohatství světa”. Tento ohavný antisemitský útok byl součástí zákeřného útoku na židovskou menšinu. V roce 2004 napadla těžce ozbrojená Chavezova komanda židovskou školu a vyděsila tak děti a jejich rodiče. Tvrzení vlády, že měla důvod věřit, že škola skladovala zbraně, nemělo žádnou odporu ve faktech. Přijatelnějším vysvětlením je, že útok byl součástí Chavezovy politické strategie podněcování třídní nenávisti - která našla zranitelný cíl v židovské menšině - jako ukázce pro Teherán, že Venezuela je s ním na jedné lodi. Ahmadínežád je ve své nenávisti k židům srovnatelný s Hitlerem.

Podělte se o odkaz na tento článek ...